Zasedání Národního shromáždění československého roku 1918.

Tisk 5.

Vládní návrh.

Zákon ze dne ....... listopadu 1918 o zavedení 8hodinové doby pracovní.

Článek 1.

Paragrafy 96.a) a 96.b) zákona ze dne 8. března 1885, čís. 22 ř. z., zrušují se a na jejich místo nastupují tato ustanovení:

§ 1.

Ve státních i obecních podnicích, v živnostenských závodech, obchodech, na dolech i v zemědělství nesmí skutečná pracovní doba trvat déle než nejvýše 8 hodin ve 24 hodinách nebo 48 hodin týdně. Na dolech počítá se v dobu pracovní vjezd i výjezd z dolu.

§ 2.

Rozdělení pracovní doby, a to jak týdenní, tak denní ponechává se dohodě zaměstnavatelů a zaměstnanců. Při tom však musí býti zaručena jednou týdně nerušená přestávka, nejméně 36 hodin čítající, která by připadala u podniků, nepřetržitě nepracujících, na neděli. Výjimky z tohoto 36hodinového klidu mohou býti povoleny ministerstvem obchodu v dohodě s ministerstvem sociální péče pouze k vykonávání takových prací, které k opětnému zahájení závodu v pondělí jsou nutny, jakož i takovým závodům, které z technických důvodů nemohou býti přerušeny a pro takovou činnost, která slouží k zotavení a vzdělání lidu v neděli. Ve všech těchto případech musí býti zajištěn 36hodinový klid ve všední dny. Tyto výjimky budou zvláště označeny. V nerušeně provozovaných závodech zavedeny musí býti záložní směny k zajištění nerušeného, 36hodinového klidu, při čemž buďtež tak upraveny, aby dělníci střídavě aspoň každý třetí týden měli v neděli volno.

§ 3.

V závodech, v nichž pracují ženy, počíná nedělní klid již v sobotu o 12. hodině polední.

§ 4.

Jestliže přírodní události nebo nehody, jež přerušily pravidelné provozování práce, toho vyžadují, nebo nastane-li ve veřejném zájmu zvýšená potřeba práce, může živnostenský úřad první stolice povoliti jednotlivým podnikům dočasné prodloužení pracovní doby, ale nejdéle na dobu tří týdnů nejvýše o 2 hodiny denně.

V dohodě s ministerstvem sociální péče může ministerstvo obchodu dovoliti práci přes čas, v odstavci prvém stanovenou, na dobu nejvýše 12 týdnů v roce. Úhrnem nesmí práce přes čas přesahovati 15 týdnů nebo 180 hodin v roce.

§ 5.

Hodiny přes čas pracované buďtež zvláště placeny.

§ 6.

Práce pomocné, které musí předcházeti vlastní výrobu, nebo po ní následovati (vytápění kotlů, osvětlování, čištění) mohou býti vykonávány bez zvláštního povolení, ale nesmí trvati déle než 1 hodinu denně a nesmí býti vykonávány mladistvými pracovními silami. I za tyto hodiny se však zvláště platí. Závod je pak povinen učiniti o tom živnostenskému úřadu oznámení, potvrzené odborovou organisací dělnickou a vyjmenující druhy dělnictva, k pracím pomocným povolaného.

§ 7.

Práce v noci je dovolena pouze u podniků nepřetržitě provozovaných, nebo výjimečně v takových případech, kde ve veřejném zájmu je to nutno. Tyto podniky budou zvláště vyjmenovány.

§ 8.

V noci pracovati od 8. hodiny večerní do 6. hodiny ranní je dovoleno pouze mužským silám pracovním, starším 18 let. Ženám a mladistvým pracovníkům do 18 let je jakákoliv práce od 6. hodiny večerní do 6. hodiny ranní zakázána.

§ 9.

Dětem do 15 let je zakázána každá výdělečná práce v živnostenských podnicích, po továrensku provozovaných. Dětí do 14 let nesmí se užívat v zaměstnání výdělečném.

§ 10.

Mladistvých pracovníků pomocných mezi dokonaným 14. a mezi dokonaným 16. rokem smí se užívati jen ku pracím lehčím, které nejsou na újmu zdraví těchto pracovníků pomocných a nepřekážejí tělesnému vývoji jejich.

§ 11.

V závodech, v nichž dosud byla delší pravidelná doba pracovní, než je uvedena v § 1. zkracuje se bez újmy na mzdě.

Článek II.

Zákon tento nabývá účinku 1. prosince 1918.

Článek III.

Ministrům obchodu a sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedli.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP