Úterý 18. března 1924

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má pouze jeden odstavec. Dám o něm hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není. Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je doporučeno pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Měli bychom přikročiti teď k odstavci druhému. Jelikož však na dnešním pořadu je celá řada imunitních záležitostí, mám za to, že sněmovna bude souhlasiti s tím, abychom většinu těchto imunitních záležitostí vyřídili, aby se neodkládaly do schůze příští.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Není jich. Přikročíme teď ke 4. odstavci pořadu, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Bratislave za vydanie k trestnému stihaniu posl. dr. F. Jurigu (tisk 4356).

Zpravodajem za výbor imunitní je pan posl. dr. Kubiš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kubiš: Slávna sněmovňa! Hlavné štátne zástupitelstvo v Bratislave žiada pripisom zo dňa 19. oktobra 1922, číslo 11126/922, za vydanie posl. dr. F. Jurigu k trestnému stihaniu pre prečin poburovania dľa II. odst. § 172 tr. zák.

Podľa trestného oznamenia menovaný poslanec dňa 23. aprila 1922 vo svojej reči na schôdzi Všeodborového sdrúženia kresť. slov. robotnikov použil výrazy, v ktorých vyšetrujúci sudca vidí poburovanie.

Imunitný výbor narhuje, aby poslanecká snemovňa neprejavila súhlasu s trestným stihaním posl. dr. F. Jurigu pre jeho trebás i ostrú kritiku politických pomerov. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme tedy hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání pana posl. dr. Jurigy.

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání pana posl. dr. Jurigy, a vyřízen je odstavec čtvrtý pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k pátému odstavci, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze za vydání posl. inž. Záhorského pro přestupky §§ 411 a 468 tr. z. (tisk 4386).

Zpravodajem je pan posl. dr. Patejdl. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Podáním ze dne 1. července 1923, č. j. U VI 425/23, žádá okresní soud pro přestupky v Praze za svolení ku pokračování v trestním řízení proti posl. inž. Záhorskému pro přestupky §§ 411 a 468 tr. z., kterých prý se dopustil dle obsahu trestního oznámení soukromého žalobce p. Emanuela Musila tím, že udeřil 4. dubna t. r. pěstí soukromého žalobce, vyhrožoval mu a poškodil prý mu gumový plášť.

Řízení trestní bylo zahájeno 17. dubna 1923 a poslední hlavní líčení bylo nařízeno na 12. července 1923; protože však přede dnem líčení nabyl pan inž. Záhorský poslaneckého mandátu, bylo řízení trestní přerušeno a podána žádost zmíněným soudem za souhlas ku pokračování v trestním řízení.

Poněvadž v daném případě jde o čin který dle údajů trestního oznámení soukromého žalobce a do žádacího spisu soudního stall se v době před nabytím poslaneckého mandátu zmíněným panem poslancem, navrhuje imunitní výbor, aby bylo dáno svolení ku pokračování v trestním řízení proti posl. inž. Janu Záhorskému.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k pokračování v trestním řízení proti panu posl. inž. Záhorskému.

Kdo souhlasí s tímto návrhem panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k pokračování v trestním řízení proti panu posl. inž. Záhorskému.

Vyřízen je tak odstavec pátý pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odstavci šestému, jímž je:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu za vydání k trestnímu stíhání posl. Warmbrunna pro přečin dle § 14 čís. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 4387).

Jelikož žádost za vydání k trestnímu stíhání posl. Warmbrunna byla přípisem kraj. soudu v Chebu, odd. VI., č. j. Vr 1225/23/22, ze dne 7. března 1924 - který došel sem do sněmovny dne 11. března, když už tato záležitost byla dána na denní pořad - odvolána, projednávání odstavce šestého odpadá.

Přejdeme k 7. odstavci, jímž je:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Napajedlích za vydání k trestnímu stíhání posl. Mikulíčka pro zločin účastenství na krádeži podle §§ 185 a 186 tr. z. (tisk 4388).

 Zpravodajem za výbor imunitní je p. posl. Rouček, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Rouček: Okresní soud v Napajedlích žádá přípisem ze dne 4. září 1923 za vydání posl. Mikulíčka k trestnímu stíhání pro zločin účastenství na krádeži podle §§ 185 a 186 tr. zák.

Naznačeného zločinu prý se jmenovaný poslanec dopustil tím, že asi v měsíci srpnu 1918 koupil od Jos. Baše ze Svárova 3 m látky, pocházející pravděpodobně z krádeže. Téhož roku koupil prý posl. Mikulíček k pytel rži pocházející z panských polí od hlídače Františka Kolaříka.

Poněvadž v tomto případě jde o obvinění poslance ze sprostého zločinu, navrhuje imunitní výbor, aby svolení k trestnímu stíhání posl. V. Mikulíčka poslaneckou sněmovnou uděleno bylo.

A já k tomu podotýkám, že posl. Mikulíček sám o své vydání požádal.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Mikulíčka.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. Mikulíčka.

Vyřízen je odstavec sedmý pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odstavci osmému, jímž je:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Hradci Král. za vydáni k trestnímu stihání posl. Malé pro přečin podle § 18, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 4389).

Zpravodajem je p. posl. Rouček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Rouček: Vážená sněmovno! Krajský soud v Hradci Král. žádá přípisem ze dne 4. září 1923 za vydání k trestnímu stíhání posl. Anny Malé pro přečin podle § 18 č. 2 zákona na ochranu republiky, kterého prý se dopustila na schůzi ve Dvoře Králové dne 30. května 1923, kde mluvila o zdokonalování vražedných prostředků a blízkosti příští války.

Imunitní výbor shledal, že inkrimované výroky byly doslovnými citáty z nekonfiskovaných časopisů a navrhuje proto, aby svolení k trestnímu stíhání posl. Malé poslaneckou sněmovnou uděleno nebylo.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání pí. posl. Malé.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Malé.

Vyřízen je odst. 8 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odstavci 9, jímž je:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Marianských Lázních ze dne 8. srpna 1922, čís. 200/22, za vydání k trestnímu stíhání posl. Al. Baerana a Jos. Mayera pro přestupek shromažďovacího zákona - a mimo to ještě posl. Jos. Mayera pro urážku na cti (tisk 4390).

Zpravodajem je p. posl. Konečný. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Okresní soud v Marianských Lázních žádá přípisem ze dne 8. srpna 1922, čís. 200/22, za vydání poslanců Al. Baerana a J. Mayera pro přestupek §§ 2 a 19 zák. ze dne 17. února 1867, čís. 135 ř. z., a J. Mayera mimo to týž soud ze dne 8. srpna 1923, čís. 272/22, ještě pro přestupek bezpečnosti cti dle §§ 487 a 496 tr. z.

Alois Baeran přestal býti v mezidobí spáchaného činu a projednáním imunitní záležitosti členem poslanecké sněmovny a proto přešel imunitní výbor k dalšímu jednání o spoluobviněném posl. J. Mayerovi.

Posl. J. Mayer dopustil prý se přestupku shrom. zákona tím, že dne 10. června 1922 konal veř. shromáždění lidu v Ušovicích, na němž řečnil, aniž měl od okresní politické správy ke konání této schůze povolení a aniž by byl o povolení to žádal.

Druhého přestupku - urážky na cti dopustil se posl. J. Mayer tím, že při veřejném shromáždění lidu dne 10. června 1922 v Marianských Lázních, jmenoval soukromého žalobce Josefa Hořejšího, pravil o něm, že byl "wegen Gansdiebstahl abgestraft", a nazval jej prý několikráte "der böhmische Gänsedieb". Shromáždění volalo poté prý na soukromého žalobce: "Fuj!" a "Fuj Teufel!" - a u domu soukromého žalobce zpívalo pak mu posěšnou a potupnou písničku: "Čech, du hast die Gans gestohlen!" a pokřikovalo na něho opětně: "Böhmischer Gänsedieb".

Imunitní výbor pojednav o těchto dvou záležitostech posl. J. Mayera rozhodl takto:

Pokud jde o přestupek §§ 2 a 19 shrom. zákona, souvisí čin ten s veřejnou politickou činností poslance a s vykonáváním poslaneckého mandátu posl. J. Mayera, v důsledcích čehož navrhuje, aby poslanecká sněmovna usnesla se nevyhověti žádosti okresního soudu v Mar. Lázních z 8. srpna 1922, čís. 200/22, za vydání k trestnímu stíhání posl. J. Mayera pro přestupek §§ 2 a 19 shrom. zákona.

Pokud však jde o přestupek urážky cti podle §§ 487 a 496 tr. z. ca. Josef Hořejší, má za to, že čin ten nelze sloučiti s veřejnou činností poslaneckou, ani s výkonem poslaneckého mandátu posl. J. Mayera a nelze jej tudíž trestní odpovědnosti odníti. Navrhuje tudíž, aby se poslanecká sněmovna usnesla vyhověti žádosti okresního soudu v Mar. Lázních z 8. srpna 1922, čís. 272/22, aby posl. J. Mayer k trestnímu stíhání pro pře stupek §§ 487 a 496 vydán byl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nevyhověla žádosti za vydání posl. Jos. Mayera pokud jde o přestupek podle §§ 2 a 19 shromažďovacího zákona, a na druhé straně, aby vyhověla žádosti za vydání téhož pana poslance, pokud jde o přestupek urážky na cti.

Dám o těchto obou návrzích hlasovati najednou, nebude-li proti tomu námitek. (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s právě přečteným návrhem p. zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. Jos. Mayera, a to pouze pro přestupek §§ 487 a 496 tr. z., a vyřízen je tím odst. 9 poradu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 10, jímž je:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Fulneku za vydání posl. dr. Schollicha (tisk 4404).

Zpravodajem za výbor imunitní je p. posl. dr. Patejdl, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Podáním z 23. května 1923 žádá okresní soud ve Fulneku za souhlas ku stíhání posl. dr. Schollicha pro přestupek § 491 tr. zák. a čl. V zák. ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863, pro urážku politických úřadů.

Dle údajů trestního oznámení mluvil pan posl. dr. Schollich na veřejné schůzi, svolané 8. listopadu 1922 předsedou spolku "Deutsche Nationalpartei" v Butovicích, a v průběhu své řeči vyslovil se urážlivě o okresním hejtmanu Ščavovi z Nového Jičína a hrubě urazil okolní správce politických úřadů.

Stejným způsobem urazil bývalého ministerského předsedu Tusara i ministry republiky a vyslovil se urážlivě o presidentu republiky a o generálním inspektoru československých vojsk Macharovi.

Imunitní výbor řídil se při posuzování případu těmito úvahami:

Uvedené výroky jsou součástí řeči, kterou měl uvedený pan poslanec o současné politické situaci na veřejné schůzi, svolané politickou stranou, a jejíž kandidátní listinu byl zvolen. Řeč jeho jako celek sluší považovati za politickou činnost, souvisící s výkonem poslaneckého mandátu.

Výroky urážlivé, pro něž se žádá za vydání uvedeného p. poslance, jsou součástí této řeči. Kritika veřejných poměrů, pronášená takovým způsobem, nemá ovšem s věcnou kritikou nic společného a jest jistě povážlivým zjevem našeho veřejného života, než přece jen zjevem výjimečným.

Ačkoliv jest jasno, že chování podobného druhu nedá se uvésti v soulad s vážností poslanecké funkce, přece jen výroky ty sluší považovati za součást politické činnosti uvedeného pana poslance, a proto navrhuje imunitní i výbor poslanecké sněmovně, aby svolení k vydání posl. dr. Schollicha dáno nebylo.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá i místa. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha.

Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina.

Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha a jest vyřízen odstavec 10 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 11, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika (tisk 4421).

Zpravodajem za výbor imunitní jest pan posl. Rouček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Rouček: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin dle § 172 II tr. z., dle § 173 tr. z., dále pro přečin pomluvy dle §§ 1 a 3 odstav. 1 a 2, § 9, bod 6 zák. čl. XLI z roku 1914, pro přečin vzpoury dle §§ 158, odst. 2, 152 č. 3 tr. z.

Dle údajů trestního oznámení mluvil posl. Tausik na schůzi ve Vel. Topolčanech dne 13. srpna 1922, kde útočil na vládní systém, pozemkovou reformu, policii a buržoasii.

Imunitní výbor prohlašuje, že žalované výroky jsou součástkou řeči, kterou měl uvedený poslanec na veřejné schůzi. Řeč jeho sluší považovati za politickou činnost související s výkonem poslaneckého mandátu.

Imunitní výbor podotýká, že vidí však vybočení z těchto mezí ve slovech, jimiž posl. Tausik napadl četnického nadporučíka Teichmana. Poněvadž však týž nepodává na posl. Tausika žalobu pro urážku na cti, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Tausik poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání vydán nebyl.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Tausika.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Tausika.

Vyřízen jest odstavec 11 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 12, jímž je:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrchního státního zastupitelství v Košicích za souhlas k trestnímu stíháni posl. R. Kunsta pro přečin urážky na cti dle §§ 1, 3, odst. II., č. 2, zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4422).

Zpravodajem je p. posl. Dyk, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Dyk:

Vážená sněmovno! Soudní stolice v Beregsásu žádá za vydání posl. Kunsta pro přečin urážky na cti dle §§ 1, 3, odst. II. č. 2 zák. čl. XLI z r. 1914 pro výrok: "Čsl. vláda tyto orgány (bezpečnostní) velmi dobře platí, by vás ve všem pozorovaly a obmezovaly. Když zabije jeden strážník chudého dělníka, to nic neznamená, naopak je za to ještě honorován a povýšen. Četnický strážmistr, když chce býti poručíkem, potřebuje jednoho dělníka zabít a je ihned povýšen." Tyto výroky prý poslanec zmíněný pronesl dne 13. června 1922 na schůzi. Presidium civilní správy v Podkarpatské Rusi dalo 18. července 1922 zmocnění k zavedení trestního soudního řízení proti poslanci Kunstovi.

Imunitní výbor uznává sice za právo poslancovo a za výkon poslaneckého mandátu kritiku četnictva, poukazuje však, že toto obvinění je paušální a důkazy neprovázené.

Kdyby skutečně bylo proneseno, musil by imunitní výbor v tom viděti skutečnou urážku bezpečnostních orgánů, kteří konají těžkou a odpovědnou, v rozporu s míněním p. poslance, ne příliš honorovanou službu pro stát a jeho bezpečnost. Navrhuje tudíž výbor imunitní sněmovně, aby poslance Kunsta vydala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání p. posl. Kunsta.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna se usnesla svoliti k trestnímu stíhání posl. Kunsta.

Tím je vyřízen odst. 12 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 13, jímž jest:

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Hvizdáka pro přečin pomluvy spáchané tiskem (tisk 4423).

Zpravodajem je p. posl. Konečný, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Konečný:

Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá opětovně za vydání k trestnímu stíhání posl. Hvizdáka pro přečin pomluvy spáchané tiskem.

Zmíněného přestupku dopustil prý se posl. Hvizdák tím, že v brožuře jím vydané v polovici srpna 1919 s nadpisem: "Luďácký bolševismus na Slovensku" užil na straně 31 a 32 této brožurky o soukromém žalobci dr. Evženu Tvrdém následujících slov: "Dr. Evžen Tvrdý pokradal vo válečných barákach v Žiline kone, voz, krávu a tým poškodil našu republiku, za čo bol aj v Terezíne internovaný, ked to nechcel na úradné vyzvanie odovzidať."

Citovaným úryvkem ze stati zmíněné brožury cítí se býti na své cti dotčen soukromý žalobce dr. Evžen Tvrdý a žádá za potrestání posl. Hvizdáka.

Imunitní výbor zkoumaje obsah inkriminované části uvedené brožury uznal, že motiv k napsání inkriminovaných slov byl sice politický, an soukromý žalobce jest veřejně činným politickým odpůrcem posl. Hvizdáka, avšak neuznal, že přečin za vinu mu kladený, byl spáchán v přímé souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu a nelze tudíž odníti posl. Hvizdáka trestní odpovědnosti.

Imunitní výbor navrhuje tudíž, aby poslanecká sněmovna vyhověla žádosti hlavního státního zastupitelství ze dne 11. února 1922, č. 1553/1922, aby posl. Hvizdák vydán byl k trestnímu stíhání pro přečin pomluvy podle § 1 zák. čl. XLI z r. 1914.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Hvizdáka.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla svoliti k trestnímu stíhání posl. Hvizdáka a vyřízen je odst. 13 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 14, jímž jest:

14. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Jána Bečko pro přečin pomluvy tiskem (tisk 4424).

Zpravodajem je opět pan posl. Konečný. Žádám, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá podáním ze dne 23. června 1923, č. 7292, za vydání k trestnímu stíhání posl. J. Bečko pro přečin osočování tiskem podle § § 1, 3, čís. 1 zákl. čl. XLI z r. 1914.

Uvedeného přečinu dopustil prý se jmenovaný poslanec uveřejněním dvou článků v periodickém politickém časopise "Robotnické Noviny", ze dne 5. a 6. prosince 1922 v č. 272 a 273, prvý pod nadpisem: "Vrahovia robotnického hnutia v Podbrezovej", druhý pod nadpisem "Kam to takto dojdete?"

Inkriminovanými články cítí se býti na své cti dotčen soukromý žalobce p. Adolf Horvath, o němž se ve zmíněných článcích píše, že byl zbaven poslaneckého mandátu proto, "- že vyzná sa velmi dobre v obchodnej politike slečinek a alkoholu -", v dalším odstavci téhož článku praví se o soukromém žalobci: "dokonce máme za to, že to bude s naším konsumem vypadať tak, ako to vyzéralo s odborovou organizaciou vtedy, keď vyhodila dobrodružného Horvátha." V následujícím pak čísle téhož časopisu praví se o soukromém žalobci, že: "- - všade má dlžoky a nikomu ich nevraciá", že "- - sú to peniaze ponajviac odborové alebo aj politické organizacie čsl. soc. dem. strany, ktorým je dlžobny."

Odpovědným redaktorem časopisu "Robotnické Noviny" jest Ferdinand Benda, který při výslechu udal, že inkriminované články psal posl. J. Bečko. Týž přiznal se k autorství inkriminovaných článků.

Posl. J. Bečko prohlásil, že jest ochoten nastoupiti důkaz pravdy, a žádá o své vydání.

Imunitní výbor vyhovuje jeho žádosti a navrhuje tudíž, aby poslanecká sněmovna usnesla se vyhověti žádosti hlavního státního zastupitelství ze dne 23. června 1923, čís. 7292, aby posl. Jan Bečko byl vydán k trestnímu stíhání pro přestupek §§ 1, 3, čís. 1 zák. čl. XLI z r. 1914.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Bečko.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla svoliti k trestnímu stíhání posl. Bečko a vyřízen je odstavec 14 pořadu dnešní schůze.

Vyřídíme ještě další odstavec 15, jímž je:

15. Zpráva výboru imunitního o žádosti za vydání posl. Ant. Nováka pro přestupek proti bezpečnosti cti (tisk 4428).

Zpravodajem je pan posl. Dyk, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Dyk: Slavná sněmovno! Okresní soud ve Štokách žádá za vydání posl. Ant. Nováka pro přestupek proti bezpečnosti cti pro výroky: "Ať si dá pozor, ať nepromluvím na patřičném místě, pěstuje stranictví a zneužívá své soudcovské moci."

Posl. A. Novák, vyslechnut imunitním výborem, uváděl důvody svého tvrzení a žádal za své vydání.

Imunitní výbor navrhuje, aby posl. A. Novák byl vydán.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá.

Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Ant. Nováka.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna se usnesla svoliti k trestnímu stíhání posl. A. Nováka.

Vyřízen je odst. 15 pořadu dnešní schůze.

Přerušuji projednávání záležitostí imunitních a, nebude-li proti tomu námitek, vyřídili bychom ještě odstavec poslední, jímž jest:

19. Doplňovací volba přísedícího volebního soudu za dra Otto Hartiga, jenž se vzdal.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není. Přikročíme tedy k volbě.

Podle §u 3 zákona o volebním soudu má posl. sněmovna vykonati doplňovací volbu, ubude-li některý přísedící volebního soudu,

Ježto resignací přísedícího dr. Otto Hartiga ubyl jeden z přísedících, jest nám na požádání presidenta volebního soudu, oznámené v minulé schůzi, vykonati dodat čtou volbu.

Došla mne kandidátní listina, navrhující za kandidáta pro dodatečnou volbu JUDra Hugo Pohla, radu ústředního sboru zemědělské rady pro Čechy, bytem na Vinohradech, Korunní třída čís. 44, narozeného dne 31. července 1876, tedy kandidáta vyhovujícího náležitostem §u 2 zákona o volebním soudu.

Dám o navrženém kandidátu hlasovati, a to, není-li námitek, aklamací zdvižením ruky. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Kdo souhlasí s tím, aby JUDr. Hugo Pohl zvolen byl přísedícím volebního soudu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. JUDr. Hugo Pohl jest doplňovací volbou zvolen za přísedícího volebního soudu.

Sděluji, že předsednictvo poslanecké sněmovny rozhodlo - vzhledem k §u 20 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923 - učiniti trestní oznámení na posl. Hakena pro jeho čin v poslední s chůzi poslanecké sněmovny.

Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace. Žádám za jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4438. Naléhavá interpelace posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů vládě o korupčních aférách v poslední době.

Tisk 4439. Naléhavá interpelace posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů vládě, aby služby zproštění železniční zaměstnanci němečtí do služby byli znovu povoláváni.

Tisk 4440. Naléhavá interpelace posl. Kostky, Böllmanna, Böhra, Stenzla a druhů předsedovi vlády a ministrovi vnitra o zákazu smuteční slavnosti za padlé dne 4. března 1919 v Kadani.

Tisk 4448. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Pohla a druhů vládě o reparačních břemenech.

Tisk 4449. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Pohla a druhů vládě o úpravě požitků staropensistům.

Tisk 4455. Naléhavá interpelace posl. Tesky a soudr. vládě o podpoře nezaměstnaného dělnictva stavebního.

Tisk 4456. Naléhavá interpelace posl. Tesky a soudr. vládě o zavedení t. zv. gentského systému v podporách nezaměstnaných.

Končím schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 20. března 1924 o 13. hod.

s pořadem:

1. Zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 4215), jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských (tisk 4367).

2. Druhé čtení ratifikačního usnesení, kterým se dodatečně schvaluje obchodní dohoda i mezi Československou republikou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923 (tisk 4345).

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Štubňanských Teplicích ze dne 21. ledna 1923, č. B 117/1923, předložené prostřednictvím hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Vanoviče v Turč. Sv. Martině pro přečin pomluvy (tisk 4429).

4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Napajedlých, aby posl. Mikulíček vydaný bol k trestnému stíhaniu (tisk 4430).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Bratislavě za vydání posl. Jančeka (tisk 4432).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Slezské Ostravě za vydání k trestnímu stíhání posl. Prokeše pro urážku na cti (tisk 4434).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za vydání k trestnímu stíhání posl. Röttela a dr. Hanreicha (tisk 4435).

Jsou snad námitky proti pořadu mnou navrženému? (Nebyly.)

Není tomu tak. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

(Konec schůze ve 2 hod. 35 min. odpol.)

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP