Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 662.

Zpráva

školského výboru o návrhu dra Jana Herbena a společníků, aby byla zřízena evangelická bohoslovecká fakulta v Praze pro evangelíky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. (Tisk 89.)

Generální sněm českých evangelíků, shromážděný 17. prosince 1918 v Praze, projevil jednomyslně žádost, aby republika československá zřídila v Praze československou evangelickou fakultu bohosloveckou počátkem školního roku 1919-20.

Na témž generálním sněmě utvořila se z dosavadních českých evangelických církví augsburského a helvetského vyznání česká evangelická církev bratrská.

Zříditi československou evangelickou fakultu bohosloveckou jest nezbytně potřebné k vývoji české evangelické církve bratrské, na němž má zájem celý československý národ, zvláště se zřetelem ke své náboženské minulosti a snad i budoucnosti. Neboť československý národ jest hluboce nábožensky založen, o čemž svědčí též velký zájem otázky náboženské, projevený i v debatách Národního shromáždění.

Náboženství, ač se prýští z potřeby citu a vůle, potřebuje přece vědecké opory, aby nebylo mateno pověrami. Theologie může být uznána za vrchol věd duchových, je-li pěstována svobodně a metodou vědeckou; nemůže být odstraněna a nahrazena vědami přírodními, ježto její cíl a důvod jest zcela jiného řádu, než jsou přírodní věci a děje.

Československá fakulta bohoslovecká mohla by pěstovati theologii svobodně, v duchu českého národa, jak se projevil v jeho náboženských dějinách. Dosud byli čeští evangeličtí bohoslovci vzděláváni na bohosloveckých fakultách německých, zejména ve Vídni, kde podléhali cizím směrům a zvláště též cizím bohosloveckým sporům. Již v 16. století bylo utvoření české náboženské církve ztěžováno cizími vlivy, tak že teprve po vydáni Majestátu od Rudolfa II. roku 1609 počali čeští stavové pečovati o nové vybudování bohoslovecké fakulty na universitě Karlově. Pohroma bělohorská však překazila další vývoj české církve.

V nové době žila česká evangelická církev bez vlastní bohoslovecké fakulty jsouc odkázána na fakulty německé, zvláště na fakultu vídeňskou. Ale po vypuzení českého studentstva z Vídně čeká český dorost evangelických bohoslovců na zřízení české evangelické fakulty v Praze. Třeba jim nezbytně, aby měli vlastní pramen vzdělání ku posilnění českého náboženského života a k jeho připojení k náboženské minulosti českého národa, a aby zůstávali ve styku s českou filosofií a s českým kulturním životem.

Česká evangelická církev Bratrská v Čechách, na Moravě a ve Slezsku čítá přes 165.000 duši, 117 farních obvodů, 23 sbory filiální a 110 kazatelských stanic. Má nyní nedostatek mladých bohoslovců.

Slovenská evangelická církev čítá asi 550.000 duší. A tak jest i počet jejích farních sborů a kazatelských míst trojnásobně větší. Slovenšti evangelíci mají v Bratislavě bohosloveckou akademii jakožto církevní, autonomní ústav a přejí si zachovat si tento ústav v této způsobě i dále jako církevní ústav autonomní s právem veřejnosti.

Přejí si však též, aby byla zřízena evangelická bohoslovecká fakulta v Praze, kam by docházeli studující z Bratislavy, aby dovršili svá studia.

Rozumí se, že vyučování na bohoslovecké akademii v Bratislavě, dosud maďarské, bude československé a že československá vláda povolí tomuto ústavu přiměřenou subvenci, jaké mu poskytovala též vláda maďarská.

Evangelická bohoslovecká fakulta v Praze bude nepochybně vyhledávána též od lužických Srbů, kteří jsou většinou evangelíci v počtu 100-150.000 duší. Může býti tedy tato fakulta duševním pojítkem mezi lužickými Srby a národem českým.

Konečně přijdou sem snad i evangelíci polští z Těšínska, jichž je tam asi 85.000. Též němečtí evangeličtí obyvatelé československé republiky v počtu as 100.000 mohli by své studující aspoň na čas posílati na českou evangelickou fakultu bohosloveckou v Praze.

Je tedy zřízení české evangelické fakulty bohoslovecké v Praze odůvodněno předně důvodem historickým, zřetelem k českému náboženskému životu v minulosti, dále důvodem snah o samostatný, svobodný, svérázný náboženský život český. A konečně jsou tu i důvody politické: občané evangelického vyznání v československé republice potřebují vzdělaných evangelických bohoslovců a kazatelů a vyhověním této potřebě republika může si je duševně zavázati.

Evangeličtí bohoslovci vyslovili přání, aby evangelická fakulta bohoslovecká byla zřízena při české universitě Karlově, kteráž jest universitou Husovou a nedá se dobře mysliti bez husitské bohoslovecké fakulty. Poukazují na to, že vědecká práce evangelických fakult se všeobecně uznává a že německé university si nepřejí, aby evangelické fakulty byly od nich odloučeny. Zvláště však vytýkají potřebu, aby evangeličtí bohoslovci navštěvovali přednášky filosofické a sociologické i na jiných fakultách university.

Školský výbor nemůže doporučiti, aby evangelická bohoslovecká fakulta byla připojena k universitě Karlově, poněvadž se usnesl, aby katolická theologická fakulta byla ze svazku university odloučena a postavena zvláště jako fakulta samostatná se všemi právy a privilegiem vysoké školy. Stejné postavení může býti dáno též evangelické bohoslovecké fakultě.

Jest žádoucí, aby studující theologie nebyli obmezováni jen na svou fakultu, nýbrž aby měli účast též na přednáškách jiných fakult, k rozšíření a upevnění názoru světového a životního. Evangeličtí bohoslovci výslovně si toho přejí. Též studující katolických theologických fakult mohou si zapsati přednášky na jiných fakultách, ale musí se při zápisu vykázati biskupským dovolením. Studujícím evangelické theologické fakulty může být zápis do přednášek na jiných fakultách university učiněn zcela volným.

Evangelická fakulta bohoslovecká má býti zřízena jako vysoká škola, jejímž hlavním úkolem jest pěstovati vědu. Posluchači mohou býti jen ti, kdo mají právo na zápis za řádného posluchače na universitu. Učiteli mohou být jen vědecky kvalifikovaní doktoři. Podrobnosti statutu vypracuje podle platných vzorů ministerstvo školství.

Přání pronesené od synodního výboru, ustanoveného generálním sněmem k jednání o evangelickou bohosloveckou fakultu, aby tato fakulta byla zřízena při universitě Husově, nelze vyhověti i proto, že není radno měniti jméno starého učení Karlova. Možno však uvažovat o pojmenování evangelické bohoslovecké fakulty jménem Husovým. V tom smyslu navrhl ve školském výboru člen dr. Budínský, aby evangelická bohoslovecká fakulta byla jmenována fakultou Husovou.

Národní shromáždění, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne...... 1919,

jímž se zřizuje Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká v Praze.

§ 1.

V Praze zřizuje se od 1. října r. 1919 československá Husova evangelická fakulta bohoslovecká.

§ 2.

Tato fakulta tvoří samostatný, autonomní ústav se všemi právy a výsadami vysoké školy.

§ 3.

Stanovy tohoto ústavu, studijní a zkušební řád určí ministerstvo školství.

§ 4.

Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.

§ 5.

Provésti tento zákon ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty.

Resoluce:

Vláda se vyzývá, aby zachovala evangelickou bohosloveckou akademii v Bratislavě jako samostatný, autonomní církevní ústav československý a poskytla mu přiměřené podpory.

V Praze dne 19. března 1919.

Dr. O. Srdínko v. r.,
Dr. F. Mareš v. r.,
předseda.
zpravodaj.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP