Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919

Tisk 1802.

Návrh

členů Národního shromáždění Vlad. Hatláka, Vil. Votruby a druhů na nouzovou stavbu lokální dráhy ze Šilperka do Hostýna.

Podepsaní žádají návrhem svým, aby bezodkladně zařízena byla nouzová výstavba lokální dráhy ze Šilperka na Moravě do Hoštýna s připojením na hlavní trať z Olomouce do České Třebové a odůvodňují tento návrh svůj takto:

Již před válkou byla tato trať bývalým ministerstvem železnic ve Vídni trasována a stavba povolena, i veškerým podmínkám pro stavbu tu se strany interesentů též vy hověno, a od okresu částkou K 140.000 přispěno, což také složeno, leč vypuknutím války stavba ta se oddálila a celý elaborát zaležel ve Vídni.

Jak stavba tato jest potřebná, dokazuje především stálá velká nezaměstnanost v okrese šilperském, kde zejména nyní již přes 600.000 korun jako podpora pro nezaměstnané se vyplatilo, a není vyhlídky, kdy lid ze severní Moravy a východních Čech bude míti nějaké zaměstnání, neboť podniky průmyslové pro nedostatečné železniční spojení rozšiřovati, ani nově zřizovati se nemohou a nynější stěží jen při životě se drží, tedy: ježto lid dělnický zaměstnání, jímž by se mohl uživiti, doma nenalézal, neboť horská štěrkovitá půda výživy neposkytuje, stěhoval se houfně za hranice - zejména do Německa, odkud nyní musí se vraceti, čímž nezaměstnanost, nespokojenost a bída dostupuje v kraji tomto nejvyššího vrchole. Připojením trati ze Šilperka do Hoštýna bude tomu všemu pomoženo.

Jak velké výhody trať tato pro republiku československou bude míti, zvláště když její rentabilita je zajištěna, dokazuje již to, že dřívější vláda, která k takovým podnikům zejména na české severní Moravě a ve východních Čechách, kde lid výživu z této trati nalezne, vždy macešsky se chovala, provésti tuto stavbu přece se odhodlala, což jedině - jak již uvedeno - se zdrželo válkou.

Historický má se věc této dráhy takto:

Již r. 1900 byla podána na základě usnesení moravského zemského sněmu ze dne 27. března 1900 petice, aby byla zřízena železniční trať ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové, jako stavba nouzová na vrub státu a země, a to u vlády a moravského zemského sněmu od obcí dotčených.

Mor. sněm a zemský výbor doporučily vládě provésti tuto stavbu.

Přes to nebylo v následujících letech v této věci nic podniknuto.

Teprve v předešlém roce vyslalo ministerstvo železnic, po nové urgenci, úředníka ředitelství státních drah v Olomouci, aby konal šetření o projektované lokální dráze.

Mor. zemský výbor učinil ve schůzi ze dne 19. října 1908 nové usnesení, aby popohnal stavbu této lokálky, a předložil je ministerstvu železnic.

Na to oznámilo ministerstvo železnic mor. zemskému výboru výměrem ze dne 14. července 1909, čís. 36486, že ministerstvo nemůže pomýšleti na stavbu řečené železniční trati ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové státním nákladem.

Toto odepření odůvodňuje ministerstvo železnic tím, že podle konaných šetření tato lokální dráha ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové z všeobecného národohospodářského hlediska bude míti význam pouze podřízený a sloužiti bude pouze potřebám místním, a nelze tudíž mluvit o rentabilitě této železniční trati.

Na tento názor ministerstva železnic zaslala obecní zastupitelstva Červené Vody, Šilperka, Králík, Mor. Třebové, Jedlí, Crhova, Herbotic, Heřmanic, Písařova, Jakubovic, Kosov a jiných devíti obcí tuto odpověď:

O stavbě této trati jako stavbě nouzové bylo již opětovně jednáno a stavba ta uznána za nezbytnou již v anketě, jež se konala dne 23. října 1899 v Brně za předsednictví pana místodržitele moravského.

V sedění mor. zemského sněmu ze dne.1. října 1909 navrhl železniční výbor:

Vysoký zemský sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby konal v tom směru šetření a učinil potřebné kroky u vlády, aby docela krátká spojovací trať ze Šilperka do Hoštýna co nejdříve na státní útraty byla vystavěna, a tento návrh byl poslanci dr. Fischerem a Hirthem podrobně odůvodněn a mor. zemským sněmem přijat.

Tato železniční trať jest nejen nezbytná pro dotčené kraje, nýbrž pro tuto dráhu jest zajištěna dostatečná rentabilita.

Ze všeobecného národohospodářského hlediska má lokální dráha ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové veliký význam, neboť údolí Březné vidí svou budoucnost pouze v uskutečnění tohoto železničního projektu.

Pokud není tento projekt zajištěn, neusadí se v údolí Březné žádný cizí průmyslový podnik.

Důkazů toho jest dosti po ruce, neboť v posledních 10 letech 9 velkých textilních firem pomýšlelo v Šilperku založiti průmyslový podnik, než upustily všechny od toho, ježto nebylo spojení železničního mezi Šilperkem a Hoštýnem.

Město Šilperk a okolní vesnice jsou selské obce, a životním zájmem těchto obcí je, aby se tam založily co nejdříve průmyslové podniky.

Obyvatelstva v Šilperku a okolních obcích ubývá rok od roku, ježto se mnoho dělníků stěhuje do říšskoněmeckých průmyslových krajin, a nelze tomu učiniti přítrž leč zřízením jmenované dráhy.

V Čer. Vodě, Šanově, Karlově, Písařově a Bílé Vodě jsou četné průmyslové podniky, které poznenáhlu od ručního provozování přecházejí k strojovému, avšak nebude-li zřízena železniční trať ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové, nebudou se moci nikdy dostatečně rozvinouti a s jinými konkurovati.

V Čer. Vodě vystavěna jest velká parní cihelna, cihly jsou dobré jakosti a našly by značný odbyt, kdyby železniční trať ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové byla zřízena. Zvětšení a rozvinutí této cihelny pak závisí na vystavění řečené dráhy. Tak se to má i s jinými průmyslovými podniky jako na příklad při trvající již větší mechanické tkalcovně v obci Jedlí, dřevařském průmyslu v Drozdově a j.

Na trati ze Šilperka do Hoštýna jsou žulová a mramorová ložiska, která železniční tratí přivedena budou k užitku.

Dále jsou tam velké pily, které budou dopravovati značné množství dříví, a továrna na zpracování dřeva rovněž jen zřízením projektované dráhy se zvětší a všechny tyto podniky stanou se schopnými konkurence.

Veliké lesy na této trati a vůbec v okresu šilperském i zábřežském zaručují těmto pilám značné zvětšení, tím také doprava dlouhého dříví a řeziva nabude nemalého rozsahu.

Březná jako vodní síla umožnila by, kdyby tu byla dráha, utvořiti nová průmyslová odvětví v této dosud zanedbané krajině.

Na trati z Hoštýna do Mor. Třebové jsou rozsáhlé hvozdy, rozsáhlé a známé moletinské, petrušovské a svanovské pískovcové lomy, jež poskytují velikého množství dopravního materiálu. Užitek těchto lomů nejen se zvětší, ale ještě jiné mnohé lomy bude lze otevříti, čímž doprava získá dnes netušených kvant.

Zřízením této dráhy získala by Morava přímého spojení nejzazšího severu s hlavním městem Brnem. Bylo by dosaženo nejkratšího spojení mezi Vratislaví a Brnem a mohla by osobní a nákladní doprava, která dnes se bere cestou na Bohumín po severní dráze, použití přímé trati via Mittelwalde.

Poněvadž hlavní trati dostoupily hranice své výkonnosti, byla by osobní a nákladní doprava na projektované trati ulehčením pro tyto dráhy a zaručovala by zároveň rentabilitu této nové trati.

Z toho lze usuzovati, že bližší spojení z Vratislavi přes Mittelwalde s československou republikou zaručilo by na projektované trati velkou dopravu.

Již z dopravy, kterou má místní dráha z Králík do Šilperka, jest vidno, že tato trať nejen hradí náklady provozovací, nýbrž zcela jistě dosahuje i čistého výtěžku, a proti druhým lokálním drahám tudíž jest výnosnější. Při vystavění projektované trati dlužno počítati se značnou dopravou průvoznou, jež rentabilitu této dráhy dokonale zajišťuje.

Pro vystavění trati ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové padá především na váhu průvozná doprava dolnoslezského uhlí.

Zboží, jež se na trvající lokální dráze nyní dopravuje, a jehož množství rok od roku stoupá, směřovati bude většinou k Hoštýnu, poněvadž produkty zemědělské a průmyslové v údolí Březné vyrobené po většině nacházejí odbyt na jihu, čehož důvod i v tom dlužno hledati, že při dnešním nejvýš nepříznivém spojení železničním, část zemědělských výrobků povozem se dopravuje do sousedních měst Lanškrouna, Zábřeha, Šumperka; totéž platí pro dovoz různých nutných potřeb.

Vystavěnou projektovanou tratí bylo by odstraněno dosavadní nepříznivé spojení se Zábřehem a jinými severomoravskými městy.

Při stavbě železničního projektu z Králík do Šilperka a Hoštýna byla od okresu šilperského a interesentů na příspěvcích se brána suma 140.000 K, a to v domněnce, že celý projekt se uskuteční.

Vystavěna byla však pouze trať z Králík do Šilperka, ačkoli bylo žádáno příspěvků interesentů pro celý projekt z Králík do Šilperka a Hoštýna.

Okres při stavbě trati z Králík do Šilperka věnoval rád a ochotně, ač s napjetím všech sil, 140.000 K jako nezbytnou obět snahy pro povznesení okresu.

Vzhledem ke zřejmému odlidňování okresu, jehož příčinou je veliký nedostatek práce, jest nutno, aby republika přispěla tomuto kraji na pomoc a zakládajíc případné prostředky dopravní, zjednala existenční podklad zemědělství a především soutěže schopnému průmyslu.

Čilé vystěhovalectví z kraje pro nedostatek zaměstnání a úbytek nejlepších pracovních sil nemůže zajisté býti v zájmu státu, jehož první povinností jest, národní majetek zjednávati.

Prosba o vystavění projektované trati vyplývá tudíž pouze z udaných a skutečnou nouzí opodstatněných důvodů, poněvadž domácí obyvatelstvo našeho severomoravského kraje, nepřeje si úpadku své drahé vlasti, nýbrž podobně jako ostatní území usiluje v zájmu celkovém o udržení a pokrok svého vlastního kraje.

To však může se státi jen s pomocí státu.

Jelikož pak jde o kraj, který také po stránce turistické a povznesení návštěvy cizinců je důležitý a má nespornou velkou budoucnost, považují navrhovatelé za nutno, aby doporučili brzy uskutečniti tento návrh.

Ve směru formálním navrhují, aby návrh tento přikázán byl výboru dopravnímu.

V Praze 17. října 1919.

Vlad. Hatlák, Vil. Votruba,

Dr. Lukavský, Jaromír Špaček, V. Rebš, Petrovický Frant., B. Král, V. Dyk, Dr. Matoušek, Dr. Franta, Sís, Nohel, K. St. Sokol, Dr. Syllaba, Sládek, J. Veselý, Ing. Bečka, Boh. Fischer, Dr. Jar. Stránský, Viková-Kunětická, Dr. Mareš, Dr. Schieszl, Dr. Rašín.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP