Úterý 5. listopadu 1918

Stenografický protokol

o schůzi Národního výboru,

konané dne 5. listopadu 1918 v sále Grégrově v Obecním domě v Praze.

 

(Začátek schůze ve 2 hod. 50 min.)

U předsednickébo stolku p. p. Švehla, dr. Soukup, dr. Rašín, Udržal, Stříbrný.

Předseda Dr. Švehla: Zahajuji jednání. Presidiální sdělení. Zástupcové Angličanů a Američanů, internovaných zde po celou dobu války, dostavili se nejen, aby vyslovili blaho, ale aby nabídli své služby Národnímu výboru pro případ, že by ententa přijela sem a potřebovala jejich služby. Rovněž dostavil se k nám belgický konsul, nejen aby vyslovil přání dobra, ale zároven ujištění, že v nejbližší době, jakmile mu poměry dovolí, vejde ve styk se svou vládou.

V záležitosti Slezska ohledně některých partií, které převzali Poláci do své správy, vyměnili jsme s Glombiňským depeše, ve kterých bylo vzájemně jaksi stanoveno, že definitivní rozhodnutí o těchto partiích Slezska jest vyhrazena mírovému jednání za přítomnosti neutrálů. Jedná se o některé partie Těšínska.

Maďarská vláda v zastoupení jejím Karolyim poslala nám blahopřejnou depeši, ve které uznávají přirozeně naši samostatnost a doufají v přátelské styky naše (čte se telegram). (Výborně!)

V zájmu urovnání některých obtíží, které nám vznikly na Slovensku a ohledně našeho vojska, které jest ještě v kádrech maďarských, pověřili jsme dr. Stodolu, plnomocníka v Pešti, v rozsahu jako kolegu Tusara ve Vídni.

S Německem vešli jsme v jednání ohledně našich sil, které se nalézají ve formacích na záp. frontě, abycbom se dožadovali propuštění jejich od německé vlády.

Dnes, kdy nastává branného svazku mezi Rakouskem a Německem a kdy nemáme žádného spojení s býv. státem, pokládal za potřebné toto německé vládě sděliti a dožadovati se, aby vešla v jednání, jakým způsobem branné síly budou dopraveny k nám do Čech. Vzhledem k těmto událostem objevila se potřeba jednati ohledně dopravy Rumunů do Rumunska. Jsou to zajatci a část Rumunů, která přeběhla se z Německa ze saských stanovišť, takže se jich tu dnes nalézá kolem 2.000. A tu v dorozumění se zástupci Rumunů bylo smluveno, že půjdou naším územím a Slovenskem do vlasti své, aby nepřekročila hranice, než ve sporných partiích ve východních Uhrách. Za tím účelem bylo potřeba opatřiti jim jisté bezpečnostní průvody, které jsme jim společně s velitelstvím naším zařídili.

Ohledně Slovenska, pokud se tam věci staly, bude referovati pan kol. Vlček. Chci jen připomenouti, že události tam jdou tempem rychlejším a některé partie mají již Slováci v rukou.

Pokud se týče personálních věcí, byly v poslední době učiněny jisté opravy ve Spořitelně a sice tím, že jmenován byl Kosina kurátorem a Malkovský komisařem, dále učiněny opravy v Zemské školní radě a sice ohledně Navrátila a Kalandry a ohledně místodržitelského rady Fischera. Dále byl jmenován Fatka generálním ředitelem pošt a telegrafů.

Pokud se týče poměrů politických úřadů, nutno konstatovati, že až na nepatrné výjimky úřadují německá hejtmanství s naším místodržitelstvím správně, než jedno hejtmanství a sice žatecké (t. j. krajské hejtmanství) vydalo cirkulář, ve kterém poukázalo na sobě podřízená hejtmanství, aby se podřídila Národní radě v Liberci. Jaké účinky tento cirkulář měl, dodnes nevíme, ale valné ne, ponovadž ostatní hejtmanství jsou ve styku s našimi zemskými úřady.

Okresní hejtman trutnovský byl vyzván německým Národním výborem, který se tam ustavil, aby přešel k německému výboru. Má se rozhodnouti do 2. hod. odpol. Z příkazu Kosiny bylo mu sděleno, že místodržitelství trvá na tom, že dokud chce býti úředníkem československého státu, musí se podříditi vládě československrho státu. To se také týká ostatních (čte).

Jak ze zprávy vysvítá, jest v německém území klid a není žádné příčiny s tímto vývojem nebýti spokojen.

Pokud se týče komisí, zasedaly komise školská, kulturní, tisková, finanční, statistická, přirozeně, že od rána do večera zasedá komise permanentní.

Jsem hotov se zprávami presidiálními. Přeje si někdo slova ke zprávě presidiální? Pan kol. Šrámek.

Msgre Šrámek: Slavný Národní výbore! Nebyla sice o tom podána zpráva presidiální, ale myslím, že patří to sem, když se hlásím o slovo, abych vzdal díky presidiu Národního výboru za jeho projev dnešní, kdy vyslovil politování nad tím, co se stalo na náměstí Staroměstském. (Výborně!) Vážení pánové, ať jsou kteréhokoliv názoru, ať jsou kteréhokoliv přesvědčení, dojista žádný z vás neschvaluje toho činu samovolného, který se tam stal živly nezodpovědnými. Bohužel, že Národní výbor zavčas nedostal vědomost o tom, co se chystá, ač se to chystalo již dříve, celá akce byla organisována.

Vážení pánové jistě to cítí sami, když jsou jiného světového názoru, že bolestně se dotkla celá ta věc citů náboženských, katolického lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Za doby, kdy nám na tom musí neobyčejně záležeti, aby jednolitý národní celek zůstal hlavně po celou tu dobu, než dokonáme slavné naše dílo naší národní samostatnosti, první trhlina do té všeobecné nálady radostné nám nastala. Já doufám, že ten náš katolický lid, jehož zájmy zastávám a jeho práva a svobodu hájiti mám ve svém programu, uzná, co učinil dnes svým projvem Národní výbor a na druhé straně doufám, že naše nejvýznamnější instance, Národní výbor, bude míti vliv, aby svým příkladem zabránil všemu ostatnímu jednání.

Není mým úkolem, abych poukázal na to, že by mohlo začíti nyní obrazoborectví, a není mým úkolem, abych poukázal na kulturní cenu pomníku samého, ale jest mojí svatou povinností, abych zde dal projev před Vámi bolestným citům všech katolicky smýšlejících, nad tím co se stalo. Doufám, že se něco takového nestane. Tisíce a miliony v našem národě musely by vyvstati na ochranu svých práv a citů, doufám, že docela i vy všichni, kdož jste jiného názoru, tuto naši svobodu a city, které nesmějí býti porušeny, budete hájiti a rádi uznáte a s námi pro tuto svobodu bojovati budete.

Velevážení pánové! Nemá to býti signálem, abychom začínali boje mezi sebou, ale cítíte sami, že by tomu náš lid nerozuměl, kdybychom těmto bolestným citům zde v tomto významném shromáždění projev nedali. Prosím, aby to bylo přijato celým slavným shromážděním tak, jak je to myšleno a prosím, aby i vy nadále jste se vyslovovali pro svobodu kteréhokoliv přesvědčení v našem Československém státě a také vše činili, co jest v našich rukou, abychom tuto vzájemnou svobodu podle starého hesla básníkova: "Sám svobody kdo hoden, svobodu zná hájiti každou" hájili a chránili. (Potlesk. Výborně!)

Předseda Švehla: Přeje si někdo slova k presidiálnímu sdělení? Kol. Tomášek.

Posl. Tomášek: Vážení pánové a vážené dámy! Socialistická rada ve včerejší své schůzi zabývala se otázkou, kterou ve formě jakéhosi protestu přednesl pan kol. Msgre. Šrámek. Pokládám právě vzhledem k tomu, že Socialistická rada učinila usnesení, které bude zítra v listech publikováno o té věci, učiniti krátké prohlášení, že samozřejmě nemohlo býti při této věci, která se stala, ani nejmenšího úmyslu vystoupiti nějak na ublížení náboženských citů jedné části našeho národa.

Vážení pánové, jak se to vlastně stalo? Při slavnosti, která se konala při tomto projevu, který se konal na Bílé Hoře při projevu živlů demokratických a socialistických, bylo přirozeno, že veškeré cítění a smýšlení bylo obráceno právě k tomu začátku toho našeho utrpění národního, a tím byla na jedné straně Bílá Hora a to všecko, co potom následovalo, že sloup, který byl postaven na Starorměstském náměstí, bylo takovým symbolem toho, že dynastie habsburská zvítězila v tomto odboji českého národa nad národem česným, že to byl takový symbol, promiňte to tvrdé síovo, potupy a hanby našeho českého národa. O tom, myslím, po té stránce politicko-národní nemůže býti mezi námi pochyby, ať patříme ku kterékoliv straně.

Vážené shromáždění! Proti této stránce proti tomuto charakteru, této povaze, tohoto symbolu na Staroměstském náměstí byl obrácen ten projev, a to, co se stalo, že byl povalen, připadá mi to, že ten sloup při podobné příležitosti byl poražen. Mně to symbolisticky vyjadřuje ten smysl toho, co se stalo. Tehdy, když národ byl povalen, byl vztýčen ten sloup, teď když národ zvítězil, sloup je odstraněn. V tom jest něco logického, ale řeknu, že nám samozřejmě jest daleko, abychom chtěli dotýkati se náboženského cítění kteréhokoliv příslušníka našeho národa.

A Socialistická rada ve včerejším svém sezení učinila usnesení v tom smyslu, že samozřejmě to, co se stalo, jest tím výrazem toho cítění a smýšlení politického, ale že se vším důrazem musíme státi na tom, aby napříště byly šetřeny historické památky v tomto král. městě Praze, aby ze všech sil byl hájen a chráněn ten historický, nám tak drabý ráz našeho hlavního města.

Vážení pánové! Prosím, abysto toto krátké prohlášení vzali na vědomí. (Potlesk. Výborně!)

Předseda Švehla: Slovo má pan kol. Johanis.

Člen N. V. Johanis: K personálním sdělením vyslovuji následující přání. Šefem zdravotnictví na místodržitelství jest známý pracovník p. dv. rada Kulhavý dlouhá léta. Došlo nějaké opatření, že pan fysik pražský Procházka byl pověřen správou zdravotnictví, a jest mínění, že zde nebylo dbáno všech ohledů, které zejméma měly býti dány. Dv. rada Kulhavý jest znám v naší veřejnosti nejen jako člověk naprosto český, ale jest to úředník, který si na místodržitelství udržel nejsilnější páteř po dobu války. Poněvadž mám jako laik co dělati se zdravotnictvím, vím, že dv. rada Kulhavý náleží k lidem, který jest nejen dobrým hygienikem, ale člověkem pokrokovým. A tu by mně to velice zajímalo, poněvadž ho znám jako člověka spolehlivého. Jest výtka, jestli se nemyslí, aby jiný pán měl zdravotnictví v moci než p. dv. rada Kulhavý. Myslím, že se ty věci náležitě neuvážily, poněvadž p. dr. Šrobár do těch pražských poměrů nebyl zasvěcen.

Prosím o sdělení, jaké věci se připravují do budoucnosti.

Předseda Švehla: Konstatuji, že kol. Šrobár vešel v jednání s p. dv. r. Kulhavým o těchto záležitostech. S jakým výsledkem, to nemohu říci, já sám jsem požádal, aby s ním vešel v osobní styk a o těch věcech s ním promluvil. Jak daleko ta konference došla, to nevím. Jsou v dobrých stycích a jedná se o to, aby ta síla byla užita a ještě dále při organisaci se uplatnila.

Slovo má pan dr. Bouček.

Dr. Bouček: K personáliím měl bych také poznámku. Bylo mně oznámeno toto: bylo obsazováno konceptní místo úřadu, který podléhá komunální správě. V kvalifikační tabulce byla rubrika o politickém smýšlení a bylo vypsáno, že petent náleží určité straně. Já jsem to v presidiu oznámil a nepochybuji, že presidium učiní opatření. Prosím, aby bylo vysloveno Národním výborem, že bychom podobné obsazování funkcí netrpěli. Jen na kvalifikaci se smí hleděti, a kdyby se některá strana toho odvážila, pak bude boj. Trpěti něco takového, nebudeme. (Výborně!)

Předseda Švehla: Pokládám to za samozřejmé, o tom není nejmenší pochybnosti. Ke slovu se hlásí pan řed. Černý.

Řed. Černý: Národní výbor ustanovil, aby se ustavily okresní Národní výbory a sice na základě sčítání voličů z r. 1911. Docházejí nás zprávy z mnohých míst,že i v okresích se 4.000 voličů takové povolení budou chtíti, prosím, aby se o tom dala ještě jednou do novin zpráva, aby veškeré strany, které v r. 1911 měly hlasy, byly v tom zastoupeny.

Předseda Švehla: Konstatuji, že v té věci instrukce byly vydány a kdyby nějaký případ konkrétní tady byl, prosím o sdělení. Ostatně jak bylo konstatováno, okr. Národní výbory v krátké době to své poslání ukončí. Nepřeje si ještě někdo slova? Pokládám presidiální sdělení za schválené a přikročíme k jednání.

Návrh na vypsání státní půjčky. Referentem jest pan prof. Engliš.

Prof. Engliš: Slavné shromáždění! Český stát má splniti neobyčejné správní a finanční úkoly. Především už ty normální řádné výdaje nastupují, neboť musíme převzíti potřeby celého státu. Rakouský stát vyplatil státním úředníkům gáži ještě tento měsíc, avšak pro příští měsíc musíme se starati o to sami. Mladý český stát čekají ještě jiné úkoly. Musí vypomáhati samosprávě, musí udržovati vojsko, živiti zajatce, vypláceti podpory těm rodinám, jichž otcové jsou ve vojenské službě neboť si nedovedeme představiti poruchu, kdybychom platy zastavili.

Co jest velice důležité, musí převzíti zodpovědnost za mzdy v ústavech, které pracují pro státní dodávky a nemohou své zboží prodávati a získávati peníze. To jest nejtěžší úkol sociální, poněvadž ta mzda kdyby nebyla vyplácena, zastavily by podniky práci a vznikla by nezaměstnanost, které se musíme báti. Ani pro ty řádné výdaje, placení úředníkům, atd. naše příjmy nestačí, poněvadž teprve pozvolna se bude vraceti finanční správa do svých kolejí. Zatím to nefunguje tak, jak by to mělo. Nemáme ve správě všechny berní úřady ani pro řádné potřeby není příjmů. To se rozumí, že pro mimořádnou potřebu, která půjde do milionů, řádné úhrady není též.

Stát mimo to musí vypomáhati různým soukromým podnikům, které nemají na mzdu, poněvadž nemají platebních prostředků. Přes velké množství bankovek objevuje se nedostatek platebních prostředků. Bankovky se thesaurují, není jasno proč. Mnozí počítají s přechodnou dobou a k tomu účelu finanční podniky a banky a mnoho jednotlivců jisté hotovosti si reservují.

Možná, že působí ještě druhý moment, že venkovští obyvatelé chtějí se uchrániti daní, když budou míti hotové peníze. Klamné jsou tyto pověsti a na trhu se objevuje nedostatek. Nedostatek je zvětšován tím, že cedulová banka nemůže dopravovati vetší množství peněz z bezpečnostních důvodů. Pro pražskou filiálku byla zastavena dodávka peněz, poněvadž to nedovolí bezpečnost. Nesmíme si přáti, aby bankovky byly k nám dodávány, poněvadž jsou zde půjčkou a nejpružnějším platidlem.

K tomu přistupuje ten moment, že poštovní spořitelna přestala býti prostředkem platů. Pomýšlí se na zřízení české spořitelny. Dříve sprostředkovala poštovní spořítelna. Český stát a jeho správa nyní nemůže ani kontokorentem opatřiti si příjmy od bank, poněvadž kdyby vyčerpala hotovost u bank, byla by tím situace ještě těžší. Jest naprosto nutno, aby pro tento počátek opatřeny byly finanční prostředky půjčkou.

Ohledně výše té půjčky jest těžko si učiniti v této době představu, jest nebezpečí, kdybychom vzali číslo malé, že v krátké době bychom museli přikročiti k půjčce druhé. To by nebylo dobré znamení. Na druhé straně, kdyby půjčka tak bylo příliš velká, museli bychom ty hotovosti uložiti u bank a nedostali bychom žádný úrok aneb žádný, takže by nás stihla úroková ztráta. Proto se zamýšlí provésti věc tak, že by bylo zmocněno presidium k uzavření půjčky celé miliardy, ale k upisování předloženo by bylo jen 1/2 miliardy. Nyní pokud se týče modalit půjčky, hlavní problém jest její zúročení a kurs přejímací. Tu, velectění pánové, jest dlužno sloučiti ohledy hospodářské s ohledy politickými. Na stanovisko obchodní nemůžeme se postaviti a táži se, jak by ta půjčka vypadala, kdyby jiní půjčku uzavírali? Zde jest stát český, kde bude velké nadšení. Musíme i s jinými momenty politickými počítati a stát musí vystoupiti i s tou prestiží, musí buditi dojem dobré pověsti a sebevědomí jako hotová věc. To se musí zračiti ve formě kursu pokud se týče zúročení. Pak padá na váhu i to, že jest žádoucí, aby to byla půjčka národní, aby se dostala do nejširších vrstev nejen ze sociálních důvodů, ale také proto, aby ty hotovosti, které jsou po venkově uloženy, byly vypsány ven a dostaly se do oběhu.

Vycházejíce z tohoto stanoviska proponuje se, aby ta půjčka byla 4 % a že má býti přejímací kurs parita. Nesmíme přhlížeti k přítomnosti, nýbrž k budoucnosti. Kdybychom upisovali půjčku 1/2 miliardy, není pochyby, že bychom my za 3 1/2 % mohli umístiti. Když vezmeme již celou miliardu, tak ta bezpečnost, že bude přepsána - a to jest pro nás úvěr důležito, není již tak veliká. Ale jest důležité, že v krátké době musíme očekávati velmi ostrý vzestup úrokové míry a tento vzestup bude míti za následek pokles papírů a rent. A tak kdybychom chtěli vypsati nižší úrokovou míru, klesla by ve svém kursu, a obyvatelstvo vykládalo by tu situaci ne jako důsledek úrokové míry, nýbrž jako zhodnocení toho státu co do finanční mohoucnosti. A toho se dlužno vyvarovati.

Vedle toho padá i to na váhu, že úroková míra u spořitelen a zejména u raiffeisenek nikde neklesne pod 3 1/2%, ale u raiffeisenek činí namnoze 3 3/4 %. Nebylo by možno upisovati půjčku, která by měla nižší procento při paritě kursu. I vklady byly by vybírány a proměněny v půjčku státní a nepodržely by to, co zamýšlíme, dostati hotovosti ven. Mimo to malí vkladatelé nemohli by se tím súčastniti, poněvadž raiffeisenky upisují samy a pak postupně hledí umístiti to, co upsaly mezi malé vkladatele. To by nebylo možno, kdyby bylo procento zúročení nižší nežli vklad.

Vedle toho se zamýšlí, aby byla provedena ta půjčka na pevný účet, to znamená, že banky převezmou na sebe zodpovědnost, že ty peníze státu opatří a že by případně samy ze svých prostředků ten doplatek musily půjčiti státu. Toto risiko jest nominelní jen proto, poněvadž čekáme, že půjčka bude přepsána, jest nutno přikročiti k bezpečnému zúročení, které nám najisto dá předpis a ne snad jen krytí aneb nedoplatek. Tato půjčka má výhodu, že jest sproštěna daní a že požívá pupilární jistoty, t. j., že sirotčí peníze mohou býti také ukládány v této státní půjčce. My jsme to formulovali v zákoně tak, že nebudou vybírány žádné daňové srážky. Říkalo se, že jest sproštěna daně důchodové, ale tento termín v překladech německých jest nepřesný. Důchod, to jest Einkommen, a my jsme překládali příjem a tu by nastal zmatek pojmů, který nechceme převáděti do zákonodárství a pravíme prostě, že se nebudou vybírati žádné srážky z úroků. To neznamená, že to nebude podléhati dani z příjmu. Ale to se vyměřuje jinak. Půjčku tuto přebírá stát ve měně korunové. To nemůže býti renta, poněvadž měna naše se v budoucnosti změní, ta půjčka bude musiti býti splacena.

Ohledně modalit splácení není dnes nic jasno, poněvadž nevíme, jak bude vypadati příští měna. Z toho ale vyplývá, že ta půjčka musí býti v dohledné době splacena. To jest důležité pro tvoření kursu této půjčky. Válečné půjčky byly v 5. letém období, napodobení tohoto způsobu chceme se uvarovati. Hranici 4 let jsme volili, poněvadž v této hranici nelze říci, že budeme moci tu půjčku již spláceti. Na druhé straně, kdyby stát byl v situaci, že by půjčku spláceti mohl, pak jest výpověď 6 měsíční. Forma, ve které si představuje presidium, že by uzavřelo půjčku, byla by ta, že by se přenechala všem bankám českým a bance ružomberské. Tím sledujeme demokratický cíl, aby menší banky nebyly vyloučeny. Raiffeisenky a záložny nejsou pojaty do konsorcia, ale vylučovati je nechceme. Ony musí převzíti také záruku, že to, co na ně připadne, také uspíší, a malé ústavy tohoto závazku převzíti nemohou. Ale není vyloučeno, že budou upisovacím místem a dostanou ty výhody co mají ostatní banky. Banky konsorciální provedou tuto půjčku bez provise, pouze hotová vydání budou bankám kryta, přinášejí tedy dar českému státu pro jeho první půjčku, a výlohy budou 1/2 % nominální ceny paušalovány. Ta hodnota jest oproti dřívějším odměnám tak vyměřena, že vlastně znamená hotové vydání. Banky arciť přinášejí oběť tím, že převezmou půjčku bez provise. Jistá část vkladu bude vyzvednuta a proměněna ve státní půjčku. Doba trvá do 15. listopadu a to z té příčiny, poněvadž k prvnímu příštího měsíce musíme míti vetší prostředky k disposici. Banky podepsaly smlouvu, že dají část k disposici.

Půjčka ta jest první a má nésti jméno "Půjčka národní svobody", ale arciť jest půjčkou sociální, poněvadž hlavní účel jest, abychom čelili hrozící nezaměstnanosti a udrželi chod podniků státních i soukromých.

Po tomto výkladu dovolím si Vám přečísti zákon, kterým se věc má provésti.

(Čte zákon.)

Dovolím si přečísti ještě prospekt, ve kterém jsou shrnuty ty modality, o kterých jsem mluvil.

(Čte prospekt.)

Bylo by zde schváliti jen zákon. Do tohoto konsortia při dané politické situaci německé banky pojaty nejsou. (Výborně!)

Předseda Švehla: Zahajuji debatu o návrhu. Slovo má pan kol. Slavíček.

Posl. Slavíček: Velectění pánové a dámy! Rozumí se samo sebou, že nikdo z nás nebude zásadně ničeho namítati proti upsání první půjčky "svobody" již proto, že p. prof. Engliš odůvodnil předlohu tak, že jest každému jasno, co se půjčkou má dokázati, jak má býti zajištěna. Ale naprosto nemohu za svou osobu souhlasiti s tím, aby malé záložny a družstevní svazy, svépomocné podniky finanční malých lidí byly z této půjčky státní vyloučeny. Nejprve prosím

Předseda Švehla: Slovo má pan referent.

Referent prof. Engliš: Podle proposic, které presidium zamýšlí učiniti, musíme rozeznávati konsorcium bank, které převezmou závazek, že ta půjčka bude upsána a že to případně ze svých prostředků dodají, a ostatní ústavy jako záložny budou právě tak upisovati, zrovna tak raiffeisenky jako družstva. Zisk není vůbec žádný. Dostanou tutéž výhodu na výlohy, ale žádná provise není, takže to ostří zde není.

Posl. Slavíček: Jsem spokojen.

Předseda Švehla: Slovo má pan Laube.

Člen N. V. Laube: Vážené shromáždění! Že potřebuje nový český stát peněz, jest nám známo a jest také jisto, že musíme přikročiti k nějaké transakci, kterou by potřeba naléhavě nutná státních prostředků byla uspíšena. Avšak nezdá se nám správným, aspoň ne mně osobně, že jest vypisována půjčka z těchto důvodů.

Půjčka za dnešních okolností znamená, že vlastně lidé, kteří se vzmohli kapitálově způsobem ne vždy počestným a opravným, tento lup náležitým způsobem ušetří a uschovají, vrazíce prostředky finanční více méně na účet nově utvořeného státu, tedy jiným způsobem, že my budeme de facto garantovati ty staré nepotřebné více méně bezcenné prostředky peněžní, které se nalézají ještě v rukou, vycházím z toho názoru, jestli by nepadalo na váhu, aby opatření prostředků dálo se jiným způsobem než půjčkou, která znamená zatížení do budoucna, jestli by nebylo lépe uvažovati, aby opatření prostředků Národního výboru stalo se prostřednictvím daně z majetku, aby tak vrstvy, které jsou skutečně dostatečně situovány, byly přidrženy k tomu, aby část nákladů nesly.

Když však mluvíme o cifře, kterou pan prof. Engliš zde nadhodil, zdá se mi, že cifra jest naprosto nedostatečná a malá a sice proto, že p. prof. Engliš pronesl zde vývody, že nejedná se o potřeby státu, v první řadě sice tvrdil, že jest potřeba ,aby stát měl peníze k výplatě úředníků, na druhé straně říká se, že tato půjčka má velký úkol sociální. A tento úkol sociální především má tu patrně na mysli, že této půjčky bude použito k vyplácení podpor běžných, jednak k uvedení hospodářství do chodu.

Vycházím z předpokladu, že půjčka v obnosu 1 miliardy se nejeví býti dostatečnou a sice proto, že stojíme před celou řadou úkolů, dáváme zaměstnání dělnictva přednost před podporou a rychlému uvedení válečného hospodářství ve stav mírový za každých okolností. Myslím totiž, že i když nemluvím o zásadě, zdali půjčka aneb daň, že by současně s tím měly býti připraveny různé předlohy, naléhavě nutné práce ve smyslu sociálním, stavba parlamentu, divadla, university, pošt, spořitelny, elektrisace, ale co nejvíce apeluji, aby touto půjčkou rozřešena byla otázka obydlí drobného lidu v král. hl. městě Praze, kteroužto otázku vzhledem k tomu, že sem přijde příliv úřednictva a jiných lidí, považuji za jednu z nejdůležitějších a nejnutnějších a prosil bych, když už slavné shromáždění o této věci rozhoduje, aby byla učiněna výpůjčka 2 miliard, tak aby tyto problémy mohly býti brzy z jara vyřešeny. Máme ještě čas.

Předseda Švehla: Slovo má pan kol. Dušek.

Red. Dušek: Vážené shromáždění, ocitáme se nyní po návrhu p. prof. Engliše resp. presidia před touž otázkou odpovědnosti jako v sobotu. Prosím, abyste si uvedli na pamět, že sbor náš je docela neúplný, poněvadž dnes máme usnesení provedeno, doufám ve všech stranách, o šestinásobném rozmnožení výboru, že má nyní tento sbor, který představuje 1/6 budoucího výboru, usnésti se na nesmírném zatížení a tak pronikavým způsobem zasáhnouti v další vývoj, kdybychom dnes schválili předlohu přednesenou prof. Englišem. Abych co nejstručněji vyslovil, činím návrh odročovací s nejkratší myslitelnou lhůtou. Máme příští schůzi stanovenou na pátek. Do pátku je možno, aby všechny strany, všichni členové N. V. dostali tuto předlohu tištěnou i s prospektem do bytu.

Je-li možno, je-li N. V. za daných poměrů založen na principu spolupráce všech stran, aby všechny strany se svých hledisk hospodářských i finančních rozvážily čin, abychom v pátek v přesvědčení poctivě mohly přistoupiti k tak dalekosáhlému usnesení.

Činím pozorna nejen na ony vývody kol. Laube, upozorňuji na jinou otázku, na první ráz spornou, zdali lze jen tak paušalovati výlohy bank 1/2 %. Běží o půjčku, o níž bude největší shon nejen u nás, ale i ve Vídni a v Uhrách. Všichni ti, kdož mají možnost, že tou neb onou formou všemi těmi kanály, kterými ústí kapitál evropský do naší země, promění půjčku české svobody všechny podniky, aby toho cíle dosáhly.

Je otázka, zdali máme prohlásiti 1/2 % provise. My tomu říkáme krytí výloh. Za daných poměrů, kde kdo půjde k bernímu neb pošt. úřadu a bude rád, že může upsati. Není pochyby, že nemusíme platiti ohromné inserty našim časopisům, zkrátka o populárnosti, o bonitě této půjčky nebudou žádné pochybnosti; takových věcí je celá řada.

Činím návrh, aby o předloze prof. Engliše, je-li možno, tiskem bylo rozdáno všem členům N. V. a nejen těm, kteří jsou zde, nýbrž i těm, kteří nyní byli jmenováni polit. stranami a aby usnesení o této záležitosti bylo dáno na denní pořádek příští schůze v pátek.

Člen N. V. Hampl: Já bych se v této věci, než snad přikročíme k nějakému zásadnímu hledisku, stotožnil s tím, co zde pronesl kol. Dušek. Bylo by dobře opříti tuto půjčku o širší shromáždění. Ovšem záleží na tom, zda zde není nějaké nebezpečí z prodlení se zřetelem k povinnostem. Jsme naprosto oprávněni toto konstatovati. Jinak myslím, že naše stanovisko bude odvislé od toho, bude-li konstatováno, že zde skutečně je nějaké nebezpečí z prodlení, poněvadž půjčka musí býti vyložena určitou dobu k upisování. Tím není nijak apelováno na presidium. Já vím, že je to technicky nemožno a pak že by celá base spočívala na určitém finančním předpokladu, jak se finančně bude moci vyvíjeti. Já vím, že ještě značná část příjmů jde do bývalých centrálních středisek, ale mám za to, že by taková určitá perspektiva nebo alespoň pravděpodobnost byla na místě, abychom si mohli učiniti obraz o našich budoucích financích, když saháme k určité půjčce při změně valuty. To pravím, aniž bych chtěl protestovati proti půjčkam. Jiná otázka je, jaký bude osud půjček při změně valuty a tu chovám obdobné obavy, aby zejména tato půjčka nesloužila do známé míry k bezpečnému úkrytu oněch - řekl bych nadměrných - zisků, které by při změně valuty eventuelně ještě získaly další prospěch. Pronáším to jedině z obavy, poněvadž všichni víme, že za války vyrostla řada určitých kapitálů, jejichž oprávnění přece jen dlužno ještě popírati.

S tím souvisí také otázka demobilisace, o které nutno také vážně uvažovati.

Pokud se týče daní z majetku, resp. daní ze vzrůstu majetku, to bude další kapitola, o které si promluvíme, a to bude otázka velice ožehavá. Ale já se chtěl dotknouti otázky konfiskace státního majetku a to myslím, že je také věc, s kterou se bude musiti vážně počítati. Nejen z věcných důvodů - já bych snad při tom netrpěl - upozorňuji na to, že by mohlo nastati nebezpečí pronikavého zadlužení dalšího tohoto státního majetku. To mi tane na mysli, jakož i to, že značná část majetku, která po našem soudu má propadnouti určité konfiskaci, ztratí tímto způsobem značné ceny a myslím, že v posledních týdnech touto cestou byly celé desetimiliony zcizeny. Mám za to, že i tato otázka musí býti vyřízena, aby nám další sumy nemohly unikati.

Místopředseda N. V. Švehla: Já jenom chci připomenouti: Včera bylo nařízeno, aby osnova byla předložena všem pánům a aby se skauti rozeběhli a pokud možno všem členům N. V. osnovu tu doručili. Více nebylo možno dělati, poněvadž komise byla teprve večer hotova. V pátek bude ještě toto plenum a odročení této záležitosti by muselo znamenati odročení celé věci až do druhého týdne. Pripomínám dále, že se zde nejedná o nic jiného, než vykonati povinnost k 1. prosinci. To jsou mzdy ve velkých závodech, které nám způsobily nyní velké obtíže, dále vojenská gáže a nedostatek běžných peněz. To si dovoluji připomenouti. Ke slovu je dále hlášen pan kol. Němec.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP