Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1814.

Odpověď

ministra veřejných prací na dotaz člena Národního shromáždění Dra. Josefa Schieszla a soudruhů tisk č. 1705 o způsobu provádění prací při stavbě III. patra na budově ministerstva veřejných prací.

Při veřejném ofertním řízení na přístavbu III. patra v budově německého reálného gymnasia na Smíchově, v němž umístěno jest zatímně ministerstvo veřejných prací, rozepsaném podle podrobných výkazů prací, došlo v ustanovené lhůtě 18 nabídek, jichž konečné sumy pohybovaly se postupně v mezích od K 665.837.63 do K 963.023.10. Činil tudíž rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší nabídkou 297.185.57.

Tento veliký rozdíl ve výši nabídek nebylo lze vysvětliti jinak, nežli že oferenti, kteří podali nabídky zřejmě nízké, neuvědomili si náležitě obtíží, které jsou s přístavbou spojeny, ježto stavitel jest značně obmezován ve svých disposicích tím, že stavba provedena býti musí za nerušeného úřadování v ostatních patrech budovy, ve lhůtě velice krátké, a že oferenti, kteří podali nabídky nepoměrně vysoké, obtíže ty snad přeceňovali.

Při zevrubném prozkoumání došlých nabídek bylo zjištěno, že v pěti nejnižších ofertách objevují se při nejdůležitějších položkách ofertního výkazu prací jednotkové ceny nepřiměřeně nízké, které nemohou zaručiti řádné provedení stavby, vymykají se z důvodů svrchu uvedených z rámce běžných prací stavebních. V každém směru vyhovovala teprve nabídka v pořadí šestá stavitelů bratří Němců, z nichž jeden byl svého času zaměstnán při novostavbě, která se přístavbou III. patra rozšiřuje, po celou dobu stavby jako samostatný stavbyvedoucí a který je tudíž se všemi konstruktivními podrobnostmi této budovy dokonale obeznámen. Pro přijetí této nabídky, která byla přiměřená nynějším drahotním poměrům i obtížím, s touto stavbou spojeným, rozhodla též okolnost, že byli jmenovaní stavitelé ze všech živnostníků smíchovských, kteří nabídku podali, nejlevnější, a že městský úřad na Smíchově podáním svým ze dne 16. července 1919 č. j. 23.294/19-III. žádal, aby hledíc na velikou nezaměstnanost místních živnostníků stavebních zadáno bylo provedení přístavby staviteli místnímu.

Jmenovaným stavitelům zadány byly kromě toho hned po převratu z volné ruky stavební práce potřebné k upravení místností, zabraných pro ministerstvo veřejných prací v budově něm. reálného gymnasia na Smíchově, v budově kanalisační komise na Smíchově a v budově č. 18. v Praze III. v Karmelitské ul. Šlo jen o probourání dveří, zřizování nových příček, opravy omítek, maleb a vyčistění budov a pod., jichž nezbytně bylo zapotřebí, aby mohlo ministerstvo veřejných prací zahájiti činnost. Jelikož šlo tu o naléhavou, neodkladnou potřebu a o důležité zájmy veřejné, bylo zadání z volné ruky odůvodněno a podle ustanovení § 5. odst. d. ministerského nařízení ze dne 3. dubna 1909 č. 61 ř. z. dovoleno. Volba padla na stavitele bratry Němce proto, že jsou živnostníky smíchovskými a že při zabrání místností prováděli v budově něm. reálného gymnasia právě práce dokončovací na vrub bývalého podnikatele této novostavby.

Pokud se týče používání "popela" ku přípravě malty, bylo zjištěno, že při provádění III. patra na budově ministerstva veřejných prací, které se děje pod dohledem státního technika, skutečně přimícháváno bylo do říčního písku, určeného k výrobě malty ke zdění, něco popela a škváry z továrny Ringhoferovy. Správce stavby přivolil k užití popela a škváry po náležitém prosetí, donucen nedostatkem říčního písku pražského, a to v přesvědčení, že tím jakost malty neutrpí. Jelikož se však tento postup nesrovnával s přesným zněním stavebních podmínek, byl od vrchního dozoru zakázán. Tvrzení, že by škvára obsahovala látky živočišné, nutno vyvrátiti poukazem na to, že škvára vzniká procesem spalovacím tak, že všecky organické látky se zničí. Že škvára nepůsobí zhoubně na chemický proces zatvrdování, jest potvrzeno zkušeností, neboť užívá se jí hojně při stavbách pozemních za přípravu betonu. V daném případě bylo pak na stavbě samé zjištěno již nyní, že malta, připravená přimíšením škváry, co do tvrdosti a pevnosti vyrovná se úplně maltě z režného písku.

Aby otázka, zda-li popel přimíšený k písku působil nepříznivě na zatvrdování malty a tím stavbu znehodnocoval, byla objasněna i po stránce odborně vědecké, vyžádáno bylo posudku ústavu pro zkoušení staviv při české vysoké škole technické v Praze. Obšírný posudek tohoto ústavu ze dne 30. října 1919, podle něhož z odebraného na stavbě vzorku zjištěno, že činil obsah přimíšeného popela celkem 10.5 % váhy písku, vyzněl v nález, že "přidáváním popela k maltě nenastalo celkové znehodnocení stavby, protože bylo při přípravě malty šetřeno všech ostatních důležitých podmínek, t. j. bylo použito potřebného množství dobrého vápna, jakož i dobrého říčního písku".

Ze zprávy stavebního dozoru vychází, že náklad na získání, dovoz a prosetí 1 m3 škváry, jakož i na odvoz zbylého odpadku (skoro 50 %) není menší než cena 1 m3 pražského písku bagrovaného, tak že nelze pro užití škváry podkládati podnikatelům úmysl zištný.

Jestli by však podnikatelům z přimíšení popela a škváry do písku přece vyplynul nějaký, třeba nepatrný prospěch finanční, bude jim po náležité kalkulaci podle zjištěného množství přimíšeného popela učiněna při kolaudaci přiměřená srážka z jejich výdělkové sumy.

Pokud spravuji resort mi svěřený, šetřím a šetřiti budu i nadále všech platných pravidel o zadávání státních prací a dodávek, postaral jsem se již od počátku stavby, o níž jde, o náležitý dozor na provádění její a na dodržování podmínek, uložených podnikatelům a budu tak činit i při všech dalších státních stavbách a dodávkách.

V Praze dne 3. listopadu 1919.

Ministr veřejných prací:
A. Hampl, v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP