Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1881.

Dotaz

člena Národního shromáždění J. Veselého a soudruhů

na ministra financí

v záležitosti svěřeneckého panství Hořovického.

Dle novinářských zpráv projednává se právě u vrchního zemského soudu v Praze spor o svěřenecké panství Hořovické. Soudí se o ně landkrabí Hesenský s hrabětem Schaumburským. Spor ten je zajímavý ne z jednoho důvodu; nejzajímavější však jest, že vlastně ani žalobce, ani žalovaný nemá nároků na svěřenectví.

Historie ve stručnosti zní následovně:

V roce 1856 založil toto svěřenectví tehdejší kurfirst Hesenský pro svoji rodinu, pocházející z jeho morganitického manželství. V instrumentu fideikomisním u stanovil, že ku svěřenství povoláni jsou v prvé řadě mužští členové této rodiny a sice pokud pocházejí »aus standesgemäßer Ehe, welche mindestens den angeborenen gräflichen Stand der Gemahlin voraussetzt«, vyloučeni z dědictví pak mají býti ti členové rodiny a celé jejich potomstvo, kteří by bez svolení zakladatelova uzavřeli sňatek manželský. Po vyloučení shora jmenovaných osob má svěřenství se sloučiti se svěřenstvím »unseres kurfürstlichen Hauses«.

Nyní je situace taková, že není na živu již žádná se shora uvedených osob rodiny kurfirstovy a svěřenství domu kurfirstova již také neeksistuje. V důsledku toho hořovické svěřenství měla by pro sebe reklamovat Československá republika. Ta však toho dosud neučinila. Nevíme proč.

Ku svěřenství se přihlásili dnešní odpůrcové: Landkrabí Hesenský jako držitel hesenského svěřenství a hrabě Schaumburg jako pravnuk kurfirstův. Sluší poznamenati, že svěřenství hesenské není totožné se svěřenstvím domu kurfirstova a to z toho důvodu, protože toto roku 1866 bylo zabráno pruskou komorou. Stejně však jako na straně landkrabího není právního nároku, není ho též na straně hraběte Schaumburga. Neboť děd hraběte Schaumburga uzavřel bez svolení kurfirstova sňatek a jeho babička nebyla rozenou hraběnkou.

Soud přirozeně je v té situaci, že nemůže nic jiného dělat, než jednoho z odpůrců uznat za nezpůsobilého k nastoupení svěřenství, načež automaticky druhý z nich svěřenství nabude, nepostará-li se arci v okamžiku náš stát, aby uplatnil svoje právo a zabral pro sebe panství, které má dnes ohromnou cenu. Mluví se o 50 milionech. Nechá-li se věci volný průchod, dostal by se eventuelně k ohromnému majetku cizinec, jenž již pro vzdálenost příbuzenskou s posledním držitelem panství by nikdy ze zákona dědictvím obdržeti nemohl.

Táží se proto podepsaní:

Jest panu ministru financí tento případ znám?

Jest pan ministr financí ochoten ihned panství shora jmenované, podléhající záborovému zákonu ze dne 16 dubna převzíti do vlastní správy, a jest pan ministr financí ochoten odúmrtní nárok státu na ono panství v plném rozsahu uplatniti?

V Praze dne 19. listopadu 1919.

J. Veselý,

Sís, Petrovický, K. St. Sokol, V. Dyk, Dr. Lukavský, Dr. Matoušek, Mattuš, Dr. Jar. Stránský, Dr. Weyr, Dr. Jar. Brabec, Dr. Hajn, Viková-Kunětická, V. Čipera, Dr. Rašín, Dr. Vaněk, Dr. Navrátil, Dr. Budinský, Dr. Fáček, B. Král, Hatlák.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP