Pátek 27. října 1922

3. Volba zapisovatelů poslanecké sněmovny za zemřelého posl. Zárubu a za resignovavšího dr. Markoviče.

Došla mne kandidátní listina, navrhující za zapisovatele pana posl. Rýpara místo zemřelého posl. Záruby, a pana posl. Bendu za resignovavšího dr. Markoviče. Není-li námitek, dám volbu zapisovatelů provésti podle §u 61 jedn. řádu povstáním. (Námitky nebyly.)

Námitek není. (Po přestávce:)

Bylo mi sděleno se strany klubu, z jehož středu má býti volen zapisovatel za zemřelého posl. Zárubu, že na místo pana posl. Rýpara je kandidován klubem tímto pan posl. Roudnický. V tom smyslu dám tedy provésti volbu.

Kdo souhlasí tedy s volbou pana posl. Roudnického a Bendy za zapisovatele posl. sněmovny, nechť povstane. (Děje se.)

To jest většina. Oba navržení páni kandidáti, pan posl. Roudnický a pan posl. Benda, jsou zvoleni za zapisovatele.

Tím jest vyřízen odstavec 3 dnešního pořadu.

Teď bychom měli přikročiti k odst. 4. a 5., t. j. k volbě 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru Národního shromáždění a k volbě 16 členů a 16 náhradníků úsporné komise parlamentní.

Jelikož však doposud nedostal jsem kandidátní listiny, nemůžeme provésti volbu a přikročíme tedy k odst. 6, jímž je:

6. Doplňovací volba přísedícího volebního soudu za zemřelého dr Otakara Hiibschmanna.

Podle § 3 zákona o volebním soudu má posl. sněmovna na žádost presidenta volebního soudu vykonati doplňovací volbu, ubude-li některý přísedící volebního soudu. Ježto úmrtím přísedícího dr. Otakara Hübschmanna ubyl jeden z přísedících, jest nám na požádání presidenta soudu, oznámené ve 159. schůzi, vykonati dodatečnou volbu. Došla mne kandidátní listina, navrhující za kandidáta pro dodatečnou volbu JUDr. Miroslava Stiebra, univ. profesora v Praze, narozeného 16. února 1865, bytem na Smíchově, tedy kandidáta vyhovujícího náležitostem §u 2 zákona o volebním soudu.

Dám o navrženém kandidátu hlasovati zdvižením ruky, nebude-li proti tomu námitek. (Námitek nebylo.)

Námitka vznesena nebyla, dám hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem, aby universitní profesor JUDr. Miroslav Stieber zvolen byl doplňovací volbou za přísedícího volebního soudu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Universitní profesor dr. Stieber je doplňovací volbou zvolen za přísedícího volebního soudu. Tím je vyřízen odstavec 6 pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k odstavci 7, jímž je:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti zemského soudu pro věci trestní v Brně za vydání posl. dr Baerana k trestnímu stíhání pro zločin vyzvědačství (tisk 3815).

Zpravodajem je p. posl. Koudelka.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Koudelka: Dámy a pánové! Máme učiniti vážné a důležité rozhodnutí. Člen tohoto sboru obviněn byl ze zločinu spáchaného proti státu a jeho lidu, proti své dobrovolně učiněné přísaze, že bude tomuto státu sloužiti věrně a jeho zákony zachovávati, a řádný soud žádá na nás, abychom obviněného vydali k trestnímu stíhání. Soudu republiky, nikoli nám náleží vynésti rozsudek. Avšak naší povinností je učiniti, čeho na nás žádá naše svědomí, bezpečnost státu a jeho branné moci a čeho požaduje též i důstojnost a čest poslanecké sněmovny, jíž nikdo a nikdy nesmí vytknouti, že chová ve svém středu špiony a vyzvědače.

Máme rozhodnouti o žádosti zemského soudu pro věci trestní v Brně za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Aloise Baerana, obviněného ze zločinu vyzvědačství podle § 67 tr. z.

Předkládám sněmovně 2 otázky, aby na ně odpověděla:

1. Je obvinění posl. dr. Aloise Baerana ze zločinu vyzvědačství spáchaného na našem státě a jeho branné moci ve prospěch moci cizí takové váhy, aby jeho poslanecká imunita byla zrušena a on vydán soudu?

2. Nebo je jednání obviněného poslance dovoleným jednáním plynoucím z výkonu poslanecké povinnosti, zejména ze zásady kontroly výkonné moci státní a z motivů ideálních?

K otázce prvé dají nám odpověď trestní spisy, otázka druhá je otázka právně-politická.

Dne 27. září r. 1922 byl z rozhodnutí zemského vojenského velitelství v Brně zatčen poručík Jiří Nowakowski a vzat do zajišťovací vazby pro podezření z vyzvědačství. To stalo se z tohoto podnětu: Zpravodajské oddělení hlavního štábu ministerstva národní obrany v Praze došlo delším pozorováním činností některých diplomatických missí k přesvědčení, že se zabývají misse ty též vyzvědačstvím a že opatřují si československé vojenské spisy důvěrného rázu. Důvěrně vniknuvši do dotyčných prací zmíněných missí, přesvědčilo se zpravodajské oddělení hlavního štábu, že veliká část dokumentů pochází ze zemského vojenského velitelství v Brně. Podle důvěrného šetření byly cizím missím v republice Československé dodány vytčené spisy, případně dokumenty, jež jsou vesměs rázu tajného, ve fotografických snímkách rozměru 9x12 a byly tak zaslány generálnímu štábu cizímu. Když dne 15. srpna 1922 dodány byly jedné cizí missi v Praze dva tužkou psané lístky obsahující opis referátu o polské výzvědné službě proti Československé republice, bylo způsobem důvěrným zjištěno, že lístky ty byly missi přineseny z Brna jakýmsi Schwabem, posluchačem německé university v Praze. Srovnáním rukopisu těchto lístků s rukopisem činnovníků zemského vojenského velitelství v Brně bylo nade vši pochybnost zjištěno, že pisatelem jejich je adjutant zemského vojenského velitele v Brně poručík Nowakowski. Na rozkaz zemského vojenského velitelství byl proto tento zatčen. Zatčený poručík Nowakowski zapíral zprvu, avšak po dlouhém zapírání na policejním ředitelství brněnském 29. září t. r. se částečně přiznal, ke kterémuž přiznání pohnut byl zejména tím, že mu bylo vytknuto, že při domovní prohlídce svršků nalezen byl v neotvíratelné železné skřínce po jejím rozbití mýdlový otisk klíče ke stolu zemského vojenského velitele v Brně a klíč hodící se ke stolu náčelníka generálního štábu při zemském vojenském velitelství v Brně. Bylo současně zjištěno, že spoluviníkem poručíka Nowakowského je jakýsi Schwabe, jenž, jak bylo již před tím zjištěno, lístky psané rukou poručíka Nowakowského doručil diplomatické missi maďarského státu v Praze. Bylo proto pátráno po Schwabovi a bylo zjištěno, že může se tu jednati o Karla Schwabeho, posluchače německé university v Praze, bytem v Brně, syna vrchního lesního rady ve výslužbě. Týž věda, že se po něm pátrá a že mu nelze uniknouti, dostavil se o 1/2 12. v noci dne 29. září t. r. na policejní ředitelství brněnské a dal se policii k disposici. Při výslechu, který ihned nato byl s ním zaveden, udal Karel Schwabe toto: "Z idealismu a národního přesvědčení pod vlivem proudů mezi Němci v Československu konal jsem vyzvědačské služby pro cizí mocnost." Uvádí dále, že našel si přístup k předním německým osobnostem, které v něm roznítily národní idealismus. "Pod jejich vlivem chtěl jsem konati" - praví - "německé věci dobré služby a věnoval jsem se, podnícen známostí s Jiřím Nowakowskim, pátrání po zprávách a jejich oznamování. Bylo to asi na podzim roku 1920. V březnu nebo v srpnu roku 1921 dodal jsem poprvé malé dopisy o změně dislokace vojenských oddílů na Moravě a ve Slezsku. Materiál pocházel od Jiřího Nowakowského. Já jsem jel do Prahy na maďarské vyslanectví. Poněvadž jsem věděl, že jiné státy žijí s Československem v nepřátelství, mohl jsem se domnívati, že Maďarsko může míti na takových věcech zájem. Po zralé úvaze prohlašuji určitě, že nikdo jiný nebyl mimo mne a Nowakowského do spiknutí zasvěcen."

To je výpověď zatčeného Karla Schwabeho na policejním ředitelství krátce po jeho zatčení. Dne 29. září byl předveden k policejnímu výslechu na policejním ředitelství brněnském opětně Jiří Nowakowski. Týž udal toto: "Doznávám se upřímně k tomu, že jsem prováděl s Karlem Schwabem vyzvědačství. Seznámil jsem se s ním v roce 1920 ve veřejné místnosti v Praze v německé společnosti. Později stali jsme se důvěrni. Jednoho dne koncem r. 1921 počal se Schwabe vyptávati na různá vojenská opatření, na cvičební řád a všeobecné poměry. Letos v červnu neb červenci mne žádal, abych mu něco řekl o zpravodajských věcech. Na jeho žádost jsem mu opsal ve výtahu jednou neb dvakrát zpravodajská hlášení. Konečně žádal ode mne důležitější věci, které jsem vzal a v jeho bytě jeho apparátem ofotografoval. Mně se zdá, že jsme fotografovali výnos o etapovém zařízení v případě mobilisace. Pravdou jest, že jsem si učinil poznámky ze spisu zpravodajského oddělení o polské výzvědné službě a že jsem je dal Schwabemu."

Tyto poznámky byly také příčinou, že byl Nowakowski zatčen. Uvádí na svou obhajobu, že jednal z nerozumu a mladistvé nerozvážnosti. "Nemám ponětí," pravil dále, "co Schwabe s těmi věci činil a nemám spoluúčasti na jeho zisku, pakliže něco za zprávy dostal." Uvádím to zvláště, abych potom dovodil, že tyto výpovědi nesrovnávaly se s pravdou, a později byly přiznáním odvolány. Dokládá ještě, že nemá žádné tajné skrýše na vojenské tajnosti, že Schwabe nebyl u něho v zemském vojenském velitelství, že si falešný klíč opatřil sám. Otisk mýdlový od klíče stolu generála si pořídil sám a ostatní klíčky měl od jiných stolů. Šetřením policejního ředitelství v Praze bylo zjištěno, že Nowakowski a Schwabe meškali společně v Praze ve dnech 21. až 26. července, bydleli v hotelu "Terminus" na Vinohradech, kde do knihy cizinců zapsali se co právníci. Tato data jsou velmi důležita, jelikož bylo důvěrně zjištěno, že v těchto dnech byly dodány cizím delegacím dokumenty, a to výnos ministerstva národní obrany 23.416 etap. dův. uvedené pod čís. 1 trest. oznámení a 3 spisy zemského vojenského velitelství v Brně, jednající o přípravách proti nepokojům na Těšínsku a Ostravsku. Upozorňuji hlavně na to, že z korespondence Nowakowského vychází, že byl v Gdánsku, důvěrně je zjištěno, že i Schwabe byl v Gdánsku a že nabízel tam výzvědnému polskému úřadu československé dokumenty, které nabízel dříve i ve Varšavě. V protokole, který byl později se Schwabem sepsán, uvádí týž výslovně, co si Nowakowski myslil, k jakému účelu on potřebuje dokumentů - není pravda totiž, že Nowakowski při fotografování nebyl - že v souvislosti s tím, co předcházelo, Nowakowski věděl, že fotografií nepotřebuje pro sebe. "Co si myslil, k jakému účelu jich použiji, nevím. Snad si myslil, že je odevzdám poslancům. Ti chtěli dotyčné věci věděti k vůli státnímu rozpočtu, nevyzvali mně, abych je pořídil, ale dali mně to vycítit. Kteří poslanci to byli, nechci ze zásadních důvodů udati. Jsem vázán čestným slovem, kterého nechci porušiti. Podotýkám, že to byla původně hlavní věc, proč jsem tuto činnost započal, a nemohu sděliti, zda jsem některým poslancům předal některé z uvedených věcí. Mimo mne a Nowakowského z osob imunitou nechráněných se nikdo na té věci nesúčastnil. O osobách na uherském vyslanectví nemohu nic udati, ježto jsem jednal jen s 2 úředníky, jichž jména neznám. Byl jsem letos již dříve v Praze a vícekráte na uherském vyslanectví."

Proti těmto výpovědím těchto zatčených, kteří ovšem snaží se zastříti pravý stav věci, stojí zápisy jejich výpovědi z poslední doby, které jsou zcela jiné povahy. Tak Nowakowski byl zavolán dne 6. října vyšetřujícím soudcem k výslechu a tu doslovně do protokolu uvedl: "Chci upřímně věc doznati. Schwabe jest dle mého mínění obětí zdejšího poslance dr. Aloise Baerana, se kterým byl ve styku a od něhož dostával za donášení tajných zpráv peníze. O tom již Schwabe učinil zmínku a já dodával mu věci v přesvědčení, že je dodával dále dr. Baeranovi. O nějakém maďarském vyslanectví jsem vůbec nevěděl, až teprve když mi v Praze ukázal Schwabe maďarský konsulát nebo vyslanectví, pojal jsem podezření, že i tam ony věci dodává. S Baeranem znal se Schwabe ze společnosti, poněvadž byl členem spolku, jemuž i Baeran náležel. Vím, že dr. Baerana i jeho syna navštěvoval v jejich bytě. Vím, že dr. Baeran pro Schwabeho často posílal a nebo i sám ho hledal v jeho bytě. Nač potřeboval dr. Baeran tyto věci, Schwabe nikdy neřekl, avšak bylo mi jasno, že toho potřebuje k protistátní akci.

Jedenkráte se mi Schwabe zmínil, že viděl u dr. Baerana balíček cizích peněz, zejména franků a marek. Když mi Schwabe poskytoval půjčky a nežádal ode mne peněz zpět, napadlo mně, že asi dr. Baeran za to Schwabeho platí, a proto jsem se též o zaplacení svých dluhů Schwabemu nestaral. Ohledně obnosu výše uvedeného jsou moje udání správná. Já sám jsem s dr. Baeranem a jeho synem ve styku nebyl, ani s jinými vedoucími německými osobami. Vzpomínám si, že mi jednou Schwabe pravil, že si u něho dr. Baeran uschoval nějaké listiny, poněvadž předvídal, že bude u něho učiněna domovní prohlídka." Takto vypovídal poručík Nowakowski. Jeho výpověď jest, jak jsem uvedl, ze 6. října a jeho vlastní rukou podepsána.

Na to byl zavolán k výslechu Karl Schwabe. Když mu byla přečtena výpověď spoluobviněného Nowakowského uvedl toto: "Ke svým dřívějším výpovědím udávám toto: V roce 1920 jsem se vícekráte súčastnil voličských shromáždění. Po takovýchto shromážděních obyčejně posl. dr. Baeran pozval nás studenty k důvěrnému hovoru a při jednom takovém hovoru, tuším v německém domě, dr. Baeran řekl, že je zvědav na zprávy, týkající se státního rozpočtu, a to hlavně věcí vojenských. Při tom nás vyzval, a to všechny, kteří jsme byli přítomni, abychom mu obstarávali zprávy, které by v tomto směru mohly býti důležité. Dr. Baeran totiž tvrdil, že se příliš mnoho vydává na vojsko. Rozhodl jsem se následkem těchto výzev, že dr. Baeranovi takovéto žádané zprávy obstarám, bude-li mně to možno. Znal jsem již tenkráte Jiřího Nowakowského, o němž jsem věděl, že je ordonančním důstojníkem zemského velitelství, a rozmluva s ním o této věci mně také k tomuto rozhodnutí přiměla. Mluvil jsem o tom, co dr. Baeran v onom hovoru nám sdělil, s Nowakowskim, který projevil ochotu dodati nějaké zprávy za tím účelem, abych je předal dr. Baeranovi. Skutečně mně také na jaře r. 1921 jakési zprávy předal, nevím však již, co v nich bylo. Já jsem je předal dr. Baeranovi. Mimo to jsem předal ještě asi třikráte nebo čtyřikráte během r. 1921 dr. Baeranovi další zprávy, které mně Nowakowski dodával. Datum těchto předání nemohu přesně udati, rozhodně jsem však mu předával vše před mobilisací, která byla v r. 1921 v měsíci říjnu, a také to bylo ještě před domovní prohlídkou, která u posl. Baerana byla provedena.

Byl jsem přesvědčen, že dr. Baeran tyto věci potřeboval skutečně jenom k rozpočtovým záležitostem, a ne k nějaké protistátní akci. Také jsem někdy četl v novinách, že dr. Baeran těch dokumentů použil v parlamentě ve své řeči.

Po prohlídce u dr. Baerana provedené byla pausa několika měsíců, až teprve na jaře r. 1922 mně Nowakowski dodal nové zprávy. Dr. Baeran tenkráte nechtěl tyto zprávy převzíti do svého bytu a vyzval mně proto, abych od té doby veškeré zprávy, týkající se vojenství, i všechny jiné zprávy pro něho odevzdával na uherském vyslanectví v Praze. Řekl mi, abych je dobře zabalil a napsal na ně jeho jméno. Když jsem poprvé přišel na vyslanectví uherské v Praze, seznal jsem, že již tam bylo známo, že tam někdo pro dr. Baerana nějaké zprávy přinese. S dr. Baeranem jsem na uherském vyslanectví nemluvil a nemohu udati jména těch úředníků, s nimiž jsem jednal. Celkem jsem odevzdal zprávy pro dr. Baerana na vyslanectví třikrát nebo čtyřikrát. Podotýkám, že jednotlivá data mimo již dříve uvedená, nemohu udati. Stejně nemohu udati obsah jednotlivých dokumentů. Byl jsem přesvědčen, že dokumenty, které jsem na uherském vyslanectví odevzdával, bral si dr. Baerana myslím, že uherské vyslanectví do nich nahlédlo. Dr. Baeran mně vždy rozkázal, abych je dobře zabalil a také zapečetil, což jsem vždy učinil a dr. Baeran mně pokaždé pak sdělil, že dokumenty tam správně obdržel. Obnos, který jsem uvedl ve svých dřívějších protokolech" - totiž, že v celku dostali za tyto zprávy obnos 10.000 K, kterýžto rozdělili si vzájemně, a to v poměru 1: 3 - "mně také vyplácel po částkách dr. Baeran. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Výslovně zde uvádím a opakuji větu tuto poznovu: obnos, který jsem uvedl ve svých dřívějších protokolech, mně také vyplácel po částkách dr. Baeran, t. j. deset tisíc korun. Dostal jsem přibližně vždy za jednu jízdu do Prahy nebo za předání nějakého dokumentu zde v Brně 1000 K. Dr. Baeran věděl, že jsem musil za poskytnutí Jiřímu Nowakowskému platiti. Podotýkám, že Nowakowski nežádal přímo peněz za dodání těch zpráv. On si buď vypůjčoval, nebo nechal za sebe platiti, a pak mě nic nevracel, při čemž dobře věděl, že já nechci zpět ničeho. Celkem dostal ode mně rozhodně mnohem více než 4500 K. Odhaduji tuto sumu na 6-8 tisíc korun.

Vše toto, co jsem udal, udávám proto, že se necítím již vázán čestným slovem, které jsem dal posl. dr. Aloisu Baeranovi v Brně, poněvadž, jak mně právě bylo sděleno, Jiří Nowakowski věc již sám udal."

Velectění pánové, ještě snad zbývá, abych citoval ze spisů těch toto: "Ohledně Recklebenové mě požádal dr. Alois Baeran, abych dával na tento případ pozor, a jemu případně podal sdělení. Recklebenová je totiž špionka, která opavským soudem odsouzena byla pro špionáž na rok do žaláře.

Dr. Baeran si chtěl jednou u mně uschovati balík nějakých listin, ale já jsem listiny do bytu nevzal, a nevím, kam listiny dal k uschování."

Tolik trestní spisy, z nichž plyne, myslím, neobyčejná závažnost pronesených obvinění na hlavu posl. Aloise Baerana.

Než třeba odpověděti ještě na druhou otázku, kterou jsem na počátku svých vývodů postavil, zda totiž v tomto případě nejde o jednání posl. dr. Baerana jako o dovolený způsob výkonu poslaneckého mandátu, ve kteréžto činnosti má býti chráněn právem imunity poslanecké. I na tuto otázku nutno odpověděti záporně. Imunita poslanecká má sloužiti na ochranu svobody poslaneckého mandátu, aby držiteli jeho bylo umožněno pracovat nerušeně ku prospěchu státu a blahu obyvatelstva. Imunita poslanecká nikdy však nesmí sloužit k ochraně činů protistátních. Kdyby tomu tak nebylo, byl by porušen vlastně pramen práva imunity poslanecké. A toto vyzvědačské spiknutí, v němž súčastněna byla i cizí státní moc, bylo bezesporně a prokázaně namířeno na kořeny existence tohoto státu. Bylo tvrzeno některými pány s německé strany, že činnost poslance dr. Baerana směřovala ke kontrole výkonné moci státní, bez jakéhokoliv nepřátelského úmyslu proti státu. Tak tomu není. Tomu odporuje zejména neslýchaný fakt, že bylo pracováno ve spojení s diplomatickou misí cizího státu, nikoliv zajisté ke prospěchu naší republiky, nýbrž proti ní. Už tento důvod sám stačil by k vyvrácení uvedené námitky. Kdo chce dobro vlastního státu, i když usiluje o reformy nejdalekosáhlejší, nikdy nesmí se spojovat se zahraničním nepřítelem. (Hluk. Odpor na levici. Výkřiky posl. dr. Schollicha.)

To vám, pánové, řekne soud. Ten je povolán k tomu. Právo kontrolování státní správy nesmí býti vykonáváno korumpováním státních orgánů, ani porušováním jejich služební přísahy a zásady úředního tajemství, ani krádeží úředních spisů, zejména pro veřejnost neurčených. Je vážné podezření, že takovýmto způsobem pracoval pan posl. dr. Alois Baeran. Poukazuji tu na jeho řeč, pronesenou ve 123. schůzi poslanecké sněmovny dne 20. ledna 1922, v níž operoval četnými úředními dokumenty a listinami v úřadech republiky odcizenými. Že odcizeny byly nikoliv z pohnutek ideálních, tomu nasvědčují tyto trestní spisy, a to konečně pan posl. dr. Baeran doznal sám. Na důvěrné schůzi konané dne 24. července 1922 v Německém Jablonném vypravoval p. posl. dr. Baeran, jak vytýkal ministrovi národní obrany nesprávné údaje o počtu narukovaných při mobilisaci v době Karlova puče. A když ministr odporoval, vytáhl pan posl. dr. Baeran svazek spisů, řka: "My to víme, my to máme zde černé na bílém". Pan ministr se tázal: "Jak jste k tomu přišel?" Načež pan posl. dr. Baeran odpověděl: "Jo, to víte, pane ministře, u nás v republice se všecko dostane, musí se jen vědět, kam má člověk jít a mnoho-li se má komu dát."

Pro posuzování veškerých těchto činů dlužno vzíti zde také to v úvahu, zda nebyly to činy z motivů ideálních. I této pohnutky bylo vzpomenuto a proto chci říci o ní několik slov. Žádný stát na světě, tedy ani naše republika, nemůže a nesmí trpět špionáže a vyzvědačství, namířeného proti jeho existence, bez ohledu, z jakých pohnutek zločinná tato činnost je provozována. Přiznávám však, že pohnutky ideální, i když nemohou omluvit, mohly by zmírnit náš soud. Než zdá se, že ani těchto pohnutek ideálních zde není. Jest zde pouze hluboká nenávist k tomuto státu, jež mnohé z obviněných dokázaně svedla na cesty zločinné. Z trestných spisů je známo vážné obvinění p. posl. dr. Baerana, že za peníze kupoval vojenské dokumenty tajné povahy, a že platil za ně sumy tisícové. Naskytá se nezodpověděná dosud otázka, platil-li dr. Baeran tyto obnosy z vlastních prostředků, či šlo-li tu o peníze osob jiných nebo korporací, nebo dokonce o peníze cizího státu. Že však penězi a za peníze bylo tu pracováno proti republice Československé, z nenávisti k ní, to je z obsahu spisů úplně zřejmo, a za těchto okolností těžko mluviti o tom, že bylo pracováno proti nám a našemu státu toliko z pohnutek ideálních, z pouhého čistého německo-vlasteneckého smýšlení.

Pravím však s největším důrazem: Všichni lidé tohoto státu, kteří pro jeho existenci a vybudování pracovali, nestrpí zločinné úklady proti němu namířené, nechť se dějí kýmkoli, kdekoli a z jakýchkoli důvodů.

Tato zločinná činnost byla namířena nejen proti našemu státu, nýbrž i proti demokracii ve střední Evropě. Poukazuji zvláště na ten fakt, že četné důležité důvěrné spisy vojenské doručeny byly maďarskému státu v době před posledním pučem excísaře Karla, na nějž odpověděli jsme mobilisací částí svých branných sil, a že tato špionáž měla prospěti legitimistickým a reakčním mocnostem Maďarska a jeho spojenců. Špionáž proti Československé republice a na prospěch Maďarska namířena je především proti Slovákům a proto nemůže býti jediného Slováka, jenž by se proti ní nejostřeji nepostavil. Špionáž pro vládu Horthyho a pro maďarskou středoevropskou reakci musí býti potírána všemi demokraticky cítícími elementy bez rozdílu národnosti v tomto státě i ve státech sousedních.

Vyzvědačství proti naší branné moci, na prospěch cizí mocnosti, je zločinným jednáním, jež může zaviniti smrt tisíců mladých životů našich vojáků, vehnaných do vojenských podniků nepříteli předem zrazených, a to jsou, pánové, jak Češi, tak Slováci a tak také Němci, to jsou příslušníci všech národnostní tento stát obývajících.

Aby chráněna byla bezpečnost tohoto státu, pro nějž tolik obětí bylo přineseno a za nějž po staletí jsme trpěli, aby zjištěna byla pravda a rádným soudním řízením prokázána vina či nevina obviněného, proto jménem imunitního výboru navrhuji slavné sněmovně, aby posl. dr. Alois Baeran byl vydán soudu k řádnému trestnímu stíhání. Tak vykonáme svou povinnost my. O dalším nechť rozhodne řádný soud. Pronese-li výrok osvobozující, budeme tomu v zájmu státu jenom povděčni. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Jako řečníci přihlášeni jsou páni posl. dr. Baeran a dr. Lodgman.

Uděluji prvnímu přihlášenému řečníku panu posl. dr. Baeranovi slovo.

Posl. dr. Baeran (německy): Dámy a pánové! Při způsobu, jak se v tomto státě nakládá s Němci, naprosto bych se nestyděl spáchati čin, který se mi nyní přičítá. Musím však konstatovati, že obvinění z vyzvědačství jest úplně bezpodstatné, což se zde v soudním řízení ukáže. Soudní řízení odhalí také celý systém, jehož se užívá proti Němcům a zvláště proti německým zástupcům národa, aby stali se povolnějšími. Proto vítám, že mě chcete vydati a prosím vás, jakož i německé poslance všech stran, abyste hlasovali pro mé vydání.

Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále pan posl. dr. Lodgman.

Posl. dr. Lodgman (německy): Dámy a pánové! Nejprve stručnou poznámku. Věc, která se zde projednává, má velmi veliký význam jak pro váš stát, tak i pro čest osob, které jsou v ní zúčastněny. Doufám, že můj výklad bude vyslechnut právě tak, jako výklad páně zpravodajův. Pan zpravodaj se zmínil v úvodu své zprávy, rozuměl-li jsem mu dobře, o poslaneckém slibu, jejž každý z nás skládá na zákony tohoto státu. Je tudíž nutno, abychom si ujasnili, zda je v tom nějaký mravní poklesek, dostane-li se do rozporu s paragrafem, který bývá zpravidla označován slovem "velezrada". Muž, jehož poprsí jste zde postavili, pronesl slova: "Velezrada je anachronismus". Pan dr. Beneš, jeden z nejpřednějších zástupců národa, jak si říká, československého, nepovažoval pod svou důstojnost, překročiti u Františkových Lázní za mlhavé noci tajně hranice, aby se odebral do ciziny a tam působil proti státu, jemuž jako úředník přísahal, poněvadž se domníval, že to musí učiniti v zájmu svého národa. (Německý výkřik: Ale ne za plat!) K té otázce se ještě vrátím, nechte mě, pánové, domluvit.

Pan dr. Kramář a ministr financí dr. Rašín byli kdysi obviněni z velezrady. Vždycky jsem popíral a podle svých vědomostí ještě popírám, že běželo opravdu o velezradu. Dnes se ovšem mnozí pánové snaží, dokázati, že byli skutečně velezrádci, i když to nesouhlasí, a podle mého názoru správně poukázali na to, právě tak jako dr. Šámal, který je v čele presidentovy kanceláře, že zde naprosto neběželo o velezradu, nýbrž o sledování politického smýšlení. A sám pan zpravodaj, člen sociálně-demokratické strany dělnické, zcela upřímně a veřejně se přiznává k revolučnímu programu, který chce změniti ne snad toliko jeden stát, nýbrž celý společenský řád, zcela upřímně a veřejně, ne snad, jak mi budete tvrdit, prostředky výlučně demokratickými, nýbrž také, bude-li příhodná doba, pomocí násilí, diktatury. Žádnému člověku nenapadlo a nenapadne, není-li to snad úzkoprsý státní zástupce, označovati takové smýšlení jako velezradu. Není tudíž žádné velezrady, za niž byste nás mohli činit v tomto státě mravně či morálně odpovědnými. A v tomto přesvědčení nás nemůže zviklati žádné odvolávání na nějakou domnělou přísahu. Pro nás není velezrady. A kdyby snad dr. Baeran byl soudním vyšetřováním usvědčen z velezrady, pak může být ujištěn, že v našich očích nepozbyl ani dost málo úcty. (Potlesk na levici.) Neběží zde, jako v žádném z těch případů, o nichž jsem se zmínil, o stíhání velezrady, nýbrž běží zde zřejmě o to, aby byl zahájen tendenční proces, jímž by se držitelé moci mohli zbaviti nepohodlného člověka. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

A tím se dostávám, dámy a pánové, ke kapitole o vyzvědačství. Pravděpodobně mi namítnete, že zde naprosto neběží o zločin velezrady, nýbrž o zločin vyzvědačství. Dovolte, abych k tomu podotkl toto: Sám pan zpravodaj píše - cituji doslova z originálu: "Dr. Alois Baeran dopustil se činů namířených proti existenci republiky Československé". To je právnické označení velezrady a nikoli vyzvědačství. Právnicky může tudíž běžeti nanejvýš o vyzvědačství za účelem velezrádným. Je důležité to zjistiti. (Posl. Stejskal [německy]: To je dvojnásobný zločin!) Vy, pane kolego, nejste právníkem. Tedy sama zpráva imunitního výboru obsahuje rozpor, kolem něhož se zde točíte. A pak, pánové, jak jste si počínali při vyvolání tohoto procesu? Jediný syn obviněného, dr. Arduin Baeran, jest již asi tři neděle ve vazbě. Vím přesně, že se mu již delší dobu stále a stále oznamuje, že proti němu ničeho není, že však jen z rozmanitých nahodilých důvodů nemůže býti propuštěn na svobodu. Nemůžeme se zbaviti podezření, že jste použili syna nepohodlného vám dr. Baerana, abyste měli v rukou vítané rukojmí a abyste si zajistili osobu svého odpůrce. A co se týče vyzvědačství za tím účelem, aby byla oslabena úderná síla, vojenská úderná síla armády, domníváte se, dámy a pánové, opravdu, že vojsko, které zřizujete na ochranu této republiky, které doplňujete a odvádíte také z našich řad, bude ve vážné chvíli skutečně s to, aby chránilo tento stát? A nevíte, že je pravda, co zde bylo předneseno, že tajné dokumenty Československé republiky mají u cizích vyslanectev a úřadů tak nepatrnou kursovní cenu, že jich nelze odbýti, poněvadž se vždycky hned dostanou do rukou těch, kdož o nich nemají věděti? Tak je to s tím vyzvědačstvím, o nějž běží. Jak jste si počínali dále? Ačkoli se dr. Baeran, když byl stíhán pro aféru se smrdutou bombou zde v parlamentě, z Vídně vrátil a sám se dostavil k soudu, dali jste jej pod stálý dozor tajné policie. Řeknu vám jen tolik, že jsme sami zjistili, jak vaše tajná policie pracuje, a lituji, že pan ministerský předseda Švehla a ostatní pánové tohoto sboru vyhazují a vyhodili tolik peněz na takový docela zbytečný dozor, ježto zde nemůže býti vůbec ani řeči o nebezpečí útěku nebo koluse, což vám potvrdí každý právník. Když dr. Baeran před několika dny jedl v německém domě v Brně ve společnosti několika dam a pánů, svých známých, šla za ním řada tajných agentů až ke schodišti domu v Jiskrově ulici. Pan dr. Baeran zastavil se v předsíni prvního poschodí, a to za skleněnými dveřmi a pak ony skleněné dveře prudce otevřel, aby zjistil onoho člověka, který ho pronásledoval. Ale ten vzal raději nohy na ramena a prchl po schodech z domu a zmizel ve tmě. Včera jsme si dovolili vyzkoušeti bezpečnostní stráž, kterou jste dr. Baeranovi v rozmanitých podobách tak ochotně poskytli. Jeden z nás si, pánové, oblékl kožich dr. Baerana, vzal si jeho brýle a jeho klobouk a do úst si nasadil viržinku, typický odznak dr. Baerana. Tak jsme celou bezpečnostní policii napálili a honili ji hodinu ulicemi Prahy. Dr. Baeran seděl zatím již dávno v kterémsi hostinci s jinými přáteli a bavil se. To není velké umění a říkám to a uvádím tu věc, dámy a pánové, jen proto, poněvadž běží o případ vážný, abych dokázal, že dr. Baeran, kdyby byl měl úmysl, vyhnouti se spravedlnosti, ručím za to, že by to byl mohl kdykoli beze všeho učiniti. Bylo tudíž docela zbytečno, tak ho obtěžovat a hlídat.

Nyní, dámy a pánové, další poznámka. Pan zpravodaj Koudelka přednesl v imunitním výboru zprávu, kterou asi znáte. Také dnes mluvil o té věci. Nadhodil otázku, zda dr. Baeran jednal pouze z ideálních důvodů, a sám na tu otázku odpověděl tak, že nepředpojatý posluchač a čtenář musí říci, že dr. Baeran dal se zde vésti velmi pravděpodobně, ne-li jistě, také důvody hmotnými. Ve výboru pan kolega Koudelka jména Baeranova v té souvislosti neuváděl. Dnes však s tohoto místa zcela zřetelně o tom mluvil a prohlásil, co jsem právě stručně naznačil. Včera jsme se zabývali touto věci v parlamentním klubu národní strany a pouze nedopatřením klubovní kanceláře se stalo, že naše zpráva o dnešní schůzi nevyšla v pražských listech, jak jsme měli v úmyslu. Dovoluji si vás tudíž, dámy a pánové, požádati, abych vám mohl tuto zprávu s tohoto místa oznámiti: "Ze zpráv listů vysvítá, že zpravodaj Koudelka na otázku, kterou sám nadhodil, zda se dal dr. Baeran vésti výhradně ideálními důvody, odpověděl v tom smyslu, že v projednávaných případech měly podstatnou úlohu také peníze. Že tudíž navrhuje, aby žádosti za vydání bylo vyhověno. Z tohoto vylíčení, ačkoli jméno Baeranovo při odpovědi na tuto otázku nebylo výslovně jmenováno, musí se v celé souvislosti podávati pravděpodobnost, ne-li jistota, že dr. Baeran byl za své domnělé služby placen. Klub německé národní strany vzal na vědomí čestné prohlášení posl. dr. Baerana, že nedostal od žádné cizí moci peněz za vyzvědačské služby, a usnesl se ohraditi se proti takovému podlému podezření".

Dnes kolega Koudelka prohlásil, že podle spisů měly zde úlohu různé částky peněz a že ovšem nebylo možno zjistiti, zda dr. Baeran platil ty, kdož mu dodávali dokumenty, z vlastní kapsy, či zda na to dostal peníze od někoho jiného, třebas od cizí mocnosti. Dámy a pánové, to je věc, která je nadmíru důležitá a kterou nutno oceňovati osobně. Popírám, že se dopouští nečestného jednání, kdo v politickém životě přijme peníze pro nějaký účel, za nímž může jinak politicky a mravně státi, předpokládaje ovšem, že peněz neužije pro sebe. A to by zde byl musel kolega Koudelka zcela jasně zdůraznit a na to odpovědět. Neboť zde běží, nehledě vůbec k žádným politickým úvahám, o osobní čest muže, který je v popředí politického života. A prohlašuji, že prokáže-li soudní řízení neudržitelnost tohoto tvrzení či domněnky kolegy Koudelky, pak očekávám, že s tohoto místa odvolá a požádá za odpuštění. (Souhlas na levici.) Neučiní-li tak, prohlásím ho sám osobně s tohoto místa při první příležitosti za podlého nactiutrhače.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP