Středa 23. srpna 1848

Zasedání Národního shromáždění Československého roku 1918.

Tisk 71.

Návrh

dra Františka Veselého, dra Václava Boučka, Cyr. Duška,

dra Otakara Krouského, dra Ant. Uhlíře, Otakara Vochoče

a soudruhů na lidové vydání hlavních spisů Masarykových.

Národnímu shromáždění

republiky československé

V Praze

Jméno Masaryk zní dnes celým světem a nejmocněji zní v našich zemích československých. Jednosvorná volba prvním presidentem československé republiky v tomto shromáždění dne 14. listopadu 1918 a jednozvuký celého národa souhlas s touto volbou dokazují rozhodnou vůli všeho lidu československého s tímto mužem od nynějška spolupracovati na vybudování opravdu svobodné a demokratické, to znamená vnitřně svobodné a demokratické republiky československé.

Tato spolupráce Masaryka a národa může býti jen prací uvědomělou; u národa vskutku osvíceného nemůže to býti jen spolupráce na oko, nemůže to býti jen pouhé slepé a pasivní podrobení se vůli a vedení muže vedoucího: takové sebe podrobení bylo by k necti oběma činitelům, a Masaryk sám nikdy by s ním nesouhlasil.

Je tudíž naléhavou nutností, aby oba činitelé další práce národní navzájem se znali co nejlépe.

Masaryk zná svůj národ, dokázal to svými knihami a činy; ale národ svého Masaryka zná málo, nebo křivě, nebo vůbec ho nezná. Tisícové z lidu našeho znají sice jméno a portrét Masarykův, ale nikdy nečetli snad ani řádky z jeho péra.

Tento stav neznalosti národní o tom, kdo jest, co myslí a co chce Masaryk, nemůže naprosto potrvati; znamenalo by to těžké ohrození další cílevědomé práce národní. Je nezbytno, aby národ poznal Masaryka a jeho dílo co nejplněji, nejobecněji, rychle a z vlastního čistého pramene, t. j. z vlastních spisů Masarykových.

Za nejvhodnější, nejkratší a nejdůstojnější cestu k tomu máme, aby výbor z knih Masarykových ihned byl dán do ruky všeho lidu československého. K provedení toho navrhujeme, aby státním nákladem byl vydán a pokud možno každé české rodině rozdán výbor ze spisů Masarykových, pořízený za jeho souhlasu, po výkupu soukromých práv autorských a nakladatelských, redakcí nejlepších znalců za spolupůsobení nejlepších odborníků typografických v dokonalé umělecké úpravě.

Návrh náš kromě hlavního účelu, národního poznání Masaryka a jeho díla, názorů, ideí, snah, cílů, sleduje ještě trojí účel:

aby vydání knihy bylo projevem trvalé pocty muže tak znamenitého a zasloužilého:

aby knihou vytvořena byla trvalá památka na tyto velké doby pro všecky budoucí;

aby československý stát ukázal celému kulturnímu světu, ze hodlá kráčet drahou pravé osvěty a ze zahajuje ji krásným činem kulturním.

Jsme pevně přesvědčeni, ze nebude v tomto shromáždění nikoho, kdo by našemu návrhu odporoval. Náklad na dílo toto byla by jistě částka nepřiměřená k ohromnosti díla Masarykova a jeho nesmrtelné práce pro svobodu národa a byla by nepřiměřená i této ohromné době dějinné.

Návrh budiž přikázán výboru kulturnímu, který by spolu s přizvanými odborníky spisovatelskými do 14 dnů zprávu o něm podal a jej co nejrychleji uskutečnil.

V PRAZE, dne 26. listopadu 1918.

Dr. Frant. Veselý, dr. V. Bouček, Cyr. Dušek, dr. Otakar Krouský,

dr. Ant. Uhlíř, Ot. Vochoč,

dr. T. Bartošek, K. Stan. Neumann, Jiří Skorkovský, dr. Heidler, Jan Hrizbyl, Hrouda, Freiman, dr. Emil Franke, Landová-Štychová, Kopeček, Buříval, dr. Rambousek, Zeminová, Laube Rudolf, Veverka, Sladký, Bechyně, Holejšovský, Tučný Alois, F. V. Krejčí, Frant. Hummelhans, Marek, Skurský, Pavlán, Jirásek, Hampl, Aust, Brožík, B. Ecksteinová, K. Dědic, Johanis, inž. Záruba-Pfeffermann, dr. J. Vlček.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP