Úterý 4. dubna 1922

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým ve čtení prvém a s korekturami, jež právě byly přečteny panem zpravodajem, teď také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je zákon schválen ve čtení druhém.

Tím je vyřízen tento odstavec pořadu dnešní schůze. (Hluk. Poslanci ľudové strany zpívají "Hej Slováci". Potlesk na levici. Předseda zvoní.)

Přikročíme k odstavci 2., jímž je

2. zpráva I. výboru zahraničního, výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu (tisk 3424), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921 (tisk 3450).

Zpravodajem za výbor zahraniční je p. posl. dr. Uhlíř, za výbor pro obchod, průmysl a živnosti p. posl. Geršl.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční p. posl. dr. Uhlířovi.

Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Slavná sněmovno! Jménem zahraničního výboru jsem povinen referovati o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921.

Slavná sněmovno! Abych vysvětlil, jak postoupily obchodní styky mezi republikou Československou a královstvím Španělským za dobu 4 let, mohu vám při této příležitosti ukázati na statistikách vývoj našich obchodních styků se Španělskem v letech 1919 a 1920, tedy před zavedením nového celního režimu ve Španělsku.

Rok 1919 vykazuje ještě nepatrné množství našeho dovozu ze Španěl ve výši 17.918 q, v hodnotě 47,189.000 - Kč i našeho vývozu do Španěl ve výši 5.936 q, v hodnotě 2,384.000 - Kč. Rok 1920 vykazuje již značný vzrůst vzájemného obchodu. Dovoz ze Španěl do našeho státu obnášel v tomto roce 417.333 q v hodnotě 22,748.000 - Kč a náš vývoz do Španěl 31.175 q v hodnotě 41,125.000 - Kč (v dovozu k nám ze Španěl hrají důležitou roli suroviny pro náš průmysl, zejména kyzy, jichž bylo dovezeno v r. 1920 407.000 q). Naše obchodní bilance ve styku se Španělskem byla tedy v roce 1920 značně aktivní, ježto hodnota našeho vývozu do Španěl byla skorem dvakrát tak veliká jako hodnota španělského dovozu k nám.

Ježto dovážíme ze Španěl převahou jen suroviny a polotovary, kdežto sami vyvážíme do Španěl hotové průmyslové výrobky, lze čekávati, že tento směr v našich stycích se Španělskem se nezmění a že náš vývoz do této země bude při postupném ustálení hospodářských poměrů schopen ještě značného rozvoje v budoucnosti, jakmile budou odstraněny překážky, vyplývající z dosavadního celního režimu španělského.

Rostoucí zájem našeho průmyslu na španělském odbytišti činil tedy rychlou, pokud možno okamžitou smluvní úpravu vzájemného celního režimu, jež by zaručila našemu vývozu do Španělska stejné nakládání jako vývozu soutěžících států, nezbytnou.

Jednání o obchodní smlouvu se Španělskem, již před několika měsíci zahájené, vedlo posléze k výsledku uzavřením obchodní dohody výměnou not ze dne 18. a 19. listopadu 1921 mezi československým vyslancem v Madridě a španělským ministerstvem zahraničních věcí.

Abych vyložil podstatu této úmluvy obchodní, mohu citovati ze vzájemných dopisů vyměněných mezi vyslanectvím v Madridě a vládou a zahraničním ministerstvem v království Španělském některé výňatky s ustanoveními:

1. Španělská vláda se zavazuje poskytnouti zboží československému celní sazby druhého tarifu španělského sazebníku, platného v každém čase, s obměnami, obsaženými v královském nařízení ze dne 3. června 1921, pokud zůstává v platnosti.

Vláda československá se zavazuje se své strany poskytnouti zboží původem ze Španělska nebo z jeho držav své nejnižší celní sazby, jež jsou toho času v platnosti, neb jež v budoucnosti budou zavedeny, pokud budou příznivější než sazby nynější, jakož i nakládání dle zásady nejvyšších výhod, a to jak pokud se tkne dovozních cel a všech přirážek, jež jsou toho času v platnosti či budou k nim stanoveny, tak i pokud se týče vnitřních dávek spotřebních i jiných dávek nyní platných či v budoucnu stanovených v Československu.

Vláda československá se rovněž zavazuje poskytnouti Španělsku a jeho državám nejvyšších výhod, jichž by poskytla kterémukoliv jinému státu, pokud se týče poplatků neb dávek všeobecných či místních, uvalených teď či v budoucnu na dovoz, vývoz, průvoz, překládání či ukládání zboží ve skladištích; rovněž pokud se tkne celních formalit a režimu platného pro obchodní cestující a jejich vzorníky.

Vyloučeny jsou však z této zásady nejvyšších výhod zvláštní výhody ujednané mezi republikou Československou a některými jejími sousedními státy na základě mírových smluv st.-germainské a trianonské.

2. Pokud zůstane v platnosti v Československu režim zákazů neb kontroly dovozu, československá vláda dovolí bez omezení dovoz zboží původu španělského či pocházejícího ze Španělska, vyjmenovaného v příloze č. 1. této noty.

Je to: rýže, sladké dřevo, terpentýnový olej, pryskyřice, korek v kostkách a odpadcích, olivový olej, rudy všeho druhu, kůže a kožešiny a činící látky.

Pokud zůstane v platnosti tento režim, československá vláda bude posuzovati s největší blahovůlí dovoz produktů, vypočtených v příloze č. 2., zavazujíc se samozřejmě, že dovolí jich dovoz ve smyslu minimálního ročního kontingentu, který se stanoví pro každý z těchto produktů v uvedené příloze. Jsou to: mandle ve slupce nebo loupané, korkové zátky a korek v tabulích, šafrán, hrozinky atd.

Československá vláda se rovněž zavazuje dovoliti dovoz produktů vypočtených v příloze č. 3. ve smyslu minimálních ročních kontingentů, jež se v ní stanoví. Jsou to: fíky, ořechy, oříšky, sůl (kuchyňská), salámy a klobásy, kakao a vína.

Takto stanovené kontingenty rozdělí se podle čtvrtletí v roku, pro který byly povoleny, s výjimkou ovšem těch, jež se vztahují na druhy zboží, které jako pomeranče a jiné jsou plodinami saisonními; rozumí se samo sebou, že zůstane-li z množství stanovených k dovozu v určitém čtvrtletí nějaký zbytek, bude povolen jeho dovoz ve čtvrtletí následujícím, pokud zůstane v platnosti tato dohoda.

Vážená sněmovno! Dohoda byla uzavřena na dobu tří měsíců a jest vypověditelná měsíc před uplynutím této lhůty. Nebude-li vypovězena jednou ze smluvních stran, prodlouží se automaticky dále až do doby jednoho měsíce po tom, kdy jedna z obou vlád by ji vypověděla. V platnost vstoupila úmluva ve Španělsku publikací v úředním listě "Gazeta de Madrid" ze dne 25. listopadu 1921, č. 329. K tomu mohu, slavná sněmovno, dodati ještě tolik: Podmínky našeho vývozu do Španělska byly pak ještě zhoršeny královským nařízením španělským ze dne 3. června 1921, jež postihuje dovoz ze zemí se znehodnocenou valutou a snaží se zvláštními přirážkami vyrovnati rozdíly kursů cizích měn. Ke značně již vysokým celním sazbám s valutní přirážkou, která jest každého měsíce stanovena a pohybuje se kol 40%, zavedena tímto nařízením ještě přirážka pro země se znehodnocenou valutou. Nařízení stanoví pro jednotlivé třídy a skupiny celního tarifu pevné koeficienty, pomocí jichž se z rozdílu kursu cizí měny znehodnocené a měny španělské vypočte procentní přirážka k celním sazbám.

Tato přirážka byla zrušena královským dekretem ze dne 20. února 1922 jen pro státy, které mají toho času celní dohodu se Španělskem.

Celní sazby I. sloupce nového španělského sazebníku, uvedeného v platnost král. dekretem ze dne 12. února 1922, který vstoupil v platnost 16. února 1922, jsou průměrně o 300% vyšší nežli sazby II. sloupce, přiznané obchodní dohodou Československé republice. Státy, které nemají se Španělskem prozatímní úmluvy, a to Austrálie, Brasilie, Luxembursko, Rusko, Francie a Italie, mají celní sazby I. sloupce a jsou naprosto vyloučeny ze soutěže na španělském trhu.

V celku vzato získáváme i za platnosti nového španělského sazebníku, který ostatně jest silně protekční, průměrné rozpětí 300 % mezi II. a I. sloupcem, a na přirážce na dovoz ze zemí se znehodnocenou valutou, která - jak uvedeno - z dovozu zboží naší provenience na základě toho, že dohodou stali jsme se státem smluvním, není vybírána.

Předstihujeme tudíž v možnosti soutěže na španělském trhu všechny státy nesmluvní, zejména silně v konkurenčních výrobcích Francii a Italii.

Z uvedených důvodů, slavná sněmovno, jest nutno, aby dohoda byla i u nás co nejdříve uvedena v zatímní platnost vládním nařízením, vydaným na základě zmocňovacího zákona s výhradou konečného schválení parlamentem. Dnes tedy přistupujeme k tomu, abychom i v parlamentě dali ústavní schválení této obchodní dohodě.

Jménem zahraničního výboru doporučuji tedy slavné sněmovně, aby učinila toto usnesení (čte):

Národní shromáždění republiky Československé se usnáší:

1. Obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921, se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby dohodu tuto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.

3. Ministru zahraničních věcí a ministru obchodu se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinili další opatření, jichž jest třeba ku provedení této dohody. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor pro průmysl, obchod a živnosti p. posl. Geršlovi.

Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno! V debatě o prodloužení platnosti zákona o vyplácení podpor v nezaměstnanosti sneseno bylo dosti dokladů o tom, jak veliká jest nezaměstnanost v naší republice. Naše výroba a obchod nalézají se v krisi. Chceme-li náš průmysl oživiti vývozem do ciziny, jest nutno, aby náš stát navázal se všemi sousedními státy a také i se státy Evropy i státy mimoevropskými obchodní smlouvy. Sousední státy, jak bylo předešlým p. řečníkem ukázáno, některé s dobrou valutou, ale také i ty s valutou špatnou, zavedly zvýšení cel, a proto jest nutno, aby vláda naše starala se o ochranu vývozu našich průmyslových výrobků do ciziny, aby tato překážka celních šranků aspoň do té míry, pokud to připouští zákonodárství smluvních států, byla odstraněna. Mezi vyslanectvím republiky Československé v Madridě a vládou království Španělského došlo výměnou not ze dne 18. a 19. listopadu k uzavření takovéto obchodní dohody, která je pro náš stát a vyvoz do Španělska příznivou.

Výbor pro průmysl, živnosti a obchod ve své schůzi 29. března t. r. konané připojil se k usnesení výboru zahraničního a doporučuje poslanecké sněmovně, aby udělila citovanému návrhu ústavní schválení. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní i pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dát o celém schvalovacím usnesení, poněvadž nebylo podáno pozměňovacího návrhu, hlasovati najednou.

Námitka proti tomu není? (Nebyla.)

Námitek není. Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením, jak navrženo bylo oběma pány zpravodaji a jak jest obsaženo ve správě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jest schvalovací usnesení přijato v prvém čtení.

Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen odstavec druhý denního pořadu.

Měli bychom přikročiti k odstavci 3, jímž jest

3. druhé čtení osnovy zákona o všeobecné dani výdělkové pro období 1922-23 (tisk 3446).

Jsem však požádán, abychom tento odstavec denního pořadu přesunuli na konec. Přání tomu jsem ochoten vyhověti, nebude-li proti tomu námitek. (Nebyly.)

Námitek není, přikročíme tedy k odstavci 4, jímž jest

4. zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3440) o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St.-Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské (tisk 3460).

Zpravodajem je pan posl. dr. Hnídek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Předložený návrh zákona není vlastně ničím jiným, než důsledkem mírových smluv. Mírové smlouvy v určitých článcích - jsou to články 304 mírové smlouvy versailleské, 256 smlouvy saint-germainské, 239 smlouvy trianonské a 188 smlouvy neuilleské - zřizují mezinárodní smírčí soudy, které se skládají ze 3 členů, z nichž po jednom jmenují zúčastněné mocnosti a předsedu si volí pak společně. Nedohodnou-li se, jmenuje předsedu rada Společnosti národů. Do kompetence těch mezinárodních smírčích soudů patří rozhodovati spory o mírových smlouvách, o oddílech 3, 4, 5 a 7. Tyto oddíly mírových smluv všech týkají se jednak sporů, které vznikly při placení dluhů občanů jednotlivých států navzájem, dále týkají se majetku, práv a zájmových účastenství zase navzájem jednotlivých zúčastněných občanů dotyčných států. Mimo to týkají se sporů o smlouvy, lhůty a rozsudky a konečně do kompetence jejich patří rozhodovati spory o vlastnictví průmyslovém. Mimo to týká se toto ustanovení čl. VIII míru s Bulharskem, který se týká ustanovení o územích postoupených. Tedy to je jedna část kompetence.

Druhá část kompetence obsahuje spory, které se týkají smluv uzavřených před platností mírových smluv. Tedy byly-li uzavřeny mezi občany jednotlivých států smlouvy před platností mírových smluv a vznikne-li spor, mohou se tyto spory ovšem vyřizovat podle zákonů příslušného státu, ale mimo to ještě je možno, aby zúčastněný příslušník odvolal se ke smíšenému rozhodčímu soudu. Jinými slovy: není-li s tím spokojen, že by spor byl vyřizován u státních soudů té které mocnosti, může žádat, aby smíšený rozhodčí soud spor jeho rozhodl.

Za třetí do kompetence těchto mezinárodních smírčích soudů patří spory a záležitosti o náhradu škod, které kdo utrpěl rozsudkem učiněným ve válce. Mezi válkou totiž soudy nepřátelských států, ať soudy Německa, Maďarska nebo Bulharska, vydávaly rozhodnutí za nepřítomnosti příslušníka států sdružených a sjednocených. Poněvadž dotyčný příslušník tohoto státu hájiti se nemohl a nemohl také býti přítomen, stávalo se často, že mu bylo ukřivděno a že utrpěl škodu, a nyní může takový poškozený příslušník našeho státu u mezinárodního rozhodčího soudu se domáhati svého práva.

Konečně smíšený rozhodčí soud, jestliže některý příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek ve věci uvedené již dříve ve čl. 3, 4, 5 až 7, co se týče dluhů, majetku, jestliže se rozsudek takový nebude shodovat s ustanovením řečených oddílů, bude moci určiti právo na náhradu na žádost stran, která tím utrpí újmu.

Každý smírčí soud, který se skládá z příslušníků různých národností, může si stanoviti sám svůj statut, svůj soudní řád. Dosud takovýto smírčí soud mezinárodní nebo rozhodčí byl zřízen Československem a Německem. Ten si dal zvláštní soudní řád a tento soudní řád československo-německého rozhodčího soudu byl základem pro předlohu tohoto zákona.

Ještě nutno předeslat toto: Tento mezinárodní rozhodčí soud bude velice často potřebovat pomoci našich úřadů, našich soudů k provádění těch rozhodnutí. Jde zde především o právní pomoc a výkon rozsudku. Tato předloha zákona poskytuje mezinárodnímu rozhodčímu soudu veškerou pomoc a také výkon práva. V §u 1 je ustanovení o doručování žalob. Přesně se stanoví, jakým způsobem žaloby jsou doručovány, který soud to má vykonat atd. V §u 2 jsou opatření zajišťovací podle předpisů, které jsou platny u nás. Mezinárodní smírčí soud požádá náš soud o zajišťovací opatření, ale rozhodnutí o odporu proti těmto zajišťovacím opatřením jsou vyhrazena smírčímu rozhodčímu soudu. Podle mírových smluv, tak na př. podle smlouvy trianonské čl. 239, lit. d) rozhodnutí tohoto mezinárodního rozhodčího soudu jsou konečná. Tedy v důsledku mírové smlouvy, je také obsaženo v čl. III, rozhodnutí tohoto rozhodčího soudu nepodléhá žádným opravným prostředkům. Poněvadž sídlo tohoto soudu může býti podle rozhodnutí předsedy jeho v tom kterém státu, může býti sídlo také u nás, soud se může konati u nás, je potřebí, aby bylo opatřeno všeobecně to, čeho je potřebí k bezpečnosti a volnosti pohybu příslušných osob, zúčastněných při mezinárodním rozhodčím soudě.

§ 4 obsahuje takováto ustanovení, kterými se zaručují těmto členům rozhodčího soudu táž práva jako osobám diplomatickým, ovšem v předpokladu, že ostatní státy budou míti tatáž ustanovení a tytéž soudy. Podobně budovy, ve kterých se soudy konají, budou používati práva exteritoriality, předpokládaje, že podobného práva bude našim účastníkům v cizině popřáno.

Dále § 5 obsahuje ustanovení, kterým se vláda zmocňuje, aby doplnila ustanovení tohoto zákona, kdyby ho bylo potřebí. Tato potřeba může nastati též tehdá, kdyby v těchto soudních řádech, které si ustanoví soudy, které budou zřízeny, jako československo-maďarský, československo-bulharský a československo-rakouský, bylo něco obsaženo, nač není pamatováno v tomto zákoně, a tu vláda je oprávněna doplniti tato ustanovení. Ovšem vláda ve svém původním vládním návrhu žádala, aby mohla eventuelně změniti některá ustanovení tohoto zákona, ale ústavně-právní výbor vycházeje z té zásady, že není možno vládě ponechal možnost změn nějakého zákona, navrhoval v § 5 škrtnouti ustanovení, kterým je dána možnost vládě, aby změnila tato jednotlivá ustanovení.

Ústavní výbor tedy navrhuje, aby slavná sněmovna přijala tento zákon ve znění, jak je obsaženo ve zprávě výborové. (Výborně!)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona, obsahující 4 články, úhrnem o šesti paragrafech, o nadpisech jednotlivých článků, nadpise zákona a úvodní formuli, poněvadž nebylo podáno pozměňovacích návrhů. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími čtyřmi články, obsahujícími úhrnem šest paragrafů, s nadpisy článků, nadpisem zákona a úvodní formulí tak, jak je to obsaženo ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení dám na denní pořad schůze příští.

Tím je vyřízen odst. 4 denního pořadu a přikročíme k odstavci 5, jímž je

5. zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 3428) o usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení (tisk 3465).

Zpravodajem je pan posl. dr. Hnídek, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Poslanecká sněmovna přijala svého času návrh zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel podle předběžných polohopisných nástinů. Tehdá odůvodňoval jsem nutnost tohoto zákona, a proto sněmovna přijala tento zákon tak, jak byl navržen vládou. Zákon tento přišel do senátu a senát učinil některé změny na tomto zákoně, ale jsou to změny skoro jen čistě formální. V článku I. v první větě změnil jenom část první, kde podle zprávy ústavně-právního výboru zněla tato věta takto: "U knihovních soudů a v přechodné době, kteréž oboje určí ministr spravedlnosti vyhláškou, mohou býti katastrální parcely atd. . . . ."

Senát jednoduše rozvedl celou tuto větu, o každém předmětě učinil zvláštní ustanovení a navrhuje místo toho, co jsem právě uvedl, toto znění: "V přechodné době, která bude stanovena vyhláškou ministra spravedlnosti, a u knihovních soudů, kteréž určí ministr spravedlnosti . . . atd." A doplnil citaci článku zákona "ze dne 23. května 1883, č. 82 ř. z." Ovšem další změny důležité provedl senát v tom, že vynechal článek V. tohoto zákona, který zní: "Pokud ustanovení zákona ze dne 23. května 1883, č. 82 ř. zák., ve znění cís. nař. ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. zák., odporují předpisům tohoto zákona, neplatí po dobu účinnosti tohoto zákona." Senát vypustil tento článek a odůvodňuje jej takto:

"Článek V z usnesení poslanecké sněmovny byl úplně škrtnut, poněvadž zákon ze 23. května 1883, č. 82 ř. z., ve znění cís. nař. z 1. června 1914, č. 116 ř. z., neplatí pouze pro dílce přidělené ze zabrané půdy (čl. I), nýbrž také pro případy jiné. Navržené všeobecné znění čl. V. by však zbavilo uvedený zákon vůbec platnosti i pro případy jiné než označené ve čl. I, neboť zákon navržený ovšem odporuje předpisům zákona ze 23. května 1883, čís. 82 ř. z., ale takové odstranění zákona toho pro všechny případy není obmýšleno. Poněvadž pak nový zákon jest jen doplněním zákona ze 23. května 1883, č. 82 ř. z., a toto doplnění není potřebí výslovně prohlašovati, usnesl se výbor ústavně-právní, aby celý článek V. byl škrtnut."

Připomínám k těmto vývodům senátu, že nebylo třeba tento článek V škrtnouti. Tento článek V byl zcela jasný a nikterak neobsahuje to, čeho se obává senát, navrhuje škrtnutí tohoto odstavce, poněvadž připomenutí tohoto zákona nevylučuje zde případy, které zde nejsou uvedeny, nýbrž vylučuje výslovně jen ty případy, které jsou obsaženy v tomto zákoně přijatém sněmovnou poslaneckou. Ale ústavněprávní výbor vychází z toho, že naprosto nic se nestane, bude-li tento článek V vypuštěn, že se to rozumí samo sebou, a jen z toho důvodu, aby se věc uspíšila, přiklonil se k návrhu senátu a doporučuje vypuštění tohoto článku V.

Navrhuji, aby tento zákon byl přijat tak, jak navrhuje jej nyní v tomto novém znění ústavně-právní výbor. (Výborně!)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Také o tomto zákoně, který obsahuje 6 článků, nadpis a úvodní formuli, poněvadž nebyl podán žádný pozměňovací návrh, míním dáti hlasovati najednou. Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebylo.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona ve znění usneseném senátem a doporučeném panem zpravodajem, které se v některých věcech odchyluje od usnesení poslanecké sněmovny, s nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, tím jest tento zákon schválen v prvém čtení a druhé čtení dám na pořad příští schůze.

Přikročíme k dalšímu odstavci dnešního pořadu, k odstavci 6., jímž jest

6. zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru dopravního k vládnímu návrhu (tisk 3434), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva, stanovící definitivní dunajsky statut, podepsaná v Paříži dne 23. července 1921 (tisk 3466).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Hrušovský, za výbor dopravní p. posl. inž. Bečka.

Uděluji prvému zpravodaji, p. posl. Hrušovskému, slovo.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Slávna snemovňo! V minulom roku zasedala v Paríži konferencia, ktorá sa zaoberala stanovením definitívneho štatútu dunajského. Je to snáď prvý prípad, kde môžeme povedať, že sa dokázalo, že mierové smluvy nie sú na prekážku hospodárskej obnove Európy práve preto, poneváč konferencia bola vedená zásadami mierových smlúv a jednotlivé články versaillského a st.-germainského mieru boly pevným jej základom.

Konferencie sa zúčastnily štáty s právom hlasovacím a štáty bez práva hlasovacieho. Medzi štátmi, ktoré maly hlasovacie právo, bolo Československo, Rumunsko, Jugoslávia, Francia, Belgia, Veľká Britannia a Grécko. Spojené Štáty severoamerické odmietly zúčastniť sa. Štyri štáty: Nemecko, Rakúsko, Bulharsko a Maďarsko boly bez práva hlasovacieho. Tu sa uplatnovala zásada víťazného mieru proti porazeným, ale fakticky bola rovnoprávnosť na tejto konferencii a kvitovali ju práve zástupcovia týchto štyroch posledne menovaných štátov, ktorí uznávali loyálnosť i z toho dôvodu, že z tejto mierovej konferencie vyšla komisia, ktorá sa ustálila, že tieto porazené štáty v komisii budú mať hlasovacie právo. Istá vec je, že nás musí veľmi zaujímať dunajský štatút, lebo vlastne celú budúcnosť svojho obchodu zahraničného vkladáme na východ, a Dunaj je predsa prirodzenou bránou na východ, je tou najdôležitejšiou tepnou pre náš transit prez štáty, ktoré nás delia od východu. Bolo by žáducím, keby náš transit, nakoľko sa týka železníc, bol aspoň tak upravený, ako je upravený týmto dunajským štatútom náš transit dotýčne premávky vodnej. Bolo by treba, aby sme transit prez Československo vhodným upravením železničných tarifov umožnili, a aby hlavné dopravné dráhy viedly prez náš štát. Sieť medzinárodných tokov, ktoré podliehajú dunajskému štatútu, skladá sa prirodzene z Dunaja, a síce na trati od Braily po Ulm, potom z rieky Moravy a Dyje, nakoľko tvoria hranicu medzi Československom a Rakúskom a potom z Drávy od Barču, Tisy od ústia prítoku Samoša a Maroša od Aradu. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Mimo tejto medzinárodnej dunajskej komisie existuje ešte a vstupuje do účinkovania, ktoré bolo prerušené od vypuknutia války, i europská dunajská komisia, ktorá počala účinkovať roku 1856 v Galaci. Tá má ovšem len právomoc nad úsekom Dunaja, tak zvaným prímorským, od Brajly až po ústie Dunaja do Čierneho mora. Štatút sám v podrobnostiach svojich určí jednotlivosti, dotýkajúce sa plavebneho poriadku všeobecnej policie, policajných lodí, ustáľuje zásadu rovnosti vlajôk, složenie, právomoc a príslušnosť medzinárodnej komisie dunajskej, predpisy o stavebnom programe, jeho prevádzaní a nákladoch, o plavebných poplatkoch a cloch, o místnej doprave, o transitu, ustáľuje postup pri menovaní personálu komisie a jeho práva atď. Dôležitým výsledkom nášho jednania na konferencii je, že sme docielili toho, že na prvých 5 rokov sídlom komisie bude Bratislava. Je to iste veľký morálny úspech nášho štátu, a bude treba dbať, abysme udržali pre Bratislavu toto sídlo i naďalej po uplynutí týchto 5 rokov.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP