Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 695.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne....................................................................1919,

kterým se doplňuje trestní řád hledíc k výroku rozsudku o ztrátě práva volebního.

Čl. 1.

Trestní řád soudní ze dne 23. května 1873, č. 1 19 ř. z. doplňuje se takto:

§ 1.

Mezi druhý a třetí odstavec §u 283 budiž vsunut tento odstavec:

"Odvolání dle odstavce prvního může býti též podáno do výroku, kterým se vyslovuje ztráta práva volebního, nebo proto, že takový výrok vynesen nebyl, ač to žalobce navrhnul."

§ 2.

§ 322 budiž doplněn tímto druhým odstavcem:

"Předmětem otázky na porotce je též výrok, byl-li trestný čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných, a má-li nastati proto ztráta práva volebního."

§ 3.

První věta §u 329 bude míti toto znění:

"Ku kladnému zodpovědění otázky viny, otázek daných o okolnostech přitěžujících, jakož i otázky, zda nastala ztráta práva volebního, je zapotřebí většiny nejméně dvou třetin hlasů."

§ 4.

§ 464 budiž doplněn tímto odstavcem:

"Odvolání může býti podáno též, pokud jde o výrok o ztrátě práva volebního, dle ustanovení třetího odstavce §u 283."

Čl. II.

V případech, ve kterých byl vydán rozsudek odsuzující po dni 18. února 1919 pro takový čin, pro který může nastati ztráta práva volebního dle zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb. z. a nař., a nebylo rozhodnuto v rozsudku o ztrátě práva volebního, vydá soud k návrhu veřejného žalobce po případném doplnění průvodního řízení a výslechu obou stran rozhodnutí, doplňuje-li rozsudek výrokem o ztrátě práva volebního.

Jestliže odsouzení se stalo porotou, rozhodne o tomto návrhu veřejného žalobce šestičlenný senát, složený dle §u 3. zákona ze dne 23. května l 873, č. 120 ř. z.

Veřejný žalobce musí příslušný návrh podati do dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona.

V případech, kde výrok o ztrátě práva volebního do rozsudku byl sice pojat; ale odsouzenému byly opravné prostředky proti tomuto výroku odepřeny, budiž tento uvědoměn, že má volnost užíti práva odvoláni dle tohoto zákona a běží proň lhůta odvolací od nastalého uvědomění. Prostředek opravný, jehož po případě užil, který mu však nebyl připuštěn, buď nyní vyřízen jako odvolání dle tohoto zákona.

Čl. III.

Zákon tento nabývá účinnosti sedmým dnem po vyhlášení.

Čl. IV.

Provedení jeho ukládá se ministru spravedlnosti.

Důvodova zpráva.

Zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb. z. a nař. o řádu volení do obcí republiky Československé ustanovuje v §u 3., č. 4. odst. 2, že výrok, má-li nastati ztráta práva volebního, pojme soud do rozsudku, a že v řízení porotním náleží vynésti tento výrok porotě.

Otázka opravných prostředků proti rozhodnutí o ztrátě práva volebního v tomto zákoně rozřešena nebyla a není dobře možno užíti ustanovení trestního řádu. poněvadž ta určitě vymezují případy, ve kterých lze opravných prostředků užíti, a mezi ně rozhodnutí o ztrátě práva volebního ani výkladem se zařaditi nedá.

Jest proto potřebí upraviti otázku tu zvláštním zákonem.

Protože pak nutno počítati s tím, že i budoucí volební řády odvolají se na příslušná ustanovení o ztrátě práva volebního do obcí, jak to byl již dříve učinil na příklad moravský zemský volební řád ze dne 27. listopadu 1905, č. 1. z. z., z r. 1906, pak zákon o soudech živnostenských ze dne 27. listopadu 1896, č. 218 ř. z., byla ustanovení ta pojata do trestního řádu a ne do řádu volebního.

Vsunutí jich do trestního řádu musilo se arci státi takovým formálním způsobem, aby nebylo vzbuzeno zdání, že ustanovení jiných, dříve vydaných zákonů, (jako na příklad zákona o dohledu policejním z 10. května 1873, č. 108. ř. z., o donucovacích pracovnách ze dne 24. května 1885, č. 89. ř. z.), pokud jde o opravné prostředky, jsou zrušena proto snad, že nově redigované paragrafy trestního řádu o nich nemluví, tedy, kde toho z těchto důvodů bylo zapotřebí, nejvhodněji přirazení jich.

Pokud jde o otázku, jakého druhu mají býti tyto opravné prostředky, nutno uvážiti, že ztráta práva volebního dostavovala se dříve co následek odsouzení již mocí zákona. Protože nyní nedostavuje se ve všech těch případech, kde dosud nestávala, nýbrž jen tehdy, nalezeno-li na ni výrokem soudcovským, a sice po rozhodnutí o otázce viny, nabývá spíše povahy trestu. Také moderní věda hledí na ztrátu práv občanských jako na trest.

Opravné prostředky budou různé dle toho, zda jde o řízení porotní nebo jiné.

Pokud jde o porotu, vymykají se důvody, proč porota uznala na ztrátu práva volebního, přezkoumání. Nezbude tedy zde jiného opravného prostředku, než zmateční stížnost, stalo-li se porušení ve směru formálním, vytknutém v trestním řádě. V tomto směru nebylo třeba žádného doplnění trestního řádu, poněvadž dle znění příslušných ustanovení trestního řádu jest opravný prostředek zmateční stížnosti připuštěn na výrok poroty vůbec a ne jen v otázce viny.

Pokud jde o rozsudky jiných soudů než porotních, bylo užito opravného prostředku odvolání, jež zabezpečuje ochranu obžalovaného v míře nejširší, protože dopouští meritorní přezkoumání, což by při zmateční stížnosti zpravidla bylo vyloučeno.

Při tom jevilo se účelným, obmeziti odvolací právo žalobcovo tak, že nemůže jeho užíti, neučinil-li návrh na vyslovení ztráty práva volebního, neboť má již během trestního líčení možnost seznati, je-li vyslovení ztráty práva volebního důvodným; tak se zamezí případná zbytečná odvolání (čl. l. §§ 1 a 4).

Porotě dlužno dáti podobně, jako u okolností přitěžujících a polehčujících, zvláštní otázku dodatečnou (§ 2), a ochrana obžalovaného, poněvadž jde o jeho důležité právo, žádá, aby k přisvědčení na ni podobně jako při otázce o okolnostech přitěžujících byla požadována kvalifikovaná většina §u 329 první věta t. j. dvoutřetinová (§ 3).

Zákon o řádu volebním vešel v účinnost dnem vyhlášení, t. j. dne 18. února 1919.

Soudy však obdržely příslušné číslo úřední sbírky zákonů daleko později, zatím tedy výroku o ztrátě práva volebního do rozsudku mnohdy nepojaly. Též neměly po ruce vodítka v příčině opravných prostředků, a snad některé soudy proto odsouzeným v této části rozsudku vůbec opravný prostředek odepřely.

Tito odsouzení nepozbyli práva volebního dle starého řádu volebního, poněvadž byl novým zákonem zrušen. Proto jest nutno vhodným způsobem doplniti příslušné rozsudky, po případě vydati rozhodnutí, jímž se dodatečně rozhoduje o pojetí či nepojetí výroku toho do rozsudku.

V případě tom, že rozsudek vynesla porota, není vhodno pro toto doplnění celý obtížný aparát porotního řízení znovu uvádět v činnost a ponechává se proto rozhodnutí to šestičlennému senátu, složenému dle zákona o výjimečných soudech ze dne 23. května 1873, č. 120 ř. z.

Při tom zase je vhodno obmeziti nutnost tohoto doplňování tím, že dojde k němu jen v těch případech, kde žalobce to navrhne (čl. II.).

Návrh formální: Tato osnova buď přikázána výboru právnímu a budiž mu vzhledem na pilnost věci dána lhůta 3 dnů ku podání zprávy.

V Praze 24. března 1919.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Frant. Soukup v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP