Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1847.

Dotaz

členů Národ. shromáždění Tučného, Hrizbyla a spol., na ministra pro zásobování lidu

o smlouvě o sladování ječmene.

Vláda naši republiky rozhodla se přiznati pro výrobu piva 14.000 vagonů ječmene, jež postupně měly býti pivovarům uvolněny. Pivovary měly k odběru tohoto ječmene vyhrazeno přednostní právo před sladovnami, kdežto sladovny měly dostati příděly podle průkazu o uzavřených smlouvách o prodeji.

Československé sladové komisi bylo povoleno z přidělených 8500 vagonů ječmene prodati sklad do států dohodových jen proto, aby se získala cizí valuta, již by naše republika mohla event. použíti k nákupu ušlechtilých plodin. Komise však uzavírá cizozemské obchody nekontrolovaně a dává hotové už smlouvy podpisovati státnímu obilnímu ústavu, tak že stát za ně přijímá záruku. Tak bylo v těchto dnech 1000 vagonů prodáno do Rakouska, za které bylo placeno z převážné části v československých korunách.

Takovéto obchody nemožno se stanoviska národohospodářského trpěti, protože k prodeji bez šetření účelu a podmínek není přece žádných příčin. Poukazujeme prostě k tomu, že domácí výroba piva nestačí ještě hraditi poptávku, že pivovarský průmysl má velmi mnoho nezaměstnaných a jistě že, kdežto dříve zaměstnávalo toto průmyslové odvětví až do války na 50.000 zaměstnanců, není v něm nyní zaměstnána ani polovina tohoto počtu, ač podmínky pro odbyt jsou očividny, a na snadě je i možnost, dosažením dostatečné výroby působiti na snížení cen piva.

Má-li snad stát v úmyslu dani z piva dosíci 100 milionů korun státního příjmu, musí ovšem především uchrániti ječmen pro domácí produkci. Zdá se, že smlouva mezi ministerstvem pro zásobování lidu a českosl. sladovou komisí byla sdělávána jen pro zisk, neboť sladovny pro vývoz sladující při sazbě K 50.- za 1 q vydělávají u porovnání se sazbami našich pivovarů vedle občanského zisku ještě veliké miliony nad něj.

Tážeme se tedy pana ministra:

Jsou mu okolnosti, za jakých je slad do ciziny prodáván, známy a jest ochoten žádati zachování umluvených podmínek?

Jest ochoten vyšetřiti náklady sladovací a podrobiti smlouvu se sladovou komisí revisi?

Je ochoten působiti, aby z přiděleného ječmene byla především kryta potřeba domácí produkce?

V Praze dne 18. listopadu 1919.

Tučný, Hrizbyl,

Dr. Boh. Vrbenský, Dr. Klouda, Srnec, Kopeček, Inž. Záruba-Pfeffermann, Stříbrný, St. K. Neumann, Skorkovský, Dr. Rambousek, Prof. Sladký, Buříval, Dr. Krejčí, Slavíček, Pelikán, Freiman, V. Drobný, Jan Kvidera, J. Svozil, Laube, Špatný.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP