Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 614.

Zpráva

komise pro vodní hospodářství

o návrhu členů Národního shromáždění Udržala, Sonntága, Zíky, Prokůpka a společ. (č. t. 224) na změnu vodního zákona z r. 1870.

Dosud platný říšský vodní zákon i zemské vodní zákony pro Čechy, Moravu a Slezsko nevyhovují dnešním požadavkům v mnohých směrech a jest třeba nápravy změnami a doplněním materiálních ustanovení těchto zákonů i změnou řízení, kteréž sluší zjednodušiti a zkrátiti, tak aby dosavadní časté, nákladné a dlouhotrvající vodní spory byly podle možnosti obmezeny a zkráceny, čehož bude tím snáze dosaženo, čím více bude zároveň postaráno o důkladné znalecké a odborné projednání věci v první instanci, zejména při šetřeních kommissionálních.

Racionelní využitkování vody pro plavbu, účely zemědělské, průmyslové, a elektrisaci, úprava toků vodních, stavby meliorační, udržování těchto staveb v dobrém stavu a j., nabývají tak velkého významu veřejného a národohospodářského, že je nutno příslušné zákony upraviti a doplniti.

Dosavadní vodní zákony neobsahují ustanovení o vodách spodních a jejich používání.

Používání vody pro nutné zavlažování pozemků jest nyní spojeno se značnými potížemi a často bývá vůbec znemožněno.

Rovněž jest nutno, aby využití vodních sil pro elektrisaci bylo novým vodním zákonem zajištěno a upraveno.

Nutným jeví se ustanovení, komu náleží využíti vodní síly, vyplývající z vodních spadů, získaných úpravou toků.

Ustanovení o tvoření, organisaci a pravomoci vodních družstev nevyhovuje již nynějším poměrům a jest v zájmu veřejném, aby o tom, zda určité plochy mají býti zmeliorovány, nerozhodovali pouze dočasní majetníci pozemků (kvalifikovaná většina), nýbrž zvláštní odborná, úřady k tomu povolaná komise. Jestliže pozemky budou touto komisí určeny k melioraci a zapsány do tak zvaného melioračního katastru, budiž umožněno, aby majetníci těchto pozemků i proti své vůli byli členy závazných melioračních družstev.

Provedené vodní stavby a meliorační podniky, mají-li vyhovovati svému účelu, musí býti udržovány stále v řádném stavu a jest nutno, aby i tato naléhavá potřeba byla v novém zákoně upravena. Aby bylo zajištěno racionální užívání a rozdělení vody a udržování vodních staveb nejen se stanoviska soukromoprávního, ale i veřejného, jest nutno, aby všechna služba vodohospodářská byla zmodernisována a pokud možná decentralisována a přizpůsobena potřebám obyvatelstva.

Věcné změny zemských vodních zákonů, kteréž by měly býti nahrazeny jednotným zákonem pro celý stát, nechť se tedy vztahují zejména na úpravu právních poměrů k vodám spodním, na usnadněné používání vody pro zemědělské účely, zejména pro zavlažování a odvodňování pozemků a elektrisaci, na povinné zřizování melioračních družstev v případech, kdy meliorační komise zapíše ty které pozemky do melioračního katastru, na povinnost udržovati vodní stavby a úpravy v řádném stavu, na ochranu práva rybolovu, těžby písku, ledu atd.

Mimo to buďtež interessenti na užívání vody na větších tocích vodních (zejména regulovaných), pokud užívání to přesahuje meze obecně dovoleného užívání a zakládá se zejména na povolení úředním, povinni státi se členy závazných vodohospodářských společenstev, která by hájila společných zájmů účastníků, bděla nad udržováním vodních staveb a úprav, jež se těchto společných zájmů týkají, podle zákonů a nařízení.

Vodohospodářská společenstva nechť podléhají dozoru příslušných úřadů vodních.

Pokud jde o řízení ve věcech vodoprávních, jest dosud z pravidla první instancí okresní politický úřad, který však pro přílišné zatížení jinými pracemi a pro nedostatečné vypravení odborné často ani nemohl věci ty náležitě obstarati.

Bude tedy zajsté výhodno, aby vyřizování těchto věcí v první instanci bylo přeneseno na správní úřady okresnímu politickému úřadu přímo nadřízené ("krajské" nebo "župní" a pod.), na jejichž zřízení se při zamýšlené reorganisaci veřejné správy pomýšlí. Při tom se ovšem předpokládá, že budou vodní úřady - zejména pak ty, v jejichž úředním obvodu jest úprava věcí vodních zvláště důležita - vypraveny odborně, zejména i technicky tak, aby zaručovaly náležité vyřizování vodních věcí, zasahujících do tolika různých poměrů.

V důsledku uvedených okolností doporučuje se, aby pro určité oblasti (kraje) zřízeny byly vodohospodářské (vodní) úřady s těmito odděleními:

a) Oddělení vodoprávní pro rozhodování a vyřizování všech věcí, stanovených zákonem vodním, pokud následující odstavce jinak neustanovují. Tato oddělení vodní povedou zejména i vodní knihy a katastr vodních sil a budou vůbec vykonávati všecky funkce, dosud okresním politickým úřadům podle vodních zákonů náležející;

b) Oddělení kulturně-technické, jemuž náleží zejména vypracovati projekty pro podniky podle zákonů melioračních (vyjímaje hrazení bystřin), pak projekty pro rekultivaci pozemků a pro hospodářské vodovody a hospodářské stokování (nebo přezkoušeti projekty všech těchto druhů, jestliže byly vypracovány soukromými techniky), dozor nad prováděním těchto projektů a udržováním provedených podniků v řádném stavu a vésti meliorační katastr. Dosud obstarávána jest služba kulturně-technická v Čechách technickou kanceláří zemědělské rady, na Moravě a ve Slezsku kulturně technickým oddělením zemských stavebních úřadů.

Tyto zemské kulturně technické úřady měly by býti spojeny se státními technickými úřady pro agrární operace a pověřeny organisací a vybudováním kulturně-technických oddělení při úřadech vodních. Veškerá služba kulturně technická podřízena budiž ministerstvu zemědělskému.

Oddělení kulturně-technické budiž zváno k účasti na vodoprávních řízeních všeho druhu - jinak by řízení tato byla zmatečna - a zástupce jeho jest oprávněn zúčastniti se těchto řízení jako znalec, aby hájil zájmů zemědělských. Oddělení toto stálo by v úzkém styku s ostatními zemědělsko-technickými úřady (agrární operace, hrazení bystřin, evidence katastru, lesní inspekce atd.).

Důležitým úkolem kulturně-technických oddělení bude, aby v určitých menších oblastech (politických okresích) umístily stálé v praksi osvědčené lukaře (meliorační mistry), jejichž úkolem bude pečovati o řádné provádění a udržování melioračních staveb, pečovati o zvelebení lukařství, využití kalných vod ku povodňování a činiti potřebná šetření, zřizovati meliorační družstva a činiti vhodné návrhy nadřízenému úřadu.

c) Oddělení organisační, účetní a revisní, jež by mělo organisovati vodohospodářská společenstva (na upravených tocích), družstva meliorační (nebo i zcelovací) a dozírati na finanční a účetní správu těchto povinných a trvalých organisací.

Úřad vodní měl by býti podepřen poradními a dozorčími sbory, a to komisí vodohospodářskou a komisí meliorační.

Úkolem komise vodohospodářské bylo by dávati podněty k organisaci společenstev vodních, účelnému využití vody, činiti návrhy na úpravu toků a vodních staveb vůbec, bdíti nad udržováním vodních staveb a aby vody nebyly znečišťovány a otravovány.

Úkolem komise meliorační má býti především, aby rozhodovala o pozemcích, které mají býti zapsány do melioračního katastru a tvořiti tak podklad pro závazná družstva meliorační.

Dosud rozhodovala o tom, zda určitá plocha pozemků má býti meliorována, vodním zákonem stanovená většina majetníků půdy v poměru k velikosti plochy (na př. při zavodňování dvoutřetinová většina), takže namnoze nemohlo býti k nutným a výnosným melioracím přikročeno, poněvadž nebylo dosti porozumění pro společný postup.

Za těchto poměrů nebylo lze o systematické úpravě ani mluviti. Nezřídka sousední, naprosto mokré pozemky bylo nutno z projektu vyloučiti, poněvadž si to jejich majetníci nepřáli a družstvo nechtělo se dáti na obtížnou cestu úředního projednávání.

Dalším úkolem melioračních komisí mělo by býti, aby v dohodě s oddělením kulturně-technickým stanovily postup melioračních staveb v jejich oblasti, při čemž měly by přihlížeti zvláště ku potřebě a výnosnosti projektovaných podniků.

Meliorační komise byly by dále poradním orgánem vodního úřadu ve všech věcech melioračních a zvláště bylo by jejich úkolem pečovati o zvelebení lukařství a všemožné využití vodstva k tomuto účelu.

Jest samozřejmo, že velikost obvodů úřadů vodních a komisí vodohospodářských a melioračních bude možno stanoviti až po vyřešení úpravy veřejné správy, kdy bude teprve možno stanoviti v jakém rozsah u a s jakou působností mají zůstati v činnosti nynější zemské úřady kulturně technické.

Nesporno jest, že systematické a účelné úpravy větších toků vodních, stavby vodocestné, velké údolní přehrady a pod. musí býti v jednotlivých zemích a tím také v celém státě řešeny jednotně, systematicky, podle určitých, napřed vytčených zásad a bude tedy nutno k tomuto účelu pro větší obvody (země, nebo několik krajů) zříditi komise pro vodní věci, s přičleněním oddělení vodotechnického, kterýžto úřad podléhati má přímo ministerstvu veřejných prací.

Jinak jest to s melioracemi, pokud nesouvisí s úpravou velkých toků vodních: při těchto melioracích mluví vše ve prospěch co největší decentralisace. Úřady kulturně technické mají působiti ve stálém a úzkém styku s majetníky půdy a s družstvy melioračními.

Totéž se týče i zcelování pozemků, které možno s úspěchem konati jenom za součinnosti úřadů kulturně-technických.

Připomenouti dlužno, že jinak než meliorace dlužno posuzovati hrazení bystřin, při kterých převládají práce lesnicko-technické a proto je nutno tyto práce i nadále vykonávati odborníky lesnicko-technickými a doporučuje se proto úřady pro hrazení bystřin spojiti se zemskými lesními inspekcemi a kde třeba, zříditi expositury.

Velmi důležitá jest otázka kompetence mezi ministerstvy zemědělství a veřejných prací, jejichž oboru působnosti se vodní věci především týkají.

Převážná většina věcí, které náleží posuzovati podle nyní platných zemských zákonů vodních dotýká se sice přímo zájmů zemědělských, ale také přímo i jiných zájmů, a že jest tedy téměř nemožno, nemá-li se zabíhati do přílišných podrobností a způsobovati možnost stálých kompetenčních sporů, řešiti uvedenou otázku jinak, než způsobem, který jest celkem i v říšském zákoně o vodních cestách z r. 1901 (§ 13) naznačen, a jehož i jinak v dosavadním styku mezi jednotlivými ministerstvy jest fakticky dosud pravidelně a s úspěchem používáno, totiž, aby obě ministerstva, i ministerstvo zemědělství i ministerstvo veřejných prací vyřizovala naznačené věci dohodou, která nejen jest v tomto případě povahou věci odůvodněna, ale též jedině zaručuje všem účastníkům, že bude všestranně dbáno všech jejich oprávněných zájmů. Při tom ve všech uvedených věcech, pokud při nich jde o podniky podle melioračních zákonů, o hospodářské vodovody a stokování, o rybníky a meliorační družstva (podle dosavadních vodních zemských zákonů), nechť vychází rozhodnutí od ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem veřejných prací a v ostatních případech od ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvem zemědělství.

Nutným požadavkem jest, aby ke všem komissionálním řízením, která se týkají kanalisací, regulace a splavnění větších toků, vodovodů, údolních přehrad, využití vodních sil a pod., přibráni byli vždy také techničtí znalci ministerstva zemědělství, a aby jinak bylo řízení zmatečné.

Do kompetence ministerstva zemědělství měly by zásadně náležeti tyto věci:

Veškeré meliorace (odvodňování a zavodňování) i s úpravou všech pozemků, přiléhajících k upravenému toku (meliorační kostry). Úpravy vodních toků a stavby nádrží, které jsou podmíněny melioracemi nebo slouží k ochraně půdy.

Stavby rybníků, zemědělských vodovodů a stokování (použití vod splaškových). Zornění půdy, zalesňování a rekultivace. Hrazení bystřin.

Vodní úřady a vodohospodářské komise, pokud jejich řízení náleží do kompetence ministerstva zemědělství: komise meliorační, úřady kulturně-technické, meliorační a zemědělská družstva, zcelování pozemku a j.

Podniky, týkající se stokování a vodovodů v městech, mají nesmírný význam i pro venkov, a to jednak pro zužitkování vod splaškových, jednak aby postaráno bylo o všestranné zásobování pitnou vodou, jejíž vydatnost mohou snadněji vyšetřiti lokální odborníci, než úřady centrální; proto se doporučuje, aby tyto projekty pracovány byly jenom v dohodě s ministerstvem zemědělství.

Výbor pro vodní hospodářství souhlasí plně s navrhovateli a jejich návrh rozšiřuje i na systematickou úpravu veškerého vodního hospodářství a služby vodotechnické, aby věci tak velikého veřejného významu v celé republice Československé jednotně a účelně mohly býti řešeny, a aby v době nynější, kdy provádění vodních staveb jest ztíženo, učiněny byly alespoň co největší přípravy pro doby pozdější. Přípravy tyto jsou nutny zvláště na Slovensku, kde nejpotřebnější meliorační projekty nutno teprve vypracovati. Než i v ostatních zemích našeho státu je mnoho zbahnělých území, jež marně dosud čekají na zaměření a zhotovení projektů odvodňovacích (na př. jižní Čechy), přesto, že dosti kulturních techniků privátních je v Čechách a na Moravě bez zaměstnání.

Z uvedených důvodů navrhuje výbor pro vodní hospodářství:

Národní shromáždění račiž se usnésti:

Ministerstvům vnitra, zemědělství, veřejných prací a financí se ukládá:

1. by vypracovala a předložila

a) osnovu jednotného zákona vodního pro celý stát, jež by vyhovovala shora uvedeným požadavkům, a

b) osnovu zákona rybářského;

2. aby ještě před zákonnou úpravou vodního práva neprodleně zahájila jednání se zeměmi o převzetí zemských techniků a potřebného počtu lukařů do služeb státních k dosažení v předu uvedených úkolů a vybudování kulturně-technických oddělení při úřadech vodních;

aby zřídila pro větší oblasti co nejdříve meliorační a zcelovací komise.

Úkolem těchto komisí budiž, aby větší plochy souvislých pozemků, pokud vyžadují odvodnění nebo zavodnění, ochrany od vodních přívalů anebo zcelování, zapsaly do melioračního nebo do zcelovacího katastru, při čemž hleděno budiž na zájem veřejný a výnosnost podniku, a nikoli na vůli dočasných majetníků.

Plochy, do příslušných katastrů zapsané, buďtež co nejdříve postupně zaměřeny pro vypracování projektů a budoucí zřízení melioračních nebo zcelovacích družstev pro příslušnou oblast.

Jde-li zároveň o zcelování pozemků, buďtež oba projekty vypracovány vzájemnou dohodou zároveň.

Komise meliorační a zcelovací složeny buďtež ze zástupců ministerstva zemědělství, politického úřadu, příslušné hlavní zemědělské korporace, zástupců okresní zemědělské organisace, ze zástupců úřadu kulturně-technického a úřadu pro zemědělské operace, konečně ze zástupců místní obce s hlasem poradním.

V Praze dne 15. dubna 1919.

Sonntág v. r.,
Zíka v.r.
předseda.
zpravodaj.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP