Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919

Tisk 675.

Návrh

K. Sonntága, Ad. Prokůpka a soudruhů, aby byla

řešena otázka dusíková a tím aby byla výšena produkce

zemědělská.

nejvýznačnějším a nejaktuálnějším otázkám, jež řešiti musí náš stát československý, náleží bez odporu zaopatřiti našim kulturním rostlinám dostatečné množství živin k nutnému jejich vývoji.

Pro nedostatek živin, jmenovitě dusíku, klesla zemědělská produkce v Čechách a na Moravě v té míře, že sklizeno bylo roku 1918 z jednoho ha

9 až 10 q pšenice

8 až 9 q žita,

7 až 8 q ovsa,

8 až 9 q ječmene,

tedy depresse tak značná, že snížena byla produkce více než o polovinu proti normálním sklizním.

Otázka dusíková zasahuje příliš hluboce do soukromohospodářských i národohospodářských poměrů veškerého obyvatelstva našeho státu. Jsme v jakési dusíkové krisi, neboť chilský ledek nám dovážen býti nemůže, síranu amonatého potřebuje se částečně pro výrobu výbušných látek a jediná továrna na dusíkaté vápno ve Falknově, založená metalurgickou a chemickou společností v Ústí nad Labem za finanční podpory 8 milionů korun býv. státem rakouským, neprodukuje v té míře, v jaké by skutečně produkovati mohla.

Kdyby byla bývala zvýšena produkce hned od proklamace naší republiky na 8 vagonů denně, tedy mohla za měsíc listopad, prosinec, leden a únor vyrobiti na 900 vagonů dusíkatého vápna, to jest 90.000 q dusíkatého vápna, jehož mohlo býti s prospěchem užito pro zemědělství.

Uvážíme-li, že veškerá produkce síranu amonatého ročně v naší republice. činí 450.000 q a že toto množství jest naprosto nedostatečné krýti potřebu dusíku našich kulturních rostlin, pak nelze pochopiti, jak může býti tato továrna ve Falknově směrodatnými činiteli ignorována.

Vzhledem k fysiologickému faktu, že bez dusíku není žádného života na povrchu zemském a tedy, že vývoj produkce našich kulturních rostlin, jmenovitě chlebovin, musí zůstati v úplné depressi, jest třeba, aby ministerstvo zemědělství ihned vyslalo ke zřízení závodu ve Falknově odborníka, jenž rozumí úplně manipulaci a výrobě a aby zařídilo energicky vše tak, by továrna byla uvedena na výši doby technických vymožeností a zvýšena byla výroba dusíkatého vápna ve prospěch zvýšení našich výnosů veškerých kulturních rostlin, jmenovitě chlebovin. Náš stát stojí daleko, pokud se týká náhrad nejvýznačnější živiny dusíku, za Německem, Belgií, Dánskem a severní Italií. V Čechách a na Moravě spotřebovalo se průměrně na jeden hektar 3 až 4 kg dusíku, kdežto v Německu 10 kg dusíku.

Jest nezbytně třeba, aby byla nejen v továrnách produkce dusíkatých hnojiv zvýšena, ale aby bylo postaráno o vybudování nové továrny na výrobu síranu amonatého podle způsobu Haberova.

Návrh budiž dán výboru zemědělskému.

V Praze dne 19. března 1919.

K. Sonntág, Ad. Prokůpek,

Špaček, Slavík Ant., Josef Klega, lng. Ferd. Klindera, Bradáč, Fr. Němec, Rud. Beran, Ludmlla Zatloukalová-Coufalová, K. Sáblík, Anna Chlebounová, Zika, Okleštěk, K. Jonáš, Dr. Rolíček, Dr. Horáček. V. Stoupal, J. Dvořák, Malík Rud., K. Svoboda, Hübner.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP