Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1869.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ......................... 1919,

kterým se zřizuje rozhodčí komise pro úpravu služebního poměru zřízenců v kovodělném průmyslu.

§ 1.

Pro úpravu služebního poměru zřízenců v kovodělném průmyslu zřizuje se rozhodčí komise.

§ 2.

1. Za členy rozhodčí komise jest povolati:

a) 3 zástupce zaměstnavatelů;

b) 3 zástupce zřízenců;

c) 3 osoby nestranné, které nepatří žádné z těchto skupin a mají potřebné znalosti a schopnosti posouditi poměry v kovoprůmyslu.

2. Zástupce zaměstnavatelů jmenuje ministr průmyslu, obchodu a živností z osob navržených zúčastněnými sdruženími zaměstnavatelů, zástupce zřízenců z osob navržených zúčastněnými sdruženími zřízenců jmenuje ministr sociální péče, po jedné osobě nestranné ministr sociální péče, ministr průmyslu, obchodu a živností a ministr veřejných prací.

3. Za členy každé skupiny je podle týchž zásad ustanoviti náhradníky. Náhradník nastoupí na místo člena, nemůže-li se tento zúčastniti schůze nebo přestal-li býti členem komise.

§ 3.

1. Ministr sociální péče jmenuje z nestranných osob předsedu a jeho náměstka a vezme je do slibu.

2. Veškeří členové rozhodčí komise slíbí před zahájením jednání do rukou předsedy, že budou vykonávati úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zachovají úřední tajemství. Vykonání slibu jest zaznamenati zápisem.

3. Úřad člena (náhradníka) jest čestný.

§ 4.

1. Ministr sociální péče může zbaviti úřadu člena nebo náhradníka, zanedbává-li tento svých povinností nebo ztratí-li volební právo do obecního zastupitelství.

2. Právo toto přísluší ministru průmyslu, obchodu a živností a ministru veřejných prací stran členů jimi jmenovaných.

§ 5.

1. Rozhodčí komise jest schopna usnášeti se, je-li přítomno všech 9 členů nebo jejich náhradníků.

2. Komise se usnáší prostou většinou hlasů; předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů.

3. o průběhu a obsahu jednání, jakož i o výsledku hlasování jest sepsati zápis.

§ 6.

1. Schůze komise svolává předseda písemně.

2. Nedostaví-li se zástupci jedné skupiny zájemníků vůbec ani jich náhradníci bez omluvy uznané předsedou za důvodnou, jednám se odročí a předseda svolá znovu komisi s upozorněním, že při novém jednání rozhodnou o sporné věci osoby nestranné spolu s předsedou bez ohledu na to, zda-li ta nebo ona skupina k jednám se dostavila, čili nic. V tomto případě zdrží se zástupci dostavivší se skupiny hlasování.

3. Zástupci a náhradníci skupiny, jejichž bezdůvodným nedostavením se jednání bylo zmařeno, jsou povinni nésti společně a nerozdílně náklady zmařeného jednání; mimu to může jim předseda uložiti pořádkovou pokutu, každému do výše 2.000.- Kč.

§ 7.

Úkolem rozhodčí komise jest, aby zprostředkovala při urovnání sporu vzniklého ze služebního poměru zřízenců kovodělného průmyslu nebo spor rozhodla nálezem.

§ 8.

1. Nepodaří-li se rozhodčí komisi věc smírně urovnati, vyslechne v ústním řízení strany (zástupce zúčastněných organisací), podle potřeby svědky a znalce, jež může vzíti do slibu.

2. Rozhodčí komise může svědky a znalce donucovati k dostavení se pořádkovými pokutami až do výše 500.- Kč.

§ 9.

1. O přípustném počtu zmocněnců, kteří strany zastupují, rozhodne komise, která je také oprávněna zkoumati platnost jejich plné moci, mimo to musí strany oznámiti rozhodčí komisi v dané lhůtě osoby, jimž se má dodati nález. Neučiní-li tak strany, určí tyto osoby ze stran komise sama.

2. Nedostaví-li se strana řádně k jednání obeslaná bez dostatečné omluvy, zřídí jí komise na její útraty opatrovníka a obešle stranu i jejího opatrovníka k novému jednání s pohrůžkou, že při něm bude ve věci vydán nález bez ohledu na to, zda strana nebo její opatrovník jednání se zúčastní.

3. Při jednání před komisí jest veřejnost vyloučena.

4. Pro řízení před komisí jest užíti obdobně ustanovení o řízení u živnostenských soudů.

§ 10.

1. Po provedeném řízení rozhodčí komise vydá nález, který předloží předseda ministerstvu sociální péče ke schválení. Schválení může býti odepřeno, odporuje-li nález zákonným ustanovením.

2. Schválený nález vyhlásí rozhodčí komise veřejně; nález nabude účinnosti pro všechny zaměstnavatele a zřízence, na něž se vztahuje, za měsíc po doručení jeho vyhotovení zástupcům stran, neobsahuje-li jiného ustanovení o počátku své působnosti. Vyhotovený nález musí obsahovati jména členů komise a zúčastněných stran, nebo jejich zástupců.

3. Ustanovení odstavce 1. a 2. platí také pro smír, jejž strany snad sjednají.

4. Smír anebo nález nahražuje služební smlouvu mezi zaměstnavateli a zřízenci, na něž se smír nebo nález vztahuje, pokud služební smlouva něm pro zaměstnance příznivější.

§ 11.

Pokuty podle tohoto zákona uložené připadají státní pokladně na úkoly sociální péče; vymáhá je politický úřad l. stolice.

§ 12.

Všechna jednáni a listiny, týkající se působnosti rozhodčí komise, jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.

§ 13.

Ministr sociální péče se zmocňuje, aby v dohodě se zúčastněnými ministry rozšířil nařízením působnost tohoto zákona i na spory, které by v budoucnu vznikly ze služebního poměru mezi zaměstnavateli a zřízenci v kovodělném průmyslu.

§ 14.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni.

§ 15.

Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Podnět k této osnově dala stávka úřednictva kovodělného průmyslu nerozhodně ukončená 17. listopadu 1919. Vyjednávání o úpravě platů tohoto úřednictva vleklo se déle než 3 měsíce, až spor propukl ve stávku, kterouž zastaven byl provoz ve většině velkopodniků tohoto oboru.

Když se strany nemohly dohodnouti, byla požádána vláda, aby vedla jednání a zprostředkovala mezi stranami. Toto jednaní konalo se za předsednictví ministra sociální péče, Dra Lva Wintra, avšak opětně bezvýsledně. Stanoviska sporných stran se sice značně sblížila, ale přes to jednání dostalo se na mrtvý bod, kdy úředníci prohlásili, že ze svých požadavků již sleviti nemohou a stejně průmyslníci oznámili, že nejsou s to, aby učinili svému úřednictvu další ústupky.

Obě strany, byvše upozorněny ministrem na okolnost, že republika v dané hospodářské situaci jest zastavením výroby v kovodělném průmyslu značně poškozována, dovolávaly se rozhodnutí vlády ve svém sporu. Dosud však nemá vláda zákonného podkladu k tomu, aby její rozhodnutí ve mzdových sporech bylo pro strany závazné.

Za normálního hospodářského života sneslo se poměrně snadno zastavení výroby následkem stávky nebo výluky i ve vedoucích průmyslových odvětvích, dnes však všeobecná hospodářská situace jest obtížnější a zodpovědnější. Úsilovně se namáháme, abychom přivedli hospodářský život a zejména naši průmyslovou výrobu do pravidelných kolejí, abychom nahradili ztráty a rány způsobené válkou a pokud možno nejrychleji provedli obtížný přechod z hospodářství válečného do mírového. V cestu se nám však staví především obtíže znehodnocené a stále se měnící zděděné valuty. V důsledku toho jest naše spojení s cizinou obtížné, tím pak jest znesnadněno získání surovin a polotovarů, válkou u nás vyčerpaných, z ciziny. Tato situace jest stupňována pokleslou těžbou uhlí a dopravními obtížemi ve vnitrozemí.

Jeden z hlavních klíčů k uzdravění naší hospodářské situace jest v průmyslu kovodělném. Jeho význam pro vnitřní trh jest vyznačen především nezbytností rychlé výroby nových a opravy porouchaných železničních vozů a parostrojů a velkým počtem osob v něm zaměstnaných. Vývoz pak našeho kovodělného průmyslu, zejména výrobků našich strojíren, činil jednu z hlavních položek naší předválečné vývozní bilance. Nemá-li zdar tohoto nadmíru důležitého odboru býti neodvolatelně podlomen, jest nezbytně nutno právě nyní získati pro tento obor zahraniční objednávky a jiti s našimi kovodělnými výrobky na cizí trhy, nemají-li tyto býti zábrány soutěžníky jiných států. Na klidném, účinném chodu kovodělné výroby závisí tedy ve veliké míře možnost zdárného vývoje našeho hospodářského života.

Když tedy vláda pozorovala, že stávka úřednictva v kovoprůmyslu nebude zakončena dohodou a když bylo se s obou stran dovoláváno, aby zakročila, zmocnila ministerská rada ministra sociální péče k prohlášení, že tento týden předloží Národnímu shromáždění osnovu zákona o mzdové komisi, která by upravila služební poměr zřízenců v kovodělném průmyslu s právní závazností a že této komisi ministerstvo sociální péče předloží požadavky úřednictva v poslední formulaci jejich jako podklad pro jednání.

Plníc tento slib, vláda předkládá osnovu k ústavnímu projednání.

Komise má rozhodovati za účasti 3 zástupců zaměstnavatelů, 3 zástupců zřízenců a 3 osob nestranných většinou hlasů. Předseda, jmenovaný z osob nestranných, hlasuje jen při rovnosti hlasů.

Zástupci zaměstnavatelů budou k návrhu zúčastněných sdružení zaměstnavatelů jmenováni ministrem průmyslu, obchodu a živností, zástupci zaměstnanců ministrem sociální péče a z nestranných 3 osob jmenuje po jedné ministr sociální péče, jemuž též přináleží jmenování předsedy z osob nestranných, dále ministr průmyslu, obchodu a živností a ministr veřejných prací.

Zřízenci, rozumějí se úředníci, podúředníci, dílovedoucí, mistři, podmistři, dozorci a vůbec zaměstnanci, kteří vykonávají převážné duševní práce, nebo kteří na práce jiných osob pravidelně dozírají, dále zaměstnanci v kancelářích, písárnách a skladech, kteří vykonávají vyšší službu ve smyslu zákona ze dne 16. ledna 1910 čís. 20 r. z. o obchodních pomocnících.

Nestranné osoby, tedy neutrální a nepředpojatý živel mimo skupinu zájemníků, mají býti zárukou věcného řízení a rozhodování, zprostředkovateli a rozhodčími mezi spornými stranami, neshodnou-li se tyto. V této úloze rozhodovati svými znalostmi a schopnostmi jsou především povoláni vědečtí odborníci, živnostenští inspektoři, soudcové z povolání a veřejní úředníci, kteří jsou s to posouditi poměry v kovoprůmyslu.

Na těchto nestranných členech bude též, aby jakožto nepředpojatý živel dbali a měli na zřeteli zájmy konsumentů a ostatních složek výroby, krátce národohospodářsky zájem celostátní.

Ustanoveními §u 6. má byt zabráněno zmaření jednání rozhodčí komise zúmyslným nedostavením se zástupců zájemníků jedné skupiny; odborný účel, totiž zabránit úmyslnému zmařeni jednání nedostavením se jedné strany, sledují předpisy §u 9. odst. 2.

Před komisi budou sporné strany předvolány a nezdaří-li se je pohnouti ke smírnému

dohodnutí, vyslechne komise v ústním řízení strany, podle potřeby svědky a znalce a spor rozhodne nálezem.

Smír stranami uzavřený nebo nález rozhodčí komise bude pro zúčastněné strany závazným a nahražuje služební smlouvu mezi zaměstnavateli a zřízenci, na něž se smír nebo nález vztahuje, pokud služební smlouva není pro zaměstnance příznivější. Nahrazení případné újmy může se zaměstnanec domáhati žalobou u řádného soudu.

Tento návrh budiž přikázán výboru sociálně politickému s tím, aby o něm podal zprávu ve lhůtě 8denní.

V Praze 21. listopadu 1919.

Ministr sociální péče:

Dr. Lev Winter v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP