Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1810.

Odpověď

ministerského předsedy na dotaz člena Národního shromáždění Josefa Šamalíka a (tisk č. 1580) o ochraně příslušníků československé republiky,

v Rakousku.

Podle informací ministerstva věcí zahraničních, které jest v tomto případě především věcně příslušné, odpovídám na shora uvedený dotaz takto:

Již proti nařízení zemské vlády solnohradské ze dne 28. května 1919 o propouštění nerakouských zaměstnancův i proti nařízení téže zemské vlády ze dne 19. srpna 1919 o vypovídání cizinců ze Solnohradska bylo diplomatickou cestou zakročeno a bylo při tom pohroženo odvetou, budou-li uvedená nařízení prováděna proti našim příslušníkům. Když pak bylo vydáno nařízení vídeňské vlády ze dne 10. září 1919 o vypovídání cizinců z Rakouska vůbec, bylo zakročeno stejným způsobem; rovněž tak po vydání výnosu magistrátem v Linci a Welsu, jímž bylo vzhledem k bytové nouzi nařízeno, aby se osoby, nemající domovského práva a pevného postavení v městě, z města vystěhovaly.

Na to odpověděla zemská vláda hornorakouská, že rakouský státní úřad vnitra již telegraficky nařídil, aby se při provádění nařízeného vypovídání, pokud jde o příslušníky československé, postupovalo s největší šetrností a také zemská vláda hornorakouská vyslovila naději, že nebude žádného důvodu k rekriminacím a opatřením odvetným.

V jednom případě, který byl naším plnomocníkem zemské hornorakouské vládě oznámen, a kde se úředník okresního hejtmanství k občanu československé republiky nechoval tak, jak nařízeno, bylo zavedeno vyšetřování a zemská vláda požádala, aby jí podobné případy hned byly oznamovány, a slíbila přísně zakročiti proti viníkům. Zároveň žádala zemská vláda, aby bylo vzato na vědomí, že vypovídání vůbec nemá politických podkladů a že bylo zaviněno pouze nouzí bytovou a nouzí vyživovací.

Konečně dopisem ze dne 4. listopadu t. r. oznámil pražský zmocněnec republiky rakouské z rozkazu své vlády, že rakouský státní úřad vnitra a vyučování dal dne 18. září 1919 všem zemských vládám pokyn, aby při provádění ustanovení o vypovídání postupovaly, pokud jde o československé státní příslušníky, s největší šetrností, a aby hned patřičně poučily podřízené úřady. O tom opatření byl také vyrozuměn náš plnomocník ve Vídni.

Rakouská vláda zároveň vyslovila ochotu, aby hned počalo jednání o vzájemné úpravě dalšího pobytu našich příslušníků v Rakousku a rakouských příslušníků v našem státě.

Vláda republiky československé, a to především příslušné ministerstvo věcí zahraničních, bude i nadále této věci věnovati bedlivou pozornost a neopomine nic, čím by tuto akci uspíšilo a dosáhlo výsledku, který by zájmům našich příslušníků v nejvyšší míře vyhovoval.

V Praze 6. listopadu 1919.

Ministerský předseda:
Tusar v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP