ČÁST I.

Úmluva o Společnosti národů.

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

uznávajíce, že k rozvoji součinnosti mezi národy a k tomu, aby se jim zaručil mír a bezpečnost, jest třeba

přijati jisté závazky, že nechopí se zbraně,

udržovati jasné a veřejné vztahy mezinárodní, spočívající na spravedlnosti a čestnosti, zachovávati přísně předpisy mezinárodního práva, uznávané od nynějška jako závazné normy jednání vlád,

dbáti spravedlnosti a nejsvědomitěji zachovávati všechny smluvní závazky ve vzájemných vztazích mezi organisovanými národy;

přijímají tuto úmluvu, jíž se zakládá Společnost národů.

ČLÁNEK 1. - Zakládajícími členy Společnosti Národů jsou ony signatární mocnosti, jejichž jména jsou uvedena v příloze k této úmluvě, jakož i státy, rovněž jmenované v příloze, přistoupí-li k této úmluvě bez výhrady prohlášením, jež učiní úřadu tajemnickému do dvou měsíců od doby, kdy tato úmluva nabude platnosti, a jež bude notifikováno ostatním členům Společností.

Každý ze států, dominií a kolonií, jež se samy spravují a které nejsou uvedeny v příloze, mohou se státi členy Společnosti, bude-li jejich přijetí schváleno dvěma třetinami Shromáždění, předpokládaje, že poskytnou účinné záruky svého upřímného úmyslu zachovávati své mezinárodní závazky a že přijmou Společností předepsanou úpravu svých branných sil a své výzbroje vojenské, námořní a vzduchoplavební. Každý člen Společností může po dvouleté výpovědi vystoupiti ze Společnosti pod podmínkou, ze splní do té doby všechny své mezinárodní závazky, počítaje k nim i závazky plynoucí z této úmluvy.

ČLÁNEK 2. - Za Společnost jednají v mezích této úmluvy Shromáždění a Rada za pomoci stálého Úřadu tajemnického.

ČLÁNEK 3. - Shromáždění skládá se ze zástupců členů Společnosti.

Schází se v obdobích napřed učených a mimo to, kdykoliv toho vyžadují poměry, v sídle Společnosti neb na jiném místě, jež by bylo určeno.

Shromáždění nalézá o všech otázkách spadajících do oboru působnosti Společnosti neb které se dotýkají světového míru. Ve schůzích Shromáždění má každý člen Společnosti po hlasu a nesmí míti více, než tři zástupce.

ČLÁNEK 4. - Rada se skládá ze zástupců čelných mocností spojených a přidružených a ze zástupců čtyř dalších členů Společnosti. Tyto čtyři členy Společnosti vyvolí Shromáždění svobodně v obdobích, jež uzná za vhodná. Dokud členové nebudou Shromážděním vyvoleni, jsou členy Rady zástupcové Belgie, Brazilie, Španělska a Řecka.

Se schválením většiny Shromáždění může Rada určiti další členy, kteří mají na dále býti v Radě trvale zastoupeni. S tímtéž schválením může zvýšiti počet těch členů Společnosti, kteří mají býti vyvoleni Shromážděním, aby byli zastoupeni v Radě.

Rada se schází, kdykoliv poměry toho vyžadují, nejméně jednou ročně v sídle Společnosti neb na jiném místě, jež by bylo určeno.

Rada nalézá o všech otázkách spadajících do oboru působností Společnosti neb dotýkajících se světového míru. Každý člen Společnosti, jenž není zastoupen v Radě, bude vyzván, aby vyslal zástupce, jenž by zasedal jako člen ve schůzích Rady, kdykoli se projednávají otázky dotýkající se zvláště jeho zájmů. Ve schůzích Rady má každý člen v ní zastoupený po hlasu a nemůže míti více, než jednoho zástupce.

ČLÁNEK 5. - Není-li výslovně určeno jinak v této úmluvě nebo v ustanoveních této smlouvy, vyžaduje se k usnesení schůze Shromáždění nebo Rady souhlasu všech členů Společnosti ve schůzi zastoupených.

Věci týkající se jednacího řádu, jež se vyskytnou ve schůzích Shromáždění nebo Rady, počítaje k nim i určení komisí pověřených šetřením o určitých věcech, upravuje si Shromáždění neb Rada a rozhoduje se o nich většinou členů Společnosti ve schůzi zastoupených


První schůzi Shromáždění a první schůzi Rady svolá president Spojených států amerických.

ČLÁNEK 6. - V sídle Společnosti se zřídí stálý Úřad tajemnický. Skládá se z generálního tajemníka a z potřebného počtu tajemníků i personálu.

První generální tajemník je jmenován v příloze. Na příště jmenuje generálního tajemníka Rada se schválením většiny Shromáždění.

Tajemníky a personál tajemnického úřadu jmenuje generální tajemník se schválením Rady.

Generální tajemník Společnosti jest mocí svého úřadu generálním tajemníkem Shromáždění a Rady.

Náklady tajemnického úřadu nesou členové Společnosti podle klíče stanoveného pro mezinárodní kancelář Světového spolku poštovního.

ČLÁNEK 7. - Sídlem Společnosti je Ženeva. Rada může kdykoliv se usnésti, ze je překládá jinam.

Všechny funkce ve Společnosti neb v úřadech s ní souvisících počítaje k nim i úřad tajemnický jsou stejně přístupny mužům i ženám.

Zástupci členů Společnosti a jejich úředníci požívají při vykonávání funkcí svých výsad a svobod diplomatických.

Budovy a pozemky zabrané Společností, jejími úřady a schůzemi jsou nedotknutelné.

ČLÁNEK 8. - Členové Společnosti uznávají, že udržení míru vyžaduje omezení státního zbrojení na minimum, jež stačí k bezpečnosti státu a k vy nucení mezinárodních závazků společným postupem.

Rada připraví programy tohoto omezení přihlížejíc k zeměpisné poloze a zvláštním poměrům každého státu, aby je jednotlivé vlády uvážily a o nich rozhodly.

Tyto programy mají býti přezkoumávány a je-li třeba, revidovány nejméně každých deset let.

Až jednotlivé vlády tyto programy schválí, nesmí býti míra zbrojení v nich stanovená překročena bez souhlasu Rady.

Uznávajíce, ze soukromá tovární výroba střeliva a válečného materiálu budí závažné námitky, pověřují členové Společnosti Radu, aby uvážila a se vyslovila o opatřeních vhodných k tomu, aby se čelilo zlým účinkům výroby tohoto způsobu přihlížejíc k potřebám členů Společnosti, kteří nemohou továrně vyráběti střelivo a válečný materiál, jehož potřebují ke své bezpečnosti.

Členové Společnosti se zavazují, že si vzájemně budou sdělovati způsobem nejupřímnějším a nejúplnějším všechny údaje o míře a rozvrhu svého zbrojení, o svých programech válečných, námořních a vzduchoplavebních a o poměrech v oněch odvětvích svého průmyslu, jichž lze užíti k účelům válečným.

ČLÁNEK 9. - Utvoří se stálá komise, jez by podávala Radě svá dobrá zdání o tom, jak provésti předpisy článku 1. a 8., a vůbec o otázkách vojenských, námořních a vzduchoplavebních.

ČLÁNEK 10. - Členové Společnosti se zavazují, ze budou šetřiti a hájiti nynější územní celistvosti a politické nezávislosti všech členů Společnosti proti každému vnějšímu útoku. V případě útoku, hrozby neb nebezpečí útoku Rada uváží a vysloví se o prostředcích, jak zaručiti vynucení tohoto závazku.

ČLÁNEK 11. - Každá válka nebo hrozba válkou ať se přímo dotýká některého člena Společnosti nebo ne, prohlašuje se tímto výslovně za věc dotýkající se zájmů celé Společnosti, jejíž povinností jest, aby učinila opatření vhodná k tomu, aby se mír mezi národy účinně uchránil. V takovém případě generální tajemník svolá bez průtahů Radu k žádosti kteréhokoliv člena Společnosti.

Rovněž se prohlašuje, že každý člen Společnosti má právo, aby přátelsky upozornil Shromáždění nebo Radu na jakoukoliv okolnost, jež se dotýká mezinárodních vztahů a jež by mohla ve svých důsledcích zkaliti mezi národy mír nebo dobrou shodu, na níž mír závisí.

ČLÁNEK 12. - Členové Společnosti jsou za jedno v tom, ze vyskytne-li se mezi nimi spor, jenž by mohl vésti k roztržce, předloží věc buď řízení rozhodčímu nebo Radě k přezkoumání. Jsou dále za jedno v tom, ze v žádném případě nesáhnou ke zbrani dříve, než uplynou tři měsíce od rozsudku rozhodčích neb od referátu Rady.

V případech, jichž se tyká tento článek, musí býti rozsudek rozhodčích vydán v přiměřené lhůtě a referát Rady musí býti pořízen do šesti měsíců ode dne, kdy na ni spor byl vznesen.

ČLÁNEK 13, - Členové Společnosti jsou za jedno v tom, že vyskytne-li se mezi nimi spor, hodící se podle jejich mínění k rozsouzení rozhodčími, a nemůže-li tento spor býti uspokojivě řešen cestou diplomatickou, předloží celou spornou věc rozhodčímu řízení.

Za případy toho druhu, jež se obecně hodí k rozsuzováni řízením rozhodčím, prohlašují se spory o výklad smlouvy některé, o otázkách práva mezinárodního, o tom, je-li dána skutečnost, jež, kdyby byla prokázána, by zakládala porušení mezinárodního závazku, neb o rozsah a povahu náhrady, již jest dáti za takové porušení.

Rozhodčím soudem, před nějž věc přísluší, jest soud, na němž se strany dohodnou nebo soud, jenž byl smluven dřívějšími jejich úmluvami.

Členové Společnosti se zavazují, ze dostojí poctivě vyneseným rozsudkům a že nesáhnou ke zbrani proti kterémukoliv členu Společnosti, jenž se jim podvolí. Nevykoná-li se rozsudek, navrhne Rada opatření, jež by mu dodaly účinnosti.

ČLÁNEK 14. - Rada se pověřuje úkolem, aby připravila návrh Stálého mezinárodního dvoru soudního a aby jej předložila členům Společnosti. Tento dvůr soudní bude nalézati o všech sporech rázu mezinárodního, jež strany naň vznesou. Bude též podávati dobrá zdání o sporech neb otázkách, jež naň vynese Rada nebo Shromáždění.

ČLÁNEK 15. - Vyskytne-li se mezi členy Společnosti spor, jenž by mohl vésti k roztržce, a nepodléhá-li tento spor řízení rozhodčímu po rozumu čl. 13, jsou členové Společnosti za jedno v to, ze jej předloží Radě. K tomu stačí, aby kterákoliv strana uvědomila o sporu generálního tajemníka, jenž učiní všechna opatření nutná k úplnému vyšetření a prozkoumání sporné věci.

K tomu cíli strany mu dodají jak možno nejdříve vylíčeni předmětu sporu se všemi závaznými skutečnostmi a písemnými doklady a Rada může ihned naříditi jejich uveřejnění.

Rada se přičiní, aby bezpečně dosáhla narovnání sporu. Zdaří-li se jí to, uveřejní, pokud to uzná za vhodno, zprávu, v níž uvede skutečnosti, výklady k nim se vztahující a podmínky narovnání.

Nepodaří-li se spor urovnati, Rada pořídí a uveřejní referát usnesený buď jednomyslně nebo většinou hlasů, v němž uvede ve známost okolnosti sporu a řešení, jež doporučuje jako nejslušnější a nejpřiměřenější.

Každý člen Společnosti zastoupený v Radě může rovněž uveřejniti výklad sporné věci a své vlastní závěry.

Byl-li referát Rady - nepřihlížeje k hlasům zástupců sporných stran - usnesen jednomyslně, členové Společnosti se zavazují, že nesáhnou ke zbrani proti žádné sporné straně, jež by se podvolila závěrům, k nímž dospěl referát.

V případě, že se Radě nezdaří, aby její referát byl přijat všemi členy mimo sporné strany, vyhrazují si členové Společnosti právo jednati tak, jak uznají za nutno k zachování práva a spravedlnosti.

Tvrdí-li některá strana a uzná-li Rada, že spor se týká otázky, kterou mezinárodní právo přenechává výhradně její pravomoci, zjistí to Rada ve svém referátě, aniž dá pokyny o jeho řešení.

Rada může v případech, na něž se vztahuje tento článek, spor předložiti Shromáždění. Spor musí býti vznesen na Shromáždění, žádá-li o to některá strana; tato žádost musí býti podána do 14 dnů od okamžiku, kdy spor byl předložen Radě.

V případech vznesených na Shromáždění platí o jednání a pravomoci Shromáždění ustanovení tohoto článku a článku 12., upravující jednání a pravomoc Rady, s tou výhradou, že referát podaný Shromážděním za souhlasu zástupců členů Společnosti, kteří jsou zastoupeni v Radě a většiny ostatních členů Společnosti, nepřihlížeje v žádném případě k zástupcům sporných stran, má stejný účinek jako referát přijatý všemi členy Rady až na zástupce sporných stran.

ČLÁNEK 16. - Sáhne-li některý člen Společnosti ke zbrani nedbaje závazků, jež na se vzal podle článku 12., 13. nebo 15. má se ipso facto za to, jako by se dopustil činu válečného proti všem ostatním členům Společnosti. Tito členové se zavazují, že přeruší s ním ihned všechny vztahy obchodní a finanční, že zakáží všechny vztahy mezi svými příslušníky a příslušníky státu, jenž porušil smlouvu, a že zastaví všechny finanční, obchodní a osobní styky mezi příslušníky provinilého státu a příslušníky kteréhokoliv jiného státu, ať členem Společnosti je nebo není.

V tomto případě jest povinností Rady, aby doporučila jednotlivým vládám, o něž jde, stav vojska, sil námořních a vzduchoplaveckých, jimiž každý z členů Společnosti přispěje k branné moci určené k tomu, aby se zjednalo platnosti závazkům ze Společnosti plynoucím.

Členové Společnosti jsou mimo to za jedno v tom, že si vzájemně poskytnou pomoc při provádění hospodářských a finančních opatření, jež by bylo ve smyslu tohoto článku učiniti, tak, aby snížily na minimum ztráty a závady, jež by z nich vyplynuly. Rovněž si vzájemně poskytnou pomoc, aby odolaly zvláštním opatřením, jež by proti některému z nich učinil stát porušivší smlouvu. Učiní nutná opatření, aby usnadnily průchod svým územím válečným silám kteréhokoliv člena Společnosti, jenž se účastní společného podniku, aby zjednána byla platnost závazkům ze Společnosti plynoucím.

Člen, jenž se dopustí porušení některého závazku, vyplývajícího z této úmluvy, může býti vyloučen ze Společnosti usnesením všech ostatních členů, kteří jsou zastoupeni v Radě.

ČLÁNEK 17. - V případě sporu mezi dvěma státy, z nichž jen jeden je členem Společnosti, nebo mezi státy, z nichž žádný není jejím členem, budou stát nebo státy mimo Společnost jsoucí vyzvány, aby za účelem vyřízení sporu na sebe vzaly povinnosti uložené členům, za podmínek, jež Rada uzná za spravedlivé. Vyhovějí-li tomuto vyzvání, platí o nich čl. 12. a 16. s výhradami, jež Rada uzná za nutné.

Po vydání této výzvy Rada zahájí ihned setření o okolnostech sporu a doporučí taková opatření, jaká uzná za nejlepší a v daném případě za nejúčinnější. Jestliže vyzvaný stát odepře vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti a sáhne ke zbrani proti některému členu Společnosti, lze použíti proti němu předpisů čl. 16.

Odeprou-li obě vyzvané strany vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti, může Rada učiniti jakékoliv opatření a dáti jakékoliv pokyny způsobilé k tomu, aby se zabránilo nepřátelským činům a aby se dosáhlo rozřešení rozepře.

ČLÁNEK 18. - Každá smlouva a každé mezinárodní ujednání, jež na příště bude uzavřeno členem Společnosti, musí býti ihned zapsáno Úřadem tajemnickým a jím uveřejněno jak možno nejdříve. Dokud není zápis vykonán, není žádné mezinárodní ujednání závazné.

ČLÁNEK 19. - Shromáždění může čas od času vyzvati členy Společnosti, aby znovu přezkoumali smlouvy, jež se staly nepoužitelnými, a mezinárodní poměry, jejichž další trvání by se mohlo státi nebezpečným pro světový mír.

ČLÁNEK 20. - Členové Společnosti uznávají, každý, pokud oň jde, že tato úmluva ruší všechny závazky a dohody mezi nimi, které by se nesrovnávaly s jejím zněním a zavazují se slavnostně, že na příště neuzavrou podobných smluv.

Vzal-li člen dříve, než do Společnosti vstoupil, na sebe závazky, příčící se znění této úmluvy, jest jeho povinností bez odkladu podniknouti kroky, aby se z těchto závazků vymanil.

ČLÁNEK 21. - Mezinárodní závazky, jako smlouvy o rozhodčích, a dohody určitých oblastí, jako doktrina Monroeova, jež zabezpečují udržení míru, nepokládají se za neslučitelné s kterýmkoliv ustanovením této smlouvy.

ČLÁNEK 22. - Následujících zásad se použije o koloniích a územích, jež následkem této války přestaly býti pod svrchovaností států, které je doposud spravovaly, a jsou obývány národními kmeny, neschopnými dosud, aby se samy ovládaly za zvlášť obtížných poměrů dnešního světa. Blaho a rozvoj těchto národů jsou posvátným posláním civilisace a proto musí býti pojaty do této úmluvy záruky, zabezpečující splnění tohoto poslání.

Nejlepším způsobem praktického uskutečnění této zásady jest svěřiti poručenství nad těmito národními kmeny státům pokročilým, které jsou podle svých prostředků, svých zkušeností a své zeměpisné polohy nejlépe s to, aby na sebe vzaly tuto odpovědnost, a které jsou ochotny ji na sebe vzíti; budou vykonávati toto poručenství jako mandatáři a jménem Společnosti.

Ráz mandátu musí býti rozličný podle stupně vývoje národnostního kmene, podle zeměpisné polohy území, jeho hospodářských podmínek a všech ostatních obdobných okolností.

Určité společenské celky, jež kdysi náležely k říši ottomanské, dosáhly takového stupně vývoje, že jejich ustavení se v neodvislé státy může býti prozatím uznáno s podmínkou, že rada a pomoc mandatářova budou státi po boku jejich správě do té doby, než budou s to, aby samy se řídily. Přání těchto společenských celků dlužno především vzíti v úvahu při výběru mandatářů.

Stupeň vývoje, jehož dosáhly jiné národní kmeny, zvláště středoafrické, vyžaduje toho, aby tam mandatář převzal správu území za podmínek, jež bráníce nepřístojnostem jako obchodu s otroky, obchodu se zbraněmi a alkoholem, by zaručovaly svobodu myšlení a vyznání, bez jakýchkoli omezení mimo ta, jichž vyžaduje udržení veřejného pořádku a dobrých mravů, jež by dále zabraňovaly zřizovati pevnosti, neb vojenské či námořní základny a poskytovati domorodcům vojenský výcvik, leda pro službu bezpečnostní a obranu území, a jež by konečně zabezpečovaly také ostatním členům Společnosti stejné podmínky směny a obchodu.

Konečně jsou území, jako jihozápadní Afrika a některé ostrovy jižního Tichomoří, jež jsouce řídce obydleny, malého rozsahu, vzdáleny od ústředí vzdělanosti nebo souvisíce s územím mandatářovým nebo pro jiné okolnosti mohou nejlépe býti spravovány podle zákonů mandatářových jako nerozlučná součást jeho uzemí, s výhradami záruk nahoře uvedených v zájmu domorodého obyvatelstva.

V každém případě mandátu má mandatář podávati Radě výroční zprávu o území sobě svěřeném.

Rozsah pravomoci, dozoru neb správy, jež má mandatář vykonávati, bude výslovně vymezen v každém jednotlivém případě Radou, leda že by se dříve členové Společnosti o tom dohodli mezi sebou.

Stálá komise bude pověřena tím, aby přijímala a zkoumala výroční zprávy mandatářů a aby podávala Radě svá dobrá zdání o otázkách, týkajících se provádění mandátu.

ČLÁNEK 23. - S výhradou ustanovení mezinárodních konvencí nyní platných nebo které budou napříště uzavřeny, a ve shodě s nimi členové Společnosti:

a) se vynasnaží zabezpečiti a zachovávati slušné a lidské podmínky pracovní pro muže, ženy a děti na vlastním území i v zemích, s nimiž jsou v obchodních a průmyslových stycích, a k tomu cíli zřizovati a udržovati potřebné mezinárodní organisace;

b) zavazují se, ze zajistí slušné nakládání s domorodým obyvatelstvem v územích podřízených jejich správě;

c) pověřují Společnost obecným dohledem nad úmluvami o obchodu s ženami a dětmi, i o obchodu s opiem a jinými škodlivými látkami;

d) pověřují Společnost obecným dohledem nad obchodem se zbraněmi a střelivem se zeměmi, v nichž dohled nad tímto obchodem jest nezbytný ve společném zájmu;

e) učiní nutná opatření, aby zabezpečili jistotu a zachovávání svobody styku a průvozu, jakož i slušné nakládání s obchodem, provozovaným kterýmkoli členem Společnosti, při čemž ovšem jest míti zřetel ke zvláštním potřebám krajin, zpustošených za války 1914-18;

f) se vynasnaží učiniti mezinárodní opatření, aby nemocem bylo předem bráněno a proti nim bojováno.

ČLÁNEK 24. - Všechny mezinárodní úřady, jež byly zřízeny dřívějšími kolektivními smlouvami, budou, předpokládaje souhlas stran, postaveny pod pravomoc Společnosti.

Všechny takovéto mezinárodní úřady a všechny Komise pro úpravu věcí mezinárodního zájmu, jež na příště budou zřízeny, budou postaveny pod pravomoc Společnosti. Ve všech věcech mezinárodního zájmu, jež upraveny jsou obecnými konvencemi, které však nejsou svěřeny mezinárodní komisi nebo úřadu, má tajemnický úřad Společnosti, žádají-li strany o to a přivolí-li Rada, shromažďovati a sdělovati potřebné informace i poskytovati potřebnou nebo žádoucí pomoc.

Rada může pojati do nákladů tajemnického úřadu náklady všech úřadů neb komisí, postavených pod pravomoc Společnosti.

ČLÁNEK 25. - Členové Společnosti se zavazují, že budou povzbuzovati a podporovati zřizování a součinnost národních dobrovolných organisací Červeného Kříže, náležitě pověřených, jejichž úkolem jest zlepšovati zdravotní stav, předcházeti nemoci a mírniti utrpení na světě.

ČLÁNEK 26. - Změny této úmluvy nabývají platnosti od ratifikace oněmi členy Společnosti, jejichž zástupcové tvoří Radu a většiny těch členů, jejichž zástupcové skládají Shromáždění.

Každý člen Společnosti má právo, aby odmítl přijati takovouto změnu této úmluvy, ale přestává v takovém případě býti členem Společnosti.

PŘÍLOHA.

I. Zakládající členové společnosti Národů, podepsavší Mírovou smlouvu.

Spojené Státy Americké. Haiti.
Belgie.Hedžaz.
Bolivie.Honduras.
Brazilie.Italie.
Ríše britská.Japonsko.
Kanada.Liberie.
Australie.Nikaragua.
Jižní Afrika.Panama.
Nový Zéland.Peru.
Indie.Polsko.
Čína.Portugalsko.
Kuba.Rumunsko.
Ekvádor.Stát srbsko-hrvatsko-slovinský.
Francie.Siam.
Řecko.Čechoslovensko.
Guatemala.Uruguay.

Státy pozvané, aby přistoupily k úmluvě:

Argentina.Nizozemí.
Čile.Persie.
Kolumbie.Salvádor.
Dánsko.Švédsko.
Španělsko.Švýcary.
Norsko.Venezuela.
Paraguay.

II. První generální tajemník společnosti Národů:

Ctihodný Sir James Eric Drummond, K. C. M. G., C. B.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP