Zasedání Národního shromáždění československého r. 1918.

Tisk 44.

Návrh

člena Národního shromáždění Dr. Alice Masarykové a soudr., týkající se sociální péče o ženy a děti válečných poškozenců.

Ideály demokracie změnily světovou válku v sociální revoluci a na troskách starých společenských řádů, založených na třídní nadvládě, vyrůstá nový svět spravedlnosti a práva. Sebeurčení malých národů slaví své vítězství a lidové vlády nových států jsou povolány, aby upravily podmínky nového života osvobozeného lidu.

Jedním z úkolů vlády Československé republiky bude pronikavá péče o válečné poškozence. Válečným poškozencem je každý, kdo utrpěl jakoukoliv ztrátu v důsledcích války. Na prvém místě jsou válečnými poškozenci vojíni, kteří ztratili své zdraví a byli vráceni svým rodinám jako invalidé. K těmto druží se jejich rodiny.

Ženám byla ve válce přidělena neobyčejně těžká úloha: starost o zaopatření celé rodiny, péče o vedení domácnosti, výchova dítek, břemeno výživy. Tyto veliké povinnosti byly však prohloubeny ještě jedním momentem: do rodin vrátili se váleční invalidé, kteří vyžadují dalšího krajního napětí všech sil našich žen. Úžasné množství choromyslných, slepých, neurasteniků, revmatiků a amputovaných invalidů potřebuje dalšího trvalého ošetřování v domácnosti. Hospodářské a sociální poměry v rodinách těchto invalidů válečných jsou velmi neutěšené. Krajní nedostatek veškerých potřeb životních, nemožnost výdělečnou prací opatřiti dostatečné prostředky k zabezpečení rodiny, péče o děti i zmrzačelého muže staví válkou tak krutě postiženou ženu do situace, která musí býti řešena vydatnou pomoci státní.

O rodiny válečných poškozenců nebylo v Rakousku postaráno. Státní příspěvek k výživě nepostačoval ke krytí životních potřeb a tento vyživovací příspěvek bude po přechodu z války do míru zrušen. Tím okamžikem, jakmile budou zastaveny státní příspěvky vyživovací, ocitnou se rodiny válečných poškozenců v nové bolestné krisi, která se projevila již dnes, kdy byla zastavena výplata invalidních rent.

V Československé republice máme na 150.000 válečných poškozenců, kteří jsou invalidy. Převážná část těchto poškozenců nemá žádného majetku a bude v důsledcích zmenšení, anebo úplně rozvrácené pracovní schopnosti, odkázána na sociální péči státní. A do této péče musí býti také zahrnuta žena a děti válečného poškozence. Ne mimořádnou podporou, která na smutném stavu věci ničeho nezmění, ale výhradně a jedině ochranou sociálního zákonodárství. Také vdovy a sirotky po invalidech a padlých vojínech nutno chrániti sociální péčí, poněvadž na tyto poškozence válečné pamatoval rakouský zákonodárce tak nedostatečně, že pensijní příspěvky vdovám a sirotkům stojí na úrovni nepatrných almužen, nemajících pro život významu žádného.

Podepsaní proto navrhují:

Ministerstvu pro sociální péči budiž uloženo, aby v nejkratší době předložilo Národnímu shromáždění návrh zákona, týkající se ochrany žen a dětí invalidů, jakož i pozůstalých po padlých vojínech, vyhovující nynějším poměrům výživy. K poradám o vypracování zákona buďtež přizváni: "Družina českých invalidů" a korporace. zabývající se péči o válečné poškozence.

V Praze, dne 19. listopadu 1918.

Dr. Alice Masaryková,

Stříbrný, Dušek, Skorkovský, Buříval, dr. Franke, dr. Klouda, Konečný, Nádvorník, Netolický, Šáda, Slavíček, dr. Bartošek, dr. Rambousek, Machar, dr. Uhlíř, Vochoč, Johanis, dr. Veselý, Bouček, J. Svozil, Landová-Štychová, V. Freiman, St. K. Neumann, Emil Špatný.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP