Úterý 28. listopadu 1922

Začátek schůze v 10 hod. 15 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

203 poslanci podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři Bechyně, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, Novák, dr. Rašín, Srba, Stříbrný, Šrámek, Tučný, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 174. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na schůze ve středu a v pátek udělil jsem posl. Hamplovi pro neodkladné zaměstnání. Dovolenou na týden udělil jsem posl. dr. Vanovičovi a dr. Klimovi pro účast na generálním konventě evangelické církve v Turč. sv. Martině.

Ministr vnitra oznámil, že povolává

1. za resignovavšího posl. Zverca náhradníka p. Josefa Skotka, redaktora, nyní ředitele tiskárny v Růžomberku, kterému byl současně vydán ověřující list (přípis ze dne 25. listopadu 1922, číslo 90.404/22-7),

2. za resignovavšího posl. Kovačiče náhradníka p. Roberta Farbulu, železničního zaměstnance v Pezinku, kterému byl současně vydán ověřující list (přípis ze dne 18. listopadu 1922, č. 80.104/22-7).

Ježto pan posl. Robert Farbula dostavil se do sněmovny a podepsal předtím ve sněmovní kanceláři slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle § 22 ústavní listiny a § 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, pan poslanec přistoupí ke mně a podáním ruky a slovem "slibuji" vykoná slib.

Žádám jmenovaného pana poslance, aby ke mně přistoupil, a pana tajemníka, aby přečetl formuli slibu. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Sľubujem, že budem verný Československej republike a že budem zachovávať zákony a svoj mandát zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.

Posl. Farbula (podávaje předsedovi ruku): Sľubujem. (Poslanci usedají.)

Předseda: Došly některé spisy. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 24. listopadu 1922, č. j. 34.102/22 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o osvojení.

Dotaz posl. Fr. Návratila a druhů ministru věcí zahraničních o náhradě válečných škod našim státním příslušníkům v cizině.

Dotaz posl. Bezděka, Čuříka, Sedláčka a druhů ministru financí o zamýšleném zrušení berního úřadu v Kloboukách u Brna.

Dotaz posl. Adámka a Pěnkavy ministru financí o neochotě úředníka berní správy v Trutnově vyhověti stranám v mezích zákona.

Dotaz posl. Bezděka, Janalíka a druhů ministru školství a nár. osvěty o zavádění četby knih ve škole ministerstvem nepovolených.

Předseda: Počátkem dnešní schůze bylo tiskem rozdáno:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 3880. Zpráva výboru branného k usnesení senátu o návrhu sen. Donáta, dr. Horáčka, dr. Franty, dr. Fáčka, Pánka, dr. Veselého, Zavorala, Jílka, Šabaty a spol. (tisk 1431 sen.) na vydání zákona, jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti.

Tisk 3881. Vládní návrh zákona o prodloužení drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku.

Tisk 3882. Vládní návrh zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění.

Tisk 3879. Naléhavá interpelace posl. Tausika a soudr. vládě o poměrech na Verchovině v Podkarpatské Rusi.

Předseda: Imunitnímu výboru přikazuji:

žádost okr. soudu ve Zvoleni ze dne 10. listopadu 1922, č. B 4672/22, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Brodeckého pro přečin podle § 1 zák. čl. XLV z r. 1914 proti Josefu Laukovi (č. 260 imunit.),

žádost okr. soudu v Slezské Ostravě z 20. listopadu 1922, č. U IV 1387/22, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro přestupek podle § § 487, 491 a 496 tr. z., a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. (č. 261 imunit.),

odvolání žádosti krajsk. soudem v Mostě z 22. listopadu 1922, č. Vr 1659/22, za souhlas k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny (č. 236 imunit.).

Jednací zápis o 171. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebylo námitek, jest schválen podle § 73 jedn. řádu a bude dle téhož paragrafu vytištěn.

Přistupuji k projednání pořadu schůze. Na prvém místě je:

1. Pokračování v projednávání zprávy výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3810) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1923 (tisk 3856).

Uděluji slovo dalšímu řečníku, zapsanému na straně "proti", jímž je pan posl. Schubert.

Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Promluvím-li ve zbývajícím čase, který je nadmíru krátce vyměřen pro řeči k rozpočtu, po stránce hospodářské a sociálně politické, mohu se jen zcela zběžně dotknouti jednotlivých kapitol. Stav vašeho státu a obraz vašeho rozpočtu není nikterak tak růžový, jak jej mnozí vaši politikové líčí. Řetězem nešťastných opatření jste těžce poškodili veškeré hospodářství, ba ještě mnohem více, vaše závislost na cizině roste každou hodinou. Dospěvše na stanovisko Turecka, dali jste v zástavu za půjčky již svá cla a své státní příjmy. Zprostěte se tudíž nejprve vlivu cizozemského, zvláště francouzského, tohoto poručníkování; tato vaše politika citu sice dme vaše prsa, jež se lehce rozplameňují, avšak ulehčuje také zajisté silně a vydatně vašim kapsám. Polsko přes svoji tradicionelní francouzskou orientaci již dávno dalo francouské komisi sbohem.

Pan ministr zahraničních věcí byl nedávno ve Štrasburku. Snad tam mimochodem pozoroval, že žije mladistvě dále srdečné štrasburské nářečí, německá štrasburská selská řeč, a že starý Münster mluví jinou řečí než je ta, která byla prohlášena za řeč státní, a v níž on dostal listinu jako čestný doktor. Máte tu ctižádost, abyste vládli s jednotlivými stranami. Nemáte však ještě oné ctižádosti, kterou má míti mladá demokracie, která směřuje k tomu, aby z přání a snah všech občanů utvořila střední linii. Špatně počítáte, domníváte-li se, že budete s německou menšinou hravě hotovi přes noc. Zapomínáte při tom, že u nás Němců s nouzí roste i síla a věrnost. Nyní patrně směřujete k tomu, abyste zničili zvláště obecní, okresní a zemskou samosprávu. Doufáme, že Moravané zůstanou pevni v tomto směru a neohnou se zase, jako tak často před pražským velením. Také zákon o měně obecních hranic je těžkým bezprávím, neboť slouží k znásilňování německých obcí na jazykové hranici a rozhodně odporuje také mírovým smlouvám. Co se minulého týdne v jazykovém směru událo ve schůzi zemské správní komise, přímo vyzývá k ostré kritice. V pověstné době předbřeznové byly, pánové, poměry v mnohém směru snesitelnější, než nyní. Německé schůze jsou rozpouštěny namnoze z malicherných důvodů, o týrání německého tisku zcela pomlčím. Osud mnohých německých shromáždění jest v ruce českých menšin, jež patrně vykonávají funkce úřední.

K těmto útiskům se druží krise hospodářská. Nejtíže je jí postiženo zemědělství. Ve vyšších horských polohách, je u nás žeň nesklizena a hnije. Zemědělský nouzový výbor, který jste zřídili, spí spánkem spravedlivého. V ministerstvech se pokrčí rameny, jde-li o škody, způsobené krupobitím, kulhavkou a slintavkou nebo když obilí hnije.

Na všecky naprosto zbytečné věci máte peněz dost. Zemědělství je v mnohých směrech dvakráte bito. Přejímatelé statků musí dnes platiti nejen daň z přírůstku hodnoty, nýbrž i dávku z přírůstku na majetku; jsou tedy postiženi dvakráte. Výtěžek za výrobky zemědělské, jež jsou k volné disposici, nekryje ani výrobních nákladů. Hypoteční dluhy stoupají, po dvě léta dosahuje vybírání vkladů ze spořitelen hrozivé výše, dokonce na podzim, kdy tomu bylo v minulé době vždy naopak. Neplacením pohledávek ve starých korunách a neplacením válečné půjčky se spořitelny hroutí. Ze 3 miliard, určených na investice, se užije pro německé území 3% částky, jež sotva stojí za zmínku. Zemědělství je a zůstane pastorkem všech vašich koaličních vlád. Důkaz toho je v tom, že ve vašich agrárních stranách vystupují nespokojenci. Za to uvádíte v pohyb lichevní soudy proti nevinným a novelisace a zrušení těchto soudů dosud provedeno není. Vládnoucí lidé sami nedávají na jevo úcty před zákonem, a to ukazují nápadným způsobem překážky, jež se staví proti tvoření zemědělských nemocenských pokladen. Zákon není základním kamenem vašeho státu, zákona není dbáno, a na jeho místo nastupuje politické obchodování vašich stran.

Pokud setrváte ve své pochybené valutové politice a nebudete prováděti uspokojující celní politiku, spravedlivou i k zemědělským kruhům, pokud podržíte vysoké tarify železniční a poštovní a přímo šílené tarify místních drah, které byly zvýšeny o 100% a pokud úroková míra bankovní nebude nikoli o 1/2 %, nýbrž vydatně snížena a pokud válečná půjčka nebude plně zaplacena a lombardní dlužníci zachráněni, potud hospodářské krise neobmezíte a nezaměstnanosti nezažehnáte; o neuzavřených obchodních smlouvách, mimochodem řečeno, nechci ani mluviti. Je nutno bezodkladně suspendovati daň z obratu, zrušiti dávku z uhlí a dávku z vodní síly a novelisovati dávku z majetku. Ministr financí těžko se dočká smíření s daní z obratu, za něž se před několika dny přimlouval; ani u českých sedláků nenajde k ní souhlasu. Jsme zvědavi, jaké nové paušální sazby daně z obratu se nyní kují při změněné hospodářské situaci.

Pánové, vy však daň z obratu dokonce zvyšujete. Před nějakým časem, před 14 dny, bylo nařízeno, aby daň z obratu za produkty z rybníků byla zvýšena na 4%. Neznáme důvodu, proč k tomuto zvýšení došlo, leč že mělo býti kvetoucí rybnikářství touto daní z obratu ještě přistřiženo, než bude pozemkovou reformou rozkouskováno a zruinováno. Aby ohlásila obyvatelstvu snížení cen, vyvěšuje vláda různé cenové tabulky, z nichž má býti zřejmo snížení cen. Jsme opravdu zvědavi, zda se toho dožijeme, abychom jednou uviděli stkvíti se takové tabulky také na dveřích berních úřadů. Všude vidíme finanční ztráty, nesmírně vzrůstající nezaměstnanost, velmi značné vystěhovalectví a jako v okresu Štětí, poměry, jež připomínají divoký západ.

Jak nešťastnou ruku máte, ukazuje velmi názorně - abych uvedl jen jediný příklad - úplný úpadek velkých Škodových závodů v Plzni. Na tom nezmění nic ani okolnost, že cizí vojenští bonzové podnikají do Škodových závodů výlety, při nichž se jim předvádějí Potemkinovy vesnice. Přes pokles veškerého hospodářského života, snad právě proto, aby mysli omámil, vyhání národnostní šovinismus nové květy, a výlety do našich německých vesnic a měst neberou konce. Tento případ měl by vám býti podnětem k přemýšlení. Do Ouborska, vesnice na jazykové hranici u Nýrska, přišli vaši ochránci menšin a uspořádali tam slavnost. V noci vypukl v sousední české vesnici oheň. Němečtí hasiči z Ouborska, němečtí sedláci a chalupníci běželi svým českým sousedům v jejich tísni ku pomoci, vaši ochránci menšin, vaši výletníci, tančili nerušeně dále. Suďte sami, pánové, tento případ, ovšem, jste-li ještě schopni objektivního úsudku. Vašim úsudkům nesmělo by zajisté býti podkladem heslo vašeho ministra: "S německou řečí proti Němcům!" Táži se: Kdy konečně bude tato štvanice proti nám zastavena, kterou již odsuzují nejen všichni Němci, nýbrž i slušné české živly. Teprve před několika dny bylo množství lidí v Ronšperku neoprávněně zatčeno.

Co se tyče rozpočtu ministerstva sociální péče, jímž se budu v rámci této debaty blíže zabývati, činí jeho výdaje 736 milionů, tudíž přes 3/5 miliardy. Náklad osobní je k nákladu věcnému v poměru 1: 27. Vláda se snaží, aby učinila rozpočet většině ztravitelný, měla by se však také snažiti, aby jej učinila ztravitelným i menšině. Tomu tak není. Předehrou k debatě jsou vládní projevy, jez nic neříkají: Bylo by v tom směru zajímavo srovnati vládní projev propadlého režimu s projevem režimu nynějšího. Minulé vládní prohlášení slibovalo předlohu vládního návrhu o sociálním pojištění. Avšak již tehdejší projev nalil velmi mnoho vody do tohoto svého vína sociální reformy, poněvadž mluvil jen o postupném provádění se zřetelem k státním financím. Již tehdy stály v příkrém odporu k sobě slova "chtíti" a "moci". Dnes se hra opakuje. Nová vláda mluvila tu jasně jen zdánlivě, a podle toho, co ve vašich listech prosakuje, má sociální pojištění vstoupiti v platnost teprve dne 1. ledna 1924 s 5letou lhůtou čekací. Co především vytýkáme, jest, že širokou veřejnost necháváte v této otázce v nejistotě. Tato věc je tak důležitá, že o ní nesmí býti jednáno za zavřenými dveřmi, nýbrž musí býti podrobena veřejné diskusi v tisku. Kdybychom měli jistou záruku, že dílo sociálního pojištění vyřešíte bezvadně, těšili bychom se z toho z plna srdce, neboť i nám velmi záleží na tom, aby se uskutečnilo. My chceme zastávati velké dílo sociálního pojištění, když budou do něho vedle dělnictva pojaty současně kruhy zemědělské, živnostenské a obchodní. V novém vládním projevu příslušný slib byl dán; jak daleko však slib ten dodržíte, ukáže vládní předloha, kterou ještě kryje závoj tajemství. Varujeme vás dnes vážně před tím, abyste svého slova nedodrželi. Vláda opravdu demokratická pečuje o všecky poctivě pracující stavy. Vaše vlastní česká živnostenská rada však nedůvěřuje vašim slibům a poslala nám před několika dny přípisy, aby nás důrazně na tuto věc upozornila. Přejeme si zvláště, aby byla zachována zásada, aby byla zvláštní úprava provedena pro všecky osoby samostatně výdělečné v zemědělství, v živnostech a v obchodu, přizpůsobená jejich poměrům. Požadavek národnostního rozdělení v český a německy pojišťovací ústav se srovnává nejen se spravedlností, nýbrž i s potřebou.

My vás již dnes varujeme před tím, abyste snad nedbali zemědělských, živnostenských a dobrovolných svazů obchodních a nebrali je k spolupráci. Nesmíte jednati přes hlavy těchto zájemníků. Nestačí, abyste se spokojili tím, že je vyslechnete. Svazy státní pracují příliš těžkopádně a příliš draho. Naše dobrovolné svazy lépe vyhovějí zvláštnostem poměrů. Dnes však již zdůrazňujeme, že, pokud jde o příspěvek, stojíme na stanovisku, že nutno odmítnouti státní příspěvek k důchodu, naproti tomu, že má býti státní příspěvek bezpodmínečně poskytován k premiím, poněvadž pak přijde k dobru všem a poněvadž toto opatření silně premie zlevní a každému ulehčí přístup.

Na péči bytovou vyhazujete částku okrouhle 123 milionů. Co nám pomohou tyto vysoké sumy, když se s námi jedná při tom macešsky! Dokonce i u těžce postižených, pohořelých se postupuje nadmíru trapně, většina bývá zkrátka odmítnuta. Bylo by třeba přiděliti německé stavební poradně v Praze konečně náležitý příspěvek. Slíben byl takový příspěvek již často, dán nebyl dosud. Kde teče proud zlata, nemůžete nás ovšem potřebovati.

V rámci zákona o péči o nezaměstnané se používá povolených úvěrů pro nezaměstnané a zamýšleny jsou při tom také nouzové stavby. Poněvadž bylo v sociálně politickém výboru jednohlasně usneseno žádati novelisaci zákona o péči o nezaměstnané, naskytne se ještě příležitost o tom mluviti. Nutno však se zmíniti, že daně platící vrstvy obyvatelstva mají zvláštní zájem na tom, aby bylo dbáno jejich přání, zvláště, pokud jde o hladké provádění nouzových staveb.

1,757.000 ha zemědělské půdy čeká ještě na meliorování. Přejeme si především, aby se dostalo náležitých příspěvků vodním družstvům, obcím a okresům, které provádějí meliorace, regulace, stavby vodovodů a silnic, a aby úřady v těch věcech příslušné rychleji úřadovaly, aby nebylo nutno choditi často v úřadech ode dveří ke dveřím, aby se aspoň dosáhlo skromného výsledku. Již z dřívějších přídělů na nouzové stavby vidíme, že se měří dvojím loktem a že jsou německé kraje podstatně zkracovány. Jen tehdy, jde-li o stavby kasáren a zřizování okresních doplňovacích velitelstev, dáváte na jevo lásku k nám. Ani německy, ani český lid si nepřeje stavění kasáren, ani zřizování okresních doplňovacích velitelstev, nýbrž rychlé a dobré novelisace branného zákona.

Vláda by měla také věnovati značně větší pozornost pojišťování proti nezaměstnanosti podle kolínského systému, onoho systému, kde dělníci sami od sebe bez pomoci státní a bez pomoci skupin jiných zájemníků vykonali vzorné a dobré dílo.

Avšak ve státě se šíří také jiná nezaměstnanost, na niž váš zákon o nezaměstnanosti není dělán, a na niž nepomýšlel. Němečtí čekatelé státní a zemské služby, synové německých sedláků a občanů jsou odstrkováni. Tito nezaměstnaní duševní dělníci jsou nuceni opustiti rodný kraj a vystěhovati se. Je ovšem jiná otázka, zda si sebou nesou, když je jim těžkým údělem jíti do ciziny, vroucí lásku ke státu, který je odstrčil. A tito vystěhovalci proti své vůli - nejsou to nejhorší živly, jez tato říše ztrácí - tito vystěhovalci proti své vůli budou také vám těžkou obžalobou.

Na obcích daňově slabých těžce spočívá péče o chudé, zvláště o sirotky. Na péči o mládež připadají v rozpočtu 23 miliony. Německá zemská komise z toho dostává toliko 300.000 K, kdežto na Podkarpatskou Rus jen s 605.000 obyvateli připadá 3 mil. 494 tisíc korun. Žádáme, aby tyto částky rovněž jako přebytky společných sirotcích pokladen byly spravedlivě rozdělovány, podle klíče obyvatelstva na prospěch našich obcí. Vyplácení příspěvků na sanaci obcím činí úřady dnes závislým na placení daní v příslušné obci. V tom je skryto zajisté tajné přání užívati obcí jako berních pochopů a uvésti do pohybu zaprášené, poplašné zvonky na našich starých radnicích.

Péče o válečné poškozence zabírá přibližně 441 milionů. Na spravedlivém užití této položky mají zájem vedle invalidů a jejich vdov a sirotků zvláště také obce. Poněvadž se renty nevyplácejí včas, dostává se mnoho obcí následkem nutné podpory chudinské do úzkých. Do péče o invalidy máme těžké žaloby. Denně jsme svědky, že pokyny a příkazy, jež ministerstvo sociální péče vydává podřízeným úřadům, a zvláště zemskému úřadu pro péči o invalidy, zůstávají téměř úplně nepovšimnuty. V žádném odvětví se neúřaduje tak nedbale, jako zde. Dobře míněných opětovných příkazů ministerstva soc. péče není dbáno. Mohl bych vám pro to uvésti velmi mnoho konkrétních případů. Není divu, že se těchto obětí války zmocnilo veliké roztrpčení a že připadají na obtíž chudinské péči obecní, ač je tu zřejmá povinnost státu, aby platil. Bylo by tedy především nutno, kdyby se v zemské úřadovně péče o válečné poškozence provedla důkladná revise, aby byly vytýkané zlořády odstraněny a zavedeno spravedlivé, rychlé a humánní úřadování. Pánové! Odstraňte již jednou důkladně to bahno, nikoli přechodnou komisí, nýbrž parlamentním vyšetřovacím výborem!

Těžké bezpráví bylo spácháno tím, že lhůta k přihláškám byla omezena do 31. prosince 1921. Mnoho vdov a sirotků neznajících této omezené lhůty - ježto jejich žádosti došly pozdě - přišlo o důchody. To jsou opatření drakonická, beze všeho lidského citu. Je nevyhnutelně nutným požadavkem, aby lhůta k přihláškám byla náležitě prodloužena. Veliké stížnosti jsou také do kontroly invalidů. Všeobecně se ozývá volání po kontrole spravedlivé a nestranné. Bylo by dále nutno poukázati okresní úřady, aby se staraly o náležité vyhlášení všech zákonů a nařízení, aby žádný válečný poškozenec nedoznal škody. Než se dosáhne licence na biograf pro invalidy, musí si člověk uběhati nohy. Pro konsorcia zřízená na výdělek je nepoměrně lehčí dosáhnouti takové licence, zvláště když zde padá na váhu jistá kvalifikace pro jazykové rozhraní o ohledy politické. Fiskální úzkoprsost vládne také při udělování trafik. Toto udělování se tudíž v mnohých případech neosvědčilo a bylo pociťováno jako břemeno. Úřady nedbají náležitě organisací válečných poškozenců. Tyto znají přece poměry nejlépe a byly by zajisté nejdříve povolány k tomu, aby byly slyšeny. Když se povinná péče o invalidy zanedbává, hrozí mnohým invalidům nebezpečí, že sejdou s pravé cesty. Tomuto nebezpečí se musí předejíti jak v zájmu válečných invalidů, tak i v zájmu majetných tříd. V tomto směru nemohou pomoci ani sliby, ani utěšování ani nařízení na papíře, nýbrž jen rázný čin. Mnoho nepřístojností se hlásí zvláště z jazykového rozhraní. Péče o invalidy nemá tvořiti problém stranickopolitický, ani národnostní. Má pracovati, nejsouc zatížena nějakou stranickostí. Bylo by konečně nutno, aby byli v úřadech péče o válečné poškozence ustanovováni němečtí úředníci. Naši invalidé mají právo na to, aby s nimi jednal úředník, který úplně rozumí jejich řeči a co možná i nářečí. Velká část válečných poškozenců uložila svůj ušetřeny groš ve válečné půjčce. Jak se zdá, pánové, také na to jste úplně zapomněli.

Celkem vzato: Naše stížnosti jsou tak četné a tak těžké, že důvěry k vládě míti nemůžeme. Moje strana bude tudíž hlasovati proti rozpočtu. (Potlesk a souhlas na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Netolický.

Posl. Netolický: Slavná sněmovno! Rozpočet každé jednotky hospodářské, ať menší nebo větší je důkazem jejího hospodářského stavu a jeví se buď nadějně nebo ukazuje určitý úpadek. Jest však také obrazem toho, jak jest pamatováno na různé hospodářské složky tělesa, na které se rozpočet vztahuje. Z prvního stanoviska vzato, není náš rozpočet neuspokojivý. Vykazuje sice v celku v řádném rozpočtu deficit 565 mil. korun, ale oproti stavu cizích států jsme na tom přece daleko lépe. Ovšem výsledku toho dosaženo bylo za cenu velmi těžkou, za cenu uložených břemen, které ohrožují poplatnictvo a v některých případech jsou téměř nesnesitelné. Rozpočet státní sdělán byl tím způsobem, že jeho určité potřeby byly rozvrženy potom na zdroje příjmové. Zdá se mi to býti povážlivé, zvláště vzhledem k nynější krisi hospodářské, která trvá dlouho a zanechá jistě hluboké stopy v hospodářství každého jednotlivce. Jest správná zásada, že řádná spotřeba státní má býti také hrazena řádnými jeho příjmy. To v nynějším chaosu a úpadku hospodářství států jiných dokazují nejlépe urovnanější poměry naše.

Vycházíme též z principu, že, chceme-li, aby stát náš existoval, aby byl zabezpečen a se vyvíjel, musíme mu dáti, kolik potřebuje. Ovšem i v tomto pravidlu musejí býti učiněny v důležitých okamžicích výjimky a takový okamžik je zde. Krise hospodářská, která se jeví nedostatkem odbytu průmyslových a živnostenských výrobků, má za následek nedostatek zaměstnání a tím také poplatní síla širokých vrstev, ať za mzdu nebo na objednávku pracujících, upadá. Omezení výdělku často i nedůvěra k žádaným cenám za zboží zavinují, že obchod a průmysl se svým odbytem klesá na minimum a často prodává se bez výdělku nebo s prodělkem.

To je stav, který přehlédnouti nelze. Co by bylo platno státu, kdyby měl tolik, kolik žádá nebo potřebuje, když by tím ochromena byla podnikavost a výroba. Nemůže-li poplatnost jíti na účet zisku, musí poplatník následkem ohrožení a podlomení síly sáhnouti, aby zaplatil daň a hradil svá vydání, k závodnímu kapitálu, a to jest mementem, jehož výstrah nutno dbáti nejen v zájmu státu, nýbrž i v zájmu jeho výrobních a poplatních vrstev. Stačí takové přepnutí jednou, aby síla poplatní upadla. Zmenšení provozovacího kapitálu má za následek zmenšení zisku, a musí-li poplatník úbytek hraditi půjčkou, má to výsledek týž, ne-li horší. Okolnosti tyto ohrožují ne tak velkovýrobu jako malovýrobu, a o tu mi v první řadě jde. Malý živnostník nemá tolik prostředků, aby si dovedl pomoci. On ze svého provozovacího kapitálu nemůže dosazovati, poněvadž ten jest často omezený, a kdyby naň sáhl, ohrozil by tím eventuelně i samostatnost výroby. Malý živnostník žije z ruky do úst, a nemá-li zaměstnání, ocitá se v poměrech takových, jako dělník, který nedostal práce - tedy v nedostatku, po případě v bídě. U něho zatížení daňové je citelnější než u vrstev zámožných. Vezmeme-li různá odvětví živnostenské výroby, kde živnostník sám nebo s učněm súčastní se v podniku, a přihlédneme-li k jeho povinnostem poplatním, - kterak on je povinen platiti daň výdělkovou se všemi vysokými autonomními přirážkami, daň z obratu, která krisí nynější stává se daní přímou místo daně konsumní, a k tomu ještě daň z příjmu - vidíme, že zatížení celkové je velice těžké. Jeho výsledek není často nic než pouhá odměna za práci, ale jak rozdílné jsou jeho povinnosti poplatní! Připočtěte k tomu ještě různé šikany se strany orgánů ukládacích a máte obrázek nálady, již tak často nacházíme v kruzích maloživnostenských. Shrnu-li uvedené vývody vzhledem k preliminovaným daním, mám přání, aby na všechny okolnosti byl ukládacími orgány při vyměřování daně vzat náležitý zřetel. Žádáme tak nejen v zájmu státním, nýbrž i v zájmu těch malých hospodářských vrstev.

Dále žádáme, aby nynější systém daňový byl s urychlením změněn na nový, právům a povinnostem lépe odpovídající způsob. To bylo konečně ve vládním prohlášení slíbeno, a nemám příčiny o daném slibu pochybovati. Přál bych si jenom, aby to učiněno bylo co nejdříve a aby bylo pamatováno na odstranění největších tvrdostí a těžkých křivd.

Pokud se týče další stránky rozpočtové, jak dotovány byly různé složky hospodářské, chci poukázati v této kapitole na ministerstvo obchodu, které vykazuje veliké nedostatky. Porovnáme-li výši preliminovaných obnosů ministerstva obchodu na příklad s ministerstvem zemědělství, vidíme ohromný rozdíl nejen v celku, nýbrž i v jednotlivostech. Na ministerstvo obchodu žádá se 25 mil., kdežto na ministerstvo zemědělství 301 milion, tedy dvanáctkráte tolik. (Posl. dr Blaho: Ale hodně to vynáša!) O tom bychom mohli ještě mluvit. Může tedy ministerstvo zemědělství udělati toho více. Připočteme-li ještě i náklad na průmyslové a obchodní školství, které je uvedeno v kapitole ministerstva školství a národní osvěty obnosem 97 mil. korun, kdežto školství zemědělské zahrnuto je v témž ministerstvu, jeví se poměr 122 ku 301, tedy také nejméně třikráte tolik. Vyslovuji přání, aby ministerstvu pro průmysl, živnosti a obchod předáno bylo průmyslové a obchodní školství, které má stejně důležitá poslání. O některých z nich chci se zmíniti.

Mám na zřeteli v prvé řadě zvelebovací akci živnostenskou. V rozpočtu na rok 1922 bylo na tyto potřeby povoleno 2 1/2 milionu. Připomínám, že za celých 9 měsíců na zvelebovací ústav jsme nedostali ani haléře (Slyšte!) a teprve v poslední době byly příděly tyto vyplaceny. Letos preliminuje se 1,272.887 Kč, tedy sotva polovice obnosu loňského. A přece je nesporně jisto, že zvelebovací akce živnostenská má veliký význam pro povznesení malé a střední výroby; pořádáním kursů ze všech oborů řemeslné výroby mají nejenom mistři, nýbrž i učňové a dělníci příležitost nabýti odborného vzdělání, jehož jinak dosáhnouti nemohou. Ústavy pořádají také kursy daňové, kursy účetní, kursy pro funkcionáře živnostenských společenstev, které mají význam povšechný. Kdo má příležitost pozorovati tyto nejvýš důležité snahy a viděti dychtivost a píli, s jakou účastníci absolvují podobné kursy, musí vysloviti politování nad tak nedostatečným pochopením a podporou těchto ústavů se strany státu. Již loni měl jsem příležitost na to poukázati - ovšem marně. Odborné a povšechné povznesení úrovně malých, středních výrobních vrstev je jistě významu tak důležitého, že je potřebí, aby na ně byl brán náležitý zřetel. Vedle kursů, které pořádalo technologické museum pražské - loni 65 a letos 80 - na nichž tisíce posluchačů nabylo vzdělání a podpory pro život, zvelebovací ústav pořádá výstavky učňů, výstavky prací zhotovených v kursech a přednášky, podporují se studijní cesty v území celé republiky i do ciziny. Na všechno to určený obnos nestačí a zbývá ještě vykonati velice mnoho, neboť ani zdaleka není vykonáno, co při dobré vůli by se vykonati dalo.

Pokračovací školství živnostenské je kapitolou nejbolestnější. Již přede mnou mnozí řečníci ukazovali na určité jeho nedostatky. Chci říci, že sám základ tohoto školství je nedůstojný. Zřizování těchto škol neplyne ze zákona, nýbrž je ponecháno jenom dobré vůli těch kterých místních činitelů. Zabezpečení jeho také podle toho vypadá. Školství toto je odvislo od různých subvencí, darů a podpor. Toho nelze nadále trpěti. Sám průmyslový odbor ministerstva školství a nár. osvěty cítil tyto nedostatky a vypracoval osnovu zákona o pokračovacím školství. V této novele je dokázána macešskost, se kterou státní správa odbývá pokračovací školství. Přiznává se tam, že vybudování a zabezpečení pokračovacího školství vyžadovalo by nákladů stoupajících až do výše 28 mil. Kč. V letošním státním rozpočtu je určen obnos 10,320.500 Kč, tedy sotva 27% toho, co sama státní správa uznává jako nezbytnou potřebu. Na to si musíme stěžovati, uváživše veliký význam a důležitost tohoto školství pro výchovu našeho řemeslného a průmyslového dorostu. Počet žáků, o které jde, odhaduje se na 130 až 140 tisíc. Počet tento by náležitou úpravou až trojnásobně vzrostl a dosáhl by výše 400.000 žáků a žákyň. Jsou to žáci často dvoj- až trojtřídních škol obecných, a u těch zvláště všeobecné vzdělání je nutno doplniti. Jde u nich krátce o to, aby prakticky i povšechně dosáhli ve vzdělání stupně co nejvyššího. Tu je třeba určité přípravy, aby jim byly dány náležité základy pro celý život. Preliminovaný obnos 10,320.500 Kč stačí snad na ty hubené subvence, ale nestačí na zabezpečení, vybudování a zdokonalení tohoto důležitého odvětví výchovného. Školy živnostenské nemají pomůcek, ať malých, ať velikých, a odměňování, zabezpečení učitelských sil není rovněž nijak upraveno. Klademe zvláštní důraz na zodbornění tohoto školství, poněvadž jenom tak mohlo by plniti své důležité poslání. Zodbornění je však nejen otázkou nákladů věcných, nýbrž také otázkou nákladů osobních, otázkou zabezpečení ať učitelů praktiků, anebo učitelů z povolání. Bez této úpravy postavení učitelstva zodbornění škol živnostenských bylo by nedostatečné. Na to upozorňujeme v naději, že citelná mezera bude vyplněna.

Žádáme zřízení pokračovacích škol pro všechnu mládež od 14 do 18 roků a náležité jejich vybavení. (Výborně!) Má-li ministerstvo zemědělství dosti peněz, může-li dáti na hřebčince přes 18 mil. Kč, pak musí míti stát také dostatek prostředků, aby pokračovací výchově mládeže u nás bylo věnováno, kolik jest zapotřebí. Pohlédněme na Německo: V Mnichově, Lipsku, Hamburku, Berlíně mají živnostenské pokračovací školy své vlastní nádherné budovy, v Mnichově dokonce 4. Ve Vídni školám těm věnován jest třípatrový blok domů, jehož fronta zabírá 4 ulice a v 57 třídách vyučuje se zde v denních hodinách na 20.000 žáků denně. Školy tyto mají moderně zařízené dílny, k nimž přimykají se nejen technické, nýbrž i fysikální laboratoře. Jak jinak vypadat může potom vyučování a výchova mládeže řemeslné v těchto školách! U nás ovšem jeví se úžasný nedostatek v tomto směru. Žádáme proto, aby bylo náležitě pamatováno, aby povšechná neb odborná výchova naší mládeže byla náležitě upravena a podpořena.

Výzkumnictví živnostenské při nynější početnosti výroby jest teprve v plenkách. Preliminovaný obnos 150.000 K nelze nazvati než nedostatečným. V ministerstvu zemědělství věnuje se na touž potřebu 23 milionů. Mohlo by tím snad býti vzbuzeno zdání, že výzkumnictví živnostenské buď jest zabezpečeno, že podpory nepotřebuje, nebo že ho není třeba. Ani jedno ani druhé není pravda. Přece nikdo nebude tvrditi, že by maloživnostenská výroba stála na výši situace. Rozmanitost živnostenské výroby omezuje zařízení výzkumnictví, ale to nemůže být nikterak důvodem, aby na výzkumnictví nebylo dáváno ničeho. Zvelebovací činnost živnostenská a výzkumnictví jsou cesty, které by mohly výrobu živnostenskou povznésti na určitý stupeň a tím živnostnictvo hospodářsky zebezpečiti. Dožaduji se i v tomto oboru intensivnější činnosti a větší podpory.

Také v našem živnostenském družstevnictví nemůže se nikterak mluviti o velké podpoře státní. Pravda je, že samo živnostnictvo nevykonalo po této stránce, co by vykonat mohlo. Snad samo jest vinno některými nedostatky, že dovedlo si této formy hospodářské velmi málo vážiti. Ale přes to jest to jedna z nejdůležitějších cest k nápravě, ač neschůdná. Dávno přestalo býti pravdou, že živnostník jako samostatný podnikatel má možnost nejen se zabezpečiti, nýbrž i chrániti hospodářské poměry, a moderní výroba těžce na něm hřeší, ubírajíc mu větší část jeho vlastního přičinění a jeho vlastní práce. Živnostnictvo musí se samo chrániti a ve spojení se stejně postiženými, ať dělníky nebo živnostníky, dožadovati se opory a pomoci. Proto jest družstevnictví tak důležité a řešíc tyto poměry a sledujíc tendenci ochrannou a obrannou, zasluhuje jisté pozornosti. Státní správa - jako i v jiných případech - málo o družstevnictví dbá a uvedený obnos 700.000 K sotva stačí podporovat tyto důležité snahy.

Dožadovali jsme se státní podpory a záruky pro úvěrní družstva živnostenská, ale přes resoluční usnesení poslanecké sněmovny nevychází nám správa státní náležitě vstříc. Návrh, aby dva miliony byly na tyto půjčky poskytnuty, je nedostatečný a pro všechna úvěrní družstva celé republiky naprosto nestačí. Žádáme, aby bylo dáno tolik, kolik bylo navrhnuto, totiž 10 milionů korun. Vždyť to není dar, je to půjčka na úrok, a živnostnictvo zasluhuje si jistě takové důvěry a pomoci.

Všechna uvedená přání mají býti jen částečným podkladem a východiskem další účinné práce, jak my socialisté-živnostníci ji chápeme a prováděti chceme. Kolega Anděl v této debatě uvedl správný názor, že socialismus není vyčerpán dělnickou otázkou.

Nedoložil ovšem, že stejně každý nynějším systémem hospodářským ohrožovaný - ať je to živnostník, ať malý zemědělec nebo inteligent - patří do tohoto socialistického tábora, aby spojenými silami bránili se proti útokům a hleděli nynější společenský řád změniti ve spravedlivý, pokud se týče hospodářských otázek, úplně rovný.

Kolega Anděl řekl sice tuto pravdu, ale nedomyslel ji a sám se svými kolegy nikterak neřídí se podle toho. Bylo by potřebí u těch pánů méně egoismu a více citu a lásky, kterou by musili dáti na jevo a zaříditi podle toho své konání a práce.

Kolega Anděl ohražoval se dále proti podezírání, že byli stranou negace. Já v tomto směru chci uvésti jejich aktivum, které se jeví jen ve velikých útocích, které jsou vedeny jak na vrstvy dělnické, tak úřednické, zemědělské a pod. Tak společná práce konati se nemůže a také výsledky této práce budou podle toho. Byly nám vytýkány konsumy, ale kol. Anděl zapomněl dodati, že těmi konsumy nejsme vinni ani tak my, jako obchodníci, kteří za války zacházeli se svými odběrateli takovým zvláštním způsobem, že tito pak po válce, když měli příležitost, zase se jim odvděčili zakládáním konsumů, a to plným právem.

Kolega Anděl uváděl zde otázku vlastenectví. Ovšem pojem vlastenectví, jak on jej přednesl, není pro nás přijatelný. Vlastenectví se musí jeviti ne láskou k půdě, to by byli majitelé velkostatků, Němci, jako majitelé pohraničních lesů, kteří nechtějí postoupiti tento majetek státu, největšími vlastenci. Vlastenectví se musí jeviti láskou k těm, kteří užívají stejného jazyka, kteří jsou vykořisťováni, kteří po stránce hospodářské nacházejí se v těžkých poměrech. (Výborně!) Vlastenectví se musí jeviti láskou k těm, kteří za těžkých poměrů musejí zápasiti proti vykořisťovatelům, třeba stejného jazyka v území, které nazýváme užší naší vlastí.

My snažíme se dáti státu všechno, čeho potřebuje, aby tak jeho vývoj byl zabezpečen a aby mu byly dány podmínky k náležitému jeho vybavení, aby byl schopen chrániti práci, ať je to práce dělníků nebo živnostníků. Chceme mu dáti tyto podmínky, aby byl schopen pracovati v zájmu malých a středních vrstev, napravovati všechny křivdy a nerovnosti, ať hospodářské nebo sociální. (Výborně! Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP