Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 669.

Návrh

K. St. Sokola, V. Freimana, K. Brožíka, Dra Velicha a soudruhů,

aby byl vydán zákon školský.

Slavné Národní shromáždění račiž se usnésti, aby byl vydán tento zákon:

Zákon

ze dne...... 1919,

o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích.

§ 1.

Veřejná obecná škola národní může býti zřízena v každé školní obci, ve které podle pětiletého průměru jest nejméně 40 dětí školou povinných, když ve školní obci není veřejné školy s jazykem vyučovacím, který jest řečí materskou těchto dětí. Vyučovací jazyk takové národní školy musí býti totožný s mateřským jazykem dětí, o něž jde.

§ 2.

Veřejná měšťanská (občanská) škola národní může býti zřízena při každé veřejné škole obecné, do které chodí aspoň 400 dětí ze školní obce. Škola měšťanská může býti buď jen pro žáky (chlapecká), nebo jen pro žákyně (dívčí), nebo pro žactvo obého pohlaví (smíšená).

Měla-li měšťanská škola smíšená po 3 školní roky za sebou jdoucí aspoň 300 žáků a žákyň, budiž rozdělena ve dvě samostatné školy měšťanské, chlapeckou a dívčí.

§ 3.

Do školy měšťanské musí býti přijímáno žactvo ze škol obecných v okruhu o průměru 7 km, od budovy školní počítaných, prokáže-li se vzděláním obecnoškolským aspoň pro prvních pět školních roků určeným. Však ani žactvu z míst vzdálenějších 7 km nesmí přijetí do školy měšťanské býti odepřeno, jestliže a pokud místo v učebnách stačí.

Vyučovací jazyk školy měšťanské jest totožný s materským jazykem žactva.

§ 4.

O zřízení a organisaci těchto škol (§§ 1. - 3.) rozhoduje předseda zemské školní rady, nebo jím ustanovený zástupce, jež před svým rozhodnutím vyslechne zemský výbor (zemský správní výbor).

Svrchu jmenovaný funkcionář sebere potřebný materiál, uzná-li toho potřebu i na místě samém, za kterýmžto účelem může ustanoviti a tam vyslati svého zmocněnce. Komisionálního jednání podle zákona o zřizování škol není třeba.

§ 5.

Ministerstvo školství a národní osvěty má právo ustanoviti, aby z důvodů závažných byla zřízena a otevřena veřejná obecná nebo měšťanská škola národní i pro menší počet dětí, než stanoveno v §u 1. (pro školy obecné) a v §u 2. (pro školy měšťanské), a určí, povolujíc školu podle tohoto §u 5., kdo bude na ni vykonávati dozor.

§ 6.

Veškeren náklad osobní i věcný na školy zřízené podle §§ 1.-3. tohoto zákona ponese země.

Náklady na školy zřízené podle tohoto §u 5. ponese země, souhlasí-li zemský výbor (zemský správní výbor), jinak stát.

§ 7.

Aby se zabezpečilo umístění školy veřejné a bydlení jejích správců, resp. ředitelů, má stát i země právo získati místnosti pro školu i pro bydlení za přiměřenou náhradu. Náhradu tu, místním poměrům přiměřenou, platí ten, kdo má nésti věcný náklad na školu. Každý vlastník reality je povinen místnosti své pro tyto účely propůjčiti, není-li tím ohroženo jeho vlastní bydlení, nebo jeho vlastní živnost.

Stát i země mají právo získati vyvlastněním staveniště pro budoucí budovu školní, nebo vyvlastniti již postavenou budovu soukromou, aby v ní byla umístěna škola i byt učitelův.

Právo rozhodovati o žádaném vyvlastnění přísluší o školách, zemskou školní radou povolených, zemské školní radě ve shodě s politickým úřadem zemským, o školách, ministerstvem školství a národní osvěty povolených tomuto ministerstvu ve shodě s ministerstvem vnitra.

Pro řízení a odškodnění platí obdoba zákona ze dne 18. února 1878 čís. 30. r. z., a to §§ 22. a následujících.

§ 8.

Povinnosti, které mají obce, okresy a země k národním školám obecným i měšťanským, posavad zřízeným, nebo aspoň zemskou školní radou povoleným, zůstávají i nadále v platnosti.

§ 9.

Ministerstvo školství a národní osvěty má právo zrušiti obecnou školu národní, ať byla zřízena podle tohoto zákona, či podle zákonů starších, není-li ani 40 dětí, jez do této školy choditi jsou povinny. Rovněž má toto ministerstvo právo zmenšiti počet tříd neb poboček při některé národní škole zřízených, a sloučiti školy měšťanské, chlapecké a dívčí v měšťanskou školu smíšenou.

Totéž ministerstvo má právo zrušiti školu měšťanskou, nemá-li ani 90 dětí.

Funkcionář zemské školní rady v §u 4. jmenovaný, jest povinen podati o případech, jez by řečená právě opatření mohly míti v zápětí, ministerstvu školství a národní osvěty zprávu, ať popud k tomu vyšel od kohokoli.

§ 10.

Vyučovací a vychovávací ústavy soukromé uvedených kategorii jsou pod dohledem státní správy. Představení a vydržovatelé jejich jsou státu odpovědni za náležitý stav ústavu a za šetření zákonů a nařízení orgánů státních.

§ 11.

Soukromé školy národní, státem povolené, a státnímu dozoru podléhající, mají právo vydávati vysvědčení s touže platnosti jako národní školy veřejné.

Ministerstvo školství a národní osvěty může škole soukromé, vyžaduje-li toho zájem veřejný, nebo jiné závazné důvody, toto právo veřejnosti odníti, nebo i školu úplně zrušiti. Škola, které bylo odňato právo veřejnosti, může práva toho opět dosíci od ministerstva, prokáže-li mu její vydržovatel, že závady, které způsobily odnětí práva veřejnosti, byly odstraněny.

§ 12.

Učitelé, kteří na soukromých školách (§ 11.) působí nebo působili, mohou u ministerstva školství a národní osvěty žádati za výrok, že k době, prožité na školách soukromých, které třeba před vydáním tohoto zákona neměly práva veřejnosti, sluší přihlížeti tak, jako by byla ztrávena na školách soukromých s právem veřejnosti. Ministerstvo nemůže výroků tohoto odepříti, není-li proti tomu závady veřejné.

§ 13.

Tímto zákonem doplňují se všechna příslušná zákonná ustanovení a nařízení, nebo se i mění a ruší, jsou-li s ním v odporu.

§ 14.

Zákon tento nabude působnosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dnem vyhlášení. Nařízením bude stanoveno, od kdy má tento zákon platiti na Slovensku.

§ 15.

Výkon tohoto zákona ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty společně se zúčastněnými ministerstvy.

Ve formálním směru poukazujeme, aby návrh odkázán byl školskému výboru, a uloženo mu bylo podati zprávu ve lhůtě osmidenní.

V Praze 20. března 1919.

K. St. Sokol, V. Freiman, K. Brožík, Dr. Velich,

Dr. Lukavský, Ant. Kalina, Dr. Franta, Dr. Horáček, Dr. Srdínko, Rud. Beran, F. Hybš, Karel Svoboda, Dr. Weyr, prof. Syllaba, Dr. Matoušek, Dr. Fajfrlík, Dr. Schleszl, Alois Jirásek, Dr. Malínský, Dr. Jar. Brabec, Dr. Hajn, Machar, Dr. Fáček, F. V. Krejčí, F. Hummelhans, Ing. Bečka, Pik, Viktor Dyk, Dr. Preiss, R. Pilát, Mattuš, K. Dědic, Skorkovský, Hrouda, Dr. Herben, Udržal.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP