Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1888.

Odpověď

ministra národní obrany

a ministra spravedlnosti

na dotaz clena Národního shromáždění Dra G. Mazance a soudruhů

(tisk č. 1622)

pro surové a protizákonné nakládání se zlomyslně obviněným

Josefem Křížkem ve St. Boleslavi.

Sjezd katolické mládeže dne 14. a 15. srpna byl plakáty ohlášen jako sjezd katolické mládeže a nebyl pojímán jako schůze politická. Několik vojínů p. pl. č. 72 a drag. pl. č. 7 se súčastnilo z tohoto důvodu schůze.

Z protokolárních výpovědí účastníků schůze, kteří se ještě ve St. Boleslavi nalézají, jest vidno, že schůze dělala sice na začátku dojem schůze čistě náboženské, hned však první řečník měl řeč politickou. V řečích se kritisovali různí představitelé vlády, na př. ministr Dr. Šrobár, gen. inspektor Dr. Machari podepsaný ministr národní obrany.

Část vojínů, jakmile seznala, že se jedná o schůzi politickou, opustila místnost.

Podotknouti sluší, že mužstvo p. pl. č. 72 jsou Slováci, vesměs lidé velice nábožní, kteří denně naplňovali kostely v St. Boleslavi, taktéž mužstvo drag. pl. č. 7, podle svého složení většinou venkované, malorolníci a kočí jsou ze značné části pobožni.

V dalším průběhu schůze vystoupil jako řečník též des, Fähnrich. Přítomní vojíni ho hned vyzvali, aby sestoupil s tribuny a jako vojín v stejnokroji neřečnil, neboť to jest zakázáno. Fähnrich promluvil několik vět, potom musel následkem vřavy, jež mezi přítomnými vojíny povstala, svoji řeč skončiti a s tribuny sestoupiti.

Po schůzi zjistili vojíni jeho jméno.

Po uvedeném desátníku vystoupil na tribunu kněz, jenž chování Fähnricha schválil, že se zastává náboženství, ač prý korouhve církve jsou samým vrchním velitelem čs. vojsk šlapány. Po těchto slovech vznikla bouře nevole mezi vojíny, jelikož mysleli, že řečník napadá pana presidenta republiky. Schůze se po těchto událostech skončila a shromáždění se rozešlo za zpěvu »Kde domov můj«.

Des, Fähnrich byl přítomnými vojíny udán a z rozkazu posádkového velitelství zatčen a předveden. Po výslechu byl napomenut a propuštěn, jelikož z přítomných svědků nikdo pro hluk celé řeči des, Fähnricha neslyšel a on sám se k ničemu protizákonnému nepřiznal.

Dne 15. srpna vytkl starosta p. Černý, jenž byl uvedené schůzi podle výpovědi svědků přítomen, katolické straně, že schůze dne 14. srpna měla politické pozadí a ostře kritisovala členy vlády. V dalším průběhu při řeči podepsaného ministra národní obrany, jež byla naprosto nepolitická, připomínajíc národu význam armády a armádě její povinnosti k národu, pokřikoval mladík jménem Křížek, jenž patrně řeči ani nenaslouchal, neustále slovy »To je lež! Fuj, hanba mu, hanba republice a vojsku«. Někteří z přítomných občanův a vojínů napomínali Křížka a vyzvali ho, aby šel pryč, nechce-li poslouchati. Jelikož se tento ve svých výrocích nemírnil, chtěli vojíni strážního mužstva zjistiti jeho jméno. Křížek jména říci nechtěl a začal do vojínů kopati a tlouci. Jednomu dragounu kopnutím do holenní kosti způsobil odřeninu, druhým dvěma vyťal po políčku. Při nastalé z toho rvačce obdržel též on od vojínův a občanů několik ran a byl odveden do kasáren, při čemž vojínům spílal »lotrů« a »psů«. V chodbě kasáren, kamž byl přiveden, vyťal vojínu, který pouze ze zvědavosti, vida, že civilista je veden do kasáren, šel mu naproti, úplně bez příčiny políček.

K zatčení Josefa Křížka došlo k rozkazu okresní politické správy a byl ještě téhož dne odevzdán četnictvu a dodán ihned večer do vazby okresnímu soudu v Brandýse n. L.

Následujícího dne byl vyslechnut a proti slibu podle § 191. tr. ř. propuštěn na svobodu, takže nějaké výtky okresnímu soudu v Brandýse n. L. nelze činiti.

Proti Josefu Křížkovi zavedeno bylo na základě oznámení četnické stanice ve St. Boleslavi ze dne 15. srpna 1919 trestní řízení pro zločin rušení veřejného pokoje a řádu a veřejného násilí.

Přípravné vyhledávání dosud ukončeno není, ježto veliká část svědků v trestním oznámení uvedených byla zatím přeložena k jiným plukům, nebo se odebrala na dovolenou, takže bylo svědky nutno vyslýchati soudem dožádaným, čímž vzniká nutně průtah trestního řízení.

Co se týče stanoviska, které ministerstvo národní obrany zaujímá v otázce náboženské, stanoviska to naprosté nestrannosti a loyální tolerance, poukazuje se na odpovědi na dotazy bývalého člena Národního shromáždění Dra Frant. Jehličky a společníků (tisk 1326) v záležitosti teroru, prováděného sokolskou stráží v Gajárech (tisk 1480), a obzvláště (tisk 1447) stran přehmatů politických a společenských, kterých se dopustil československý dělostřelecký pluk č. 1. v Novém Městě n. Váhem, (tisk 1699), kde citována jsou i příslušná opatření vojenské správy.

V Praze 12. listopadu 1919.
Ministr národní obrany:
Ministr spravedlnosti:
V. Klofáč v. r.
Dr. Veselý v. r.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP