Středa 1. prosince 1920

91. Resoluční návrh posl. Patzela a druhů ke kap. XIII.:

"Poslanecká sněmovna račiž se usnésti: Ministerstvo školství a národní osvěty se pověřuje, aby vzhledem na četné případy poškození uměleckých a dějinných pomníků vydalo kratičký pamětní spis o významu udržování uměleckých a dějinných, jakož i jiných pomníků na poučení pro legionáře. Vedení této práce budiž přeneseno na pana gen. spisovatele Machara.

Úhrady této práce buďtež hrazeny z tit. ministerstva vyučování, ochrana pomníků."

92. Resoluční návrh posl. dr. Franke, Zeminové, Němce, dr. Srdínka, dr. Lukavského a spol. na zařazení položky 5,000.000 Kč do příštího rozpočtu na čestné státní odměny spisovatelům, vědeckým pracovníkům a umělcům, státním příslušníkům republiky Československé:

"Vládě se ukládá, aby do příštího rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty vložila položku nejméně 5,000.000 Kč na státní odměny vědeckým pracovníkům, umělcům a spisovatelům."

93. Resoluční návrh posl. dr. Bartoška ke kap. XIII.:

"Pro ten případ, že by byl poslaneckou sněmovnou schválen návrh rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty, titul XIII. (kultus), navrhujeme, aby poslanecká sněmovna usnesla se na této resoluci:

1. Vládě se ukládá, aby věnovala církvi československé stejnou morální i hmotnou podporu, jako ostatním státem uznaným církvím.

2. Vláda se vyzývá, aby pro rok 1921 jakož i za uplynulý rok 1920 oněm kněžím, kteří přestoupili nebo přestoupí z jedné církve do církve druhé a vykonávají dále svoji funkci kněžskou, ponechala, pokud se týče přiznala a dodatečně vyplatila ony požitky, na které přestoupivší kněží měli nárok před svým přestupem, a to tím způsobem, že obnosy, na tyto osoby vypadající, převedeny budou z účtu církve opuštěné na účet církve přestoupivším nově zvolené."

94. Resoluční návrh poslance Vávry, Horáka a soudruhů ke kap XIV.:

"Ministerstvu financí se ukládá, aby s největším urychlením předložila poslanecké sněmovně novelu zákona o dani z převodů statků, pracovních výkonů a daň z přepychu, aby mohla tato býti při prodeji přímo a výslovně přiúčtována."

95. Resoluční návrh posl. Mlčocha, Anděla a soudruhů ke kap. XIV., tit. 3., pol. 2.:

"Vzhledem k tomu, že volby do odhadních komisí pro daň výdělkovou a osobní daň z příjmů nebyly již provedeny od roku 1914, ukládá se vládě, aby volby tyto byly provedeny nejpozději do konce března 1921."

96. Resoluční návrh poslance Hirsche a druhů ke kap. XIV.:

"Vláda se vyzývá, aby zrušila stanné právo v pohraničních územích při celních přečinech."

97. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny, dr. Raddy, dr. Brunara a soudruhů ke kap. XIV.

"Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla:

Ministr financí se vybízí, aby poslanecké sněmovně podal bezodkladně návrh zákona, jímž se mění § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920 o zpoplatnění služebních smluv v ten smysl, že citovaný paragraf nevztahuje se na služební poměr soukromých úředníků, kteří, nehledě ke dvojímu zdanění, vyskytujícímu se v nejčastějších případech, nejsou s to, aby toto nové ohromné zatížení vydrželi."

98. Resoluční návrh posl. Simma a soudr. ke kap. XIV.:

"Poslanecká sněmovna nechť se usnese:

Ministerstvu financí se ukládá, aby ihned nařídilo vyplacení peněz četným. namnoze chudým osobám, které jim byly zabaveny při přechodu hranic."

99. Resoluční návrh posl. Simma a soudr. ke kap. XIV.:

"Poslanecká sněmovna nechť se usnese:

Vládě se ukládá, aby chystaný zákon o zařazení státních úředníků, v místech postižených větší drahotou, do vyšších tříd místního přídavku co nejrychleji provedla."

100. Resoluční návrh posl. dr. Brunara, dr. Raddy, dr. Lodgmana, inž. Kalliny a soudr. ke kap. XIV.:

"Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla:

Ministru financí se ukládá, aby pojal do osnovy zákona o mimořádné ošacovací výpomoci pro státní zaměstnance ustanovení, že tento zákon rozšiřuje se také na soukromé úředníky a zřízence."

101. Resoluční návrh poslance Marka a druhů ke kap. XIV.:

"Všem obcím budiž od 1. ledna 1921 poukázána záloha na hotovosti v měsíčních lhůtách v poměru k předepsaným daním z poukazů stanovených ve státním rozpočtu."

102. Resoluční návrh poslance Marka a druhů ke kap. XIV.:

"Vzhledem na mimořádné požadavky, jež se kladou na úředníky vyměřovacích úřadů finanční služby a berních úřadů, buďtež povoleny:

a) úředníkům dříve jmenovaných úřadů stálé zvláštní osobní přídavky,

b) úředníkům berních úřadů budiž povoleno přeřazení ze skupiny C do skupiny B služební pragmatiky.

103. Resoluční návrh poslance Marka a druhů ke kap. XIV.:

"Vláda nechť podá návrh zákona na zřízení kontrolní komise státních dluhů, sestávající ze dvou členů senátu a čtyř členů poslanecké sněmovny."

104. Resoluční návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudruhů ke kap. XIV., tit. 4. § 1. pol. 2.:

"Ministerstvu financí se ukládá, by při zabírání trafik a prodeje tabáku bylo postupováno způsobem spravedlivým a ne, aby jako dosud zabírány byly trafiky malým živnostníkům, bez nichž jejich živnost jest nemožnou."

105. Resoluční návrh posl. Krause a soudr. ke kap. XIV. a XXII.:

Podepsaní navrhují: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

"Vláda se vyzývá, aby obcím poskytla přiměřený úvěr na nákup potravin.

Pro ozdravění obecních financí budiž dán obcím výnos daně činžovní, daně z obratu, dále 2/10 výnosu dávky z majetku, osvobození obecních podniků od daně výdělkové a z uhlí, jakož i 30% dávky z převodu nemovitostí."

106. Resoluční návrh poslance dr. Kubíčka a soudr. ke kap. XIV.:

"Ministerstvu financí se ukládá, aby činnost svého revisního odboru omezilo pouze na případy řádně odůvodněné a aby revisoři tohoto oddělení podléhali zvláštní zodpovědnosti a zvláštní služební přísaze o zachování mlčenlivosti každého jim svěřeného případu."

107. Resoluční návrh poslance Mlčocha, Vávry a soudr. ke kap. XV., tit. 1., § 2:

"Vláda se vyzývá, aby ve všech komisích a státních institucích, kde jedná se o záležitostech živnostenských, byli vždy přibráni též zástupci jmenovaní živnostenskými organisacemi."

108. Resoluční návrh poslance Pastyříka, Horáka a soudr. ke kap. XV. tit. 1. § 10:

"Ministerstvu pro obchod, průmysl a živnosti se ukládá, aby veškeré loňské a letošní úspory byly přeneseny na rok 1921, dále, aby veškeré obnosy, které splácí živnostnictvo a družstva za propůjčené jim stroje bývalým Rakouskem, byly též ku položce této přidány, aby tím nedostatečný obnos na tak důležitou podporu živnostenskou byl zvýšen."

109. Resoluční návrh poslance Anděla, Mlčocha a soudr. ke kap. XV., tit. 1., § 11:

"Vláda se vyzývá, aby při reorganisací obchodních a živnostenských komor uplatnila změnu volebního řádu na základě všeobecného a rovného práva hlasovacího, tak aby volební právo měl každý živnostník bez ohledu na výši předepsané daně výdělkové."

110. Resoluční návrh posl. inž. Botto a soudr. ke kap. XV., tit. 1. § 9:

"Sněmovna se usnáší: V rozpočtu ministerstva průmyslu, obchodu a živností budiž částky, prelimované v kap. XV., tit. 1. § 5 "Zvelebování vývozu", pokud jí k účelu v rozpočtu naznačenému nebude skutečně použito, upotřebeno k zvýšení nedostatečné dotace položky v kap. XV., tit. 1., § 9 "Státní služba pro zvelebování živností."

111. Resoluční návrh poslance Pastyříka, Mlčocha a soudr. ke kap. XV., tit. 1., § 9.

"Ministerstvo obchodu, průmyslu a živností se vyzývá, aby ústavu na zvelebení živností v Brně, u kterého rozpočet na rok 1921 činí přes 70.000 K, byla dána subvence alespoň 250.000 K.

Úhrada budiž vzata z úspor § 5, neboť obnosu tohoto ústav ku vybudování svých dílen nutně potřebuje."

112. Resoluční návrh posl. Vávry, Mlčocha a soudr. ke kap. XV., tit. 1., § 10. k rozpočtu ministerstva obchodu, průmyslu a živností, aby § 10. pol. Opatřování pracovních pomůcek živnostenských a poskytování provozovacích zápůjček a subvencí z obnosu K 380.000 byl zvýšen na obnos 1,000.000 K:

"Ministerstvo obchodu, průmyslu a živností se vyzývá, aby předložilo nové návrhy, aby dotace k opatřování pracovních pomůcek živnostenských a poskytování provozovacích zápůjček a subvencí vzhledem k významu a důležitosti živnosti byla zvýšena."

113. Resoluční návrh posl. Pastyříka, Anděla a soudr. ke kap. XV., tit. 1., § 14:

"Ministerstvo pro obchod, průmysl a živnosti se vyzývá, aby v odstavci 6. bylo pamatováno na zřízení fondu k úhradě míry úrokové ze zápůjček pro úvěr živnostníků válkou poškozených z důvodů, že jistě úroková míra bude zvýšena."

114. Resoluční návrh posl. Mlčocha, Pastyříka a soudr. ke kap. XV., tit. 1., § 15:

"Státní dodávky buďtež zadávány v míře co největší, pokud možno až do 80% živnostníkům a jich družstvům a korporacím.

- Účty za živnostenské dodávky buďtež vypláceny státními úřady co nejrychleji, pokud možno hned po dodání. Též zálohy na tyto dodávky na zakoupení materiálu a zaplacení mezd buďtež vypláceny s největším urychlením až do výše 80%."

115. Resoluční návrh posl. Jokla a druhů ke kap. XV., pol. 2.:

"Jednání v hospodářské radě a jiných výborech buďtež vedena tak, aby byla umožněna účast na práci také nečeským členům. Budiž proto to, co jest nejdůležitější, přeloženo do němčiny."

116. Resoluční návrh posl. Hillebranda a druhů ke kap. XV., pol. 15. rozpočtu:

"Nutnost míti pasy se zrušuje."

117. Resoluční návrh posl. Dietla, Hausmanna a druhů ke kap. XV., pol. 11.:

"Obchodní a živnostenské komory buďtež v tom smyslu změněny, že se zřídí vlastní sekce pro hájení zájmů spotřebitelů. Vláda se vyzývá, aby nynější zákon o obchodních a živnostenských komorách v tomto smyslu změnila a tuto předlohu nejdéle během měsíce předložila Národnímu shromáždění."

118. Resoluční návrh posl. Fischera a druhů ke kap. XV., pol. 12. rozpočtu:

"Konsumní družstva, sloučená v hospodářských svazích, buďtež, pokud se týče poskytnutí úvěru, na roveň postavena živnostenským družstvům. Částka v rozpočtu stanovená pro tuto úvěrovou pomoc budiž zdvojnásobena."

119. Resoluční návrh posl. Dietla a druhů ke kap. XV., pol. 13. rozpočtu:

"Na obou universitách v Praze buďtež zřízeny stolice pro družstevnictví. Částka na to potřebná budiž zařazena do rozpočtu. Úhrada budiž získána škrtem v rozpočtu pro vojsko."

120. Resoluční návrh posl. Hackenberga a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění předlohu zákona,

jímž se provádí sloučení ministerstva obchodu a úřadu pro zahraniční obchod."

Místopředseda Buříval: Tyto návrhy jsou opatřeny dostatečným počtem podpisů a nalézají se v projednávání.

Udílím slovo dalšímu řečníku panu kol. dr. Hahnovi.

Posl. dr. Hahn (německy): Než se počnu zabývati otázkami finančně politickými, musím promluviti nejprve o několika případech, o nichž sice stala se v debatě již zmínka, k nimž však musím se vrátiti proto, že postihují co nejtíže nejenom naše dělnictvo povšechně, nýbrž zvláště dělnictvo liberecké. Jde o ono systematické tažení a systematické pronásledování, které zahájila vláda proti všem, kdož vytkli si za úkol šířiti mezi dělnictvem myšlenku závodních rad. V září tohoto roku odepřelo československé vyslanectví ve Vídni profesorovi dr. Ottovi Neurathovi, předsedovi výzkum. ústavu pro obecné hospodářství ve Vídni, který má přijíti jakožto ředitel školy pro závodní rady do Liberce, povolení k cestě tam. Rovněž tak bylo v listopadu odepřeno povolení k cestě do Liberce paní dr. Kateřině Pickové, učitelce téže školy, činné při socialisační komisi ve Vídni. Dr. Luitpoldu Sternovi, správci vzdělávací ústředny německo-rakouské sociální demokracie, který již působil jako učitel na této škole, bylo doručeno pozvání na policii a tam bylo mu oznámeno, že má ve 24 hodinách opustiti republiku. Po naší intervenci prohlásil mu exponovaný policejní rada, že toto vypovězení se stalo na vyšší rozkaz. Zároveň byl předvolán také učitel na škole pro závodní rady dr. Ludvík Neumann, který však nemohl býti vyhoštěn, protože jest československý státní občan. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Na zprávu, která byla zde včera večer ve sněmovně rozšířena, jakoby šlo jenom o omyl anebo jakoby jeden nebo několik těchto případů již byly napraveny, musím sděliti, že nejde o omyl, že nebylo nic napraveno, nýbrž že naopak právě v posledních dnech přibyl k tomu nový případ, že totiž našemu soudruhovi dr. Ottovi Walterovi, který měl přijíti z Vídně do Liberce, aby konal přednášky o zkušenostech rakouského hnutí rad, bylo v posledních dnech rovněž odepřeno povolení k cestě sem.

Za těchto skutečností můžeme odvoditi několik důsledků: Můžeme totiž z toho viděti, že systému všeobecného pronásledování, kterým vláda obmýšlí dělnické hnutí, věnuje se docela zvláštní pozornost těm, kdož chtějí rozšiřovati v dělnictvu myšlenku závodních rad, a že právě ti, kdož chtějí rozšiřovati v dělnictvu poučení o podstatě závodních rad, jsou systematicky pronásledováni, ano, že vláda jakožto vrchnostenský orgán buržoasie v tomto státě vůbec ani nechce trpěti, aby se o závodních radách vůbec mluvilo. Z toho následuje, že musíme dělníkům říci, že musí zahájiti se zostřenou prudkostí boj o závodní rady, a právě proto, že vláda pokládá závodní rady za tak nebezpečné, že nedopustí o nich ani mluviti, právě z tohoto důvodu dělníci v tomto boji o závodní rady vrhnou na váhu všecku svoji energii. Avšak to, co máme k těmto případům říci, nejde jenom na adresu vlády a nejde jenom na adresu dělníků, nýbrž také na jinou adresu. Těchto dnů konal se v Praze sjezd strany českých socialistů pravice. Na tomto sjezdu strany prohlásil jistý Belgičan, že jsou dvě demokracie: Belgie a Československo. Lituji Belgičanů, nemohou-li se vykázati lepší demokracií než jest československá demokracie. Na tomto sjezdu strany se však také velmi mnoho mluvilo o proletářské jednotné frontě v tomto státě, o nutnosti internacionály německého a českého dělnictva, v témž okamžiku, kdy vaše vláda, vláda, které čeští socialisté pravice dávají své hlasy tím, že hlasují pro rozpočet, v témž okamžiku, kdy tato vláda vypovídá naše sociálně demokratické referenty a učitele, - a dobře si všimněte, nejsou to komunisté, kteří zde byli vypověděni, nýbrž samí stranou cejchovaní sociální demokraté, a není možno vymluviti se jako při případě Frankeově na to, že prováděli komunistickou agitaci - v tomtéž okamžiku, kdy čeští socialisté pravice všechno to trpí, ačkoliv dobře vědí, kde jest pramen všeho tohoto pronásledování, ačkoliv vědí, že je to pan ministerský rada Novák, přednosta špiclovské ústředny v ministerstvu vnitra, kterého právě tak dobře znají jako my, od něhož vychází všecko toto pronásledování, v okamžiku, kdy to všechno vědí a trpí, v okamžiku, kdy vědí, že na všech stranách a koncích republiky jest hnutí dělnické pronásledováno, naši důvěrníci zatýkáni, naše hnutí šikanováno, v témž okamžiku mluví tito páni na svém sjezdu strany o proletářské jednotné frontě. Můžeme jenom říci, že z našich libereckých dělníků jistě nikdo nenaletí na tenhle švindl. Musíme říci, že chceme proletářskou internacionálu v Československu, avšak nikoliv internacionálu se simulanty socialismu, nýbrž internacionálu na komunistickém základě revolučního nekompromisního boje třídního.

Budu se zabývati nyní finanční politikou státu a vyložím její význam pro pracující lid, který především leží v tom, že na finančně politických otázkách může se poznati, jakou cenu má pro proletariát t. zv. občanská demokracie vládnoucích tříd tohoto státu. Vládnoucí třídy tohoto státu zakládají si velmi mnoho na tom, že jest u nás úplně proveden princip občanské demokracie, t. j., že nejenom pro národní správu, nýbrž i pro samosprávné sbory, pro obce, bylo zavedeno všeobecné rovné volební právo proporcionelní, že tudíž skutečně každému se dostalo bez rozdílu třídy a pohlaví stejných politických práv. Pomlčuji však o tom, že tato celá t. zv. demokracie, že autonomie obcí ve všech svých formách přes nejkrásnější volební právo zůstává bezcennou pro pracující lid, poněvadž všechny tyto korporace nemají peněz a nejsou s to, aby něco vykonaly, poněvadž nejsou s to, aby řešily finanční otázky a tudíž s nejkrásnějšími a nejlépe míněnými projekty ztroskotávají na tom, na čem jest odsouzena ztroskotati celá kapitalistická společnost.

Nejinak daří se státu. Ministr financí označil v rozpočtovém výboru úhrnnou částku státních dluhů na 40 miliard, o čtvrt hodiny později odhadl stav státního dluhu číslicí 37 miliard. Na 3 nebo 4 miliardách méně nebo více mu přirozeně nezáleží. To by odpovídalo zatížení asi 3000 K na každého jednotlivého obyvatele. Vezmeme-li za základ číslici obyvatelstva 13˙8 milionu, připadá na každého obyvatele asi 3000 K. Tyto číslice zdají se hrozně vysokými. Avšak mýlili bychom se, kdybychom mysleli, že s tak vysokými číslicemi stojí tu Československo samo. Ve skutečnosti sdílí zde jenom osud všech kapitalistických států a tudíž celá otázka státních dluhů může býti projednávána jen v mezinárodní souvislosti. Zde jest uvésti, co řekl Lenin na druhém kongresu třetí internacionály: "Víme, že dluhy evropských velkostátů od r. 1914 do 1920 zvýšily se neméně než 7násobně". Uvedu ještě jeden ekonomický pramen, který má zvláštní význam. "Hospodářské následky mírové smlouvy" spisovatele Keynese, jenž se zúčastnil versailleského mírového jednání z rozkazu anglické vlády, studoval tuto otázku podrobně krok za krokem. Účastnil se konferencí, jakožto národohospodář a dochází k závěrům, které působí silněji, názorněji a přesvědčivěji než jakýkoliv závěr komunistů a revolucionářů, protože přicházejí od přesvědčeného buržoy, od bezohledného protivníka bolševictví. Keynes došel k závěru, že Evropa a celý svět jdou následkem versailleského míru vstříc úpadku. Keynes odstoupil, hodil své vládě svou knihu na hlavu a pravil: "Co děláte, jest nesmysl!" Dostáváme tento obraz: Ve finančním směru je samostatnou jenom Amerika. Před válkou byla dlužníkem a nyní jest jen věřitelem. Všechny ostatní mocnosti světa mají jenom dluhy. Není vlády, která by mohla tyto dluhy zaplatiti. Neboť v tomto dluhu jest lichvářsky spolupočítáno vše, co již je dvacetkráte zaplaceno."

Podle občanského amerického pramene, který uvádí komunista Braun ve své knize "Kdo má zaplatiti účet války?", udává se dluh jednotlivých zemí v procentech národního jmění takto: Ve vítězných zemích Anglie a Francie přes 50%, v Italii 60 -70%. Z toho jest zjevno, že imperialistická válka vytvořila i pro vítězné země nemožnou situaci. O tom svědčí také okolnost, jak málo odpovídá výdělek stoupání cen. Nejvyšší hospodářská rada, která jest institucí, jez snaží se chrániti občanský řád celého světa před vzrůstající revolucí, sepsala dne 8. března resoluci, která končí výzvou k pořádku, práci a šetrnosti, přirozeně pod podmínkou, že dělníci zůstanou otroky kapitálu. Tato nejvyšší hospodářská rada, orgán dohodových kapitalistů celého světa, přichází k tomuto facitu: Ceny potravin stouply ve Spoj. státech průměrně o 120%, mzda pracovní jen o 100%, v Anglii ony o 170, tato o 130%, ve Francii ceny o 300%, mzda o 200%, v Japonsku ceny o 130% mzda o 60%. Jest jasno, že při takové situaci jest nevyhnutelným vzrůst rozhořčení dělníků, revolučních nálad a ideí, elementárních hromadných stávek, neboť situace dělníků stává se nesnesitelnou. Dělníci přesvědčují se v praksi, že kapitalisté se ve válce obohatili, že však svalují dluhy na bedra dělníků. Před nedávnem nám bylo oznámeno, že Amerika chce vypověděti ještě 500 komunistů do Ruska, aby se zbavila škodlivých agitátorů. Kdyby Amerika chtěla vypověděti ne 500, nýbrž 500.000 ruských, amerických, japonských, francouzských agitátorů, nezměnilo by to na věci nic, neboť nepoměr mezi cenami potravin a pracovní mzdou by trval dále a nemohli byste na tom ničeho změniti, protože soukromý majetek jest vám svatý. Na to se nesmí zapomenouti, neboť soukromý majetek vykořisťovatelů byl odstraněn posud jenom v Rusku.

Na tomto nepoměru mezi cenami a mzdou nemohou kapitalisté ničeho změniti, avšak dělníci nemohou za takových poměrů žíti. Toto zlo nemůže býti potřeno starými prostředky, ani jednotlivými stávkami, ani parlamentárním bojem nebo hlasováním nemůže býti něčeho docíleno, neboť soukromé vlastnictví jest "svaté" a kapitalisté nahromadili takové dluhy, že celý svět jest zotročen hrstkou lidí, avšak životní poměry dělníků stávají se nesnesitelnějšími a nesnesitelnějšími. Jest jen jediná cesta k nápravě: Odstraniti soukromý majetek vykořisťovatelů."

Poslední pokus rozřešiti tuto světovou krisi kapitalismu podnikla t. zv. finanční konference bruselská, kterou svolal Svaz národů a která byla konána po mnohých odkladech v září letošního roku. Pokus, jak nebylo možno jinak očekávati, úplně ztroskotal. Sanační projekt, jejž vypracovalo 5 profesorů, zněl krátce takto:

a) Inflace. Inflace budiž všude a ihned omezena. Státní výdaje jest redukovati a odstraniti zlevňování zboží státními příspěvky. Náklady zbrojení mají býti omezeny na minimum. Rovnováha státních financí musí býti obnovena, při čemž nemá býti používáno půjček k zapravení běžných výdajů. Nízké diskontní sazby, které jsou možny při vládnoucí skromnosti kapitálu jenom utvořením dalšího oběživa, mají býti zvýšeny. Dluhy dosud nezapravené mají býti přeměněny ve fundované.

b) Směnečné kursy. Stav směnečných kursů měl by souhlasiti s vnitřní kupní silou peněz. Aby to bylo způsobeno, jest ve fundovaném dluhu konsolidovati bankovky obíhající v cizině a odstraniti omezování v mezinárodní výměně zboží.

c) Mezinárodní povolení úvěru. Povolení úvěru zemím trpícím nouzi (státní nebo soukromé úvěry) mělo by býti umožněno tím, že tyto úvěry obdrží prioritu přede všemi jinými požadavky proti dlužícímu státu. Povolování úvěru má míti za předpoklad, že aa) těchto úvěrů použije se jenom na účely, které slibují nejpřímější výsledek, při čemž jest v jo pojmouti zásobování pracujícího obyvatelstva, bb) půjčující země se své strany činí vše, aby hospodářský život opět uspořádaly."

Toto "má", "měl by" a "musí", neznamená nic jiného než přání těchto kapitalistických finančních učenců vzbuditi zdání, jakoby skutečně záleželo na vůli jednotlivých kapitalistických států provésti tato nutná opatření a tím umožniti obrodu kapitalismu. Že tomu tak není, vyplývá, sledujeme-li jednání konference podrobněji.

Vzhledem "k obnovení rovnováhy státního hospodářství" prohlásil místopředseda konference Brand, že jest podstatně nemožno zvýšiti daň z přijmu, ježto další zvýšení daní potlačuje produktivitu soukromého hospodářství. A belgický ministr Delacroix doplnil to tím, že daně kapitálové jsou jak prakticky neproveditelný tak škodlivý, což jest dokázáno také tím, že ve všech zemích se vynořila idea dávky z kapitálu, nevedla však posud v žádné zemi k praktickému řešení. Švédští delegáti důrazně prohlašují k tomuto bodu, že se musí zakročiti proti předsudku, který stále ještě trvá proti daním nepřímým. Je prý nesprávno míti za to, že přímé daně zdražují živobytí méně než nepřímé. Nepřímými daněmi dá prý se spíše vykonávati prospěšný vliv na spotřebu.

Konference byla tedy, jak vidíme, jednomyslná v tom, že příliš nedoporučovala kapitálové daně nebo daně z příjmu, kterými mají býti postiženy třídy majetné, nad to však rozhodně, aby každý druh daní svalen byl na komunisty a tím zdraženo živobytí pracujících mass, což vyslovila krásným slovem "vykonávati prospěšný vliv na spotřebu." Ostatně jest ovšem jasno, že za kapitalistického třídního panství vládnoucí třída nikdy vskutku samu sebe neobtíží daněmi, nýbrž vymyslí nejpošetilejší a nejsložitější daňové systémy, aby tím demokraticky zastřela zatěžování vykořisťovaných. Avšak nelze-li již povznésti příjmy, mohly by se snad omeziti výdaje? Také zde byla učiněna velmi zajímavá usnesení. Tato usnesení zní takto: "Úspory mohly by býti ve všech zemích provedeny hlavně ve třech oborech:

1. Vzhledem k výdajům vojenským

2. Musí býti sníženy všechny neproduktivní výdaje, tak na př. podpora v nezaměstnanosti a přídavky na zlevnění chleba a uhlí.

3. Musí býti zvýšeny tarify železnic, pošty a jiných veřejných zařízení, aby hradily náklady."

Vskutku jsou tyto návrhy jednoduché, až zarážejí. Kdo by mohl popírati, že všeobecným odzbrojením, odpadnutím vojenských výdajů mohly by všude býti provedeny veliké úspory? Ale jak je směšno požadovati od Evropy kapitalismu, imperialismu a protirevoluce všeobecné odzbrojení, od této Evropy, která přece nemůže udržeti kapitalistické panství, aniž se opírá o bodáky. Ovšem mohla by Francie odvolati svou okupační armádu z Německa, kdyby se chtěla zříci svých imperialistických plánů proti Německu. Ovšem mohlo by se Polsko odzbrojiti, kdyby se chtělo vzdáti svých imperialistických plánů proti sovětovému Rusku, a rovněž všechny jiné státy ozbrojené proti sovětovému Rusku. Ovšem mohlo by Maďarsko ušetřiti mnoho peněz, kdyby propustilo bílou armádu, která jest oporou režimu Horthyova, ovšem mohly by se odzbrojiti Japonsko a Spojené státy, kdyby se chtěly zříci svého imperialismu, nebo naše Československo, kdyby nepotřebovalo militarismu, aby násilím potlačovalo na jedné straně utiskované národnosti, na druhé straně hladovějící proletariát. Ale žádný z těchto všech států nemůže se zříci militarismu, aniž by tím obětoval základ své existence, imperialismus a třídní panství majetných.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP