Sobota 19. června 1920

Nuže, všude venku se nás ptali, k čemu vlastně si dopřáváme přepychu tak silného vojska a co vlastně asi je ta vnitřní reakce. Dozvěděli jsme se ve skutečnosti, k čemu se potřebuje vojska v tomto počtu. Dozvěděli jsme se toho, když v mnoha německých městech pomocí vojska se strhávaly německé firmy, když se čistila mnohá německá města, jak se praví v úředním výrazu, na příklad olomouc, Brno a více jiných; víme, že vojsko bylo nutné, aby v četných obcích, potud německých, byly provedeny volby do obcí, aby na ně byl vykonáván vliv v českém smyslu, viz Olomouc, Znojmo a jiná města; víme také, že toto vojsko bylo posláno na Slovensko, aby tam dělalo volby, a výsledek dopadl ovšem také v tomto smyslu neobyčejně příznivě pro tento stát.

Náklady na toto vojsko jsou však tak veliké, že podle mého mínění jest nejvýš na čase, aby se počalo co možno rychle se zmenšením. Ze státní finance jsou dnes tak neutěšené, že stojíme přímo před úpadkem, má také svůj důvod, jak namnoze bylo důrazně projeveno, v soustavě korupční. A mohl bych vám tu vypravovati hrůzné historie, jak daleko sahá korupce a jak daleko jest otřesena v širokých kruzích obyvatelstva důvěra v ministerstva a k úřednictvu, protože se prostě na venkově říká: Bez podmazávání nelze v Praze ničeho dosíci. (Souhlas na levici.) Nuže, tato korupce byla přiznána s vaší strany. Připomínám jen, co dr. Kramář svého času řekl ve své proslulé a pověstné řeči 24. ledna zde v revolučním shromáždění, když měl za to, že celá administrativa jest úplně rozrušena. A dovozoval dále na schůzi v Praze: "Proč nemáme sebedůvěry? Proč nehledíme s důvěrou do budoucnosti? Protože jsme ve svém národohospodářském životě tak rozrušeni, protože za rok se zahnízdilo tolik špatnosti a tolik slabosti a tolik nepoctivosti a protože jsme udělali z této republiky dojnou krávu pro lenochy, pro lidi, kteří nenašli žádného jiného zaopatření." Říká-li se to s vaší strany, nemusíme k tomu již mnoho připojiti a mohl bych přirozeně uvésti i jiné takové výroky českých parlamentníků a poukázati k brožurám a letákům, které byly vydány s české strany, jako na př. leták hraběte Vojtěcha Sternberga, který rovněž napsal, že korupce se rozmohla, že by se demokracie v tomto státě mohla nazvati již jen demokracií zlodějskou. Nuže, řekl jsem si svého času, když poprvé tak otevřeně před celým světem propukla v této republice ostuda, že si někdo troufal chtíti podplatit ministra, jenž to ovšem odmítl: "Kolik jich už jistě se nechalo svést, kolik jich jistě již bylo podplaceno, že si ten muž troufal míti takovou domněnku i o našem ministru zahraničních věcí. A to jest následek toho, že jste zahnali spolehlivé německé čadské úředníky, to je následek toho, že jste se zřekli jejich součinnosti z čistě šovinistických úvah a že jste museli dojíti k poznání - a shledal jsem to poznání již u mnoha úřadů - že bez německých úředníků trvale nelze hospodařiti. A z toho všeho měli jste nabýti přesvědčení, že opět má pravdu staré pořekadlo, že jest něco shnilého ve státě dánském. Chcete-li však dnes započíti s prováděním nápravy, dali jste se nejšpatnější a nejzvrácenější cestou, cestou, která vás bezpodmínečně ještě blíž přivede ke zkáze. Neboť roztrpčení, které působíte v širokých kruzích našeho národa a také druhých národů zde, bude tak trvalé, že cit státní myšlenky, příslušnosti ke státu, nikdy již se nevzbudí. A jak vlastně chcete udržeti stát, když vědomě ničíte státní myšlenku v národech? Neboť víte z dějin, že státy se udržují jen ze svobodné vůle obyvatelstva, které se semkne samo dobrovolně z hospodářských výhod nebo z jiných úvah, nebo že státy se udržují, jen protože jsou to státy národní. Ale nic z obého se sem nehodí. Nejsme státem národním, nemůžeme to dosti často důrazně prohlašovati, protože se pojem českého státu vůči vnějšímu světu zatemňuje, zastírá. Jsme státem národnostním, ve kterém vy, vládnoucí národ, nejste ani většinou. Nejsme však ani státem, který se dobrovolně sestavil, protože jednoduše část obyvatelstva byla do státu vtlačena a nebyla ani dotázána po svém skutečném mínění. A budete-li i na příště ničiti a podkopávati tento cit příslušnosti ke státu tak nedostatečnými a národohospodářství úplně ničícími zákony, pak nesmíte nikdy spoléhati v loyální státní občany, pak máte jen sobě samým přičísti zkázu tohoto státu.

Bylo by bývalo příkazem nutnosti, aby se na počátku zde bylo zaujalo jiné stanovisko, aby se od počátku byla kladla největší váha na součinnost. Vstoupili jsme do této sněmovny u vědomí, že nyní již minula těžká doba pro náš národ, že zde máme tribunu, se které budeme moci mluviti a hlásati do světa všecky nespravedlnosti, že budeme moci ukázati, jak se jedná s námi v tomto státě a že budeme moci poučiti vnější svět, cizinu, neboť víte, že existují v cizině neuvěřitelné domněnky o tomto státě, který byl svého času nazván světlým bodem ve střední Evropě, takže anglický časopis psal o zázračném ostrůvku demokracie, a to prý jest Československo. A myslím, že jsme již s dostatek poznali, jak tu vypadá demokracie, jak tu máme v tomto státě všichni stejná práva, a bylo nám to také, co jsme tu v této síni, již vmeteno v tvář, když se nám řeklo: "Byli jste přemoženi!" Jen se divím, jak ministerský předseda Tusar ve starém revolučním shromáždění, když byla předložena ústava, nabral odvahy, že mohl tvrditi, že doufá, že Němci nyní na základě této zázračné ústavy se smíří se státem, že budou úplně spokojeni se státem, který nám dal ústavu, jez není ničím méně, než demokratickou, který nám dal volební zákon se zvláštní předností pro Prahu, který nás od té doby spoutal, jak posud ještě nikdy nebyl spoután žádný národ jiný. Tu byste byli mohli ukázat a byli byste měli příležitost získati přátel na všech stranách sněmovny, u všech národů, vy jste však promeškali tuto vzácnou příležitost jednou pro vždy a vítám to, že jste nevylíčitelnými útisky, tím, že jste nám na sta škol jednoduše vzali, ukradli, zavřeli, že tím v našich řadách byl vzbuzen duch nepovolnosti, kterého až do té doby jistě nebylo. Jestliže tu dnes schválíte tento zákon, a my vám v tom nemůžeme zabrániti, vše cílí k tomu, že zákon bude bezpodmínečně schválen, ukážete tím vnějšímu světu, jak daleko tento stát již došel, a zničíte úplně úvěr v cizině; neboť jedno jest jisto, sáhneme-li k hlučné obstrukci, celá cizina bude naslouchati tomu, co se děje v tomto státě a že si uvědomí, že nemůže tu býti řeči o smířlivé náladě, o vyrovnání národů, a že váš státní úvěr bude co nejhůře podkopán. Starý rakouský stát vypsal svého času osm válečných půjček a pak zanikl. Československo vypsalo v krátkém čase svého trvání již čtvrtou půjčku, pokaždé s negativním výsledkem, důvěry nebylo lze nalézti ani v českých kruzích. Nuže, velectění pánové, pro nás, kteří jsme byli do tohoto státu vtlačeni, otvírá se tím zcela skvostná vyhlídka. Potřebujeme ještě čtyř půjček a pak jistojistě tento stát rovněž jako staré Rakousko zanikne. (Výkřiky: Fiducit! Heil! - Potlesk na levici.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Slovo má dále p. posl. dr. Lodgman.

Posl. dr. Lodgman (německy): Dámy a pánové! Na základě jednacího řádu, který tvoří podklad pro každé násilí proti menšinám, dopustila se nynější vláda neslýchaného násilí. Vládní předloha, nadepsaná "Zákon o odškodnění majitelů dlouhodobých rakousko - uherských válečných půjček a o 4. státní půjčce Československé republiky" byla této sněmovně předložena. Rozrušení, které vzniklo nad obsahem této předlohy, jak mezi poslanci, tak i v celé německé, maďarské a slovenské veřejnosti (Posl. dr. Juriga [německy]: Prosím, pane doktore, nemluvte jménem Slováků! My promluvíme za sebe sami, děkujeme pěkně! Hluk.), pohnulo pana ministra financí, aby změnil předlohu tak dalekosáhle, že vlastně byla předložena k projednávání nová předloha. Podle jednacího řádu byla by musila tato předloha býti opětně předložena plenu sněmovny. Tam však, kde jedná se o to, aby bylo učiněno bezpráví, necouvne se před nedovolenými prostředky. V hodinových výkladech poukázali členové německého parlamentního svazu v rozpočtovém výboru zcela objektivně na nebezpečí pro tuzemský a zahraniční úvěr tohoto státu, pro jeho zdar v budoucnosti. Marně byla vláda varována, aby nedávala tak šíleně rychlým tempem jako v revolučním shromáždění projednávati tak důležité věci, marně bylo požadováno, aby byli přizváni vedoucí mužové z hospodářského života, vedoucí síly ze svazů na ochranu válečných půjček, spořitelen, bank a ostatních úvěrních ústavů a o věci by byly konány důkladné porady. Převážně bylo se všech stran dokazováno, že předloha znamená smrtelnou ránu pro německý hospodářský život, že uzákonění tohoto návrhu znamenalo by zničení tisíců a tisíců existencí v tomto státě; že jmenovitě §§ 12. a 9. nedají se udržeti.

§ 12. stanoví, že válečná půjčka všech osob, které novou státní půjčku neupíší a neužijí při tom svých válečných půjček, bude prohlášena státem za propadlou. Tím stává se nová státní půjčka půjčkou nucenou, spojuje se upisování oné nerozlučně se zaplacením této, zatím, co jedině správným a sociálně odůvodněným způsobem zaplacení válečné půjčky bylo by bývalo spojení s dávkou ze jmění.

§ 12. jest nepřijatelný, protože znamená úplné a bezohledné zrušení všech oněch válečných půjček, kterých nemohou jich majitelé použíti k upsání státní půjčky.

Touto konfiskací jsou postiženi v prvé řadě chudí a nejchudší majitelé válečných půjček, mezi nimi jmenovitě také mnoho desetitisíců dlužníků lombardních. ¨to jsou těžce postiženi lombardními dluhy váznoucími na jejich válečných půjčkách a většinou neschopni sehnati peníze potřebné na hotové zaplacení při upisování nové státní půjčky. Toto zničení nesčetných existencí jest zcela neodůvodněné a zlovolné, neboť z těchto majitelů válečných půjček nemohou nikterak býti vymačkány úpisy na novou půjčku. Nelze tedy vůbec tvrditi, že § 12. jest na prospěch výsledku nové půjčky.

Naopak, § 12. škodí nové půjčce, ježto tím způsobená katastrofa zhorší neobyčejně nedůvěru veškerého obyvatelstva a tím odradí přemnohé osoby od upisování, které by jinak byly upsaly.

Omezení, že nebudou postiženi touto konfiskací oni majitelé válečných půjček, kteří nepodléhají dávce ze jmění vůbec, nebo pouze ze jmění pod 25.000 K, není způsobilé seslabiti katastrofální účinky tohoto paragrafu značnější měrou.

Především jest toto ustanovení nejasné a bezvýznamné, neboť vůbec se ještě neví, v jaké ceně budou započítávány válečné půjčky do dávky ze jmění a zda majitelé většího počtu obstavených válečných půjček následkem majetku tohoto budou spadati pod povinnost dávky ze jmění a dále nebudou postiženi následky zrušení svých válečných půjček. Nastane to také prave při středních ba i při velkých majitelích válečných půjček, že nebudou moci sehnati potřebné hotové prostředky na upsání státní půjčky. Tito užijí pak části svých válečných půjček na upisování státní půjčky a byli by podle ustanovení § 12. za odměnu za to potrestáni konfiskací zbylých svých válečných půjček. Nemůže býti také úmyslem finanční správy docíliti lombardních úpisů tím, že by byly z majitelů válečných půjček vymačkány poslední peněžní reservy, neboť daleko více poškodilo by ochromení národního hospodářství z toho vzniklé stát, než obdrží tím plus na takových špatných lombardních pohledávkách založených a tím obsahově neudržitelných úpisech. Také majitelé plně splacených válečných půjček jsou v mnohých a sice společensky velmi důležitých případech úplně neschopni užíti svých válečných půjček na upisovaní nové státní půjčky. Jako jeden z mnohých příkladů uvádím peníze sirotčí, které podle soudcovského příkazu téměř bez výjimky musely býti uloženy ve válečných půjčkách. Jest ovšem v těchto případech dána formální možnost upisovati novou státní půjčku lombardem. Jest však jasno, že provedení tohoto úpisu pro majitele jmění tímto způsobem zadluženého bylo by záhubou, nehledě již k tomu že podle zákonných předpisů nesměli by poručníci dáti vůbec svolení k takovému zadlužení. Také tyto peníze sirotčí ohroženy jsou podle § 12. trestem konfiskace. Velký počet sirotků by byl tím zničen, protože celé jejich jmění je tak uloženo. Se stanoviska sociálního jest § 12. nejzávadnější, protože podle tam vyslovených principů obdrží ten, který má ještě peníze na upisování nové půjčky, za svoje válečné půjčky sice málo, ale přece něco, kdežto nemajetnému se vezme vše. Zákonné ustanovení s tak protisociální tendencí bylo by v celém světě ojedinělým. Zvláště na Slovensku § 12. způsobil by spousty.

V druhdy maďarských krajích mají spořitelny, které spravují úspory širokých vrstev obyvatelstva, právní povahu bank. Jsou tedy podrobeny dávce ze jmění a spadají se svými velkými majetky ve válečných půjčkách pod zabavovací ustanovení § 12. Právě tyto ústavy jsou z největší části válečnými půjčkami a svými ještě stále v Uhrách ležícími vklady, jichž převezení posud nebylo dovoleno, zbaveny hotových peněz v té míře, že jsou naprosto neschopny upisovati novou státní půjčku.

§ 12. značí tedy v slovené zničení majetku chudáků a úplně pochybený pokus vynutiti úpisy na státní půjčku se zničením národního hospodářství.

§ 9. odvozuje se ze zabavení jmění § 12. kruté důsledky pro právní poměr mezi lombardními věřiteli a lombardními dlužníky,

Podle § 9. jsou peněžní ústavy formálně oprávněny, skutečně však nuceny, prohlásiti lombardní pohledávky za splatné a zastavené válečné půjčky za propadlé. Lombardnímu dlužníku povoleno jest zpeněžení jen v tom rozsahu, co jest lombardní dluh menší než 50% nominální ceny válečné půjčky. Kdo odstaví svou válečnou půjčku na 50% nebo svůj lombardní dluh splatil na 50%, bude stejně tak potrestán ztrátou všech svých splátek jako ten, který dluhuje 75%. Tato zcela libovolná a protiprávní ustanovení o propadnutí jsou snad rovněž jediná toho druhu v celém zákonodárství. Mají původ ze snahy poskytnouti ústavům lombardujícím, jejichž lombardní pohledávky nedodržením slova se strany státu utrpěl, nějaké byť zcela nedostatečné odškodnění na útraty úplně chudých dlužníků lombardních.

Lombardní dlužníci nad to ručí za nesplacené úroky a za útraty. Přečetné nemajetné osoby ztratí nejen celý svůj majetek, ale i budou stíhány žalobami a exekucemi.

Také při 50% převyšujících dluzích lombardních zůstává zástavní upisovatel zavázaným, což jest strašná pohroma jmenovitě pro okresy, města a obce, také pak i pro přečtené osoby soukromé. Prvé jmenované přijaly jako lombardní zápůjčky přes 75%, zastavivše své důchody berní, druhé pak proti nějakým jiným zvláštním zajištěním. A nyní hledí pojednou vstříc nesmírným závazkům platebním. I majitelé nemovitostí upisovali v mnoha případech válečnou půjčku, obstavivše papíry, do plné výše proti hypotekárním zajištěním. Dlužníci jsou takto hospodářsky ničeni a doháněni k zoufalství. Také však postavení lombardních věřitelů není nikterak růžové. Dostanou v podobě válečných půjček prohlášených za neplatny zástavy pro ně téměř bezcenné, neboť oni by mohli těchto válečných půjček užíti k upisování státní půjčky na vlastní účet jedině v tom případě, mají-li možno, ti vydati buď značné hotové obnosy nebo mohou-li a chtějí-li se nesmírně zadlužiti.

Pro menší ústavy a ty, které zatíženy jsou značným počtem válečných půjček, jest postavení, ve kterém se nás ledkem § 9. ocitají, rovněž katastrofální Tyto ústavy budou musiti převzíti velmi vysoké zadlužení lombardní, aby mohly užíti svého jmění ve válečných půjčkách na úpisy státní půjčky. Lombardní zadlužení v takové výši, aby mohly také upisovati na propadlé válečné půjčky svých klientů, jest pro tyto ústavy nemožné, jestliže nechtějí se ocitnouti v postavení ještě spletitějším než nyní. Také však pro velké ústavy úvěrní bude trvalá vázanost větších kapitálů nebo uzavření dlouhodobých dluhů lombardních těžkým zatížením, které se s ohledem na nastávající tíseň peněžní těžce vymstí na národním hospodářství a tím i na státních financích.

Po tom, co právě bylo řečeno, není třeba blíže dokazovati, že nuceným uzavíráním takových úpisů bude také státní půjčka postavena na úplně kolísavý a každé podstaty postrádající podklad. Finanční správa zřejmě myslí, že slouží tímto velmi ostrým nátlakem jednostranně namířeným proti určité kategorii státních občanů nové státní půjčce. Ve skutečnosti však zničí rozvracení národního hospodářství a ožebračením širokých vrstev lidových veškerou důvěru lidu ke státu, a vzbudí nenávistnou náladu, která musí přímo odstrašiti zástupy občanů, schopných upisovati a platiti, od účasti při upisování této státní půjčky.

Z těchto důvodů musíme bezpodmínečně žádati, aby §§ 12. a 9. s výjimkou první věty v § 9., proti němuž ovšem jsou také určité námitky, byly škrtnuty. Zákon o nové státní půjčce nesmí stanoviti zrušení platnosti válečných půjček; spíše by měl stanoviti podmínky, za kterých by mohlo býti užito válečných půjček na upisování nové státní půjčky.

Konečné rozhodnutí v otázce válečných půjček nemůže býti jen tak zhola učiněno během 24 hodin. Jest to problém životní důležitosti pro stát a jeho obyvatelstvo, který třeba bedlivě uvážiti. To, co bylo staré říši Rakousko-Uherské právem vytýkáno, že nutilo své státní občany předstíráním a vydíráním, aby státu zastavili nejen své skutečné, ale i teprve předpokládané úspory, tedy pouhou schopnost pracovní, opakuje se zde ve větší ještě míre; starý stát byl opravdu pod tlakem válečných událostí a tím byl sám ve stísněném postavení. Tato předloha páše pravou loupež při plné svobodě státní činnosti a za účelem placení nesmyslných a zbytečných vojenských výloh, které poměrně tvoří největší část ročních výdajů tohoto státu. Pro ony kruhy, které podporovány politickými poměry za posledního 1 a půl roku dovedly dostati do svých rukou válečné půjčky za nízké ceny, tedy pro prostředníky obchodu a řetězové obchodníky s válečnou půjčkou, naskýtá se touto předlohou příznivá příležitost ne jen tuto svou kořist zabezpečiti, nýbrž dokonce i výhodně zpeněžiti. Ony osoby, které zbavily se v pravý čas svých válečných půjček, nebudou skutečně postiženy tímto návrhem zákona. Všichni ti však, kteří neučinili ani prvé ani druhé, tedy důvěřiví majitelé tohoto starého papíru, kteří často upsali své poslední prostředky a ještě i nad to, aby opatřili si válečnou půjčku, přivedeni jsou na mizinu a vydáni zoufalství. Takové neslýchané nesociální nařízení neměla by žádná vláda vědomá své z odpovědnosti krýti svým jménem, žádný snem, který chce býti vážně pojímán, schvalovati a žádný sociálně cítící člověk s ním souhlasiti. Přirozeným důsledkem bude, že otevře se nový trh překupnický, neboť majitelé, vehnaní do úzkosti a zoufalství, budou kořistí hyen finančního bojiště, které si seženou válečné půjčky za zcela směšně nepatrné ceny, aby s nimi pak pro sebe dělaly dobré obchody; to jest účelem předlohy. Německý majetek má býti touto hrou převeden do českých rukou, německý obchodník, živnostník a průmyslník vyhnán z místa svého působení, německá píle a pracovitost má býti učiněna podřízenou českému státu a tím má býti zajištěn českému státu vítězný vavřín na útraty statisíců existencí. To jest výplod české nacionální politiky, která zde hospodářsky tyje z podrobených národů. Jak pak může míti cizina důvěru k takovému státu a na jakém základě má se pozdvihnouti jeho úvěr, to nechť rozhodnou ti, kdož předložili této sněmovně návrh zákona, která nes na svém čele zřetelnou pečeť hrubého násilnictví a křiklavého dilletantismu. Není totiž v předloze týkající se státní půjčky ani pamatováno na případ, že by někdo chtěl upsati novou státní půjčku za hotové a ne za starou půjčku válečnou. My zástupcové německého národa v tomto státě jsme si v této hodině vědomi své zodpovědnosti a vyčkáme, zda v tomto státu snad cizina věnuje tu důvěru, které nepožívá a nemůže požívati u svých státních občanů.

Promluvili jsme v hodinu trvajících, těžkých a obtížných jednáních s vládou a koaličními stranami o všech těch bodech, které činí předlohu tak nesociální a nepřijatelnou. Pokusíme se ještě v poslední hodině odstraniti z § 12. alespoň nejtvrdší ustanovení. Pro nás nebude tím předloha nikterak přijatelnou, chceme však tím alespoň zachrániti ty chudáky, kteří nemohou se vysvoboditi z tísnivého postavení, do kterého jsou přiváděni dnešní předlohou zákona. Přednesli jsme tento návrh této sněmovně a prosíme vás v poslední chvíli, abyste jej přijali jako dodatek k § 12. Ostatně budeme hlasovati pro všechny návrhy, které jsou pro to, aby se přešlo k dennímu pořadu a proti předloze samé, protože nemůžeme si vzíti na svědomí zodpovídati předlohu vypracovanou v neslýchaně rychlém, ledabylém tempu. (Potlesk na levici.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pan řečník poslanec dr. Lodgman ohlásil pozměňovací a doplňovací návrhy. Žádám jej, aby je podal písemně, opatřené dostatečným počtem podpisů.

Tím jest listina všech řečníků k tomuto předmětu přihlášených vyčerpána.

Poněvadž návrhy jsou opatřeny dostatečným počtem podpisů, žádám, aby byly přečteny.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Návrh poslance dr. Czecha, dr. Lodgmana a soudruhů k § 12.:

Na konec § 12. budiž připojena tato věta: "Do jmění se pro tento účel započítávají válečné půjčky ve 40% jmenovité hodnoty."

Další návrhy podané k tomuto předmětu jsou:

Návrh poslance dr. Edvína Feyerfeila a soudruhů na doplnění § 12. připojením 2. odst. tohoto znění:

"Předcházející odstavec 1. nemá místa při takových fysických a právnických osobách, které patří do kategorií uvedených v § 3. tohoto zákona."

Dále návrh posl. dra Edv. Feyerfeila a soudr. k § 9.:

§ 9. buď takto změněn: "... nepoužije-li dlužník svého práva upisovacího ve lhůtě, která stanovena bude nařízením nejméně na jeden rok...".

Návrh posl. dr. Brunara a soudr. k § 4.: § 4. budiž změněn takto:

Al. a) "Kč 75˙- jmenovité hodnoty v nových 4% neslosovatelných a u cedulové banky toliko do výše 50% jmenovité hodnoty zastavitelných rentových dluhopisech."

Na konci § 4. budiž připojeno: "Lze-li použiti 4% dluhopisů uvedených v předcházejícím odst. 1. k placení daní, bude ustanoveno zvláštním nařízením.

Dále návrh posl. dr. Baerana a soudr.: § 3. se pozměňuje:

"... a připlatí na každých 100 korun jich jmenovité hodnoty po Kč 100, začež obdrží:

a) Kč 75˙- jmenovité hodnoty v nových československých státních 4 1/2% dluhopisech;

b) Kč 100 jmenovité hodnoty v dluhopisech nové půjčky 5 3/4%.

Dluhopisy uvedené pod a) a b) slosují se po 45 letech, a to počínaje 3). dubnem 1935 do konce roku 1979. Dluhopisy uvedené ad b) slosují se s premií, činící 25% jmenovité hodnoty.

Právo státu na konversi se tím nezkracuje. Při konversi dluhopisů ad b) se však majiteli nahradí premie K 25˙-."

Návrh posl. dr. Brunara a soudr. k § 3.: § 3. budiž změněn takto:

"... a obdrží za to:

a) Kč 85˙- jmenovité hodnoty v nových státních dluhopisech 5%ních."

Návrh posl. dr. Baerana a soudr. k § 4: § 4. se pozměňuje takto:

"Jiné osoby fysické i nefysické složí své válečné půjčky při upsání půjčky státní a za každých K 100. jmenovité hodnoty válečné půjčky dle své volby buď K 75˙- nebo K 150˙- a obdrží za to:

1. K 75˙- jmenovité hodnoty v nové 3 1/2% státní půjčce slosovatelné v 45 letech, a to v době od 1. dubna 1935 až do konce roku 1979 a zastavitelné u cedulové banky toliko do výše 25% jmenovité hodnoty;

2. podle zaplacené hotovosti buď a) při hotové platbě K 75˙- jmenovité hodnoty K 75˙- 5 1/4% státních dluhopisů slosovatelných v obdobích uvedených pod č. 1., avšak jen s premií 20% jmenovité hodnoty, b) při hotové platbě K 150˙ - jmenovité hodnoty K 150˙5 1/4% státních dluhopisů slosovatelných v obdobích uvedených pod č. 1., avšak s premií 25% jmenovité hodnoty. Státu přísluší právo konverse.

V případě konverse dluhopisů ad 2. a) a b) nahradí se však majiteli premie činící K 20˙- resp. 25˙-."

Návrh posl. dr. Baerana a soudr.:

Po § 3. a 4. vsunuje se nový § 4. a): "Příslušná hodnota splatných a nezaplacených kuponů složené válečné půjčky podle § 3. a 4. nahradí se upisovatelům ve 4% (§ 3.) po případě 3 1/2% (§ 4.) a to tak, že příslušné částky súčtují se jako splátka na státní dluhopisy uvedené v §§ 3. a 4. pod čís. 2."

Návrh posl. dr. Baerana a soudr.:

§ 12. se mění takto: "Fysické i právnické osoby, které nepoužijí výhod tohoto zákona ve lhůtě, jež bude ještě nařízením stanovena nejméně na 1 rok, neobdrží jiné náhrady za válečnou půjčku.

Ustanovení předcházejícího odst. 1. nevztahují se však na a) takové fysické i právnické osoby, které náležejí do kategorií v § 3. tohoto zákona uvedených; b) na ostatní fysické i právnické osoby, pokud nepodléhají dávce z majetku podle zákona ze dne..... vůbec anebo jen čistým jměním přes K 40.000.

Aby mohlo toto čisté jmění býti stanoveno, buďtež válečné půjčky poplatníkům započteny do základu vyměřovacího ve výši, která u provedení § 15. zákona ze dne 8. dubna 1920 čís. 309 stanovena býti má zvláštním zákonem neb nařízením, nejvýše však 40% jmenovité hodnoty."

§ 9. odstavec 3. budiž změněn takto: "... jestliže dlužník nepoužije svého upisovacího práva ve lhůtě, jež bude stanovena nařízením na dobu nejméně jednoho roku."

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Právě přečtené návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.

Poněvadž listina řečníků o tomto předmětě jest vyčerpána, mělo by se přikročiti k hlasování. Nežli se tak stane, přerušuji jednání o tomto předmětě, aby se všechny návrhy mohly upraviti pro hlasování, a není-li žádné námitky, provedu některé formalie. (Námitek nebylo.)

Námitky žádné není.

Do dnešní schůze dostavil se pan poslanec Sísa vykoná slib. Žádám, aby byla přečtena formule slibu.

Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávat zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Místopředseda dr. Hruban: Žádám pana posl. Síse, aby přistoupil, podal mně ruku a slovem "slibuji" slíbil.

Posl. Sís (podávaje předsedajícímu ruku): Slibuji.

Místopředseda dr. Hruban: V dnešní schůzi během jednání tiskem rozdány byly následující interpelace: Žádám, aby byly přečteny.

Zástupce sněmovního tajemníka Mikyška (čte):

Tisk č. 149. Interpelácia poslancov Svetlíka, Jozefa Križa a súdruhov na správcu ministerstva Národnej Obrany o preloženia stavby vojenských barákov za mesto Růžomberok.

Tisk č. 150. Interpelace poslanců Netolického, Slavíčka, dr. Frankeho a soudr. na ministra obchodu a ministra sociální péče v záležitosti hrozící nezaměstnanosti obuvnického dělnictva vůbec a ve Skutči zvlášť.

Tisk č. 151. Naléhavá interpelace poslanců Junga, dr. Schollicha a soudr. k min. spravedlnosti o zabavení deníku "Deutsche Post" v Opavě.

Tisk č. 153. Interpelace poslanců Zemínové, Pechmanové a Laubeho na min. sociální péče o přidělení úplně prázdných místností v Bělidle u Hrabacova pro úřednictvo a zřízence jilemnické, jsoucí bez přístřeší.

Tisk č. 162. Interpelácia poslance Surányiho a soudr. na min. školství a národní osvěty v záležitosti škol na východním Slovensku.

Tisk č. 163. Interpelace poslanců Böllmana, Kaisera, Zierhuta a soudruhů k min. veřejných prací o zajištění deputátního uhlí pro zemědělské dělníky.

Tisk č. 166. Interpelace poslanců Šamalíka, Adámka, Fr. Navrátila a soudr. na ministerského předsedu a vládu republiky Československé o zabavení a státním obhospodaření letošní polní sklizně.

Tisk č. 173. Interpelace poslanců Matznera, dr. E. Feyerfeila a soudruhů k ministru veřejných prací o tom, jak by se včas dalo opatřiti a zlevniti uhlí na mlácení a umožnilo získati olej na mazání strojů.

Předseda Tomášek (ujav se opět předsednictví): Přikazuji tyto během dnešní schůze rozdané návrhy výboru iniciativnímu: Žádám, aby byly přečteny

Zástupce sněmovního tajemníka Mikyška (čte):

Tisk č. 155. Návrh poslanců A. Kříže, Tesky a soudr. na úpravu okresní silnice budějovicko-novohradské a přeměnu její v silnici říšskou.

Tisk č. 157. Návrh poslance Veverky a soudr. na zdokonalení řemeslné výroby ve směru technickém i živnostensko-obchodním větší účastí ústavů pro zvelebování živností na odborné výchově řemeslnického dorostu.

Tisk č. 160. Návrh poslanců Veverky, Petrovického, Votruby a soudr., aby lhůta k podávání žádostí živnostníků válkou poškozených o pomocný úvěr poválečný, končící dne 4. července 1920, byla prodloužena do konce roku 1920.

Tisk č. 161. Návrh poslanců Nejezchleba-Marchy, dr. Kubíčka, Stoupala, Mašaty, Vraného a soudr., aby byly prodlouženy krátkodobé drobné pachty.

Tisk č. 167. Návrh poslanců Šamalíka, Janalíka a soudr. na zabezpečení topiva lesního pro venkovský a městský lid.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP