Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 611.

Návrh

poslance Špačka, Udržala, Prokůpka, Sonntága a druhů

o zakládání trvalých luk a pastvin.

Obrovským vzrůstem spotřeby masa za války a protičeskými ostrými rekvisicemi za starých rakouských vlád, byl stav hovězího dobytka v českých zemích vybit tak loupeživě, že dnes dostavují se katastrofální nedostatky v dodávkách masa, mléka, másla, tvarohu atd. Vedle dobytka mléčného byly postiženy též potahy hovězí v takové míře, že při velkém úbytku i potahů koňských jest málo naděje, že by veškerá půda mohla býti náležitě obdělána.

Okolnost tato nutí hledati způsoby hospodaření, které by znamenaly úsporu sil potažních bez znatelného zmenšení výnosnosti půdy. Toho se dá dosáhnouti zakládáním trvalých luk a pastvin a tento způsob změny kultury jest tím více hodný doporučení, čím více bude naše zemědělství nuceno, aby jen vlastním odchovem odčinilo ztráty, válkou v chovu hospodářského zvířectva zaviněné.Nejintensivnější snahy v tomto směru jsou důležity již i z toho důvodu, že i výnosnost polního hospodářství jest úzce spjata s náležitým chovem dobytka.

Příkazem každé rozumné státní správy, která chce zavésti opětný pořádek do poměrů vyživovacích soběstačností vlastního území, musí býti, aby přivedla stav hospodářského zvířectva v čase pokud možno nejkratším na normální stav vlastním, tuzemským odchovem, vystupňovaným do nejvyšších možností.

Racionální odchov skotu i koní jest nejvýhodněji možný pouze za přirozených podmínek krmných a chovných. Nikoli tedy krmení řízky a slamou po celý rok ve stájích, nýbrž volná pastva na žírných pastvinách v letě a krmení senem a jadrnými krmivy ve stájích v zimě může býti korunováno v chovu dobytka touženým zdarem.

Aby podmínky takovéto žádoucí výchovy hospodářského zvířectva byly pokud možno usnadněny a rolnictvo k využití jich přímo nabádáno, dovolujeme si navrhnouti tento:

Zákon

Ze dne ...................... 1919,

o daňovém osvobození pozemků, přeměněných v trvalé louky a pastviny.

§ 1.

Pozemky, které z jiných kultur budou pozměněny na trvalé louky nebo pastviny, jsou osvobozeny od daně pozemkové na 12 roků, počínaje 1. lednem po roce, ve kterém založení trvalé louky nebo pastvy bylo dokončeno.

Jestliže však během této doby budou na těchto pozemcích trvalé louky a pastviny zrušeny, nastává plná daňová povinnost 1. lednem toho roku, ve kterém změna kultury nastala.

§ 2.

Osvobození od daně pozemkové nastane, když nejdéle do konce prosince toho roku, ve kterém pozemek byl proměněn v trvalou louku nebo pastvinu, učiněno bude oznámení u příslušného berního úřadu. Opominutí této lhůty má za následek, že osvobození daňové nastane pak teprve 1. lednem, následujícím po učiněném ohlášení.

§ 3.

Po zrušení trvalých luk a pastvin na pozemcích, které byly pro tento účel osvobozeny od daně pozemkové, musí býti učiněno oznámení u příslušného berního úřadu nejdéle do konce prosince toho roku, ve kterém zrušení bylo provedeno.

Nebude-li to ohlášeno v určené lhůtě, a nebude-li proveden nesporný důkaz o tom, kdy změna kultury nastala, musí býti zapravena daň pozemková za celou dobu, na kterou se vztahovalo osvobození daňové.

Oznámení, požadovaná tímto zákonem, mohou býti učiněna ústně nebo písemně majetníkem dotčených, daně prostých pozemků anebo zástupcem, opatřeným plnou mocí bez kolku za jednoho, nebo společnou plnou mocí za několik majetníků.

Starosta příslušné obce zastupuje tyto majetníky pozemků i bez průkazu plnou mocí.

§ 4.

Na pozemky, v trvalé louky a pastviny proměněné a od daně pozemkové osvobozené, jest ihned po uplynulé osvobozovací lhůtě vyměřiti daň pozemkovou, přiměřenou příslušné bonitní třídě luk nebo pastvin ukládacího okresu.

Při jednání, jak stanoviti bonitní třídy, dlužno použíti řízení, uvedeného v oddílu II. nařízení c. k. ministerstva financí ze dne 20. prosince 1885 čís. 4. ř. z. ex 1886 s tou obměnou, že o zařadění pozemků do určité bonitní třídy rozhodne zemský finanční úřad a že odvolacím úřadem je finanční ministerstvo v Praze.

§ 5.

Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřují se ministerstva zemědělství a financí.

Návrh tohoto zákona budiž přikázán výboru zemědělskému, aby tam byl projednán.

V Praze dne 11. března 1919.

Špaček, Udržal, Prokůpek, Sonntág,

Dr. Velich, Ing. Ferd. Klindera, Malkus, Hucl, Klega, Zatloukalová-Coufalová, Anna Chlebounová, Dr. Rolíček, Babánek, Svoboda, Beran, Dr. Hnídek, Hybš, Vraný, Josef Sechtr, K. Jonáš, F. Němec, Okleštěk, Rychtera Jar.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP