Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 668.

Zpráva

zemědělského výboru o návrhu Rudolfa Malíka a soudr. (č. t. 362.), aby byla vypracována osnova na ochranu vinařství a ovocnářství.

Vinařství a ovocnářství má pro náš československý stát význam nemalý, poněvadž plochy osázené ovocnými stromy a vinnou révou jsou rozsáhlé.

Vinařství má největší rozlohu na Slovensku, je tam přes 25.000 ha vinic, na Moravě 12.000 ha a v Čechách 700 ha. Počítá-li se, že na ha urodí jen 20 hl. vína, činí vinná produkce u nás 736.000 hl. vína.

Také číslice v ovocnářství nejsou nepatrné: v Čechách je 24 mil., na Moravě 13 mil. a na Slovensku asi 20 mil. ovocných stromů. Klimatické poměry pro racionální ovocnářství jsou v naší republice velice příznivé.

Při střízlivém odhadu činí sklizeň v našem státě více než 2 mil. q ovoce. Bilance vývozní je asi tato: Roku 1901-5 činil průměrně vývoz 889.000 q, 1905-10 činil 969.000 q, roku 1911 922.000 q ovoce. Na tomto vývozu participovaly hlavně Čechy vývozem ovoce do Německa. Pokud se týče zpracovaného ovoce, byli jsme až do roku 1910 aktivní, roku 1919 byla však bilance naše již pasivní. V letech 1901-5 vyvezeno bylo 96.000 q, dovoz činil 76.000 q a roku 1911 dovoz byl 77.000 q, vývoz klesl na 57.000 q (v bývalém Rakousku). Během války povstalo však mnoho nových továren, ale také ve výrobě a prodeji nastaly neudržitelné poměry. Zboží je horší a velmi často falšované.

V bývalém Rakousku byly vydány zákony, které dosud jsou v platnosti a které poskytují dostatečné ochrany konsumentům, jakož i poctivému výrobci, kdyby se však aspoň v nejnutnější míře dodržovaly. Sluší jmenovati zejména zákon ze dne 16. ledna 1896 a říš. z. z r. 1987, který se týká obchodu s potravinami a některými věcmi užitnými. Zákon tento dbal ochrany konsumentů v tom směru, že zakazoval používati nesprávného označování zboží, přimíchávání látek horších a bezcenných a používati látek konzervačních a barev, které škodí zdraví. Obchod s vínem a ovocnými výrobky byl rovněž tímto zákonem přísně regulován. Vedle tohoto zákona ze dne 21. června 1880, který výrobu a prodej nápojů podobných dovoloval jako koncesovanou živnost. Teprve zákonem ze dne 12. dubna 1907 byla výroba vínu podobných nápojů pro obchod úplně zakázána. Přísada cukru v letech špatnější výroby vázána na povolení politických úřadů prvé instance. Výroba polovin (potiotu a pod.) pro obchod je zakázána vůbec a dovolena jen pro vlastní spotřebu v domácnosti. Aby uvedený zákon byl dodržován, byli bývalou vládou ustanoveni státní sklepní inspektoři, a to v Čechách 3 a na Moravě 2 inspektoři. Nedá se popříti, že zvláště za války rozmohlo se úžasnou měrou falšování potravin vůbec. V průmyslu ovocnářském dokonce zvláštními nařízeními bylo dovoleno ke konservování ovoce používati kyseliny benzolové, čili vláda nedodržovala sama uvedeného zákona. Následek toho byl, ze ku příkladu marmeláda o 56% vody, 5% cukru a o 0,6% kysel. šťavelové, měla stanovenou touž cenu jako marmeláda o 18% vody, 17% cukru a 1% kyseliny šťavelové, tudíž marmeláda 4násobné hodnoty. Malé % kyseliny šťavelové a cukru je vodítkem, že jde o marmeládu vyrobenou z různých řep a mrkví. Ačkoliv tedy zákonem je postaráno o dostatečnou ochranu konsumujícího obecenstva, jakož i solidních výrobků při nesolidní soutěži jest na závadu jedině v dnešní době absolutní nedostatek rádné kontroly. Nejlepší kontrolu v tomto směru, zejména průmyslových závodů, mohli by prováděti nejlépe naprosto neodvislé, řádně vypravené hospodářské stanice výzkumné. Tak ku příkladu v době války zabývala se rozbory a výzkumem v tomto směru hospodářská výzkumná stanice zemědělské rady v Praze. Podle četných rozborů, touto stanicí provedených, zjištěno, ze až na nepatrné výjimky nynější výrobky zákonným ustanovením nevyhovují. Má-li obchod s vínem a ovocnými výrobky se postaviti na řádné solidní základy a státi se významným pro obchod zahraniční, jest řádná kontrola naprosto nutná, nebo jinak opět budeme vyvážeti ovoce a dovážeti ovocné šťávy, marmelády a ovocné i vinné výrobky vůbec, což zajisté není ku prospěchu hosp. zesíleni našeho státu. Právě utvořen byl Svaz zemědělsko-průmyslového výzkumnictví, který by měl býti co nejvíce podporován.

Z uvedených poznatků a důvodů zemědělský výbor navrhuje:

Národní shromáždění račiž se usnésti:

ad. I. Ministrům zemědělství, zásobování a obchodu se ukládá, aby ihned zařídili bezvadně fungující kontrolu výrobků ovocnářských a vina všeho druhu. Aby v tom směru vydali přesné instrukce příslušným orgánům.

ad.II. Aby s největším urychlením byly rádně vypraveny, ev. zřízeny výzkumné stanice v Praze, Brně a Bratislavě.

ad. lIl. Ministerstvo zemědělství v úřadě se Svazem zemědělsko-průmyslového výzkumnictví nechť podá Národnímu shromážděni urychleně zkušenostmi doplněnou novelu zákona na ochranu ovocnářství a vinařství.

V Praze 26. února 1919.

A. Chroustovský v. r.
A. Prokůpek v. r.,
zpravodaj.
předseda.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP