Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 516.

Návrh

členů Národního Shromáždění prof. Dra Velicha, prof. Dra Srdínka, prof. Dra F. Krejčího, F. V. Krejčího, Housera, Dra Lukavského a soudruhů, aby byla zřízena československá státní vysoká škola obchodní v Praze.

Osamostatněním našeho Československého státu a převratem poměrů, který po celé Evropě i za mořem nastal, postaven byl náš obchod naráz před úkoly nové, úkoly obtížné: zahájiti a vybudovati přímé obchodní styky ve velkém a pod vlastní vlajkou s veškerým světem, zvláště se státy s námi spřátelenými. Naše české země měly arciť také za bývalých poměrů lví podíl na vnitřním i vnějším obchodu Rakouska a Uher a mnozí naši jednotlivci dopracovali se úspěchů vynikajících; nyní však jde o to vybudovati náš velkoobchod soustavně a připraviti proň pokud možná nejširší kruhy našeho obchodnictva a průmyslnictva. Vedle jiných důležitých činitelů, na nichž záleží úspěch hospodářského podnikání, musí tu hlavně škola přispěti svou hřivnou ke zdaru díla.

Bývaly doby, kdy se tvrdilo, že obchodu nepomůže škola, školské vzdělání; nejlepší obchodník je prý ten, který začne od piky, tedy jakýsi obchodník samorostlý, jen školou života odchovaný. U praktického obchodu rozhoduje prý spíše sklon povahy jednotlivcovy a povahy národní, je třeba rodinných a národních tradic, a vše to nedá se nahraditi výchovou školskou, ba spíše prý tím hůře, čím kdo déle prodlí ve škole, v ovzduší nepraktických teorií, v ovzduší ploché, školské uniformity. Ale dnes jest toto stanovisko překonáno; i národové, kteří mají veliké tradice obchodní, jejichž národní charakter je ryze praktický, obchodnický a vypočítavý, u nichž i přirozená poloha téměř vnucuje jejich zemím ráz obchodní, totiž Angličané, nemluvě ani o Němcích, věnují obchodnímu školství největší pozornost.

Dalo-li se snad tvrditi za bývalých našich poměrů, že nám zatím stačí obchodní školy střední, dnes se vše změnilo. Celý svět poskočí v obchodních stycích mílovými kroky vpřed, vzájemná odlehlost světových končin bude ještě více ustupovati do pozadí než dosud, nastanou ve světovém obchodě doby velkých koncepcí a širokých obzorů. Pro ně nepostačí již středoškolská metoda obchodní výchovy, lež musí spíše svojí vytrvalostí a nácvikem, až téměř v mechanism přecházejícím, zvláště v oborech praktických, vypěstovati v žactvu smysl pro pořádek a vzbuditi v něm zájem pro život obchodní, představám mladistvého jejich věku namnoze dosti odlehlý. Výchova pro obchod velkého slohu, širokých linií musí se nésti volnějším směrem, musí jíti do hloubky, musí přes vědeckou úroveň teorie vychovávati pro praksi k životu a pro život. K tomu je především třeba, aby posluchačstvo bylo vyspělejší, starší, mělo jakousi volnost doplňovati své vzdělání četbou, badáním a názorem podle sklonu svých vloh a povah, což vše končí se požadavkem studia vysokoškolského. Neníť stězej práce na vysoké škole obchodní jen v přednáškách, z jejichž šedé teorie mívají praktikové jakési obavy, někdy i poněkud odůvodněné, nýbrž přenáší se do drobné práce v praktických kursech, v seminářích a knihovnách a doplňuje se stálým stykem s praksí, s životem. Toto vedlejší ústrojí má na všech moderních vysokých školách téměř větší význam než samy teoretické přednášky, a musila by se proto náležitému vybavení seminářú, knihovny, čítárny a ostatních informačních pomůcek a ústavů, v nichž by i styk s praksí soustavně a účelně byl pěstován, věnovati péče největší.

K zřízení české vysoké školy nutí nás však i soutěž na poli školském. Nemůžeme zůstati nečinní a samovolně se opožďovati za ostatními národy, zakládají-li se ve všech státech téměř o překot vysoké obchodní školy: i v Uhersku měli dvě vysoké školy obchodní mimo čtyřletou vysokou školu ke vzdělání učitelů pro vyšší obchodní školy a mimo konsulární akademii, a také ve Vídni byl již připraven návrh, aby tamní exportní akademie, jež je jakýmsi typem polovičatým, byla přeměněna ve vysokou školu obchodní; pak bude snad zároveň poněkud jednostranný její směr přizpůsoben širším hlediskům a méně vhodný název její upraven. Naše liknavost v tomto směru byla by tím neomluvitelnější, ana nám připadla úloha, abychom byli vůdci druhým Slovanům v hospodářských oborech, a naše vysoká obchodní škola bude míti právě svými vztahy k ostatním slovanským zemím svůj vlastní osobitý ráz, svůj vlastní raison ďętre.

Jakýsi prvý krok k zřízení vysoké školy obchodní v Praze byl v podstatě učiněn již před 11 lety. Vynesením bývalého rakouského ministerstva vyučování ze dne 24. května 1907, č. 135 ř. z., zavedeno bylo totiž na české vysoké škole technické od počátku školního roku 1907/1908 dvouleté studium obchodní pro přípravu kandidátů učitelství oboru obchodního pro vyšší školy obchodní. Ale učení toto vypraveno bylo velmi chudě: ustanoven pro ně jediný profesor obchodních věd, kdežto všechny ostatní přednášky konají externí honorovaní docenti a lektoři; některé přednášky z důležitých oborů (národního hospodářství, obchodního a směnečného práva) nepřednášejí se na vysoké škole technické v dostatečném počtu týdenních hodin a posluchači musí celá kolegia z nich ještě také poslouchati na právnické fakultě, ač tu jsou přednášky ty upraveny podle jiných předpokladů a k jiným účelům; neposkytnuto ani stálé dotace na knihovnu; rovněž místnosti jsou nedostatečny.

Profesorský sbor české vysoké školy technické domáhal se stále četnými žádostmi a podáními marně v těchto směrech u bývalého ministerstva vyučování nápravy. Zvláště poukazoval, že je nutno toto dvouleté přípravné obchodní studium pro učitelství na vyšších školách obchodních postupně vybudovati ve vysokou obchodní školu širšího rázu, odůvodňuje tento požadavek mimo jiné tím, že ve všech evropských zemích jsou vysoké školy obchodní zřízeny a stále se nově zřizují, i dokládaje, že sám veliký počet zapsaných posluchačů, průměrem ke 200 ročně - ve školním roce letošním jsou zapsáni 394 posluchači řádní a na 400 posluchačů mimořádných, vesměs to absolventů obchodních akademií, z nichž jen malé procento se věnuje učitelství - podává nejlepší důkaz, že vysoké školy obchodní širšího směru je potřebí.

Ale přes všechny kroky, které za tím účelem byly úředně sborem profesorským, články novinovými i jinakými intervencemi učiněny, zůstala do dnešního dne organisace tohoto dvouletého obchodního studia táž. Je sice pravda, že ani rakouským Němcům v tomto směru nepovolilo ministerstvo vyučování nic, ale v tom vězí právě výmluvná ilustrace bývalých našich poměrů: pro ně udržovalo ministerstvo obchodu značnými ročními subvencemi řečenou německou exportní akademii ve Vídni, zřízenou obchodním museem vídeňským, a takto se nepřímo dosáhlo, že se nám Čechům zdánlivě "spravedlivě" nemusilo dáti nic.

Ostatně stalo se zřízení československé vysoké školy obchodní v tomto směru i tím naléhavé, že budou v krátku posluchači československé národnosti z vídeňské exportní akademie vykázáni, a je otázkou, nebude-li dokonce nutno se zřetelem na dosavadní nával posluchačů ke studiu obchodnímu na české vysoké škole technické v Praze a na jednoročních abiturientských kursech, při obchodních akademiích pro absolventy středních škol zavedených, - tyto kursy by po úplném vybudování vysoké školy obchodní přestaly - zříditi české vysoké školy dvě. Pro druhou vysokou školu by se pak doporučovalo jako sídlo její město Olomouc, jejíhož zřízení se tamní činitelé zároveň domáhají. Bylo by pak i možno upraviti organisaci obou vysokých škol tak, že by některá odvětví speciálná třetího ročníku těchto škol zřízena byla jen v Praze, jiná jen v Olomouci.

Hlavní organisační zásady navrhované vysoké obchodní školy v Praze jsou:

1. Povinné studium obecného směru obchodního budiž dvouleté. Po odbytí těchto dvou ročníků mohou posluchači vykonati prvou (státní) zkoušku.

Jako řádní posluchači a posluchačky přijímají se absolventi středních škol obecného směru typů dosavadních (reálek, gymnasií a reál. gymnasií), nebo typu nového, až dojde k reformě střední školy, a to kteréhokoli směru. Absolventi a absolventky obchodních akademií přijímají se rovněž za posluchače řádné a bude příslušné zákonné opatření v tomto směru učiněno.

Další třetí rok bude věnován studiu oborů speciálných pro jednotlivá odvětví praktického života a bude určen pro ty posluchače, kteří chtějí se věnovati těmto některým oborům:

I. organisaci a správě podniků obchodních, zvláště vývozních a dovozních velkoobchodů se zbožím, jakož i organisaci a správě větších podniků průmyslových,

II. podnikům bankovním,

III. podnikům dopravním a zasílatelským.

Dále bude tento třetí ročník míti

IV. odbor pro výchovu úředníků konsulárních podle vzoru pařížské École des hautes études commerciales, a další

V. odbor pro učitele obchodních nauk na nižších i vyšších školách obchodních.

Kdyby došlo ke zřízení vysoké školy obchodní zároveň v Olomouci, mohl by v Praze odbor dopravní třetího ročníku odpadnouti a mohly by se zříditi ve třetím ročníku v Olomouci odbory pro organisaci a správu podniků obchodních a průmyslových a odbor zasilatelský, odbory bankovní a konsulární by se v Olomouci asi sotva daly s prospěchem zavésti, poněvadž by jim scházelo nutné prostředí; rovněž odbor pro přípravu k učitelství by se musil ponechati v Praze, ježto musí posluchači podle nyní platného řádu zkušebního poslouchati některé přednášky na filosofické fakultě universitní.

Po třetím roce koná se z odborů I. až IV. druhá (státní) zkouška ze skupin předmětů jednotlivých odborů. Zkouška učitelská pro obchodní školy a obchodní akademie bude upravena zvláštními ustanovením.

Tato kolegia třetího ročníku mají také poskytnouti prohloubenějších znalostí jednotlivých podrobných partií obchodní, průmyslové a peněžní prakse a oborů pomocných, jako reklamy, odborné žurnalistiky, prakse revisní a j.

Odbor pojišťovací, který bývá rovněž na vysokých školách obchodních zastoupen, zatím není navrhován, a zůstaveno v této věci rozhodnuti na dobu pozdější. - Pokud se výchovy konsulárních úředníků týče, vyskytly se v denních listech také úvahy a hlasy, aby byla zřízena samostatná akademie konsulární, snad podle vzoru vídeňského, nebo aby bylo připojeno toto studium k právnické fakultě.

Ale v činnosti konsulů vystupuje v novější době čím dál, tím více do popředí jejich působení v obchodě. Konsulové mají býti obchodnictvu a průmyslnictvu své domácí země spolehlivými poradci, ochotnými zpravodaji a podněcovateli styků obchodních.

V tomto směru je nutně třeba nápravy, vždyť je všeobecně známo, jak neteční a neschopní byli konsulové bývalého Rakousko-Uherska. Byl obecný stesk, že jsou pouhými formalisty, pouhými representanty, ale nic víc. To uznali konečně i ve Vídni a hleděli neudržitelnému již stavu pomoci aspoň tím, že přeměnili roku 1898 dosavadní orientální akademii v konsulární akademii, zavedše tu hlavně také přednášky národohospodářské a obchodní. Ale reforma provedena jen polovičatě. Vzorem nám může býti v tomto směru Francie. Tam je zařízena výchova pro službu konsulární na pařížské vysoké škole obchodní (École des hautes études commerciales). Posluchači této školy se mohou totiž po dvouletém studiu ucházeti o místa vicekonsulských elevů a po třetím roce speciálního studia o místa vyslaneckého attaché a o místa elevů konsulských. Je to výchova nejen nejúčelnější, ale způsobí státu i nejméně nákladů.

Přednášky speciálné třetího ročníku poskytnou též jednotlivými cykly a kursy vítané příležitosti těm, kteří jsou již zaměstnáni v praksi, aby mohli vzdělání své v určitých směrech prohloubiti a uceliti (na př. zřídily by se obchodní kursy pro právníky a pod.).

2. Mimo uvedené řádné přednášky a přednáškové kursy budou pořádány jednotlivé soubory přednáškové z různých oborů, přístupné i širším kruhům (hlavně jako ve černí kursy).

3. U předmětů, jež vyžadují technické zběhlosti, zavedena budou povinná cvičení. Bude také dána posluchačům příležitost, aby se naučili psáti na stroji a těsnopisu.

4. Cizím řečem bude se vyučovati v kroužcích a cvičeních. Francouzština nebo angličtina bude povinná, rovněž jeden slovanský jazyk.

5. Dosavadní posluchači obchodních věd na české vysoké škole technické v Praze budou připuštěni k pokračováni ve studiu a k prvé státní zkoušce na nově zřízené vysoké škole obchodní.

Navrhují tudíž podepsaní:

Národní shromáždění, račiž se usnésti o tomto zákonu:

Zákon

ze dne............................................,

aby byla zřízena československá Státní vysoká škola obchodní v Praze.

§ 1.

V Praze se zřizuje československá státní "Vysoká škola obchodní" s českou vyučovací řečí.

§ 2.

Prvý ročník budiž otevřen počátkem října 1919, druhý ročník počátkem října 1920 a třetí ročník počátkem října 1921. Po prvé dva roky bude připojena jako samostatný odbor k české vysoké škole technické v Praze.

§ 3.

Vládě se ukládá, aby provedla tento zákon.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh byl přikázán výboru školskému.

V Praze dne 26. ledna 1919.

Prof. Dr. Velich, prof. Dr. O. Srdínko, Dr. F. Krejčí, F. V. Krejčí, Houser, Dr. Lukavský,

Dr. Brabec, Dr. Hnídek, Zatloukalová-Coufalová, Pavlán, Buříval, Frant. Jan Kroiher, Dr. Bouček, Dr. B. Franta, Ing. Rotnágl, Babánek, Ing. Ferd. Klindera, Svozil Jos., Dr. Černý Jos., J. Klega, Dvořák J., Malík, Charvát, Skurský, Bradáč.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP