Pondělí 14. dubna 1924

Začátek schůze v 5 hod. 30 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

167 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Dolanský, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci: Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 261. schůzi poslanecké sněmovny.

Prve nežli přikročím k jednání, prosím přítomné paní a pány poslance, aby spolu se mnou vzdali čest památce těch, kteří zahynuli při sobotním výbuchu na dole "Gabriela" v Karvinné. (Poslanci povstávají.)

Zahynulo tam hroznou smrtí 15, podle jiných zpráv ještě více lidských životů, zahynulo stejně živitelů rodin, jichž želí desítky pozůstalých jednak jako nejdražších bytostí, jednak jako živitelů. Dlouhá řada jmen rozmnožila opět seznam obětí těžkého života na ostravském bojišti práce. Pro velikou vzdálenost Prahy od Ostravy neslyšeli jsme výbuchu, neviděli ho na vlastní oči; přece však hluboké, těžké je naše pohnutí z tragické smrti oněch většinou mladých lidí, kteří při něm zahynuli, a z bolesti po nich pozůstalých. Vždyť vidíme v duchu zpustošené důlní stavby, jámy, v nichž zuří podzemní požár, úzkost očí žen a matek, hledajících v hloubce trosek otce, muže či syny, chápeme úzkost dítěte z dlouhého večera, v němž otec nevrací se z práce - a prožíváme spolu největší hrůzy v životě horníka a jeho rodiny.

Lidské vědění, byť sebe pokročilejší, nedalo ještě vždy pohotové zbraně pro ochranu práce dělníkovy, ať již proti moci stroje, ať již proti moci živlů.

Jsme přesvědčeni, že pro budoucnost jak stát, tak společnost dělá a udělá vše - na podkladě nabyté zkušenosti - aby se neopakovalo to, čeho v těchto dnech jsme svědky, aby se co nejdokonaleji čelilo možnostem katastrof, jež stále ještě čas od času decimují řady těch, kteří pracují na nejnebezpečnějším místě, aby učinili zadost povinnosti, jež na ně je vložena.

Pro přítomnost očekávám, že jak zaměstnavatel, tak, bude-li třeba, stát splní svou povinnost vůči těm, kteří po tak tragicky zhynuvších zůstali zde se svou bolestí a v nedostatku.

Tíha jich osudu, osudu těch, kteří dobývajíce skryté zdroje energie nezbytné pro život státu a všech jeho obyvatel sami položili životy, a úcta k němu pohnula mne k tomuto projevu, který s vaším souhlasem bude pojat do zápisu o dnešní schůzi. (Poslanci usedají.)

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 10. dubna 1924, čís. 26.395/1924-7, že na místo posl. Vasila Ščereckého, který vzdal se mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance dr. Josefa Kaminského, tajemníka v Užhorodě, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 ústavní listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu v jazyku českém a v jazyku, k němuž se pan poslanec podle §u 49 jedn. řádu přihlásil, p. posl. dr. Kaminský přistoupí ke mně a slovem "slibuji" nebo totožným slovem své řeči a podáním ruky vykoná slib.

Žádám, aby přečtena byla formule slibu, a pana posl. dr. Kaminského žádám, aby ke mně přistoupil vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tlumočník Wolf (čte):

Předseda: Pan poslanec dr. Kaminský.

Posl. dr. Kaminský (podávaje předsedovi ruku): (Poslanci usedají.)

Předseda (zvoní): Udělil jsem dovolenou: dodatečně na minulou 260. chůzi posl. Bubníkovi a Buřívalovi; dovolenou na týden dnem 11. dubna počínaje posl. Tučnému; na dobu od 11. do 16. dubna t. r. posl. Füssymu, na dnešní schůzi posl. Tomikovi, Pastyříkovi, Geršlovi, Hamplovi a Prokešovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Roscherovi a Heegerovi; do 16. dubna t. r. posl. Palkavichovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Chorobou omluvil se posl. dr. Matoušek.

Posl. dr. Kaminský oznámil současně s klubem poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, že stal se členem tohoto klubu.

Ústavně-právní výbor zvolil ve schůzi dne 11. dubna t. r. místopředsedou posl. dr. Dérera.

Žádám o sdělení dalších změn ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické, dne 11. dubna t. r. posl. inž. Nečase za posl. Svobodu, dne 12. dubna t. r. posl. Hummelhanse za posl. Pika a posl. Johanise za posl. Geršla, dne 14. dubna t. r. posl. Hvizdáka za posl. Johanise; klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu dne 11. dubna t. r. posl. Karlovského za posl. Štolbu, dne 12. dubna t. r. posl. Rychteru za posl. Karlovského dne 14. dubna t. r. posl. Štolbu za posl. Rychteru; klub poslanců čsl. strany lidové dne 12. dubna t. r. posl. Roudnického za posl. Rýpara a dne 14. dubna t. r. posl. Rýpara za posl. Roudnického; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Housera za posl. dr. Šmerala; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga za posl. dr. Czecha; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" poslance Böhra za posl. dr. Luschku.

Předseda: Došly tyto spisy: Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavá interpelace posl. Pohla, dr. Haase a spol. ministru veř. prací o stále častějších nehodách a pohromách důlních.

Dotazy:

posl. Sladkého:

ministru železnic o zlepšení železničního spojení s Opavou na trati Opava-Svinov,

ministru zemědělství o zdokonalení lesnictví a lukařství na zanedbaném Moravském Valašsku,

ministru vnitra o chování četnictva při volbách do obce Dolní Bečvy na Valašsku dne 16. března t. r.,

posl. Němce ministru soc. péče o prodlužování osmihodinné doby pracovní u hostinského pomocnictva,

posl. Al. Kříže ministru nár. obrany o překládání vojenských osob v aktivní službě z jednoho služebního místa na druhé,

posl. Hrušovského vládě o košických novinářských podnicích,

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi vnútra o bytovej záležitosti vdovy Anny Schwartzovej, rod. Horákovej v Szeredni (Podkarp. Rus).

Odpovědi:

min. školstva a nár. osvety na dotaz posl. dr. Lelleyho o prepustení Illony Sommerovej, býv. učiteľky štát. detskej opatrovne v Sabinove;

min. pro zásobování lidu na dotaz posl. dr. Lelleyho o sužování obyvatelstva obilním kontingentem.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány některé spisy. Žádám za sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4556. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Bratislave za vydanie k trestnému stihaniu posl. Tománka a dr. Juritu pre prečin poburovania.

Tisk 4562. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro přestupek § 300 tr. zák., § 14, č. 1 zák. na ochranu republiky a pro přestupky §§ 14 a 19 zák. shrom., dále § 491 tr. zák. a čl. V zák. ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. zák.

Tisk 4563. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro přečin podle § 5 tr. z. a § 24 zákona o tisku.

Tisk 4564. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Uh. Hradišti za souhlas k trestnímu řízení proti posl. Mikulíčkovi pro zločin těžkého ublížení na těle podle § zákona.

Tisk 4565. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Brně za svolení k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro přečin podle § 14, odst. 1 zákona na ochranu republiky z 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Tisk 4567. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4518) o inkompatibilitě (neslučitelnosti).

Tisk 4568. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4519), kterým se doplňuje a mění zákon o volebním soudě.

Tisk 4569. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o změně pří slušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech utrhání a urážek na cti, spáchaných tiskem.

Tisk 4570. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíháni posl. Tesky pro přečin podle § 1 a § 3, odst. II., čís. 1, 2 zák. čl. XLI z roku 1914.

Tisk 4571. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Tománka pre rušení obecneho mieru spáchane tlačou dle § 14, č. 3 zák. na ochranu republiky.

Tisk 4572. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Jurigy pro přečin pomluvy podle § 1 zák. čl. XLI z roku 1914.

Tisk 4573. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Tománka pre prečin poburovania dle § 14, č. 3 zák. na ochranu republiky a prečin pomluvania četníctva dle § 1, č. 3, odst. 2., č. 2. a § 8, č. 3 zák. čl. XLI z roku 1914.

Tisk 4574. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Hlinky pro přečin pomluvy tiskem podle § 1, § 3, č. 1 zák. čl. XLI z roku 1914.

Tisk 4576. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za svolení k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin osočování politických úřadů podle § 1 a § 3, č. 1 a 2 a § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914.

Tisk 4579. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Spišském Podhradí za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin urážky na cti.

Tisk 4581. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelsví v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin urážky na cti dle § 2 a § 4, odst. 2 zák. čl. XLI z roku 1914.

Tisk 4566. Naléhavá interpelace posl. dr. Gátiho, Mondoka, Sedorjaka, Šafranka soudr. vláda o odpovědi ministra vnitra na naléhavou interpelaci klubu poslanců komunistické strany o správních poměrech a volbách v Podkarpatské Rusi.

Tisk 4525. Sbírka interpelací:

I. posl. Skaláka a soudr. min. vnitra o nových neustálých konfiskacích "Rudého Práva" v Praze,

II. posl. Toužila a soudr. min. vnitra, jak korupce a zlodějství velkého slohu chráněny jsou konfiskační praxí čsl. censorů,

III. posl. Skaláka a soudr. min. vnitra o nových konfiskacích časopisu "Rudé Právo" v Praze,

IV. posl. Skaláka a soudr. min. vnitra o konfiskaci divadelní hry "Otroci" (Vojáci a nevěstky),

V. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení chomutovského časopisu "Deutsches Volksblatt" v Chomutově,

VI. posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů min. vnitra, že slezská zemská politická správa nevyřizuje odvolání, podaných proti volbám do obecních zastupitelstev,

VII. posl. Jokla, dr. Holitchera, Heegera a druhů min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o úřadování zdravotního rady slezské zemské politické správy dra. Novotného,

VIII. posl. dr. Lelleyho a súdr. min. spravedlnosti o protizákonnom zhabávaní novín štát. zastupitelstvom v Bratislave,

IX. posl. Hakena, Tausika a soudr. min. nár. obrany o neudržitelných poměrech ve vojenské věznici v Terezíně,

X. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů vládě zabavení časopisu "Brünner Tagesbote" ze dne 4. března 1924,

XI. posl. Tauba, Pohla, Hackenberga, Dietla a druhů min. financí o poměru Živnostenské banky ke státní finanční správě,

XII. posl. Hellera a druhů min. vnitra, že bratislavský okresní úřad svévolně užívá ustanovení jazykového zákona,

XIII. posl. Patzela a druhů min. vnitra, že prachatická okresní politická správa protizákonně zakázala vyvěšovati prapory určitých barev.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 252. a 255. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 257. schůzi posl. sněmovny.

Výboru imunitnímu přikazuji žádosti:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

sedrie v Bratislavě ze dne 11. března 1924, č. B 2586/1924-3, předloženou hlavním státním zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 8. dubna 1924, č. 4689/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tomika 1. pro zločin násilí proti vrchnosti podle § 2, odst. 1 zák. čl. XL z roku 1914, 2. pro přečin podle § 15, č. 2, 3. pro přečin podle § 14, č. 3, 4. pro přečin podle § 14, č. 5, 5. pro přečin podle § 15, č. 1. 6. pro přečin podle § 11, č. 1 a 3 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., 7. pro přečin utrhání na cti podle § 1. § 3, č. 1 a 2, § 9, čís. 6 zák. čl. XLI z roku 1914, 8. dále pro přečin urážky na cti podle § 2, § 3, č. 1 a 2, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z roku 1914 ca dr. Vladimír Kořínek a 9. pro přečin utrhání na cti podle § 1, č. 8, § 2, č. 6 a § 3, č. 1 a 2 téhož zákona proti řediteli Josefu Zvědělíkovi, jichž se dopustil výroky dne 20. září 1923 v Uh. Skalici při pořádaném průvodu (č. 456 im.),

sedrie v Prešově ze dne 19. února 1924, č. 736/24-2, předloženou hlavním státním zastupitelstvím v Košicích ze dne 9. dubna 1924, č. 5128/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin urážky vlády podle § 2, § 4, odst. II zák. čl. XLI z roku 1914, jehož se dopustil výroky na schůzi konané dne 23. srpna 1923 ve Svidniku (čís. 457 im.).

Předseda: Zápis o 257. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Přejdeme k projednávání pořadu, a to nejprve k odst. 1, jímž je:

1. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4520) o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech utrhání a urážek na cti, spáchaných tiskem (tisk 4569).

Zpravodajem je p. posl. dr. Medvecký, jemuž uděluji slovo. (Hluk a výkřiky komunistických poslanců. Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! (Výkřiky komunistických poslanců.) Woodrov Wilson vo svojej reči "Čo je pokrok" riekol, že zákony musia byť založené na skutočných pomeroch. V preklade jeho slová znejú takto: "My musíme svoje zákony prispôsobiť skutočným pomerom. Jestli my naše zákony skutočným pomerom neprispôsobíme, to je horšie pre zákony samé, nie tak pre skutočné pomery, lebo zákony vždy držia krok so skutočnými pomery. Zákon je výrazom zákonne usporiadanej skutočnosti". (Výkřiky něm. soc. dem. poslanců.)

Pri pojednávaní tohoto zákona musíme skúmať v prvom rade to, či naše pomery robia nutnú zmenu pri ochrane cti voči urážkam páchaným tiskom. A keď túto otázku si predložím, musím uznať v prvom rade, že je povinnosťou štátu umožniť alebo obľahčiť občanom ochranu cti. Chránime-li majetok hmotný, je potrebné, aby bol chránený aj majetok cti, majetok morálny. O túto ochranu morálnej cti je však zle postarané. (Výkřiky ľudových poslanců slovenských.)

Občan chránený je voči slovám i voči skutkom, avšak česť, uražená tiskom, alebo vôbec není, alebo len pozde a s veľkými náklady veľmi draho chránená. I druhá okolnosť odôvodňuje a ukazuje na to, že naše pomery potrebujú nového zákona na nápravu ochrany cti, lebo dosavádne pomery zabraňujú skutočnému uplatneniu sa demokracie. (Stálé výkřiky poslanců něm. soc. demokratických, ľudových a komunistických. - Předseda zvoní). Demokracia znamená čo najväčšie uplatnenie sa najširšieho obecenstva na živote štátu. (Hluk. - Předseda zvoní.) Demokracia nám musí byť cieľom a nielen prostriedkom, ako to komunisti hlásajú, k dosiahnutiu moci. (Hluk. - Předseda zvoní.) Pre znemožnenie obhajoby cti a pre nedostatok zadosťučinenia, ktoré sa dostane uraženým, sa mnohí ľudia dobrej vôle a dobrej schopnosti strania a odťahujú od verejnej činnosti. (Hluk. Předseda zvoní.) Zaujímavé sú v tomto ohľade statistické dáta. V historických zemiach r. 1922 vychádzalo časopisov 2859 a žalôb pre ublíženie na cti, spáchaných tlačou, pred porotou len 19. (Různé výkřiky. - Hluk.)

I tretia okolnosť svedčí tomu, že je potrebné, aby sa u nás stala zákonná náprava, lebo štát musí sa starať o to, aby dvíhal auktoritu svojich orgánov, a to jak osôb, tak aj inštitúcií. A takouto najvážnejšou inštitúciou v štáte je tlač verejná. (Hluk.)

Tlač má byť nielen dejepisom dňa, ako to ukazuje výraz "žurnalistika", ale má byť aj živým svedomím, obrazom verejného mienenia a súčasne naším vychovateľom.

Podkladom toho, aby tisk mohol byť tým výrazom verejného mienenia, je potreba, aby bola zachránená a v pravom smere prevádzaná tisková sloboda. (Trvalý hluk. Předseda zvoní.) Tisk má byť slobodný nielen proti ľubovôli štátnej moci, ale aj voči neustálenej, zavedenej, nevypočítateľnej nálade obecenstva. (Hluk.) Nálada obecenstva u nás je ešte v poválečnej psychosi, je terorizovaná. Ochrana tejto pravej tiskovej slobody je verejným záujmom. (Hluk. Předseda zvoní.) A podobne je verejným záujmom i zvýšenie vážnosti tejto slobody tisku. Ale čo vidíme dnes? (Hluk. Předseda zvoní.) Tisk ztráca na vážnosti a na pravom hodnotení v dvojom smere. To prvé, tí ľahkoverní ľudia, ktorí ešte len teraz začínajú čítať časopisy, len teraz sa dostávajú do politického života, tí význam tisku a časopisov preceňujú a abych tak riekol, hltave túžia po senzačných zprávach. (Hluk.) Tí však, ktorí na časopisy - na žurnalistiku - hľadia kriticky, tí časopisy a menovite zprávy vážne, osožné, bagatelizujú. (Hluk. Výkřiky.) Všetky okolnosti, ktoré som tu naznačil, svedčia tomu, že je tu potreba reformy. (Hluk. Výkřiky.)

Reforma už dávno mala byť spravená a zásady, ktoré tento zákon prevádza, uskutočnené. Že to neni nahodilé, o tom svedčí dávno stará snaha; už v Rakúsku roku 1897 bol podaný iniciatívny návrh o zmene tiskovej slobody, v bývalom Uhorsku ešte roku 1914 bol uskutočnený zákon o zmene tlačovej slobody, súsedné štáty majú už taký zákon dávno. (Hluk. Výkřiky.) Neni tento zákon príležitostný, tento zákon odôvodňuje skutočná potreba. (Hluk. Výkřiky.) Všetky námietky proti nemu a výtky sú neoprávnené. (Hluk. Výkřiky.) Má súvis časový s terajšími pomery. (Hluk. Výkřiky.) Neni pravda, že by tento zákon súvisel úzko nejak so zákonom o imkompatibilite a imunite. (Hluk. Výkřiky.) Tím menej je pravda, čo komunisti hlásajú, že tento zákon je posledným pokusom koaličnej vlády o udržovanie moci. (Hluk. Výkřiky.) Opak je pravdou. (Hluk. Výkřiky.) Vláda chce tisk oslobodiť od teroru istých strán. (Hluk. Výkřiky.) Chce ho uvoľniť zpod istých hesiel, očistiť od spústy intrík, nedôvery a urážok. (Různé výkřiky. Hluk. - Předseda zvoní.)

Snaha po ochrane proti častým urážkam tiskom vyznievala heslom odstránenia porotných súdov pri tiskových urážkach. (Hluk. Výkřiky.) Dokázalo se, že poroty nechránia dostatočne česť; dokázaly to rozsudky, vynesené i v iných prípadoch, nielen čo sa urážok cti tiskom týče, dokázaly to rozsudky porotných súdov, vynesené na príklad vo veci Daskalova, Hanikovej, Kristýny Hlinkovej atď. (Hluk. Výkřiky.)

Preto bude treba porotám odobrať riešenie urážok tiskových. (Hluk. Výkřiky.) Už naznačená dôvodová zpráva v našej ústavnej listine na to poukázala a taktiež odpoveď vlády na interpeláciu poslancov zo dňa 7. marca tohoto roku. (Hluk. Výkřiky.)

Keď vláda bola preniknutá vnútornou, okolnosťami odôvodnenou nutnosťou reformy, musela prikročiť k dielu. (Hluk. Výkřiky.) Pri riešení tejto otázky poznala hneď ťažkosť toho, menovite poznala nemožnosť vec riešiť jediným paragrafom. (Hluk. Výkřiky.) Takto si to predstavovalo obecenstvo i páni žurnalisti, ale takáto krátka zmena nebola možná pre tie okolnosti a právne zásady, s ktorými tisková sloboda súvisí. (Hluk. Výkřiky.) Takéto otázky, súvisiaci so slobodou tiskovou, sú popri príslušnosti otázka zodpovednosti a materielné trestné právo o urážkach. Všetky tieto tri zásadné otázky sú ináč riešené v dosavádnych zákonoch historických zemí a ináč na Slovensku; ináč sú riešené pre civilné osoby, ináč pre vojákov; pre vojenské osoby sú riešené dľa vojenského trestného poriadku. (Hluk. Různé výkřiky. - Předseda zvoní.)

Otázka odpovednosti tiskovej: Pri tejto otázke stoja proti sebe dva systémy: 1. postupná odpovednosť podľa belgického systému (platná v Belgii, Francii, pred tým vo Švajciarsku a v bývalom Uhorsku - tedy na Slovensku, 2. systému odpovednosti podľa všeobecného trestného práva (platný v Nemecku, Rakúsku, a tak v historických zemiach).

Hlavné zásady sú: I. belgického systému: odpovedný podľa poradia je: 1. pôvodca, 2. odpovedný redaktor, 3. nakladateľ a 4. majiteľ kníhtlačiarne;

II. odpovednosť podľa všeobecného trestného zákona znie tak, že odpovedný je: spisovateľ, prekladateľ, vydavateľ, kníhtlačiar, kníhkupec, a vôbec všetky osoby, ktoré pri rozširovaní spolupôsobily - nakoľko sa im dokáže vina, účasť, pokus atď. na trestnom čine.

Odpovednosť podľa všeobecného trestného zákona je pre anonymitu doplnená systémom všeobecnej trestnej odpovednosti podľa trestného zákona v zemiach historických, podobne i v Nemecku, Rakúsku. Týmto prestupkom sú stíhaní: redaktor, nakladateľ, kníhtlačiar a rozširovateľ pre takzvané zanedbanie povinnej pečlivosti.

Výhody postupnej odpovednosti sú, že uražený mal vždy istú osobu, od ktorej mohol žiadať zadosťučinenie.

Nevýhody tejto postupnej odpovednosti sú však tie, že nie ten bol trestaný, kto čin spáchal - a trest jeho presahoval obyčajne skutočnú vinu.

Pri odpovednosti podľa trestného zákona boly výhody, že trestá toho, kto je vinný a nakoľko sa mu vina dokáže.

Nevýhody sú v tom, že obyčajne možno trestať len redaktora pre nedbalosť (Hluk. - Různé výkřiky.), čo však nevyhovuje a nedáva dostatočné zadosťučinenie urazenému.

Táto odpovednosť tisková podľa terajšej osnovy je riešená podobne, ako bola riešená pri reformování tiskového zákona ve Švajciarsku, kde tiež zvíťazil princíp podľa obecného trestného zákona, to jest odpovednosť za vinu, a nie za výsledok.

Vládna osnova stojí na podobnom stanovisku: je prevzatý systém odpovednosti obecnej, platný dosiaľ v historických zemiach a doplnený je prestupkom za nedbalosť redaktora.

Druhá vážná otázka, otázka príslušnosti, je v historických zemiach tak riešená, že vo všetkých prípadoch sú príslušné jedine výlučne poroty; na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi zásadne pripadajú tieto urážky na cti do pravomoci sborových súdov I. stolice a výnimky majú len urážky verejných úradov, úradníkov, sborov verejnej moci, úradníkov verejne účtujúcich podnikov, alebo proti niekomu, kto jedná z verejného príkazu - tu však len pre jeho úradné výkony. Rozdielne je ohľadom riešenia otázky urážky na cti i materielné právo: V historických zemiach pozná trestný zákon tieto delikty: 1. zločin utrhania na cti podľa § 209 tr. z., 2. prečiny proti bezpečnosti cti trestné podľa § 493 tr. z.; na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi: 1. zločin a prečin krivého obvinenia (§§ 227, 229 tr. z.); 2. prečin urážky na cti podľa zák. čl. XLI z r. 1914.

Vojenský trestný zákon zná obdobné ustanovenia, ako vi historických zemiach. Legislativná technika pri riešení tejto otázky musela prekonať veľké ťažkosti, a síce preto, že se tu stretajú stále tri právne systémy, a sice systém trestného zákona v historických zemiach, na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, systém vojenského trestného práva, a síce vo všetkých troch otázkach, totiž ako pri materielných tak aj při príslušnosti a zodpovednosti a potom čo sa týka materielného trestného práva ako aj trestného právneho poriadku. Nebylo možno túto osnovu zákona rozdeliť na čiastku materiálnu a formálnu, paragrafy jednotlivé sa zamieňajú preto, lebo boly v súvise podľa istého logického postupu jeden za druhým zariadené a podľa toho sú niektoré paragrafy, ktoré ustanovujú materielno-právne ustanovenia a niektoré, ktoré obsahujú zásady trestného právneho poriadku, a sú i také paragrafy, v ktorých sa materiálne a formálne pravidlá stretajú, ako sú mezi inými § 24 a § 38.

Prikročiac ku krátkemu oboznamivaniu paragrafov tejto osnovy, ako základný paragraf musím označiť § 1 a § 6. § 1 vyslovuje zásadu, že všetky materielné právne dispozície dosavádne ohľadne kriterií trestných činov, ktoré sú potrebné k stanoveniu skutkovej podstaty patričných urážok, zostávajú v platnosti, a síce ohľadom historických zemí bývalý trestný zákon rakúsky, ohľadom vojenských osôb vojenský trestný zákon, a ohľadom osôb bývajúcich na Slovensku, trestný zákon platný na Slovensku, totiž zák. čl. V z roku 1878 a zák. čl. XLIV z roku 1914. Zásada zodpovednosti podľa obecných ustanovení trestného zákona je vyslovená v tomto § 1. Hlavným pachateľom je pôvodca. Pri tomto slove je potrebné doložiť, že tento paragraf v odstavci 3. obsahuje zvláštne stanovenie pochopu pôvodcu, a síce rozširuje pojem pôvodcu aj na iné osôby, ktoré daly informácie pôvodcovi atď. Podľa tohoto paragrafu môže byť redaktor zodpovedný, keď znal obsah zprávy ako účastník trestného činu. Keď neznal obsah zprávy, je nedbalosť posudzovaná podľa § 6 a týmto § 6 je dosiaľ len v historických zemiach platná zásada pre nedostatečnú pečlivosť rozšírená aj na Slovensko. Osnova neporušuje zásadu redakčného tajomstva, ponecháva iba na vôli, chce-li redaktor menovať pôvodcu a niest zmiernenú zodpovednosť či nemenovať pôvodcu a znášať zodpovednosť ťažšiu.

§ 1 ponecháva v platnosti ustanovenia, ktoré sú v dosavádnom trestnom zákone platné, a síce nielen pri ustálení viny, pri ustálení skutkovej podstaty, ale aj pri vymerovaní trestu. § 6 prenáša prestupok za redaktorsku nedbalosť i na území Slovenska i Podkarpatskej Rusi, čo však znamená pri našich pomeroch rozhodne zmiernenie, lebo redaktor na Slovensku bol dosiaľ zodpovedný podľa postupnej zodpovednosti a bol zodpovedný o mnoho ťažšie než tento paragraf stanoví, lebo mohol byť - a obyčajne bol - pokutovaný štátným väzením až do 1 roku.

S týmto druhým základným paragrafom súvisí §§ 40 a 42. § 40 vypočitáva tie zákony, ktoré ztrácajú platnosť, zrušujú sa. Tu si dovoľujem upozorniť na to, že medzi týmito taxativne vypočítanými paragrafy sa nenachádza zákon o podmíněnom odsúdení, a tak všetky tie obavy, ktoré verejnost vznášala ohľadne toho, že dľa tohoto zákona nemôže byť aplikované podmienečné odsúdenie, odpadajú.

§ 42 stanoví účinnosť tohoto zákona a je v ňom vypovedané, že tento zákon nabude účinnosti v deň vyhlásenia, ale má sa použiť na trestné činy spáchané po 12. apríli 1924, avšak s istým omedzením, totiž bez výnimky len ohľadne poriadku pri trestnom postupe a ohľadne príslušnosti, ohľadne iných trestných ustanovení ale len v tom prípade, jest-li sú tieto ustanovenia obvinenému priaznivejšie.

Medzi paragrafmi materielno - právnych zásad sú paragrafy, ktoré v istej miere menia dosavádny okruh osôb, ktoré môžu alebo aktivne vystúpiť pre urážku na cti, alebo ktoré môžu byť pasivne k zodpovednosti pohnané. Aktívne právo na ochranu cti sa § 27 dáva časopisom samým, čo dosiaľ nebolo, a čo je potrebné preto, poneváč sa v poslednom čase hromadily urážky jednotlivých novín.

§ 38 stanoví zásady ohľadne osôb vojenských a v tom ohľade vyslovuje, že jestli vojenské soby boly týmto zákonom dotknuté spolu i s civilními osobami, v tom prípade je príslušný na ne civilný súd, jestli súd však pre urážku na cti spáchanú tiskom poháňa k zodpovednosti len vojenské osoby, v tom prípade je príslušným len vojenský súd.

Čo sa zmien ohľadne osôb v tomto zákone zasiahnutých dotýče, prichádza v úvahu ešte § 3, ktorý stanoví možnosť, že časopisy môžu zodpovednosť redaktorskú rozdeliť podľa istých čiastok, a síce ustanoviť zvláštnych zodpovedných redaktorov pre jednotlivé časti časopisu. Toto tiež odpovedá potrebe žurnalistickej, lebo práve tá terajšia nervózna doba, krome toho rozsah časopisu zapríčiňuje, že zodpovedný redaktor nemal možnosti a príležitosti k tomu, aby sám prezrel všetky čiastky došlé do redakcie a týmto podelením sa stane práca dôkladnejšia.

§em 24 sa umožňuje, že pre urážku na cti l môžu byť pohnaní k zodpovednosti aj pisatelia a prípadne vydavatelia neperiodických časopisov.

Toto je tiež nová ustanovizeň, ktorá dosial neexistovala. Sú isté paragrafy, ktoré spod § § 1-6 znamenajú vylúčenie zodpovednosti. Takéto paragrafy sú § 2, ktorý jedná o prípadoch, keď časopis uverejní nejakú úradom vydanú alebo zaslanú zprávu. § 4 vylučuje zodpovednosť vtedy, keď redaktor, alebo pôvodca vedený verejným záujmom uvádza také veci a také zprávy v časopisoch, ktoré mohly byť brané za pravdivé.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP