Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1827.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................................................ 1919,

jímž se přechodně mění některá ustanovení o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z přímých daní a bezprostředních poplatků.

Článek I.

Ustanovení o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z přímých daní a bezprostředních poplatků mění se přechodně až do pozdějšího jinakého upravení zákonného podle těchto ustanovení:

§ 1.

Ustanovení §u 3. zákona ze dne 9. března 1870, č. 23. ř. z., ve znění článku I. zákona ze dne 23. ledna 1892, č. 26. ř. z., nahražuje se tímto ustanovením:

"Úroky z prodlení jest vybrati deseti procenty dlužné částky ode dne, jenž bezprostředně následuje po dni splatnosti, až do dne splacení.

Kalendářní měsíce čítají se po 30 dnech."

§ 2.

Úroky náhradní stanoví se poloviční výměrou úroků z prodlení. Tím mění se částečně § 1. cís. nařízení ze dne 16. července 1904, čís. 79. ř. z.

§ 3

Ustanovení §u 28. zákona ze dne 8. března 1876, č. 26. ř. z., ve znění článku II. zákona ze dne 23. ledna 1892, č. 26. ř. z., nahražuje se tímto ustanovením:

"Výměra úroků z prodlení které jest po rozumu nařízení ze dne 6. dubna 1856, č. 50. ř. z., platiti při nedodržení zákonné lhůty k placení bezprostředních poplatkův a poplatkového ekvivalentu včetně poplatků ze smluv pojišťovacích, smluv o doživotní důchod a zaopatřovacích smluv (§ 6., odst. 3., cís. nařízení ze dne 15. září 1915, č. 280. ř. z), dále daně z jízdních lístků, dopravní a ze zavazadel (§ 6., odst. 1. zákona ze dne 19. července 1902, č. 153. ř. z. a § 6., odst. 1., a § 11. cís. nařízení ze dne 10. ledna 1917, č. 14. ř. z.), stanoví se deseti procenty.

Z poplatků, stranám zpět vyplacených, které byly vybrány, ale které jest následkem rekursu opět vrátiti, jest nahraditi pětiprocentní úrok.

Kalendářní měsíce čítají se po 30 dnech."

Článek II.

Ministr s plnou mocí pro Slovensko se zmocňuje, by ustanovení tohoto zákona přizpůsobil tamním poměrům.

Článek III.

Zákon, jehož provedení se ukládá ministrovi financí nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Ačkoli nepřirozený nadbytek peněz, přivoděný válečnými poměry, stlačil úrok z hotovostí, které obecenstvo ukládá u peněžních ústavů, na nejmenší míru, jsou tyto ústavy nuceny, žádati z úvěru, který sami poskytují, úrok vysoký, ježto výnos obchodu úvěrového, schopného pojmouti jen malou část hotovostí, spravovaných ústavem, musí stačiti k zúrokování hotovostí ležících ladem a k úhradě zvýšené režie. Úrok ten pohybuje se mezi 6 až 9 a více procenty. Zvětšená potřeba peněz, která se počíná jeviti, tuto vysokou sazbu pravděpodobně nesníží, ba v mnohých případech spíše zvýší.

Naproti tomu vybírá stát z dluhovaných mu přímých daní 2 6/10 haléře z každých 200 korun denně (§ 3. zákona ze dne 9. března 1870, čís. 23. ř. z., ve znění čl. I. zákona ze dne 23. ledna 1892, čís. 26. ř. z.), což odpovídá 4.745 procentům, a z poplatků 5% (§ 28., odst. 1., zákona ze dne 8. března 1876, čís. 26. ř. z. ve znění čl. II. zákona ze dne 23. ledna 1892, čís. 26. ř. z.).

Poplatníkům, které jejich podnikání nutí používati úvěru, vyplatí se tedy, zůstanou-li daně a poplatky dlužni, poněvadž vyzískávají rozdíl mezi úrokem, jehož dosáhnou umístěním, anebo ponecháním peněz (do výše dluhovaných dávek) ve svém podniku, a mezi úrokem z neplacených dávek, kterým se zatěžují.

Toto využívání státu přidělením úlohy laciného půjčovatele peněz neodpovídá nijak jeho nynější finanční situaci.

Účelem navrhovaného zákona není ovšem, docíliti vyššího výnosu úroků z prodlení (poslední zjištěný roční výnos úroků z prodlení z přímých daní v našich zemích bez Slovenska činil 2,279.739 korun), nýbrž přinutiti bez opatření dalších poplatníky ke včasnému placení daní a poplatků. Takovéhoto automaticky působícího donucovacího prostředku je třeba tím více, že finančním úřadům, přetíženým jinými nutnými pracemi, nezbývá namnoze času, aby poplatníkům jejich povinnost připomínaly normálními prostředky.

Navrhované zvýšení úroků jest sice velmi značné, ale je plně ospravedlněno nákladností a spěšností úkolů, které má stát plniti, jakož i všeobecným nadbytkem prostředků; jest ostatně rázu přechodného a bude po návratu urovnanějších poměrů hospodářských nahraženo mírnějšími ustanoveními.

Navrhovanou změnou má se dosíci také jednodušší počítání úroků z přímých daní.

Zvýšení úroků z prodlení vyvolává nutnost, aby zvýšeny byly též úroky náhradní, které stát za určitých přísných podmínek nahražuje z daní a poplatků přeplacených stranou. Výše těchto úroků rovnala se dosud výši úroků z prodlení. Stačí stanoviti je nadále 5 procenty, kteréžto procento značně převyšuje úrok dosažitelný uložením peněz u peněžního ústavu, ba též úrok mnohých ukládacích papírů.

V ohledu formálním navrhuje se, aby byla osnova nejrychleji přikázána finančnímu výboru s povinností, aby příštího dne podal zprávu plenu Národního shromáždění.

V Praze 29. října 1919.

Ministr financí:
Sonntág v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP