Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 660.

Zpráva

školského výboru o návrhu posl. Jaroslava Marka, Slavíčka, Jana Prokeše, Zeminové a soudruhů na úpravu denního vyučování v živnostenském školství pokračovacím (č. t. 304).

Zrušiti večerní vyučování na živnostenských školách pokračovacích jest jedním z nejstarších požadavků reformy pokračovacího školství.

Otázka denního vyučování na těchto školách není dnes sporná. Odpor proti němu jest již dávno v Čechách, na Moravě i ve Slezsku překonán a možno říci, že v době předválečné vyučováno bylo již ve více než 60% škol v hodinách denních.

Uzákoněná osmihodinová doba pracovní, jíž bylo vyhověno nejnaléhavějšímu požadavku dělných tříd, staví nás i v této otázce před nové úkoly i nové řešení.

Jest-li dnes je denní čas dělníka, jemuž na roveň dlužno postaviti i učenníky, rozdělen tak, že osm hodin věnováno je práci, osm hodin vzdělání a osm hodin odpočinku, nebude zajisté zapotřebí, jak bylo dříve samozřejmo, aby mistr, továrník i obchodník z denních pracovních hodin popouštěl učni několik hodin k návštěvě živnostenské školy pokračovací. To dnes již odpadá, protože učenníku při osmihodinné době pracovní zbývá z 48 hodin, jeho vzdělání týdně určených, zajisté dosti času, aby z doby této mohl věnovati 8 - 14 hodin týdně svému nejnutnějšímu vzdělání, totiž nerušené návštěvě pokračovací školy.

Při osmihodinové době pracovní a při nutně zvýšené výkonnosti pracovní bylo by zajisté nemožno, aby výroba a obchod přinášely oběti dalším zkracováním doby pracovní o dobu, pro návštěvu pokračovací školy potřebnou, a bylo by asi stejně těžko, aby v podnicích průmyslových proto zaváděny byly nové pracovní třídy.

U živnostníka drobného, kde mistr sám na dobu pracovní sotva se bude vázati, je možno příslušné rozvrstvení neb náhrada hodin. Zde může tedy učenník navštěvovati školu kteroukoliv hodinu denní, neboť zameškaných 8 - 14 hodin pracovních, týdně ve škole strávených, snadno může nahraditi buďto v hodinách po škole nebo ve dny, ve které vyučování na škole nebude míti.

Běží tu pouze o to, aby hodiny, k návštěvě pokračovací školy určené, byly se zřetelem k jednotlivým druhům výroby účelně stanoveny, nebo s pracovními hodinami vhodně vyměněny, tak aby učenník ani zaměstnavatel neměl z toho újmy.

Se stanoviska vyučovacího jest zřejmé, že škola, má-li býti v ní dosaženo cíle vyučovacího, nutně bude vyžadovati, aby žáci navštěvovali je pokud možno svěží, neznavení, tak aby vyučování nejen mohli sledovat, nýbrž i náležitě vnímati. Uznává-li se, že pomocník i dospělý dělník nemůže se věnovati sebevýchově až po celodenní práci, nutno totéž přiznati i učenníku.

Upraviti vyučovací dobu na školách pro dorost živnostensko-průmyslový bude proto nutno v dorozumění jednak s výrobními i obchodními podniky, jednak s vyučovací správou.

Třebaže ministerstvo školství a národní osvěty rozhodlo se pro zrušení večerního vyučování na pokračovacích školách živnostenských a obchodních a za tím účelem nařídilo výnosem ze dne 6. února 1919 č. 6318 zemským správám v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, aby školní výbory jmenovaných škol byly vyrozuměny, že je nutno, aby večerní vyučování na pokračovacích školách bylo zrušeno, bude přece nutno se zřením k autonomnímu rázu pokračovacích škol, jakož i se zřetelem na to, že povinnost návštěvy živnostenských škol pokračovacích pro učenníky všech oborů výroby, obchodu a průmyslu má býti povinná, otázku doby vyučovací na školách pokračovacích řešiti v souladu s kruhy interesentů, a to tím spíše, že bude i nutno odstraniti nedělní dopolední vyučování, kteréž bylo v pravdě na úkor osobní svobody jednak učenníků a jednak i učitelských sil.

Jest tudíž zapotřebí, aby vyučovací správa za tím účelem svolala bezodkladně příslušnou anketu a podle jejího výsledku rozřešila otázku denního vyučování na živnostenských školách pokračovacích ještě, než bude vydán zákon, jímž bude upraveno živnostenské školství pokračovací pro obvod Československé republiky.

Školský výbor proto navrhuje:

Národnímu shromáždění, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby po provedeném anketárním řízení neprodleně zavedla denní vyučování mimo nedělní dopoledne v živnostenském školství pokračovacím.

V Praze dne 20. března 1919.

Dr. O. Srdínko v. r.,
Dr. Budínský v. r.,
předseda.
zpravodaj.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP