Středa 23. srpna 1848

Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 20.

ZPRÁVA

finančního výboru

o návrhu zákona na zavedení obchodních platidel.

Návrh zákona na zavedení obchodních platidel, jenž rozdán byl v Národním shromáždění dne 14. listopadu m. r., jest návrhem vládním. Návrh tento byl iniciativně podán svého času referentem Národnímu výboru a plenem Národního výboru dne 13. t. m. přikázán byl jako návrh vládní k projednání Národnímu shromáždění bez motivů.

Návrh tento vzniknul z aktuální tísně platidel, která se objevila hned při vzniku Českého státu a nové vlády. Jakkoli dle úsudku znalců nalézá se v zemích Českých asi za 10 milliard bankovek Rakousko-uherské banky, dolehl nedostatek hotových platidel nejen na stát, jenž jich potřeboval k úhradě potřeb řádných i mimořádných, nemaje ještě k disposici bezvadně fungujícího berního systemu, ale i na veliké podniky, které nebyly s to opatřiti dostatek platidel k úhradě mzdy. Nedostatek platidel vysvětluje se zpravidla velikou thesaurací bankovek, která se děje z různých důvodů. Veliké množství bankovek jest thesaurováno po venkově, ale značné množství též u firem a podniků. Různé psychické momenty thesauraci tuto podporují a odvádějí hotovosti od ukládání v peněžních ústavech. Sem náleží: snaha zakrýti válečné výdělky, snaha míti pohotovost k nákupu příhodných objektů (pozemků a domů atd.), obava před majetkovou daní, u firem a podniků zvláště obava před krisí a nedostatkem platidel.

Rozpaky podniků a firem plynoucí z nedostatku platidel doléhají nepřímo i na Československý stát, jemuž jest za každou cenu čeliti hrozící nezaměstnanosti. Bylo tedy dlužno uvažovati o tom, jak odpomoci nedostatku tomu. A tu se zdá, že jest důležitou okolností pro nynější tíseň to, že cedulová banka přestala vykonávati pro hospodářský život svou vlastní funkci, t. j. obstarávati pružnost obíhajících platidel. Potřeba oběžných prostředků v průběhu roku jest velmi nestejná a pohybuje se v normálních časech v pravidelné linii vzestupu a poklesu a jest největší na podzim po sklizni. Sebe větší množství bankovek trvale a nezměnitelně do oběhu vtlačených nemůže této potřebě vyhověti. Tomuto množství bankovek trvale do oběhu vtlačených přizpůsobí se hospodářská čísla: hladina cen, výše mzdy a důchodů vůbec atd., ale při každém množství bankovek musí se objeviti opět ona proměnlivá potřeba, které není-li vyhověno, ukáže se periodicky v dobách větší potřeby oběživa tíseň hotových platidel.

Tuto funkci obstarávati pružnost oběživa, opatřovala cedulová banka v normálních dobách výdejem bankovek kovem nekrytých. V červenci 1914, před válkou, činil kovový poklad cedulové banky okrouhle 1 1/2 milliardy korun při oběhu bankovek 2 milliard 300 millionů. Bankovky kovem kryté nahrazovaly obíhání kovu, bankovky kovem nekryté byly oním pružným doplňkem oběživa. Banka je půjčovala na tříměsíční půjčky hlavně směnečné a lombardní, takže je hospodářský život podržoval v oběhu jen na tak dlouho, pokud jich potřeboval a, pominula-li naléhavá jich potřeba, plynuly samočinně zpět do banky. Prakticky byly tyto bankovky kryty hlavně zbožím ještě k prodeji nelikvidním a umožňovaly na dobu jich nelikvidnosti výplatu mzdy a režijního nákladu.

Za války nastala v tomto systemu porucha tím, že cedulová banka byla nucena vydávati bankovky státu k jeho účelům, bankovky, které pak byly státem do oběhu vtlačeny trvale a zdvihly postupně hladinu hospodářských čísel.

Cedulová banka nyní přestala vykonávati pro hospodářský život funkci pružného regulátoru oběživa vůbec. Z technických příčin (nedostatek papíru, barev atd.) nemůže vyhověti soukromým podnikům a vypláceti pohledávek podniků za cedulovou bankou v hotových penězích. Výdejem bankovek pak, které by byly dávány k disposici likvidujícímu státu ku placení jeho závazků, není zpomoženo, poněvadž by to byly opět bankovky do oběhu trvale vtlačené, které by přivodily ještě další znehodnocení papírové měny, takže si z našeho stanoviska českého takovéhoto výdeje ani přáti nemůžeme.

Trvalá odpomoc nastane pro Český stát zřízením vlastní cedulové banky. Nedoporučuje se však zříditi vlastní cedulovou banku bez současné nápravy měny. Avšak náprava měny není v této době proveditelna, mimo jiné důležité důvody prostě už proto, že nemá Československý stát ještě pevného territoria. Proto chce návrh o zavedení obchodních platidel řešiti otázku pružnosti platidel bez cedulové banky a reformy měny. Chce prostě ku pevnému stavu papírových korun v zemích našich obíhajících a thesaurovaných přičleniti pro soukromý obchod onen pružný doplněk, který dříve obstarávala cedulová banka. Nemůže tak učiniti výdejem bankovek Rakousko-uherské banky a pomáhá si tudíž výdejem platidel náhradních, které budou zníti na papírové koruny, budou kdykoliv v papírových korunách směnitelné a budou vydávány právě tak jako kdysi pružné bankovky u cedulové banky pouze soukromým bankám a firmám na krátkodobé půjčky. Návrh vytvořuje tudíž poslední zdroj úvěru a platidel pro případ, že jich jinde není, a pouze na dobu nejnaléhavější potřeby.

Jako výdej bankovek, tak i výdej náhradních platidel, říditi se musí ohledy nikoli výdělečnými, nýbrž ohledy na národohospodářskou potřebu a z té příčiny lze jen schvalovati, že výdej náhradních platidel se dle návrhu svěřuje "Zemské bance království Českého", veřejnému to zemskému podniku.

Náhradní platidla mají býti v oběhu přijímána a vydávána právě tak, jako bankovky Rakousko-uherské banky. Má-li tomu být tak, jest třeba, aby byla naprosto a bezpodmínečně směnitelna za bankovky Rakousko-uherské banky. K tomu cíli třeba reservy a hotovosti těchto bankovek ku případnému směňování. První reservu opatřil by při akciové bance splacený akciový kapitál; jelikož běží o Zemskou banku, dá první reservu k disposici Československý stát ve výši 25 milionů korun. Bankovky budou směňovány u pokladny Zemské banky a postupně u filiálek Zemskou bankou k tomu určených, v první radě zajisté u bank veřejných. Směnitelná náhradní platidla nemohou býti přijímána s menší ochotou nežli bankovky samotné a proto nadbytkem je prohlašuje návrh za zákonné platidlo všeobecné, zejména též pro veřejné pokladny. Opatření to jest však účelno pro zahájení oběhu náhradních platidel.

U bankovek bylo množství jich oběhu limitováno poměrem ke kovovému krytí (2:5). Nelze stanoviti nyní, jak veliká bude v průběhu roku nejvyšší potřeba doplňovacích platidel. Nelze proto výdaj těchto platidel limitovati pevnou cifrou. V návrhu obmezuje se oběh náhradních platidel poměrem k hotovosti, pokud se týče k reservě bankovek Rakousko-uherské banky, jež chovati bude Zemská banka jako podklad ku směňování (1:4). Obmezení toto není ve skutku obmezením pro množství obíhajících náhradních platidel, nýbrž stanovení hotovosti ke směňování, jak vysvitne z následujícího: Na základě 25 milionů korun v hotovosti, jež dá Zemské bance stát, bude oprávněna vydati poukázek za 100 milionů korun na krátkodobé půjčky. Při placení těchto půjček se budou zas do banky vraceti částečně její poukázky, částečně však též bankovky Rakousko-uherské banky. Tím se zvětší její hotovost a současně i hranice pro výdej poukázek. Lze očekávati, že budou tyto poukázky jako české peníze hledány, ba thesaurovány a že tudíž se bude zvýšovati u Zemské banky reserva Rakousko-uherských bankovek velmi rychle. Čtyrnásobným tempem poroste i možnost výdaje poukázek. Z toho však neplyne nijak, že by banka měla anebo dokonce i jen směla stejným tempem poukázky rozmnožovati. Cedulová banka při stavu svého pokladu před válkou (půldruhé miliardy) mohla vydati bankovek za 3·75 milliardy a přece měla jen v oběhu 2·3 milliardy. Tak bude i národohospodářský zřetel veleti Zemské bance, kolik nejvýše v daném okamžiku jest platidel nezbytně třeba. Při veřejnohospodářské povaze banky není nejmenší pochybnosti, že právě tímto zřetelem se bude říditi a svým diskontem výdej poukázek regulovati. Nicméně obsahuje návrh ještě další kautely pro tento účel, to jest evidenci výdaje poukázek, s tím související oddělené účtování a bilancování od ostatních obchodů Zemské banky, dozor stálým komisařem státním a konečně právo vlády resortní další vydej bankovek obmeziti a po případě úplně zastaviti.

Tímto způsobem bude opatřen vskutku jen poslední zdroj platidel a pružný doplněk jich dnešního pevného stavu. Toho by nebylo, kdyby banka půjčovala své poukázky též státu, ježto poukázky ty by stav platidel rozmnožily trvale. Proto se v § 2. správně mluví jen o obchodě soukromém. Komise doporučuje zásadu tu vysloviti v §u tomto ještě zcela zřetelně: "Zápůjčky státu jsou vyloučeny". Poukázky Zemské banky sdíleti budou veskrze osud a tudíž i hodnotu bankovek Rakousko-uherské banky, na které budou zníti a za které budou směnitelny. Avšak výdej těchto poukázek nikterak neposune nepříznivě hodnoty bankovek Rakousko-uherské banky, poněvadž nerozmnoží trvale jich stavu. I kdyby totiž byly tyto poukázky thesaurovány anebo trvale v oběhu udržovány, může se tak státi pouze tím, že stejná částka papírových bankovek bude z oběhu vzata, při placení půjček Zemskou bankou poskytnutých vplyne do banky a rozmnoží zde její hotovost, pokud se týče reservu, takže se ničeho nezmění na stavu platidel obíhajících trvale.

To jest proto důležité, poněvadž pak lze každé chvíle výdej poukázek zastaviti a vylikvidovati. Zastavila-li by banka z příkazu vlády výdej dalších poukázek, pak do tří měsíců vrátí se jí buď její poukázky anebo tolik bankovek Rakousko-uherské banky, kolik odpovídá poukázkám, jež zůstaly v oběhu anebo byly thesaurovány.

Vláda může však míti na tom zájem, aby v takovém případě byly poukázky staženy, což ale předpokládá stanovení lhůty pro jich směnitelnost, pokud se týče odstranění jich funkce jako zákonného platidla. K obojímu opatření bylo by třeba nové zákonné normy. Jest proto žádoucí, aby pro tento případ byla vláda zmocněna lhůtu pro směnitelnost poukázek limitovati a po uplynutí této lhůty odejmouti poukázkám funkci zákonného platidla. Doporučuje se tedy za paragrafem sedmým včleniti nový paragraf osmý tohoto znění:

§ 8.

Bude-li zastaven výdej poukázek, jest úřad pro správu finanční v dohodě s úřadem pro správu průmyslu, obchodu a živností a s úřadem pro správu zemědělství oprávněn stanoviti lhůtu, do které jest Zemská banka povinna poukázky směňovati, a po uplynutí této lhůty odejmouti řečeným poukázkám povahu zákonného platidla.

Vylíčené pružnosti dosáhnou poukázky Zemské banky jen tenkráte, budou-li vydávány pouze soukromým firmám, bankám a podnikům na krátkodobé půjčky. Návrh mluví o půjčkách směnečných a lombardních. Půjčky se mají dle návrhu díti za podmínek pro Zemskou banku ohledně půjček tohoto druhu doposud platných. Doporučovalo by se vzhledem k nynějším poměrům podmínky tyto doplniti a praecisněji formulovati. V komisi finanční bylo zejména poukazováno na důležitost toho, aby bylo firmám možno touto cestou likvidovati pohledávky, které mají za Rakousko-uherskou bankou, ať ve formě pokladních poukázek anebo jiných pohledávek. Komisí bylo dále zdůrazňováno, že předmětem lombardu neměly by býti cenné papíry, jichž kupony jsou splatny mimo hranice Československého státu, tedy zejména státní renty a válečné půjčky. Doporučuje se tudíž doplniti § 2. návrhu v tomto směru:

§ 2.

"Poukázky v § 1. zmíněné bude vydávati banka v soukromém obchodě na krátkodobé zápůjčky nejvýše 90ti denní a to buď eskontem nebo na lombard. Zápůjčky státu jsou vyloučeny.

K eskontu mohou býti připuštěny směnky znějící na korunovou měnu, opatřené podpisem aspoň dvou placení způsobilých dlužníků, a pokladní poukázky Rakousko-uherské banky.

Lombardní zápůjčky jsou přípustny na základě cizozemských platidel, neraženého zlata a stříbra, dospělých pohledávek za Rakousko-uherskou bankou a cenných papírů, požívajících sirotčí jistoty anebo jiných cenných papírů znamenaných na pražské burse a o při cizozemských platidlech a neraženém kovu a pupilárních cenných papírech do 75% tržní ceny, pokud se týče kursovní hodnoty, při ostatních cenných papírech do 60% kursovní hodnoty, nejvýše však do výše hodnoty jmenovité, při pohledávkách za Rakousko-uherskou bankou do výše jich hodnoty. Vyloučeny jsou z lombardu válečné půjčky a vůbec cenné papíry, jichž kupony jsou splatny mimo hranice Československého státu."

Veřejnohospodářská povaha Zemské banky, jak podotčeno, garantuje, že nebude výdeje poukázek zneužito výdělečně, nýbrž pouze k národohospodářským účelům, nicméně obsahuje návrh ještě další kautely pro ztlumení každé výdělečné snahy tím, že jest zisk plynoucí z výdeje poukázek konfiskován progressivně ve prospěch státní pokladny.

Z praktických důvodů se doporučuje, aby byly poukázky Zemské banky vyloučeny z amortisace, záznamní a soudní zápovědi obdobně jak to platí o bankovkách Rakousko-uherské banky (§ 1.).

Lhůty k uveřejňování výkazů o oběhu bankovek jest přizpůsobiti dekádním lhůtám, ve kterých doposud Zemská banka své výkazy uveřejňuje.

Doporučuje se konečně, aby veškeré knihy a zápisy dotyčné oddělení Zemské banky jakož i listiny jím vydané byly zproštěny kolků a poplatků. Totéž se doporučuje i pro listiny jím vydané za účelem zajištění zápůjček (§ 2.). Zásadu tu třeba vysloviti v prvém paragrafu za paragrafem osmým.

V této, zvláště komisí doporučení formě, jest pro přechodnou dobu na názoru komise správně vyřešen problém pružnosti platidel, aniž jest praejudikováno zřízení budoucí cedulové banky a reformy měny.

Prospěch státu opatření náhradních platidel nebude přímý, poněvadž jsou půjčky státní vyloučeny, bude však nepřímý. Nebude jednak starostí státu opatřovati soukromým podnikům ze státních úvěrů platidla z obavy před nezaměstnaností, dále pak lze očekávati, že nebudou soukromé firmy, majíce možnost kdykoli touto cestou opatřiti si platidla, chovati se ztrátou úrokovou velikých hotovostí peněžních, které poplynou tudíž do peněžních ústavů, osvěží peněžní trh a tím usnadní i státní úvěr pro tuto přechodnou dobu a mimořádné úkoly státní nejvýš důležitý.

Komise doporučuje tudíž: "Slavné Národní shromáždění račiž připojené osnově zákona ve znění komisí přijaté, uděliti ústavním způsobem souhlas."

V PRAZE dne 18. listopadu 1918.

Dr. Horáček, v. r.,

t.č. předseda finančního výboru.
Dr. Engliš, v. r.
referent.


Zákon ze dne ........... listopadu 1918

o zavedení obchodních platidel.

§ 1.

"Zemská banka království Českého" v Praze se zmocňuje k výdeji poukázek na vlastní bankovní pokladnu, jež budou zníti na zaokrouhlenou částku, budou bezúročné a směnitelné v bankovkách Rakousko-uherské banky na předložení u "Zemské banky království Českého" anebo u jiných bank Zemskou bankou k tomu filiálně určených. Poukázek těchto nelze amortisavati a nelze o nich vymoci ani záznamu ani zápovědi.

§ 2.

Poukázky v § 1. zmíněné bude vydávati banka v soukromém obchodě na krátkodobé zápůjčky nejvýše 90denní, a to buď eskontem nebo na lombard. Zápůjčky státu jsou vyloučeny.

K eskontu mohou býti připuštěny směnky znějící na korunovou měnu, opatřené podpisem aspoň dvou k placení způsobilých dlužníků, a pokladní poukázky Rakousko-uherské banky.

Lombardní zápůjčky jsou přípustny na základě cizozemských platidel, neraženého zlata a stříbra, dospělých pohledávek za Rakousko-uherskou bankou a cenných papírů požívajících sirotčí jistoty aneb i jiných papírů znamenaných na pražské burse a to při cizozemských platidlech, neražením kovu a pupilárních cenných papírech do 75% tržní ceny, pokud se týče kursovní hodnoty, při ostatních cenných papírech do 60% kursovní hodnoty, nejvýše však do výše hodnoty jmenovité, při pohledávkách za Rakousko-uherskou bankou do výše jich hodnoty. Vyloučeny jsou z lombardu cenné papíry, jichž kupony jsou splatny mimo hranice Československého státu.

§ 3.

Ku směňování poukázek chovati bude Zemská banka hotovost bankovek Rakousko-uherské banky, po případě drobných mincí korunové měny (reservu). První hotovost se zřídí vkladem Československého státu ve výši 25,000.000 korun, zúročitelných sazbou o 1/4% nižší nežli bude činiti diskont zápůjček uvedených v § 2.

§ 4.

Úhrnný výdej všech poukázek nesmí přesahovati čtyřnásobnou reservu (§ 3.) bankovek Rakousko-uherské banky a drobných mincí měny korunové. Nařízením úřadu pro správu finanční, vydaným v dohodě s úřadem pro správu finanční, vydaným v dohodě s úřadem pro správu průmyslu, obchodu a živností, jakož i úřadem pro správu zemědělství, může býti kdykoli výdej bankovek pod touto hranicí omezen neb úplně zastaven.

§ 5.

Ku provádění obchodů dle tohoto zákona zřídí Zemská banka zvláštní oddělení od ostatních odvětví jejich obchodů účetně a bilančně přísně oddělené, jež bude státi pod stálým dozorem komisaře Československého státu. O stavu oběhu poukázek a jich krytí jest uveřejňovat zprávu každého 10., 20. a posledního dne v měsíci.

§ 6.

Zisk, plynoucí z výdeje těchto poukázek rozdělovati se bude mezi Zemskou banku a Československý stát v tomto poměru: Roční zisk do jednoho milionu se rozdělí mezi banku a stát 1:2. Roční zisk přes jeden až do dvou milionů rozdělí se v poměru 1:3. Každý další milionový stupeň se dělí v poměru ve prospěch státu o jednotku vyšším (1:4, 1:5, 1:6 atd.)

§ 7.

Poukázky v § 1. zmíněné budou v území Československého státu zákonným platidlem jako bankovky Rakousko-uherské banky a budou bez omezení přijímány u všech veřejných pokladen.

§ 8.

Bude-li zaveden výdej poukázek, jest úřad pro správu finanční v dohodě s úřadem pro správu průmyslu, obchodu a živnosti a s úřadem pro správu zemědělství oprávněn stanoviti lhůtu, do které jest Zemská banka povinna poukázky směňovati a po uplynutí této lhůty odejmouti řečeným poukázkám povahu zákonného platidla.

§ 9.

Veškeré knihy a zápisy oddělení Zemské banky vydávajícího poukázky (§ 5.), jakož i listiny jím vydávané, dále listiny za účelem zajištění zápůjček (§ 2.) vydané jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 10.

Zákonem tímto se mění, pokud se týče doplňují platné stanovy "Zemské banky království Českého" v Praze.

§ 11.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky.

§ 12.

Provedením tohoto zákona pověřuje se úřad pro správu finanční v dohodě s úřadem pro správu průmyslu, obchodu a živností a s úřadem pro správu zemědělství.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP