Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 633.

Odpověď

ministra vnitra v souhlasu s ministerstvem zdravotnictví na dotaz členů Národního shromáždění Jaroše, Dra Th. Bartoška a soudruhů (tisk 407) o nemístném jednání okresního lékaře Dra Doškáře v Karlíně.

Když "Právo Lidu" v čís. 6. ze dne 7. ledna 1919 mezi různými zprávami přineslo článek, nadepsaný "Úžasný případ," v němž jest uváděno, že se okresní lékař v Karlíně, Dr. Doškář, při lékařské prohlídce učitele Urbana z Klecan vyjádřil, že "by bylo nejlépe polovinu sociálně-demokratických vůdců pověsit," bylo presidiem zemské politické správy v Praze ihned ve věci zavedeno vyšetřování. Vzhledem k jeho výslechu, podle něhož jmenovaný při této lékařské prohlídce během rozpravy užil slov: "Jen polovičku štváčů pověsit, a byl by pokoj," nařídilo presidium zemské správy politické v Praze výnosem ze dne 3. února 1919, čís. 1357, přednostovi okresní politické správy v Karlíně, aby vrchnímu okresnímu lékaři Dru Josefu Doškářovi písemně vytkl jeho nemístný a s úřadem veřejného funkcionáře neslučitelný výrok, vůči učiteli Urbanovi při vyšetřování lékařském učiněný, a aby vyzval jmenovaného úředníka, aby v budoucnosti počínal si ve služebních věcech vždy s příslušným taktem, aby nezavdal více příležitosti k výtkám.

Pokud se týče dalšího odstavce dotazu, že Dr. Doškář byl za zprávy dvorního rady Heinze postrachem učitelstva okresu karlínského, a že učitelstvo toto nemá jiného přání, než aby zmizel co nejdříve z okresu, předložili sice učitelé a učitelky Josef Kvaček, Stanislav Růžička, Růžena Švajgrová a K. Vlastníková dne 1. února t. r. správci okresního hejtmanství v Karlíně resoluci, usnesenou na učitelské schůzi v Karlíně dne 22. ledna 1919, v níž se žádá ihned nahraditi vrchního okresního lékaře Dra. Doškáře lékařem jiným, avšak v resoluci té nebyla uvedena konkretní obvinění Dra Doškáře, jež by byla zavdala podnět, aby bylo proti němu zakročeno.

Ministerstva zdravotnictví došlo dne 4. února 1919 nedatované podání, podepsané Leop. Alexem Štraussem, Janem Landovským a Růženou Švajgrovou, jakožto deputací za "Učitelskou jednotu Budeč Podládevskou" a za "Spolek učitelstva karlínského" z valné schůze dne 22. ledna 1919, jimž tlumočena resoluce téhož znění. Ani tu však neuveden žádný konkretní případ, mimo případ učitele Urbana, pro který dostalo se již Dru Doškářovi, jak výše uvedeno, od představeného úřadu výtky. Jiných stížností proti vrchnímu okresnímu lékaři Dru Doškářovi se strany učitelstva nebylo.

K odstavci dotazu, že dělnictvo stěžuje si na řečeného úředníka, který před několika týdny důvěrníka karlínského dělnictva chtěl ze dveří vystrčiti, aniž mu bylo známo, proč přichází, sděluji, že vyšetřováním, zejména výslechem osob, příběhu přítomných, zjištěno bylo toto: uvedeným důvěrníkem karlínského dělnictva je Antonín Perlík; byl předvolán k okresnímu hejtmanství v Karlíně do kanceláře čís. 10, jako svědek ve věci vyživovací služby, a to k referentovi, finančnímu tajemníkovi Lešanovskému, který tehdy úřadoval ve společné kanceláři s Drem Doškářem. Perlík v dobu, na obsílce vyznačenou, vstoupil bez vyzvání do řečené kanceláře, kde právě Dr. Doškář lékařsky vyšetřoval nějakou ženu na prsou obnaženou. Perlík, který, jak sám doznává, nevěděl, ke kterému z úředníků v kanceláři č. 10 je předvolán, přihlašoval se Dru. Doškářovi; ten však jej odkázal, aby počkal venku, poukazuje k tomu, že právě vyšetřuje onu ženu, a když Perlík hned z kanceláře nevyšel, znovu důrazně jej k tomu vyzval, při čemž mezi oběma došlo k výměně slov. Avšak, že by byl Dr. Doškář chtěl Perlíka ze dveří vystrčiti, nebylo zjištěno, naopak, výslechem svědků bylo prokázáno, že Dr. Doškář na Perlíka ruky nevztáhl. Příhoda zaviněna byla tedy nedorozuměním.

V Praze 14. března 1919.

Ministr vnitra:
Švehla v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP