Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1805.

Návrh

členů Národního shromáždění Frant. Petrovického, B. Fischera, Rebše, Sládka, Hatláka, Vil. Votruby a soudruhů, by k zákonu ze dne 27. května 1919 č. 305 sb. z. a n. (částka LXV. ze dne II. června 1919), jenž se týká prozatímních opatření na ochranu vynálezů, byl připojen tento

dodatek:

»občan československý, i ten, jehož bydliště po čas války bylo mimo oblast československého státu, má v československé republice nárok na prioritu své patentní přihlášky, učiněné ve kterémkoli státě ode dne 26. července 1913, předloží-li pouhý věrohodný opis této patentní přihlášky.

Českoslovenští legionáři mohou uplatniti svá prioritní práva v československé republice, když věrohodně prokáží, kdy vynález učinili.«

Důvody.

Zákonem ze dne 27. května 1919 č. 305 jsou občané československé republiky zkráceni a poškozeni ve svých právech a žádáme proto za bezodkladnou nápravu vydáním dodatku k řečenému zákonu, jímž by křivda byla napravena, neboť československý občan musí míti ve svém státě v našem státě na př. říšským Němcům.

Podle nařízení ministerstva pro veřejné práce ze dne 1. prosince 1915, č. 349 ř. z. bylo podle císařského nařízení ze dne 29. srpna 1914, č. 227 ř. z. ustanoveno, že prioritní lhůty pro patentní přihlášky, pokud nezanikly před 26. červencem 1914, se prodlužují až do dne, který bude nařízením ustanoven.

Podle tohoto nařízení a podle vyhlášky ministerstva veřejných prací ze dne 1. prosince 1915, č. 350 ř. z. kterou se ustanovují lhůty prioritní pro příslušníky různých států, může na př. říšský Němec přihlásit a obdržeti pro celou oblast československé republiky patent s německou prioritou, předloží-li pouhý ověřený opis své patentní přihlášky u patentního úřadu v Berlíně ode dne 31. července 1913 učiněné.

Podobné právo bylo zákonem ze dne 27. května 1919, č. 305 československému občanu vzato, neboť on neobdrží podle své rakouské patentní přihlášky, na kterou mezi tím byl udělen rakouský patent, nový československý patent pro celou oblast československého státu s prioritou rakouskou, nýbrž on může ohlásiti svůj rakouský patent k pouhému uplatnění pro Čechy, Moravu a Slezsko. Proti říšskému Němci ztrácí tedy československý občan nárok na udělení samostatného patentu, platného pro celou oblast československé republiky, a na prodloužení doby platnosti patentu, jakož i jiné výhody. Věc jasně vysvětlí tyto příklady:

Říšský Němec přihlásil u patentního úřadu v Berlíně svůj vynález k patentování dne 1. srpna 1913 a obdržel dne 15. března 1914 něm. říšský patent. Během jednoho roku, tedy do 1. srpna 1914, mohl dotčený říšský Němec přihlásiti svůj vynález k patentování v Rakousku s prioritou německou, což neučinil, takže by býval nároku na prioritu pozbyl, kdyby výše jmenovanými nařízeními nebyla lhůta prioritní prodloužena. Ježto tato nařízení jsou platná i pro náš stát, může říšský Němec dnes a až do dne, který teprve bude ustanoven, na svou německou patentní přihlášku, učiněnou dne 1. srpna 1913, ohlásit u našeho československého patentního úřadu patent s německou prioritou ze dne 1. srpna 1913.

Týž říšský Němec má tudíž do dneška a dále u nás zabezpečeno prioritní právo od r. 1913, tedy již přes 6 roků, on mohl během těchto let svůj vynález v bývalém Rakousku a nyní též u nás zužitkovat a když dnes svůj vynález u nás přihlásí k patentování s německou prioritou ze dne 1. srpna 1913 a patent mu bude na př. 1. srpna 1921 udělen, může tento svůj československý patent udržovati v platnosti u nás až do r. 1936, při čemž prioritní právo mu trvalo od 1. srpna 1913 do 1. srpna 1921, tedy 8 let.

Při tom obdrží onen říšský Němec, nač hlavně poukazujeme, československý patent pro celou oblast našeho státu, tedy nejen pro Čechy, Moravu a Slezsko, nýbrž i pro Slovensko. Při tom nemusel týž říšský Němec u nás až po dobu přihlášení nic platit, nemusí předkládati doklady o stavu své německé patentní přihlášky atd.

Porovnejme podobný případ příslušníka naší republiky. Řekněme, ze Moravan-vynálezce přihlásil také 1. srpna 1913 ve Vídni svůj vynález k patentování, na nějž obdržel dne 15. března 1914 rakouský patent. Ačkoli jest řečené nařízení ministerstva pro veřejné práce ze dne 1. prosince 1915, č. 349 ř. z. platné i pro naší republiku, zamítne patentní úřad v Praze podle ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, č. 305 dotčenému Moravanu-vynálezci jeho čsl. patentní přihlášku s prioritou vídeňskou a odkáže ho, by svůj rakouský patent přihlásil k pouhému uplatnění pro Čechy, Moravu a Slezsko, takže Moravan-vynálezce ztrácí ochranu pro Slovensko.

Tedy:

1. Moravan-vynálezce neobdrží čsl. patent pro celou oblast československého státu, říšský Němec obdrží.

2. Moravan-vynálezce platil za rakouský patent roční patentní taxy od r. 1914 až do r. 1919, tudíž za 6 let; říšský Němec neplatil nic.

3. Pro Čechy, Moravu a Slezsko uplatněný rak. patent Moravana-vynálezce má dobu trvání pouze do r. 1929, kdežto čsl. patent říšského Němce má dobu trvání až do r. 1936, tudíž o 6 roků delší, a vedle toho platí mu patent i pro Slovensko.

Moravan-vynálezce ztrácí tudíž nejen peníze, dobu trvání patentu a patentní ochranu pro Slovensko, ale ztrácí i radost, kterou by mu způsobil československý, na jeho vynález udělený patent, on cítí, že se mu děje křivda a ztrácí chuť k práci a podnikání.

Nastal-li případ, že rak patent Moravana-vynálezce propadl pro nezaplacení taxy, což při válečných poměrech se stávalo, tu Moravan-vynálezce svůj rakouský patent nemůže ani u nás uplatniti, nýbrž musel by napřed ve Vídni pokorně prositi, aby mu ve Vídni dovolili zaplatiti dodatečně veškeré splatné patentní taxy a prohlásili patent za platný. Běda Moravanu-vynálezci, kdyby řekl ve Vídni pravdu, že mu na rakouském patentu nezáleželo, že čekal rozpadnutí Rakouska a proto tedy neplatil, ale že nyní chce uplatniti patent v českoslov. republice, tu by jistě špatně pochodili a nedočkal by se obnovení patentu.

Tedy nejen že Moravanu-vynálezci bylo zákonem ze dne 27. května 1919, č. 305 vzato prioritní právo, nýbrž on by byl (v posledním případu) nucen jako svobodný občan prositi a platiti ve Vídni, tudíž v cizím, nepřátelském státě, aby doma v československé republice domohl se i těchto sporých práv, kterých mu zákon ze dne 27. května 1919, č. 305 poskytuje.

Takové pokoření našich svobodných občanů nesmíme trpěti a musíme zameziti.

Vedle toho jest zákon ze dne 27. května 1919, č. 305 nespravedlivý, neboť neměří stejným loktem: Jednomu českoslov. občanu-vynálezci, kterému rakouský patent byl udělen, bylo právo na přihlášení československého patentu vzato, kdežto jinému čsl. občanu-vynálezci, kterému do 11. června 1919 rak. pat. udělen nebyl, toto právo platí.

Přijetím dodatku k zákonu ze dne 27. května 1919, č. 305 budou křivdy právě uvedené napraveny a čsl. občan-vynálezce nebude se cítit pokořena. Když nebude chtít, aby jeho vynález byl znovu patentním úřadem v Praze co do novely prozkoumáván, pak nemusí žádat o nový čsl. patent s prioritou vídeňskou neb jinou a volí jiná ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, č. 305.

My musíme míti na zřeteli, že jsme zbudovali stát nový a že tudíž svým občanům musíme dáti prioritní právo, ať přihlásili svůj vynález k patentování ve kterémkoli státě, neboť my jsme neměli patentního úřadu na své půdě a proto nám musí býti jedno, ve kterém cizím státě čsl. občan-vynálezce svůj vynález k patentování přihlásil a nesmíme se omezovati pouze na Vídeň a Budapešť. Nesmíme také omezovati čsl. občany-vynálezce v jejich právech a rozhodně nesmíme poskytovati cizincům více práv než vlastním státním občanům.

Přijetí odstavce dodatku k zákonu c. 305, týkajícího se čsl. legionářů, je naší povinností, abychom ukázali, že i v tomto směru na ně v jejich prospěchu myslíme.

Rychlé uplatnění dodatku k zákonu č. 305, na začátku uvedeného, jest nutné, aby se zamezily nenahraditelné škody československých vynálezcův a odčinily křivdy, které čsl. občana vynálezce postihují.

Návrh tento budiž přikázán výboru právnímu.

V Praze 7. listopadu 1919.

Fr. Petrovický, B. Fischer, V. Rebš, Sládek, Hatlák, Vil. Votruba,

Jaromír Špaček, Dr. Ja. Brabec, Dr. Schieszl, Dr. Jar. Matoušek, Viková-Kunětická, Dr. Mareš, J. Veselý, Dr. Fáček, Sís, V. Dyk, Dr. Syllaba, Dr. Scheiner, Vojtěch Čipera, B. Král, Dr. Franta.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP