Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1809.

Zpráva

kulturního výboru o II. části resoluce (č. t. 1297) o zavedení občanské nauky do škol vrácené Národnímu shromáždění k novému uvážení.

Národní shromáždění českoslov. usneslo se v sedění dne 15. července 1919 odkázati výboru kulturnímu k novému uvážení druhou část resoluce č. II. ve zprávě tisk 1297 počínající se slovy: a uvedlo jeve spojitost s celou soustavou mravní výchovy až: pro tento předmět.

Celá resoluce zněla: Ministerstvu školství se ukládá, aby činilo přípravy, aby byla zavedena občanská nauka, jakožto zvláštní předmět do škol, a uvedlo ji ve spojitost s celou soustavou mravní výchovy, jaká bude zavedena po odstranění náboženství ze škol, jakož aby se zavčas postaralo o vydání zvláštní učebnice pro tento předmět.

Proti přijetí resoluce v tomto znění vyslovili se ve schůzi Národního shromáždění poslanci dr. Jehlička a Kadlčák, obracejíce se především proti výroku obsaženému ne v navrhované resoluci, nýbrž ve zprávě průvodní, že výchova náboženská ve školách opírala se o staré mytologické představy a že vliv těchto představ ovládal i sociální morálku. Poslanec Kadlčák pokládá proto zprávu za »veřejný dokument, za projev, v němž jsou obsaženy věty a výroky nanejvýš urážlivé pro každého křesťansky cítícího člověka«. »Jest to, prý, nesmírná opovážlivost, když ve zprávě veřejného školního výboru odváží se někdo říci:

Protože pak zároveň výchova náboženská se opírala o staré mytologické představy. To jest nejvyšší urážka, jaká se nám může stát.«

Podobně divil se dr. Jehlička »tým pánom, ktorí zasedali v školskom výbore, že nechali dať do tekstu tejto zprávy taký výraz, takú vetu, že křestanská mravoveda je založené na mytologickom základě.«

Kulturní výbor jednal o věci dne 7. listopadu na základě zprávy podepsaného referenta. Bylo poukázáno k tomu, že pohoršení nad výrazem "mytologické představy atd.« jest vlastně nedorozumění, které vzniklo neporozuměním slovu mýtus a mytologický, které jsou ve vědeckém a filosofickém myšlení běžné ve významu, jenž vylučuje jakoukoli urážlivou nebo zlehčující tendenci. Mythy a mythologické představy se vyskytují všude tam, kde tradiční setrvačností se udržují představy, jejichž obsah neodpovídá pokročilejšímu poznání, a tam, kde řeč svými prostředky nestačí na konkretní vyjádření abstraktních pravd a jest nucena užívati metafor a všelikých obrazů. Tak jako fantasie jest spolučinná vedle pojmotvorné mohutnosti při vzletu myšlenek do transcendentna, kde není pro ně opory ve smyslovém vnímání, tak proplétají se ve světovém názoru náboženském a filosofickém živly mytické s vědeckými, fakta zkušenostní s domysly. V konstatování toho nelze spatřovati urážky žádného přesvědčení vůbec, ani náboženského.

Byl dále důraz položen na to, že snahy o provedení důsledků odluky církve od státu na poli výchovy školské neseny jsou stejným zájmem o mravní povznesení společnosti, jako o něm mluví vyznavači náboženství křesťanského. Mravní musí býti také nekatolík a proto nelze mravní výchovu nechat v odvislosti na nějaké konfesi. Základ pro výchovu mravní nutno hledati v etice positivní, která je povznesena nad náboženské různosti a schopna vyhověti požadavkům výchovy při jakémkoli přesvědčení náboženském. To vskutku mravní, to mravně vznešené, co podává etika křesťanská, je plně obsaženo a beze zbytku v etice positivní. Etický vývoj vyvrcholil zásadou humanity, příkazem: Miluj bližního jako sebe samého, a toto vyvrcholení nestalo se jen v křesťanství, nýbrž také jindy a to mnohem dříve.

A je-li tato zásada vodítkem mravní výchovy, nelze, aby při tom katolické děti měly nějakou ujmu na svém náboženském přesvědčení, a nelze, aby ti, kdo usilují o nábožensko-mravní výchovu, učiní-li východiskem a vodítkem něco jiného. Pro toto stanovisko a veden snahou přispěti v zájmu dobré věci k dorozumění kulturní výbor učinil v původním znění vrácené zprávy změnu a navrhuje Národnímu shromáždění přijmouti tuto

resoluci:

Ministerstvu školství se ukládá, aby činilo přípravy, aby byla zavedena občanská nauka jakožto zvláštní předmět do škol, a uvedlo ji ve spojitost s celou soustavou mravní výchovy, jaká bude zavedena v době, kdy náboženství nebude povinným předmětem vyučování, jakož aby se zavčas postaralo o vydání zvláštní učebnice pro tento předmět.

V Praze 6. listopadu 1919.

Předseda:
Referent:
Dr. Srdínko v. r.
Dr. Frant. Krejčí v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP