Zasedání Národního shromáždění československého r. 1918.

Tisk 94.

Návrh

posl. Dra Engliše na změnu odst. 4. a 5. § 3. stanov "Zemědělské

banky markrabství Moravského".

Podle § 3. stanov Zemědělské banky markrabství Moravského odst. poslední a předposlední, stanovena a byla nejvyšší suma dlužních úpisů, které za zápůjčky zemské, komunální, meliorační a železniční byly vydány a zároveň v oběhu mohou býti, na 300 milionů korun. Suma tato může býti zvýšena jen »usnesením zemského sněmu na nejvyšším místě schváleným«.

Částka 300 milionů korun jest nyní vyčerpána až asi na 20 milionů, které si pro sebe uchovala země. Proto nelze podle dosavadního stavu povolovati zápůjčky obcím mimo takové, kterými konvertuje se 41/2 % pohledávka Zemědělské banky na 4% a kterými tedy celková suma komunálních dlužních úpisů v oběhu jsoucích se nezvyšuje. Stav tento jest pro komunální úvěr stavem velmi nepříznivým. Skoro všem obcím vzešly v době válečné mimořádné výdaje, které při menších obecních příjmech uhrazovati musily otevřeným úvěrem, a to pravidelně kontokorentním úvěrem bankovním. Je-li nynější procento úrokové tohoto úvěru dosti vysoké, 6 --7 %, lze očekávati, že toto procento úrokové po skončení války, až objeví se ohromná potřeba hotových platidel, stoupne měrou značnou a že tím vzrostou obcím ohromná břemena úroková.

Tomuto nepříznivému stavu dalo by se brániti tenkrát, kdyby tyto kontokorentní dluhy mohly býti konvertovány na Zemědělskou banku. Situace na trhu peněžním jest konversím velmi příznivá. Peněžní kurs 4% komunálních dlužních úpisů je nyní 112. - (tendence zase již stoupající) a bude platit pro výplatu zápůjček snad zásada, že o kursovní zisk banka bude se děliti s dlužníkem.

Kdyby však obce na kursu ani nevydělaly, bylo by přece pro ně s velikým prospěchem, kdyby kontokorentní své dluhy mohly přeměniti na dluh u Zemědělské banky, protože by tím dosáhly levného, nezvyšitelného úvěru 4% na místo drahého, úrokově zvyšitelného úvěru bankovního. Brno samo by mohlo tímto způsobem konvertovati asi 20 milionů, a protože kontokorentní dluhy úrokují se u různých bank 55/8%, znamenala by takováto konverse úsporu roční renty asi 300.000 K.

Bylo by proto vhodné, aby zvláštním zákonem změněno bylo ustanovení § 3. stanov Zemědělské banky. Ustanovení toto pojato bylo kdysi do stanov patrně z toho důvodu, že emisí komunálních dlužních úpisů neměla býti způsobena příliš velká konkurence státním dluhopisům a že neměl býti jimi zatížen přespříliš trh peněžní. Důvody tyto platí arci posud, než nynější stav trhu peněžního jest takový, že by se tohoto zatížení nebylo třeba báti, jak viděti z toho, že půjčka svobody 500 milionů byla bankami ihned rozebrána.

Mimo to nesmí se opomíjeti, že číslo 300 milionů korun jako hranice pro emise Zemědělské banky bylo stanoveno v době, kdy jsme žili průměrně v mnohem nižších hospodářských číslech, nežli tomu je nyní; 300 milionů korun znamenalo při neporušené měně něco zcela jiného, nežli nyní při pokleslé měně papírové.

Zvláštního zákona jest třeba k opatření výše navrhovaného proto, poněvadž ústavní způsob stanovami určený (usnesení sněmu a nejvyšší schválení) není možný.

Přáti si jest, aby emise Zemědělské banky pro komunální úvěr byla pružná. Nelze proto stanoviti nyní určitého čísla, ale přáti si jest zejména co do státního úvěru, aby emise příliš nezatěžovaly peněžního trhu. Nejlépe by tedy bylo, kdyby bylo uloženo ministerstvu financí, aby přihlížejíc k řečené okolnosti povolovalo nové emise nad hranici stanovami vymezenou, jediné úvěru komunálnímu. Doporučuje se tedy vydati tento zvláštní zákon:

Zákon ze dne......

o nejvyšší emissi dluhopisů »Zemědělské banky markrabství Moravského«.

§ 1.

Úřad pro správu finanční se zmocňuje, aby zvýšil nejvyšší sumu dlužních úpisů »Zemědělské banky markrabství Moravského« nad hranici, určenou § 3. stanov této banky, a to pouze pro zápůjčky kommunální.

§ 2

Tím se mění odst. 4. a 5. stanov »Zemědělské banky markrab. Moravského«.

§ 3.

Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášky. Jeho provedení se ukládá úřadu pro správu finanční.

Po formální stránce se navrhuje, aby byl tento návrh přikázán výboru finančnímu.

V Praze dne 27. listopadu 1918.

Dr. Engliš,

Dr. Lukavský, Dr. Budinský, Dr. Malínský, Dr. Hajn, Dr. Mareš, Ing. Bečka, Dr. Vaněk, Janda, Votruba, Boh. Fischer, Viktor Dyk, Heinrich, Machar, J. Nohel, Dr. Fáček, F. Sís, G. Navrátil, Dr. Jar. Stránský, Dr. Bulín, Dr. Matoušek, Dr. B. Němec.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP