Zasedání Národního shromáždění československého r. 1918.

Tisk 45.

Návrh

člena Národního shromáždění Rud. Laubeho, Václava Johanise a spol. o minimální každoroční placené dovolené zaměstnancům.

§ 1. Veškeré osoby mužského i ženského pohlaví, jež v jakémkoliv služebním neb námezdním poměru vůči zaměstnavateli se nacházejí, mají nárok na pravidelnou každoroční placenou dovolenou.

§ 2. Dovolená na zotavenou poskytovaná budiž: a) Osobám zaměstnaným nejméně půl roku v jednotlivém závodě po dobu 5 pracovních dnů, b) osobám zaměstnaným déle než dvě leta, 7 dní, c) osobám zaměstnaným 5 let, 10 dní, d) osobám zaměstnaným 10 let, 14 dní, e) osobám po 15letém zaměstnání 21 dní.

§ 3. Pracovním dnem rozumí se den, za nějž závod nachází se v chodu. Smlouvy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, nebo jich organisacemi, o dovolené doby delší než tuto stanovená jsou přípustny. Veškeré úmluvy, rušící nároků zaměstnanců za minimální dovolenou, nemají právní závaznosti.

§ 4. Dovolená na zotavenou dle tohoto zákona poskytována budiž pravidelně v měsících letních a sice koncem dubna počínaje a posledním dnem září konče.

§ 5. Náhrada za ušlý zisk osobám dovolenou nastoupivším, budiž vypočítána jako průměr z posledních 6 výplatních týdnů.

§ 6. Jen osoby u prvovýroby zaměstnané při výrobě zemědělské, lesnické a vedlejších živnostech toho druhu, mohou nastoupiti dovolenou na zotavenou v kterémkoliv ročním čase.

§ 7. Nastoupení dovolené nesmí se žádná osoba, která ji na základě tohoto zákona požívati bude, zříci. Dovolená tato musí býti poskytována pro každou osobu najednou v celku a nesmí býti nastupována po částkách.

§ 8. Závody a podniky, jichž zákon tento se týče, mohou za příčinou poskytnuti dovolené na zotavenou osobám zaměstnaným jednotlivých ročníků rozdělením na částky, šichty a sice tak, aby veškeré osoby nárok na dovolenou mající v ustanoveném čase, viz ... resp. 5. tohoto zákona, došlo.

§ 9. Za dovolenou zůstává zaměstnané osobě nárok i na požitky naturální.

§ 10. V podnicích zákonu tomuto podléhajících, které mají více nežli tři zaměstnané osoby, může dovolená poskytnuta býti ve dvou přibližně stejných dobách. Čas, jejž zaměstnaná osoba ve službě zameškala nemocí neb jiným neštěstím, nesmí se jí započítati v dovolenou; musí však býti počítána v dobu čekací. Má-li někdo nastoupiti trest méně než šestiměsíční, vyjma odsouzení pro sprosté zločiny, jako: zpronevěra, smilství, krádež, podvod a pod. trestné činy veškeré delikty povahy politické vyjímaje, budiž mu umožněno, aby dovolenou na zotavenou dle nároků svých mohl nerušeně nastoupiti. Zaměstnavatel není povinen poskytnouti dovolenou, dala-li zaměstnaná osoba výpověď. Jiné výjimky z poskytování dovolené na zotavenou dle tohoto zákona přípustné nejsou.

§ 11. Ustanovení tohoto zákona vztahuje se též na spolky konsumní a veškerá výdělečná a hospodářská družstva.

§ 12. Ve sporech o dovolenou na zotavenou vzniklých, anebo činí-li zaměstnavatel jakékoliv překážky a obtíže osobě, mající dle zákona tohoto na uvedenou dovolenou narok, rozhodují soudy živnostenské. V místech, kde živnostenské soudy nejsou, rozhodují ve sporech ze zákona tohoto vzniklých v první instanci soudy okresní s právem odvolacím.

§ 13. Ustanovení tohoto zákona vztahují se na služební poměry trvající v době, kdy nastane jeho působnost.

§ 14. Zákon tento nabude platnosti 30 dnů po svém vyhlášení.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh byl odkázán sociálně politickému výboru.

V Praze, dne 20. listopadu 1918.

Rudolf Laube, Václav Johanis,

Kopeček, Holejšovský, St. K. Neuman, Buříval, Svozil, Netolický, Skorkovský, dr. Klouda, dr. Bartošek, dr. Uhlíř, Špatný, Hrouda, Freiman, Pelikán, Hrizbyl, Vochoč, Krejčí, Zemínová, ing. Záruba-Pfefferman, dr. Veverka, dr. Heidler.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP