Zasedání Národního shromáždění československého r.1919.

Tisk 1853.

Dotaz

členů Národního shromáždění B. Bezděka, Čuříka, Dra Mazance,

a soudruhů

na ministra vnitra,

co hodlá učiniti na ochranu dělnictva v továrnách proti znásilňování.

V naší československé republice dochází zhusta k trapným zjevům nevraživosti a nepřátelství v továrnách, dílnách a na velkostatcích mezi odborově organisovaným dělnictvem, které zpravidla se končí diktátem, že část odborově organisovaného dělnictva donucuje ostatní dělnictvo, volící jinou formu odborového sdružování, aby vstoupilo do druhé odborové organisace pod hrozbou zastavení práce a propuštění ze zaměstnaní, jakož i jiného chikanování.

Ač je to jednání nerepublikánské, nesvobodomyslné, ano zločinné podle platného zákona trestního (§ 98 b), (§ 100.), přece jen vláda tento zločin trpí a téměř nic nečiní na ochranu svobody přesvědčení, spolčování a shromažďování postiženého občanstva.

Tyto politování hodné případy dějí se i v podnicích, které pracují zakázky pro stát, jak stalo se posledně v závodech Škodových v Plzni, kde vyzváni byli členové odborové organisace českoslov. křesť. kovodělníků takového diktátu uposlechnouti. Znásilnění se bránili, dožadovali se práva a uznaní, leč dělnickým výborem Škodových závodů a spojených strojíren v Plzni dostalo se jim této odpovědi:

»P. T. Odbor českoslov. křesť. kovodělníků v Plzni. Dělnický výbor Škodových závodů a spojených strojíren v Plzni, pojednav ve své schůzi dne 9. září 1919 o Vašem dopisu ze dne 2. září t. r., usnesl se jednomyslně, Vaše sdružení jako platnou odborovou organisaci neuznati, jelikož nedává naprosto žádné záruky třídního hájení zájmů dělnických. Sdělte svému členstvu, že jest v zájmu jeho, aby do některé, dělnictvem uznané odborové organisace vstoupilo, jinak dle dosud platné kolektivní smlouvy bude považováno za neorganisované a dle toho s nimi naloženo. Jos. Vlach, místopředseda. Fr. Zatloukal, jednatel.«

Proto bylo 64 členů donuceno vstoupiti do organisací důvěrníky uznaných a Jan Vlasák, Frant. Pikštefl a Klečka byli pro nepodvolení se z práce vyhozeni.

Podobné případy dějí se v našem státě napořád a jsou jen výsměchem právnímu stavu a společenskému řádu.

Z toho důvodu táží se podepsaní:

Co hodlá pan ministr vnitra učiniti na ochranu znásilněného dělnictva. jeho osobní svobody a spolčovacího a shromažďovacího práva?

V Praze 19. listopadu 1919.

B. Bezděk, Čuřík, Dr. Mazanec,

Jílek, Dr. Novotný, A. Kaderka.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP