Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919

Tisk 676.

Návrh

poslance Dra Budínského a soudruhů, aby byla zřízena

mistrovská škola elektrotechnická v Brně.

Soustavná elektrisace českých zemí a rozvoj průmyslu, který lze očekávati, způsobí v nejbližší době potřebu absolventů elektrotechnických škol mistrovských. Jediná česká průmyslová škola elektrotechnická na Smíchově již dnes potřebám průmyslu v uvedeném směru nestačí, což jest zřejmo již z toho, že veliký počet míst elektrotechnických jest obsazen absolventy škol strojnických.

Absolventi mistrovských škol jsou v elektrotechnické praksi činni ponejvíce při elektr. centrálách a sítích jako správci, dozorci, montéři a samostatní instalatéři, potom v elektrotechnických továrnách jako techničtí úředníci pro dílnu a konstrukci, nebo jako mistři a vrchní montéři, v jiném průmyslu pak jako správci závodních elektráren a elektrikáři, a konečně ve státní službě jako dozorci a montéři při stavbě telegrafů a telefonů. Počet těchto českých elektrotechniků možno odhadovati nejméně na tři sta i více.

Roku 1919 má se započíti se soustavnou elektrisací všech českých zemí a podle různých odhadů a projektů má býti tato elektrisace provedena během 15 až 20 let. To vyžaduje, aby se ročně zelektrisovalo 500 až 600 obcí v českých a slovenských krajinách. Tyto ročně zelektrisované obce zaměstnají trvale aspoň 40 absolventů mistrovské školy jako správce sítí, dozorce, montéry a samostatné instalatéry.

České elektrotechnické továrny v Praze a v Brně, které zaměstnávají dnes aspoň 50 absolventů mistrovských škol, budou nuceny v krátké době (asi tří let) svůj personál ztrojnásobiti, aby byly s to, aby elektrisaci prováděly (před válkou elektrisovaly ročně nejvýš 100 obcí).

Rovněž jiné podniky průmyslové, jako železárny, doly, strojnické a chemické továrny, zaměstnají při svých elektrických zařízeních velký počet našich absolventů. Také při velkých stavbách telegrafů a telefonů, k nimž ministerstvo pošt koná přípravy, nalezne mnoho absolventů výhodné zaměstnání. Konečně je třeba nahražovati přirozený úbytek celkového stavu elektrotechniků z mistrovských škol.

Celkovou roční potřebu pro nejbližší dobu je tedy možno podle předcházejících vývodů odhadnouti aspoň na 80 až 100 absolventů elektrotechnických škol mistrovských. Je tedy nanejvýš nutno ihned zříditi druhou českou elektrotechnickou školu mistrovskou.

V Brně jsou pro tuto školu nejpříznivější podmínky: Morava, Slezsko i Slovensko nemají dosud žádné takové školy, i jest tedy přirozeno, aby byla založena v největším městě těchto území. V Brně je velký počet strojnických továren a 2 továrny elektrotechnické, jest zde tedy dorost, který mistrovskou školu elektrotechnickou hledá a část absolventů najde tam vždy zaměstnání.

V Brně jest možno mistrovskou školu elektrotechnickou výhodně připojiti k průmyslové škole strojnické (s oddělením mistrovským a vyšším) a k vyšší škole elektrotechnické, jejíž III. ročník bude na podzim t. r. otevřen. Na průmyslové škole zdejší jsou dílny strojnické a sbírky, jakož i knihovna, a zřizují se právě dílny elektrotechnické a laboratoře; na škole působí již jako odborní profesoři 3 elektrotechničtí inženýři. Nevyžadovalo by tudíž zřízení mistrovské školy elektrotechnické jiného nákladu, než asi 4 nových profesorů, za to však by se lépe využitkovala všecka zařízení tohoto ústavu i jeho personálu. Po zamýšleném přeložení oddělení stavitelského ze zdejší školy do Králova Pole bylo by v budově dosti místa pro novou školu elektrotechnickou, a celá škola by pak byla úplně homogenní, obsahujíc strojnickou školu vyšší a mistrovskou školu a elektrotechnickou vyšší a mistrovskou, což by bylo ústavu jen ku prospěchu.

Do mistrovské školy strojnické v Brně hlásí se každoročně 100 i více žáků; tento počet se ještě zvýší, ježto strojnické továrny, které za války měly mnoho práce, ale nedostatek dělníků, přijímaly mnoho učňů. Ze žadatelů o přijetí do zdejší mistrovské školy je vždy velké procento elektrotechniků, kteří touží po odborném vzdělání a do školy strojnické hlásí se jen proto, že zde není školy elektrotechnické. V letošním školním roce 1918-19 jest při I. ročníku strojnické školy mistrovské zřízena paralelka, ale skutečné potřebě by mnohem lépe vyhovovalo, kdyby se místo ní otevřel I. ročník mistrovské školy elektrotechnické.

Pro učebnou osnovu nové školy by mohla jako vzor sloužiti osnova průmyslové školy na Smíchově.

Podepsaní proto navrhují:

Národní shromáždění račiž se usnésti:

Republikánská vláda se vyzývá, aby s veškerým urychlením zřídila mistrovskou školu elektrotechnickou v Brně.

Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento přikázán byl školskému výboru.

V Praze dne 19. března 1919.

Dr. Budínský,

Dr. Lukavský, Dr. Jar. Brabec, Ant. Kalina, Dr. Weyr, Dr. Engliš, Dr. B. Němec, Dr. Fajfrlík, Ing. O. Nekvasil, Heinrich, Dr. Schieszl, Dr. Preiss, Dr. Vrat. Černý, Viková-Kunětická, Vilém Votruba, Boh. Fischer, Viktor Dyk, J. S. Machar,

Dr. Malinský, Dr. Hajn, Mattuš, Dr. Fáček.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP