Čtvrtek 25. listopadu 1920

Předseda (zvoní): Pan posl. Jung použil slov, že jednotlivé strany vysílají do boje dokonce ženy pro své stanovisko.

Pánové, já mám za to, že v této sněmovně muži a ženy jsou rovnoprávnými, plnoprávnými, že nemají snad muži v této sněmovně více práv, a já musím tento výrok jako nenáležitý odmítnouti. (Výborně! Potlesk.)

Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž jest pan posl. Vahala.

Posl. Vahala: Vážené Národní shromáždění! Jako zástupce republikánského klubu prohlašuji jménem klubu, že naše strana uznává plně neutěšené poměry státních zaměstnanců, a proto také starali se její zástupci ve státně-zřízeneckém výboru, aby tato předloha dostala se co nejrychleji pod střechu, poněvadž řídili jsme se zásadou, že, kdo rychle dává, dvakrát dává.

Naše zásada však byla jiná, než jsme poznali během jednání ve státně-zřízeneckém výboru, kde předloha státní stala se jakousi licitací pro ulici. Víme dobře, že státní zřízenci nemají na růžích ustláno, že musejí těžce bojovat o svou existenci, a mají-li s chutí pracovat ve prospěch státu a národa, je třeba, aby jejich poměry byly řádně upraveny. Ale z toho, co se dělo tehdy se dvou stran, hlavně se strany německé, která přicházela pořád s novými a novými výlohami, aniž by byla odhodlána pro ně hlasovat, kdyby byly bývaly tyto výlohy zařazeny do rozpočtu, vidíme, že nemají na paměti nic jiného, než poškození tohoto státu. Pokud se týče zájmů jedinců se strany sociálnědemokratické, víme, že šlo jim o jejich osobu, aby tak venku stali se populárními.

Z toho důvodu nemohli jsme se nikterak nadchnouti pro ony pozměňovací návrhy a budeme hlasovati pro vládní návrh, aby těm, kteří toho potřebují, ihned té výpomoci se dostalo. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan poslanec Josef Kříž.

Posl. Josef Kříž: Vážené Národní shromáždění! Máme před sebou vládní předlohu o drahotní výpomoci státním zaměstnancům. Musím konstatovati předem, že tato předloha naprosto nemůže státní zaměstnance uspokojiti. My jsme se přičiňovali všemožným způsobem o to, aby se státním zaměstnancům dostalo toho, čeho nevyhnutelně potřebují. A nebylo naší vinou, že to, co mají státní zaměstnanci dostati, nedostanou dnes, nýbrž musejí dostati později.

Chci zde upozorniti na to, že se strany jednotlivých řečníků bylo poukazováno, že prý se provádí s těmito návrhy a požadavky státních zaměstnanců demagogie. To slovo nemohlo naprosto býti adresováno do našich řad, a sice z toho důvodu, že my jsme si počínali v tomto ohledu skutečně tak, jak toho zájem státních zaměstnanců vyžadoval. Odmítáme zde výtky pana kolegy dr. Matouška, který prohlašoval, že našli se parlamentárníci, kteří šli pro informace do odborové organisace, aby podle usnesení odborové organisace hlasovali, resp. aby podle toho zde v této síni zařídili své jednání.

Pánové, chci upozorniti, že tento postup svědčí právě o reelnosti celého postupu naší strany, a sice proto, poněvadž zodpovědní činitelé našeho klubu chtěli a museli se přesvědčiti o tom, jaká nálada v řadách státních zaměstnanců ve skutečnosti jest, aby se přesvědčili o tom, zdali je možno přijmouti vládní návrh čili nic.

Dále chci upozorniti na to, že panem kolegou dr. Matouškem byla zde pronesena také věta, že v řadách státních zaměstnanců nižší kategorie není té lásky pro republiku, jako u zaměstnanců vyšších. (Posl. dr. Matoušek: To není pravda, to jsem neřekl, to jest zkrucování!) Prosím, aby to zde bylo konstatováno.

Chci upozorniti, že to, co pan kolega dr. Matoušek zde mluvil o té lásce k republice, vypadá poněkud jinak v praxi, než se pan kol. dr. Matoušek domnívá. Chci upozorniti na to, že my dnes dostaneme pro státní zaměstnance nižších kategorií na 1. prosince vyplacen obnos 480 K, tedy to jest plus za 2 měsíce, co dostanou oproti stávajícím dnešním poměrům. Úředník X. a XI. hodn. třídy rovněž dostane tentýž obnos. Ale tito zřízenci a úředníci nižších kategorií doplatí na tak zvanou ošacovací akci obnos 520 K, to znamená, že budou ještě museti dopláceti. Naproti tomu stojí úředník IV. hodn. třídy, který dostane 1200 K dle tohoto vládního návrhu, tedy jemu zbude po zaplacení tohoto ošacovacího úvěru ještě 200 K k dobru. Tedy, pánové, zde se dá už potom docela lehkým způsobem poukazovati na to, že v řadách vyšších zaměstnanců jest ta láska k republice větší než v řadách zaměstnanců nižších kategorií. (Posl. dr. Matoušek: Za peníze lásku neděláme!) Nemluvte zde o lásce k republice! Jděte se přesvědčiti do těch nižších řad státních zaměstnanců, jděte se podívati do řad dělníků, jak tam poměry vypadají! Měl jsem příležitost býti v Kremnici v báňském podniku, tedy ve státním podniku, kde se doluje zlato. Tam jsem shledal, že zaměstnanec, četař, osoba kvalifikovaná, která slouží 21 roků, vydělá dnes se všemi drahotními přídavky na 4 dítky 17 K 60 hal. denně.

Pánové, já se vás ptám, zdali zde můžete ještě mluviti o tom, že je zde láska anebo antipatie proti republice. To se dá číselně dokázati! A zde je lehko mluviti a házeti kal a špínu na nižší zaměstnance, že oni nekonají vůči republice svých povinností. Nechceme zde tvrditi, že návrh tento jaksi dává všecko to úředníku, co potřebuje, my naopak víme docela dobře, že jsou také mezi úředníky lidé, kteří jsou proletáři. Ale na druhé straně, pánové, musíte přiznati, že my jako sociální demokraté trváme na tom, aby drahotní přídavky byly stejným způsobem odstupňovány. Tedy drahotní přídavky nemůžeme rozlišovati dle toho, je-li ten neb onen ve vyšší hodnostní třídě či v nižší hodnostní třídě. Pánové, zde platí heslo demokracie: všichni mají stejné žaludky; ergo, všichni musejí dostávati stejné drahotní přídavky.

Chci upozorniti, že na příklad kvalifikace práce je odstupňována platy, jest odstupňována hodnostními třídami, a vy přece nebudete chtíti, aby také hlad byl odstupňován dle hodnostních tříd. Myslím, že to je u každého individua stejné, ať je v XI. nebo ve IV. hodn. třídě, má-li hlad, že zrovna tak má hlad chudý dělník, který není do žádné hodnostní třídy zařazen. Tak vypadají věci ve skutečnosti!

Vážení pánové! Nesmíte zapomenouti na to, že zřízenec se šesti dětmi - tedy osmičlenná rodina - dostane pouhých po všech amortisacích, po odečtení drahotního přídavku - 56 hal. denně z toho, co dává vládní návrh!

Táži se, mohou-li státní zaměstnanci po tom všem býti s vládním návrhem spokojeni nebo ne? Chci poukázati na to, že my jsme to nebyli, kteří v kritickém okamžiku, když na všech stranách to zklamalo, živili v řadách státních zaměstnanců snad nějakou naději. My jsme věděli také, že to, co bylo se strany ministerstva financí nabídnuto, jest značné, ale byli to pánové z druhé strany, kteří živili ty naděje v řadách státních zaměstnanců a šli tak daleko, že vyhrožovali stávkou, že vyhrožovali stávkovými výbory. A nyní ovšem, když se karta obrátila, začali prostě troubiti na ústup, a dnes vidíme, že to všecko, co bylo zaviněno venku ne naší vinou, strkali by páni rádi do bot někomu jinému. To je marná vaše snaha. Státní zaměstnanci se tentokráte přesvědčili, na čí straně je objektivnost. Tedy my budeme tentokráte hlasovati pro návrh tak, jak byl usnesen ve státně-zřízeneckém výboru s tou podmínkou, kterou jsme také vyslovili ve státně-zřízeneckém výboru, aby návrh, tisk 567, který jsme podali, aby byl se vším urychlením projednán, aby státní zřízenci dostali to, čeho nevyhnutelně potřebují. Jsem přesvědčen, že jen tím způsobem jsme umožnili, aby výplata mohla se díti dnem 1. prosince, ale přičiníme se o to, aby státní zaměstnanci dostali, co dostati musí. Jsem přesvědčen a prohlašuji to s tohoto místa v plném vědomí své zodpovědnosti, že to státní zaměstnanci také dostanou. Vážení pánové a dámy! Já bych si ještě přál, aby tyto výhody, které se vztahují na státní zřízence zařaděné i nezařaděné, vyplývající z tohoto vládního návrhu, vztahovaly se také na t. zv. smluvní úřednictvo, pokud se týče jak drahotních přídavků, tak i výhod vyplývajících z tak zvané ošacovací akce. V tomto směru si dovoluji navrhnouti tuto resoluci (čte): "Vláda se vyzývá, aby tytéž výhody, které plynou z tohoto zákona pro státní zaměstnance zařaděné i nezařaděné, poskytla v plné míře té i pro zaměstnance státní t. zv. smluvní, pokud se týká jak přídavků čtvrtletních, tak i výhod plynoucích z akce t. zv. ošacovací.

Předseda: Poněvadž resoluce tato nese dostatečný počet podpisů, je předmětem jednání.

Posl. Jos. Kříž (pokračuje): Podotýkám, že budeme hlasovati pro návrh vládní tak, jak byl usnesen s příslušnou resolucí, kterou si dovolujeme navrhovati. (Potlesk.)

Předseda: Debata jest skončena.

K osobní poznámce uděluji slovo panu posl. Jungovi ve smyslu § 44 našeho jedn. ř.

Posl. inž. Jung (německy): Dámy a pánové! Poznámce, kterou jsem učinil ve svých vývodech ohledně žen, nebylo porozuměno. Nedorozumění snad povstalo tím, že páni čeští kolegové nevnikli přece jen do smyslu a ducha naší řeči do té míry, aby plně rozuměli všem takovým obratům řeči. Přihází se jim to právě tak, jako právě nám se děje, i když český jazyk ovládáme. Chtěl bych zde proto výslovně prohlásiti, že mne nikterak nešlo o to, jak také z celého smyslu mé řeči vychází na jevo, ženy jako takové nebo některou z žen uraziti, snížiti nebo vyjádřiti, že je nepokládám za rovnoprávné. Naopak. Řečnický obrat, kterého jsem užil, měl znamenati uznání pro dámu, jež mluvila přede mnou, a sice netoliko pro ni jako ženu, nýbrž také jako pro řečnici. Chtěl jsem právě vyjádřiti, že plnou měrou má dar převésti kolísavé duchy na svou stranu, a to, myslím, je to nejvyšší, co vůbec možno o ženě říci. Byl to roztomilý obrat a nikoliv opak. Je to samozřejmé již proto pro každého, kdo zná stanovisko mé strany k ženské otázce.

Předseda: Uděluji slovo panu zpravodaji výboru státně-zřízeneckého.

Než se ujme slova, žádám, aby ještě přečten byl poslední návrh pozměňovací, který byl podán.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Návrh poslanců inž. Junga, Křepka, dr. Schollicha, Böhra, dr. Kafky a soudr. ke zprávě výboru státně-zřízeneckého tisk 875 (vládní návrh tisk č. 640).

Sněmovno, račiž se usnésti:

1. K §§ 1, 2 a 3 počátek "od 1. října 1920."

2. K § 1 jest připojiti dodatek: "Dnem 15./XII. 1920 budiž všem, na koho se vztahují ustanovení tohoto zákona, vyplacen ošacovací příspěvek této výše: 2.000 K pro zaměstnance, 500 K pro jeho ženu. 300 K pro každé dítě."

Předseda: Návrh tento nese dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.

Slovo má pan zpravodaj.

Zpravodaj posl. G. Navrátil: vážené shromáždění, dovolte, abych stručně reagoval na některé vývody, které byly předneseny hlavně oněmi řečníky a kolegy, kteří mluvili proti návrhu.

Já se tomu divím, že kolega Haken svaluje vinu za tristní obraz celého jednání na nás, na tak zvané státotvorné strany. Já myslím naopak: Právě tyto přemrštěné a nedosti prostudované pozměňovací návrhy zavinily, že stále nemůžeme přijíti k vlastnímu cíli. Vždyť musíme uvážiti, že není důstojno celého domu a není možno projednati vážné dalekosáhlé návrhy pozměňovací, když jsme neměli ani čas ve výboru samém o nich vážně jednati. Podívejme se na návrh posl. Brodeckého. Ten vlastně tvoří podklad pro pozměňovací návrh kolegy Grünznera atd. Všimněme si toho návrhu. Vidíme, že ty číslice, které tam jsou uvedeny všecky nestačí, aby byly ihned uzákoněny, aniž by se o nich hovořilo. Pokud se týče pensistů, byl jsem překvapen, ba přímo zdrcen sociálním stanoviskem kol. Brodeckého, když jsem tam viděl ty návrhy pro pensisty. Promiňte, vždyť tam se bere těm ubohým lidem, tam se nepřidává, to je fakt. Tam jasně stojí, že se má stejný přídavek dáti všem zaměstnancům, t. j. i úředníkům kategorie vyšší, to je zásadní otázka, o které mohou býti různé názory a také rozpory. Jako nový měsíční přídavek stanoví se K 100·- pro úředníky, zřízence atd. Pro vdovu 900 K ročně. (Hlas: Nižší úředníky!) Ano i pro nižší, pro každého.

Uvažme, že dnes ten drahotní přídavek pro pensisty obnáší až K 120·- měsíčně. Tak prosím, to mu béřete měsíčně 20 K. A tím já jsem překvapen. Když v témže návrhu zákona dá se dělníku, který má rodinu, 300% zvýšení drahotního přídavku, není správno, aby se současně 20 K vzalo úředníku pensionovanému a to snad jen k vůli tomu, aby dostal někdo jiný víc. To je zločin. Nikdo nebude činiti námitek, aby se pamatovalo na nejnižší kategorie, ale těch 20 K to není tak značná suma, to nic pro stát neznamená. Slyšel jsem tak i z řad pensistů trpké výčitky. Když je tu snad určitá diference mezi úředníkem nižším a úředníkem vyšším, není to důvodem, aby tomu úředníku, který má dnes tak nepatrnou pensi, přídavky tak ubohé a žebrácké, ještě z toho mála se bralo. To jenom může míti zase určitou animositu proti tomu stavu, anebo, že se s těmi kategoriemi politicky nepočítá.

Nechci o tom debatovat, chci říci jen, že jistě pensistům se mělo větší měrou měřit a sice proto, že to není žádná srovnalost, když na př. v aktivní službě ať je to dělník, zřízenec nebo úředník přizná se nejnižším kategoriím přídavek 8000 K ročně a pensistům se stanoví jako týž roční přídavek drahotní jen 1200 K ročně. Tu myslím, že to není žádná spravedlnost sociální. Je to osnova, která je nezralá k rychlému vyřízení v plénu, ve sněmovně, ale může býti podkladem jednání ve výboru státně-zřízeneckém. (Posl. Brodecký: Dáte těch 8000 těm pensistům?) Ne pensistům, nemluvme o tom, já upozorňuji, že tento návrh nebyl tak zralý, aby mohl býti projednán v plenu, aby mohl býti šmahem přijat. Chtěl jsem poukázati na nutnost řádného projednávání a uvažování veškerých okolností. Jenom musí tudíž uznat pan kol. Haken, jestli byl chaos uveden v celou tuto akci a jestli ta akce opravdu skýtala smutný obraz, že je to jedinou příčinou toho ta nepromyšlenost rychlých akcí pozměňovacích a hlavně uplatňování jich v plenu, kde nikdo neměl příležitosti o nich se poraditi.

Při té příležitosti si musím všimnouti stanoviska občanských německých stran. Tvrdím, že nebyli ani úředníci němečtí spokojeni a že nesouhlasí s návrhem kol. Brodeckého, jak byl podán. Jsem přesvědčen, že jejich pozměňovací návrhy nemají souhlasu úředníků německé národnosti, a sice proto ne, protože každý úředník cítí, že tam není spravedlivě měřeno oběma stranám, řekl bych oběma táborům, které stojí v hospodářských otázkách přece jen proti sobě. Proto se divím, že se úžasně rozehřál kol. Jung a ostatní pro ten návrh, a jsem pevně přesvědčen, že kdyby se tak stalo fakticky zákonem, že ve svých organisacích budou míti rozpory a že těžké výtky se budou vrhat na občanské strany německé, že neuvažovaly dosti o vlastním tom návrhu a že jen z politických důvodů a principů, které jsou zajisté přece podkladem pro jejich hlasování, se dali strhnout k tomu, aby šmahem pro to byli.

Pokud jde o další tvrzení, že byla hrána úřednickými projevy komedie, to je rozhodně nesmyslné. Všimněte si jen těch organisací, které jako celek projevy učinily. Vždyť víte, že jsou výbory ústřední, že jsou důvěrnické sbory, že nestačí, aby jednotlivec jménem korporace takový projev učinil, že musí zde býti jednomyslné usnesení takového ústředního výboru, a když se to stalo, není to aranžmá, není to naprosto svádění žádné, není to nic umělého. Ale zajímavý byl výrok kol. Junga. Kol. Jung řekl věc velice povážlivou. Kolega Jung je vždy jízlivý ve svých vývodech a vidím jakousi zlobu téměř v celém jeho duševním stavu, neboť v každém slovu cítím, že má určité zahrocení, ať ironické, cynické nebo výsměšné, anebo jiného směru. Je to jeho právo, ale chci upozorniti na výrok, který snad leckomu ušel. Pan kolega Jung prohlásil, že rád by věděl, kolik dostali ti aranžéři, kteří tyto projevy ve prospěch vládní osnovy vyvolali. Jest to podezřívání těch členů různých organisací, kteří ty návrhy učinili, je to nejhrubšího zrna podezírání našich kolegů, že jsou agenty provokatéry, že jsou placenými agenty. Mne jenom to překvapuje, že pan kol. Jung má tak zvláštní zkušenost v tom, že se za takové projevy platí. A tu jsem přesvědčen, že platí-li se za takový celkem bezvýznamný projev mzdový, tu jistě se za politické projevy, které jsou namířeny proti státu jako takovému, ať proti vládě, nebo pro vládu, platí tisíckrát víc, a je mi podezřelé, že kolega Jung takové názory má a jediný vyslovuje toto podezření.

Bylo zde také mluveno kol. Křížem o ošacovacím úvěru a tu byly uvedeny různé číslice o příjmech různých zaměstnanců a dělníků. Já nevěřím těm číslicím, to není možné, aby výslednice byla taková, vždyť přece splátky na ošacovací akci jsou 12ti měsíční, jsou limitovány, omezeny různými úvěry. (Posl. Brodecký: 135 děleno 30 a potom 8 vyjde 56 haléřů, kdežto u ministerského rady vyjde 17 K 60 hal.!) To jest vyloučeno! Když počítáme s rodinou, která má několik členů... (Posl. Kříž: Ale co svobodný!) Svobodný nemůže míti více než do 1.000 K úvěru, nemůže se více srážeti než 84 K měsíčně. Ale uvažme případ, kdy má rodinu, tam jest to daleko příznivější. (Posl. Brodecký: Tam zaplatí vše a ještě mu zbude!) Musí mu zbýti! Když má rodinu, má 440 K a jeho srážky nemohou více dělati, než 200 K. Naprosto nesprávné musejí býti tyto výpočty. Ostatně nevěřím číslicím ohledně mezd a platů. Uznávám, že jsou to ubohé číslice, že jest to almužna, se kterou by se často žebrák na rohu domu nespokojil. Když se však připočte celková suma mimořádné měsíční výpomoci, která tvoří u rodiny 860 K měsíčně, či téměř 30 K denně, přece nemůže obnášeti celkový příjem toho zřízence 17 K. Když vezmu potom ještě běžný měsíční přídavek, který je ovšem nepatrný, ale přec obnáší 4 až 5 K denně (Posl. Brodecký: Ne, 75 K měsíčně!) - tak tedy 3 K denně není v celku možno to, co tvrdí kolega, že by celkový příjem mohl obnášeti jen 17 K denně. Já jenom chci, aby zde přednášené doklady, číslice byly fakticky správné.

Pokud jde o konstatování kol. Kříže, stran úředníků a zřízenců, jakož i konečně četníků a šoférů, o nichž jsem také mluvil v minulých schůzích, opakuji, že ovšem trvám na tom a proto úplně beru za svou resoluci kol. Kříže, aby byla jasně vyslovena zásada, že platí tyto přídavky také pro tyto kategorie.

Chci jen shrnout celkovou situaci v tyto návrhy: Vyslovuji se proti všem pozměňovacím návrhům, které byly podány a to vzhledem k tomu, jak správně konstatoval kol. Kříž, že je nutno, aby již rychle ty věci byly vyřízeny a že ostatně projednávati se budou ve výboru ještě další otázky zaměstnanců a zřízenců státních. Naproti tomu souhlasím s resolucí, kterou přijal rozpočtový výbor, ačkoliv jsem již dříve zdůvodnil, že vlastně jest zbytečná, protože zde existuje analogické usnesení výboru, které bylo také v důvodové zprávě jasně vyřčeno.

Mimo to prohlašuji se také pro navrženou resoluci kolegy Roudnického a spol., a sice, aby se vyslovilo, ačkoliv je to samozřejmé, že i profesorům bohosloveckých učelišť patří tytéž drahotní výpomoci, a konečně projevuji souhlas s tím, aby v poslední větě resoluce, přijaté jak rozpočtovým výborem, tak státně-zřízeneckým výborem a týkající se úpravy zástavního práva při ošacovací akci byla škrtnuta poslední slova: "a aby předložila toto nařízení Národnímu shromáždění ku vědomosti".

Tím bych stanovisko svoje objasnil. (Výborně!)

Předseda: Uděluji další slovo druhému referentu panu posl. Buřívalovi.

Zpravodaj posl. Buříval: Slavná sněmovno! Já nemohu jinak, než zaměstnávati se některými výroky, vyslovenými v debatě. Jest to v první řadě kolega Haken, který nadzvihuje, že právě strana, ku které on náleží, jest jediná, která důsledně hájí požadavky státních zaměstnanců až do krajnosti. Jestliže to přeložím do jiné řeči, musím říci, že podobný způsob ovšem jest jenom tehdy možný, když strana nepřebírá zodpovědnost za to, co se dělá, a nepřejímá zodpovědnost v okamžiku, kdy vlastně jde o osud 300.000 státních zaměstnanců. Myslím, že ovšem tento způsob by musil u těch pánů ze zmíněné strany politické přestati v té chvíli, jakmile by už nemohli tvořiti menšinu, kdyby konečně jejich hlasování rozhodlo, na čí stranu se má konečně situace obrátiti.

Pokud se týče pana kolegy dr. Matouška, zmínil se o tom, že i také mezi státními zaměstnanci jsou různé názory o tom, má-li býti přijat návrh tak, jak vyšel tehdy od vlády či má-li býti přijat návrh, jak byl doplněn ve schůzi poslanecké sněmovny dne 11. listopadu. Jedni, že cítí s republikou a jsou státním a státotvorným elementem, dovedli po 2 léta strádati čekajíce, že konečně v určitém okamžiku poměry jejich budou zlepšeny, co zatím určitá část zase chce všecko rozbíti násilím, chce dobývati ne klidným vývojem, nýbrž, že se konečně nehrozí i těch nejhorších represalií. Je pravda, ale já mám povinnost říci, že organisace, kterou já zastupuji, Jednotu zřízenců československých drah, nelze řaditi mezi ty, kteří by si přáli způsobem násilným úpravu těch našich poměrů ve státě, nýbrž že již mnohdykráte ukázala smysl pro pořádek a klid a s krajním nebezpečenstvím a napětím vykonávala těžké své práce. Jest to organisace, která za starého Rakouska byla persekvována, jest to organisace, která byla rozpuštěna, list její byl zastaven a předáci její byli žalářováni. Tato organisace ovšem, když stát potřebuje opory, když stát má býti vybudován, učinila všecko k záchraně, k výstavbě tohoto státu a jistě, že jde-li pouze jen o krátký čas, nebude se rozpakovati, aby konečně také řekla, že poměry své konečně si upraví pro příští budoucnost, poněvadž může také spoléhati, že se tomu tak stane.

Pan kolega Grünzner mluvil ovšem se svého stanoviska. Já ho chápu. Praví, že všeobecně bylo řečeno, že vláda se svým návrhem nevyhoví potřebám a požadavkům státních zaměstnanců.

Ale já vzpomínám určitého výroku, učiněného kolegou Brodeckým zde ve sněmovně, když byl nominován obnos ve výši 1.200 milionů korun, když řekl, že o takové úpravě s tak velkým finančním nákladem se státním zaměstnancům ani nezdálo. To mělo tehdy účel doporučiti, aby předloha způsobem nejrychlejším byla absolvována. Jistě že to odporuje tvrzení pana kolegy Grünznera, jestliže dnes vytýká, že mu tato vládní předloha nestačí.

Rozpor, v němž se nalézá kol. Grünzner, když uvádí, že není pravda, že by počínání senátu ve příčině tříčtvrtinové většiny v senátě bylo správné, myslím, že jest třeba opraviti v ten rozum, že ten poměr hlasů byl sice 29 hlasů "contra" a 90 hlasů "pro", že však osnova zákona přijata byla tříčtvrtinovou většinou a sice 119 hlasy. Tedy to konstatování o té tříčtvrtinové většině tomu úplně odpovídá. Já poukazuji, slavná sněmovno, znovu na nebezpečí, které by nastalo, kdybychom učinili usnesení, které by změnilo toto usnesení senátu. Jest to 4. odstavec § 44 který jasně a určitě praví: "Změní-li některá sněmovna usnesení sněmovny druhé, rovná se to zamítnutí". Kdybychom my zase přijali ty pozměňovací návrhy, pak ovšem vydáváme se nebezpečí, že zamítáme tuto předlohu a že musí býti potom ta věc znovu vyřízena v senátě. A tu, velevážení, jest také třeba povšimnouti si odstavce 3., který praví: "Osnovy takto zamítnuté nemohou v žádné sněmovně před uplynutím jednoho roku býti znovu podány".

Maje toto na mysli, vítám rozhodnutí, které zde prohlásil kolega Kříž, že česká strana sociálně demokratická se odhodlala hlasovati pro návrh tak, jak byl přijat ve státně zřízeneckém výboru, poněvadž právě tím se vyvarujeme tomu nebezpečí, že by konečně dne 1. prosince státní zaměstnanci vyšli na prázdno.

A ještě chci něco dodati, když se stále a stále mluví o tom útěku od těch původních názorů na vládní předlohu, když se stále a stále uvádí, že také naše strana sama utekla od zákonného stanovení toho termínu 1. října. Co všechno předcházelo? Jest třeba uvésti, že státní zaměstnanci chtěli původně - a nebyli jsme to pouze my, nýbrž bylo to i se stran druhých na jedné veřejné schůzi v Praze pořádané pověděno - aby dostali nákupní výpomoc ve výši 1.000 K, 500 K a 300 K, a byly to konečně i organisace německé, které požadavek svůj zvýšily, takže na konec všechny strany za určitých okolností musily se tohoto požadavku zříci, poněvadž dříve arci nevěděly o tom, že vláda hodlá přijíti s návrhem, aby ty drahotní přídavky od 1. listopadu byly zvýšeny. Ty věci se mají tak: My jsme vyhověli i také určitým požadavkům se strany sociálně demokratické vysloveným vzhledem ke spojitosti s ošacovací akcí a jsem přesvědčen, že za půl roku, kdy ž konečně o této věci budeme jednat na tomto místě, že ta velká důvěra, kterou určití naši kolegové v tu ošacovací akci, jak jest vedena dnes a řízena, mají, naprosto selže a že zklame státní zaměstnance. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Než-li budeme hlasovati, sděluji, že podle sdělení předsednictva senátu a zaslaného jednacího zápisu, stalo se usnesení senátu, kterým byla zamítnuta osnova schválená poslaneckou sněmovnou, většinou 3/4 všech členů senátu.

Podle § 44 ústavní list. zamítl-li senát 3/4 většinou všech svých členů osnovu v poslanecké sněmovně přijatou, stane se osnova zákonem, setrvá-li poslanecká sněmovna na svém usnesení 3/5 většinou všech svých členů.

K tomu dodává § 79 jedn. ř., že usnesení senátu, kterým osnova zákona přijatá sněmovnou poslaneckou byla změněna, jakož i písemné návrhy aspoň 21 poslanců, aby posl. sněmovna setrvala na usnesení senátem zamítnuté, projednávají se týmž způsobem, jako návrhy vládní. Konstatuji, že návrh takový, aby posl. sněmovna setrvala na svém usnesení, podán mně nebyl.

Upozorňuji pak na další ustanovení § 44 úst. list.: Návrhy senátu dodávají se poslanecké sněmovně. Zamítne-li je, a setrvá-li senát na svém původním usnesení nadpoloviční většinou všech svých členů, dodá své usnesení znovu poslanecké sněmovně. Zamítne-li poslanecká sněmovna usnesení senátu nadpoloviční většinou všech svých členů po druhé, nestane se usnesení senátu zákonem. Osnovy takto zamítnuté nemohou býti v žádné sněmovně před uplynutím jednoho roku znovu podány. Změní-li některá sněmovna usnesení sněmovny druhé, rovná se to zamítnutí.

K předloze podán byl, jak již řečeno, pozměňovací návrh posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudr., a to ke všem paragrafům osnovy zákonné.

Rozdíl mezi návrhem výborovým a pozměňovacím návrhem posl. Grünznera jest zásadní - uvádím to proto, poněvadž v posledním usnesení poslanecké sněmovny došlo k jistým inkongruencím, a proto pokládám za nutno ještě před samotným hlasováním na rozdíl příslušný upozorniti - záleží v tom, že:

Osnova senátní a výborová zbudována jest na posavadních t. zv. čtvrtletních, měsíčně vyplácených výpomocích, jež prodlužuje a percentuelně zvyšuje, a na počátečním termínu 1. listopadu, kdežto návrh Grünznerův podává v podstatě osnovu zvláštní, která nově upravuje tyto čtvrtletní výpomoci, dále též měsíční drahotní přídavky vedle "vánočních" výpomocí a mimo to za počáteční termín klade den 1. října 1920.

Ustanovení obou návrhů jsou těmito zásadami tak prostoupena a navzájem podmíněna, že nutno buďto tu neb onu osnovu v celku přijmouti neb zamítnouti a nelze jich navzájem kombinovati. Jinak by došlo, jako posledně se stalo, že usnesení obsahuje inkongruence vnitřní.

Aby se předešlo zmatkům při hlasování, navrhuji na základě § 57 jedn. r. postup ten, že nejprve bylo by hlasováno o osnově celého zákona v úpravě navržené posl. Grünznerem a soudr., bude-li zamítnuta, o jednotlivých paragrafech osnovy, navržené oběma výbory s pozměňovacími návrhy, podanými jednotlivými poslanci, a to takto:

K § 1 je podán pozměňovací návrh posl. Junga a soudr., měnící termín z 1. listopadu na 1. října a mimo to návrh na připojení dodatku k tomuto paragrafu.

Bude tedy hlasováno nejprve o § 1 k úpravě navržené posl. Jungem, bude-li zamítnut, v úpravě zpráv výborových.

Po té bude hlasováno o dodatku k tomuto paragrafu navrženém posl. Jungem.

O § 2 bude hlasováno podobně nejprve v úpravě návrhu posl. Junga, měnící termín 1. listopadu na 1. října, bude-li zamítnut, o tomto paragrafu podle zprávy výborové.

Rovněž o § 3 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Junga, měnící termín 1. listopadu na 1. října, bude-li zamítnut, o tomto paragrafu podle zprávy výborové.

K § 4 není pozměňovacích návrhů. Bude o něm hlasováno podle zpráv výborových.

K § 5 je podán návrh posl. Blažka na jeho škrtnutí a nahrazení jiným paragrafem.

Dám hlasovati nejprve o tomto pozměňovacím návrhu posl. Blažka, bude-li zamítnut, o tomto paragrafu podle osnovy výborové.

K § 6 není pozměňovacích návrhů, bude tedy o něm, jakož i o nadpisu a úvodní formuli hlasováno podle osnovy výborové a pak by bylo hlasováno o resolucích.

Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Sděluji, že podány mně byly 2 návrhy, jednak p. posl. dr. Czecha a soudr., jednak p. posl. Křepka a soudr., jež oba žádají jmenovité hlasování o návrhu p. posl. Grünznera, Hirsche a soudr.

Já přání v tomto návrhu obsaženému vyhovím a dám o návrhu Grünznerově hlasovati podle jmen.

Páni poslanci mají hlasovací lístky ve svých zásuvkách.

Budeme tedy hlasovati nejprve o osnově celého zákona v úpravě navržené posl. Grünznerem a soudr.

Přejí si toho páni poslanci, aby se četla tato osnova? (Hlasy: Ne.) Tedy budeme ihned hlasovati.

Kdo hlasuje pro návrh p. poslance Grünznera, odevzdá hlasovací lístek s nadpisem "ano", kdo hlasuje proti návrhu p. posl. Grünznera, odevzdá hlasovací lístek s nadpisem "ne".

Vyzývám pány zapisovatele, a to pana zapisovatele Zárubu, pana zapisovatele Bradáče, p. zapisovatele Kreibicha, pana zapisovatele Marka, aby převzali sbírání hlasů.

Pan posl. Záruba provede sčítání hlasů ve dvou úsecích na pravo, pan posl. Bradáč ve dvou úsecích středních, pan posl. Kreibich ve dvou úsecích levých, pan posl. Marek na estrádě předsednické.

Žádám, aby byly hlasovací lístky odevzdávány.

(Po sebrání hlasovacích lístků:)

Žádám pány zapisovatele, aby s panem sněm. tajemníkem dr. Říhou provedli skrutinium.

(Po provedení skrutinia:)

Sděluji výsledek hlasování. Pro návrh posl. Grünznera, Blažka, Hirsche, Tauba a soudruhů hlasovalo 85, proti 155 poslanců. Tím je návrh ten zamítnut.

Přistoupíme k hlasování o § 1 s příslušnými pozměňovacími návrhy. Budeme nejprve hlasovati o § 1 ve smyslu pozměňovacího návrhu pana posl. Junga a soudr., jímž se mění termín z 1. listopadu na 1. říjen.

Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem pana posl. Junga a soudr., prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o § 1 v úpravě navržené ve smyslu usnesení senátního.

Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. § 1 ve smyslu usnesení senátního je přijat.

Teď budeme ještě hlasovati o dodatku k tomuto paragrafu navrženém poslancem Jungem. Žádám, aby byl přečten.

Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte): Dne 15. prosince 1920 budiž všem, na koho se vztahuje ustanovení tohoto zákona, vyplacen ošacovací příspěvek této výše: 2000 K pro zaměstnance, 500 K pro ženu a 300 K pro každé dítě.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP