Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1870.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .............................. 1919

o reorganisaci finanční stráže.

§ 1.

Dosavadní finanční stráž se zrušuje a nahrazuje se pro vnitrozemí důchodkovou kontrolou a pro službu pohraniční finanční stráží pohraniční.

§ 2.

K přijetí k důchodkové kontrole vyžaduje se mimo všeobecné pro státní službu ustanovené podmínky, vzdělání rovnající se celkem 6. třídě středoškolské. Ministr financí může v případech nutných povoliti výjimky.

Legionářům přiznává se přednostní nárok na přijetí. Těmto může ministerstvo financí povoliti úchylku od ustanovení co do stáří a stavu platných.

§ 3.

Pro příslušníky důchodkové kontroly zavádějí se dvě odborné zkoušky. a to nižší a vyšší. Rozsah a zkušební předměty těchto zkoušek budou stanoveny podle potřeb služebních nařízením.

§ 4.

Za účelem vykonávání důchodkové kontroly budou zařízeny zvláštní důchodkové

kontrolní úřady, jež podléhati budou přímo příslušným finančním úřadům I. stolice.

§ 5.

Příslušníci důchodkové kontroly jsou úředníky československé republiky a zařazují se do hodnostních tříd podle skupiny D služební pragmatiky. Podmínkou povýšení do X. a časového postupu do XI. a VIII. hodnostní třídy, jest složení odborné zkoušky (§ 3.), podmínkou povýšení do VIII. a VII. hodnostní třídy složení též vyšší odborné zkoušky.

§ 6.

Místo diet přísluší úředníkům důchodkové kontroly paušální náhrada roční částkou a to:

v XI. hodn. třídě . . 800 K

v X. » » . . 900 K

v IX. » » . . 1000 K

v VIII. » » . . 1100 K

v VII. » » . . 1200 K

Paušál praktikantů rovná se paušálu v XI. hodnostní třídě.

Vedle dietního paušálu stanoví se cestovní paušál podle rozlohy kontrolního obvodu a podle rozsahu služby ministerstvem financí a to bez rozdílu hodnostní třídy roční částkou od 400 do 700 K.

§ 7.

Služba důchodkové kontroly koná se v obleku občanském, dlužno však vykázati se úřední legitimací.

§ 8.

Služební poměry pohraniční finanční stráže upraví se nařízením.

§ 9.

Přechodná ustanovení.

Úředníci a zřízenci dosavadní finanční stráže přejímají se k důchodkové kontrole s obmezením vytčeným v § 10. tohoto zákona podle těchto ustanovení:

1. Úředníci finanční stráže přesazují se z kategorie E do skupiny D státních úředníkův a zařazují se na poprvé podle celkové doby služební a podle svého předběžného vzdělání takto:

Úředníci s celou střední školou a složenou zkouškou zralosti zařazují se

po 12 letech do X. hodn. třídy

» 18 » » IX. » »

» 24 » » VIII. » »

» 33 » » VII. » »

Ostatní úředníci:

po 12 letech do X. hodn. třídy

» 18 » » IX. » »

» 26 » » VIII. » »

» 34 » » VII. » »

Do VIII. a VII. hodn. tř. mohou však býti zařazeni pouze oni úředníci, které komise u příslušného zemského finančního úřadu zvlášť k tomu ustanovená uzná za způsobilé, aby důchodkový úřad samostatně úspěšně vedli.

Tato komise skládá se z předsedy a čtyř členů. Předsedu jmenuje ministerstvo financí, dva členy ustanoví zemský finanční úřad a dva členy volí ze svého středu příslušníci dosavadní finanční stráže té které země relativní většinou hlasů.

Je-li celková služební doba úředníků, o něž jde, delší nežli služební doba svrchu udaná, započte se jim časový rozdíl až do nejvyšší výměry čtyř roků pro postup do vyšších požitkův a poukáží se v daném případě vyšší požitky k výplatě.

2. Zřízenci dosavadní finanční stráže, pokud vykazují kvalifikaci aspoň »dobrou« a budou přejati k důchodkové kontrole (§ 10.), zařadí se do hodnostních tříd a stupnic platových skupiny D státních úředníků podle těchto ustanovení:

a) Zřízenci, kteří úspěšně vykonali dosavadní úřednickou nebo bývalou potravní zkoušku, budou zařaděni do platových stupnic jednotlivých hodnostních tříd podle služného, které jim přísluší od 1. září 1919 na základě nové úpravy (zákon ze dne 7. října 1919, čís. 541 sb. z. a n.).

Nekryje-li se toto služné s tou kterou platovou stupnicí úřednického schematu, nastupuje zařadění do stupnice nejblíže vyšší.

b) Zřízenci, kteří vykonali jenom dosavadní zkoušku respicientskou, buďtež stejným způsobem (bod 2a) zařazeni s tím obmezením, že zřízenci, kteří mají vzdělání v §u 2. tohoto zákona žádané, mohou postoupiti nejvýše do VIII. a oni zřízenci, kteří tohoto vzdělání nemají, nejvýše do IX. třídy hodnostní. Další postup podmíněn jest úspěšným složením odborné zkoušky (§ 3.).

c) Zřízencům, kteří respicientské zkoušky nemají, povoluje se k vykonání nižší v §u 3. tohoto zákona označené zkoušky lhůta do konce roku 1920. Vykonají-li zmíněnou zkoušku v této lhůtě, budou zařaděni do důchodkové kontroly začátkem měsíce, jenž po zkoušce následuje, za podmínek v předchozím odst. b) uvedených.

d) Zřízenci, kteří vykonali s úspěchem respicientskou zkoušku, mají předepsané vzdělání (§ 2.) a slouží déle 1 roku, avšak nemají služného 2808 K, budou zařaděni do XI. hodnostní třídy.

Ostatní dosud nezkoušení zřízenci finanční stráže, kteří mají předepsané vzdělání, stanou se čekately na úřednická místa ve skupině D.

Ve všech těchto případech nesmí býti zařaděním přivoděna újma v dosavadních služebních požitcích.

§ 10.

K důchodkové kontrole nemohou ze sboru dosavadní finanční stráže býti převzati zaměstnanci:

1. kteří po 28. říjnu 1918 byli pro pohraniční službu přijati,

2. kteří do stanovené jednoroční lhůty nevykonají nižší (respicientskou zkoušku (§ 9., odst. 2 c),

3. o kterých komise v § 9. pod čís. 1 označená na případnou stížnost s konečnou platností rozhodne, že nelze jich doporučiti k přijetí k důchodkové kontrole a to zejména proto,

a) že zaměstnanec má kvalifikaci méně dobrou,

b) že byl převzat ze služeb cizího státu do služeb československé finanční stráže,

c) že dosavadní celková služební činnost nebo tělesná způsobilost toho kterého zaměstnance nenasvědčuje, že by při důchodkové kontrole se osvědčil nebo osvědčiti mohl.

§ 11.

V přechodné době a dokud se nevybuduje nová pohraniční stráž finanční, jsou příslušníci dosavadní finanční stráže, i když do důchodkové kontroly zařaděni budou, povinni podle potřeby a podle ustanovení pro pohraniční stráž platných konati službu hraniční, aniž by jim z toho důvodu příslušel nárok na zvláštní nebo zvýšené služební požitky.

§ 12.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1919. Provedením zákona pověřuje se ministr financí.

Odůvodnění.

K § 1. Dosavadní finanční stráž jest ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň přizpůsobena jest kázni vojenské. Vojenská povaha sboru bylo příčinou, že k finanční stráži v prvé řadě přijímáni byli žadatelé, kteří odbyli vojenskou presenční službu. Vedle certifikatistů měli přednost poddůstojníci stálého vojska nebo zemské obrany prokázavší nejméně 6letou vojenskou aktivní službu. Za tím cílem žádalo se k přijetí do sboru finanční stráže pouze obecnoškolské vzdělání. Všeliké pokusy, úroveň základního vzdělání zvýšiti ztroskotaly následkem odboje rakouských vojenských kruhů, které stráž finanční měly za zaopatřovací ústav pro vysloužilé vojáky.

Celý sbor tvořil tak jednotné, těžkopádné těleso, které pro různé a od sebe naprosto odlišné služební výkony bylo ve svém vývoji zdržováno a svému úkolu oddalováno. Překážkou byla zejména finanční stráž v zemích bývalého Rakouska kulturně i hospodářsky zaostalých, které neměla a také nepotřebovala toho vzdělání jako finanční stráž v zemích koruny české. Mimo to i centralisační vládní systém hrál tu svoji pověstnou smutnou úlohu.

Zrušením dosavadní finanční stráže a nahrazením této důchodkovou kontrolou a pohraniční stráží zjednoduší se organisace obou sborů, upevní se jejich služební i existenční postavení (odpadnou zejména přesázky z vnitrozemí na hranice a naopak) a usnadní se jejich úkol a vývoj.

Utvořením důchodkové kontroly a zařaděním její do stavu úřednického, jakož i úplným odloučením od pohraniční stráže bude vyhověno nejen zájmu státu, nýbrž i dávným oprávněním stavovským požadavkům sboru a pozvedne se jeho výkonnost. Vyškolení příslušníků každého z obou sborů bude také pronikavější a úplnější, neboť odpadne zbytečné jich přetěžování materiemi odboru druhého, s nímž ničeho společného míti nebudou.

Finanční stráž má ve svém dnešním složení dvojí úkol: předně výkon kontroly v oborech veškerého nepřímého zdaňování a potom střežení celních hranic oproti celní cizině.

Obě tyto činnosti staly se průběhem dohody naprosto odlišnými. Kontrola průmyslových závodů, na př. lihovarů, vyžaduje předchozího vzdělání školního a odborné průpravy; střežení hranic předpokládá v první řadě fysickou zdatnost, odolnost a ostražitost. Prvá jest kontrolou správného předepsání a vybírání nepřímých daní a dávek, druhá jest stráží na ochranu hranic proti živlům podloudným a jinak státu nebezpečným.

Z toho již plyne, že požadavek stejného stupně vzdělání není odůvodněn. Pro pohraniční službu strážní stačí vzdělání nižší, tedy asi škola občanská (pro Slovensko až na další i obecná). Jinak se věci mají při kontrole vnitrozemské. Ohromný rozvoj průmyslových závodů, hospodářská a obchodní vyspělost žádá, aby státní orgánové, kterých povinností jest, dbáti v těchto podnicích státních zájmů, byli odborně tak vzdělanými, aby mohli pokroky průmyslu a obchodu zdárně sledovati, správně posuzovati a zakročiti tam, kde by státní důchod byl ohrožen. Toho od zřízence se vzděláním obecnoškolským žádati nelze. Proto stanovena byla úroveň vzdělání pro vnitrozemskou a pohraniční kontrolu různě.

Dnešní doba volá po rozdělení finanční stráže ve dva celkem různorodé sbory a po samostatné organisaci každého z těchto dvou těles podle vnitřních důvodů platných pro každé z nich vzhledem k účelům, jež sledovati mají.

Pohraniční stráž k ochraně hranic celních budiž stráží vojensky organisovanou, která by zaujímala postavení asi podobné četnictvu. Jako četnictvo, podrobené úřadům vojenským konalo mimo hlavní svůj úkol bezpečnostní stráže i vnitřní služby u politických správ a soudů, tak miliční pohraniční (celní) stráž by vykonávala úkoly hraniční ochrany, ale mohla by současně konati služby celní ochrany a působiti jako pomocný orgán celních úřadů, pověřených exekutivou celní. Kterak bude organisována stráž pohraniční, nepadá do rámce tohoto návrhu, zde jedná se pouze o odloučení vnitrozemské stráže od dosud společné fin. stráže.

Vnitrozemská stráž měla by nésti název »důchodková kontrola«, poněvadž ve vnitrozemí nemá ráz a povahu »stráže« opatřené zbraní a stejnokrojem, nýbrž jest povahy ryze kontrolní, jako jest kontrola technická, živnostenská atd. Titul druhého sboru »Pohraniční stráž finanční« vyplývá ovšem z jeho strážní služby vykonávané na hranicích celních.

Finanční stráž byla již v dřívějších dobách dělena ve dvě označené kategorie a to v »pohraniční myslivce« a v »důchodkovou stráž«.

Roku 1842 byly obě tyto instituce spojeny ve společný sbor »stráže finanční«, jejíž služební poměry upraveny byly r. 1843, 1869, 1890, 1895, 1899 a konečně 1907, kteréžto ustanovení dodnes platí.

Podle tohoto nařízení jest určena finanční stráž

a) aby odkrývala podloudnictví a jiné přestupky důchodkové,

b) aby odkrývala nesprávné počínání úřadův a zřízenců,

c) aby napomáhala výkonným úřadům při jejich úředních výkonech,

d) aby zabraňovala přístupu do země podezřelým osobám,

e) aby vojenským sběhům bránila v útěku do ciziny,

f) aby pomáhala v provádění opatření k ochraně veřejné bezpečnosti,

g) aby konala šetření a úřední jednání jí úřady uložená,

h) aby spolupůsobila při vojenské obraně hranic podle zvláštních nařízení.

Povinnosti a práva finanční stráže v dozorčí službě pohraniční stanoví na řízení celního a monopolního řádu a dodatky k němu; střeží zejména celní čáru, pohraniční okres (pás) a dopravu v něm a bdí nad tím, aby zachovávána byla nařízení stran přechodu celní čáry, o deklarování a proclení zboží a přehlídky zboží v tomto okrese.

Naproti tomu vyplývá povinnost finanční stráže vnitrozemské z ustanovení o potravních daních z piva, lihu, cukru, miner. olejů, o dani z masa, vína, o potravní dani na čáře, o dani ze zapalovadel, o monopolech (tabák, sůl, sacharin, střelný prach). V obor jich padají též revise kolkovní (systemální revise) a u výrobců hracích karet. Důležitým úkolem vnitrozemské stráže jest odkrývání trestních přestupků důchodkových ve smyslu trestního zákona důchodkového (z 1835 a dodatků obsažených v jednotlivých zákonech na př. v pivním, cukerním atd.).

K § 2. K přijetí do sboru nynější finanční stráže i pro službu vnitrozemskou požadováno bylo dosud jen obecnoškolské vzdělání. Toto pro shora vylíčené úkoly důchodkové kontroly ve vnitrozemí naprosto nedostačuje.

Snahy vnitrozemské finanční stráže nesou se k tomu, aby k »důchodkové kontrole« byli přijímáni příště jenom absolventi středních škol neb škol těmto na roveň postavených. S tímto požadavkem nelze plně souhlasiti.

Činnost finanční stráže jest činnost praktická, její služba výkonná a nikoliv kancelářská. Jednotných škol, které by vyhovovaly požadavkům služby důchodkové kontroly není. Pro tuto jest sice třeba všeobecného vzdělání, as v té míře, kterou nabýti lze na nižších středních školách neb na škole občanské; ale kromě toho žádoucno vzdělání směru praktického, které prostředkují školy obchodní či průmyslové, neb odborné školy lihovarské, pivovarské atd., zkrátka praktické školy, které přimykají se praxi důchodkové kontroly.

Požadované předběžné vzdělání kontroly rovnalo by se potom (nižší střední škola a dvouletá obchodní, průmyslová neb odborná škola) asi šesté třídě středoškolské. Toto by zplna stačilo, aby kontrola důchodková byla institucí účelnou, vývoje schopnou a způsobilou pro všecky jí přikázané obory služby finanční.

Maturita měla by v mnohém směru následky škodlivé; abiturient záhy by žádal za přidělení pomocných sil na př. sluhů atd. a činil nároky, aby postupoval stejně s ostatními úředníky abiturienty (na př. s úředníky berními, celními atd.). Zvláštní karakter finanční služby by byl setřen a nastal by stavovský boj s úředníky kancelářskou službu konajícími.

Přiznání přednostního nároku na přijetí legionářům, navrhuje se vzhledem k jich uznané zásluze a ukázněnosti.

K § 3. Zavedení odborných zkoušek není novotou a je odůvodněno služební potřebou.

K § 4. Stavba o organisace finanční stráže dosavadní jest uspořádána takto:

Dosavadní finanční stráž roztříděna jest na oddělení finanční stráže, které jest bezprostředním výkonným orgánem v oborech kontroly nepřímého zdaňování. Více oddělení finanční stráže tvoří kontrolní okres finanční stráže, v jehož čele stojí správce kontrolního okresu finanční stráže, úředník XI. až VIII. třídy hodnostní.

Oddělení podléhají při výkonu dozorčí služby okresním kontrolním správám, tyt pak finančním úřadům I. stolice atd.

Dosud kontrolní správce vede správu kontrolního okresu a dohlédá i na oddělení. Kontroluje zřízence při výkonu služby za dne i za noci, k ruce má »přiděleného«, jenž dozírá též. Tato dvojí kontrola zřízenců podléhá dozoru inspektora finanční stráže při finančním okresním úřadu vrchního inspektora zemského finančního úřadu. Poněvadž pak všichni tito orgánové jsou povinni kontrolovati též činnost pivovarů, cukrovarů, lihovarův a jiných závodův a živnosti dani potravní podrobených, podléhají vlastně tyto objekty - pateronásobné kontrole. Naddozorce hlídá várku; jej kontroluje oddělenívedoucí vrchní respicient; pak přijde kontrolní správce. Mimo to jest superkontrola; inspektor technický, inspektor finanční stráže, a není vyloučeno, že náhodou dostaví se i vrchní inspektor finanční stráže od zemského finančního ředitelství, tedy 7 kontrolních orgánů.

Tato abundace úředních míst je i jinak na závadu, neboť působí zbytečné průtahy a zvyšuje též náklad finanční správy.

Navrhuje se proto zrušiti kontrolní správy finanční stráže a místo nich zříditi tam, kde jsou oddělení, důchodkové kontrolní úřady, jichž obvod zpravidla bude totožný s obvodem toho kterého soudního a berního okresu. Kontrolní úřady podléhaly by přímo finančním úřadům I. stolice.

K § 5. Dosavadní finanční stráž (pohraniční i vnitrozemská) skládá se: z mužstva (dozorce, naddozorce, respicient, vrchní respicient) a z úřednictva (komisař II. tř. v XI. hodn. tř., komisař I. tř. v X. hodn. tř., vrchní komisař II. tř. v IX. hodn. tř. a vrchní komisař I. tř. v VIII. hodn. tř.).

Počet mužstva je v poměru k počtu úřednictva tak veliký, že sotva desátý díl zřízenců může dosíci místa úřednického.

Toto služební postavení finanční stráže jest nadále neudržitelné, již proto, že služba finanční stráže je v mnohém směru důležitější, zodpovědnější a obtížnější než služba kancelářských oficiantů a pomocníků, jimž v novější době byl přiznán charakter úředníků s nárokem na zařazení do tří nejnižších tříd hodnostních.

Osnova navrhuje tudíž zařadění příslušníků důchodkové kontroly do kategorie státních úředníkův a to vzhledem k předepsanému stupni předběžného vzdělání (§ 2.) a požadavku vykonání aspoň jedné odborné zkoušky (§ 3.) do skupiny D služební pragmatiky.

Vykonání nižší odborné zkoušky má býti podmínkou povýšení do X. a časového postupu do IX. a VIII. třídy hodnostní, vykonání vyšší odborné zkoušky podmínkou povýšení do IX. a časového postupu do VIII. a VII. třídy hodnostní.

K § 6. Místo diet přiznává se úředníkům a praktikantům důchodkové kontroly paušální náhrada a to z důvodu, že orgánové ti jsou povoláni konati především (takřka denně) službu vnější. Kancelářské práce nutno podle možnosti obmezovati v zájmu dozoru.

K § 7. Poněvadž důchodková kontrola vykonává službu svoji a různá šetření přímo u stran v jejich podnicích, dílnách, obchodech a bytech, bude účelnější, když orgánové její budou službu vykonávati v obleku občanském a nikoliv ve stejnokroji. Poslednějším vzbuzuje se nepohodlná, důchodu často škodlivá pozornost a zvědavost obyvatelstva a stran, takže ty po upozornění mohou zavčas zapříti, vzdáliti nebo též předmět pozastávky ukrýti. Ostatně vykonávala finanční stráž již v posledních letech službu ponejvíce v obleku občanském a to s úspěchem. Taktéž ji připouštěla i služební ustanovení.

Povinnost legitimovati se vyplývá z nutnosti, aby zabráněno bylo veškerému zneužití úředního výkonu jinými osobami a aby zároveň byla odstraněna nedůvěra stran k vyšetřujícím orgánům.

K § 8. Nové upravení služebních poměrů pohraniční finanční stráže, která má býti i na dále vojensky organisovaným uniformovaným sborem, chystá se současně cestou nařízení, jak se již stalo u četnictva a stráže bezpečnostní.

K § 9. Přechodná ustanovení. Jedná se tu o dva sbory, a to úřednický a zřízenecký. Úředníci zařaďují se podle celkové doby služební, zřízenci podle zásad vyslovených již v zákoně o převzetí poštmistrů podle služného, jež jim na základě nové všeobecné úpravy platů státních zaměstnanců přísluší.

Zařadění podle celkové služební doby je u úředníkův odůvodněno tím, že tito státní zaměstnanci alespoň z části budou odškodněni za újmu, kterou utrpěli nepříznivým po desítiletí trvavším postupem. Při tom aciť byly pro zařadění do jednotlivých hodnostních tříd stanoveny delší služební doby, než jsou pro časový postup určeny. Krom toho činí osnova zařadění do VIII. a VII. hodnostní třídy závislým na tom, že ten který úředník bude zvláštní komisí uznán za způsobilého k samostatnému vedení důchodkového úřadu. Tím vyhoví se jak potřebám státní správy tak i přáním zřízenců samých, kterým oběma záleží na tom, aby ve vedoucích místech byly síly plně způsobilé.

Ustanovení, že doba celkové služby, pokud převyšuje dobu, jež je stanovena pro zařazení do jednotlivých hodnostních tříd, má býti započtena pro časový postup jednak do vyšších stupnic platových té které hodnostní třídy, jednak i do nejblíže vyšší hodnostní třídy, béře spravedlivý zřetel na rozdíly v celkové služební době, jelikož by jinak zřízenci déle sloužící vůči mladším kolegům důvodně se cítili zkrácenými.

Zařadění zřízenců děje se - jak svrchu již uvedeno - na základě dosavadního služného s jistými omezeními časového postupu z důvodu nižšího vzdělání a nedostatku odborné zkoušky.

Ve všech případech vyžaduje se pro zařadění zřízenců do důchodkové kontroly ve shodě s obdobnými ustanoveními §§ 51. a 57. a služ. pragmatiky kvalifikace aspoň »dobrá«.

K § 10. a 11. Těmito ustanoveními má býti jednak zabráněno přílivu takových zřízenců dosavadní finanční stráže k důchodkové kontrole, kteří pro tuto službu nemají potřebné způsobilosti, jednak má býti umožněno nerušené konání služby pohraniční až do doby, kdy nová pohraniční finanční stráž bude dostatek vybudována.

K § 12. Zpětná platnost od 1. září 1919 se navrhuje, aby zřízencům dostalo se výhod, jež jim tato osnova poskytuje, současně s všeobecnou úpravou poměrů státních zaměstnanců, s kterouž tato osnova v mnohém směru souvisí.

Vyšší náklad s touto reorganizací finanční stráže spojený bude zčásti vyvážen tím, že zrušením dosavadních okresních kontrolních správ finanční stráže ušetří se značný jich osobní a věcný náklad a že zavedením občanského obleku pro důchodkovou kontrolu odpadnou dosavadní příspěvky na opatření uniforem.

Vládní návrh budiž přikázán státně zřízeneckému výboru s tím, aby o něm podal zprávu ve lhůtě 8 dnů.

V Praze dne 3. listopadu 1919.

Ministr financí:

Sonntág v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP