Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2700.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .................................... 1920

o úpravě uhelného hospodářství.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Úprava hospodaření uhlím, v území republiky Československé dobytým nebo tam dovezeným, náleží ministerstvu veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

§ 2.

Uhlím se rozumí ve smyslu zákona veškeré druhy uhlí kamenného, hnědého a veškeré druhy topiva z nich vyrobeného (koks, kaumacit, brikety, bulety).

§ 3.

Veškeré v území republiky Československé těžené uhlí a zásoby jeho u výroben, dále uhlí z ciziny dovážené, jest pod závěrou. Závěra má ten účinek, že s tímto uhlím není dovoleno nakládati bez poukazu orgánů, kterým náleží úprava hospodaření uhlím.

Ze závěry jsou vyňaty zásoby uhlí u spotřebitelů získané na základě řádného přídělu, pak uhlí, které potřebuje důlní podnik pro vlastní účely k dobývání, třídění a nakládání uvnitř důlního podniku; uhlí, které se poskytuje zřízencům a osazenstvu dolů jako deputát pro jejich vlastní domácí potřebu k topení.

§ 4.

Závěra zaniká dodávkou uhlí spotřebiteli, jemu bylo řádně přiděleno.

§ 5.

Ministerstvo veřejných prací upravuje v dohodě se zúčastněnými ministerstvy hospodářství uhelné buď přímo nebo pomocí podřízených orgánů.

Orgány takovými jsou: uhelná rada, uhelné inspektoráty a uhelné komory.

§ 6.

Uhelná rada čítá:

8 zástupců hornických podnikatelů,

6 zástupců hornických dělníků,

2 zástupce hornických zřízenců,

3 zástupce obchodníků uhlím,

3 zástupce průmyslových podniků,

1 zástupce průmyslových dělníků,

1 zástupce zemědělství,

2 zástupce drah,

1 zástupce paroplavby,

2 zástupce spotřebitelů otopného uhlí a po

1 odborníku: hornického provozu uhelného, chemického probádání uhlí, používání uhlí.

Ministerstva průmyslu, obchodu a živností, financí vysílají stálé přísedící do uhelné rady.

§ 7.

Členy uhelné rady kromě zástupců drah a ministerstev, jež určí dotyční ministři, jmenuje ministr veřejných prací, vyžádav si předem návrhy revírních rad, odborových organisací a svazů, v dohodě se zúčastněnými ministry.

Při jmenování členů uhelné rady jest dbáti toho, aby byly zastoupeny podle možnosti všechny části říše.

Za každého člena ustanoví se náhradník, jenž jej při zaneprázdnění zastupuje. Doplňování uhelné rady děje se podle stejných pravidel.

§ 8.

Uhelná rada sídlí v Praze.

Funkční doba členů trvá tři roky.

Výlohy uhelné rady nese ministerstvo veřejných prací, které k účelu tomu stanoví příslušnou přirážku k prodejní ceně uhlí.

§ 9.

Složení předsednictva uhelné rady, způsob a doba jejího jednání, složení a působnost jejích výborů (znaleckých sborů), způsob a výše náhrady výloh neb odměn členův a jinaké organisační otázky upraví se nařízením.

§ 10.

Uhelná rada jest poradním sborem pro úpravu hospodaření uhlím. Státní a jiné veřejné úřady jsou povinny podporovati uhelnou radu v její působnosti.

Návrhy uhelné rady provádí podle svého rozhodnutí ministerstvo veřejných prací v dohodě s ostatními ministerstvy, pokud jsou zúčastněna.

§ 11.

Uhelné radě náleží:

1. Navrhovati všeobecné zásady hospodaření uhlím a dohlížeti na provádění jejich. Zvláště pak stará se o to, aby nepovstal škodlivý konkurenční boj mezi vyrábiteli a aby spotřebitelé byli chráněni. Stará se o to, aby včas učiněna byla opatření, by každý spotřebitel, jenž odebéře ročně najednou aspoň 1 vagon uhlí (§ 2) o 10 tunách, toto palivo skutečně obdržel.

2. navrhovati všeobecné dodávací podmínky pro uhlí;

3. navrhovati zásady pro spotřebu samozásobitelův a pro vlastní spotřebu dolů;

4. navrhovati výši těžby a odbytiště jednotlivých dolův i dolových okrsků;

5. navrhovati zásady pro přípustný maximální zisk legitimního obchodu a pro vyloučení hospodářsky zbytečného meziobchodu;

6. navrhovati podmínky a rozsah vývozu a rozvrh kontingentů vývozního uhlí na jednotlivé revíry nebo skupiny závodů;

7. podávati návrhy o úpravě dovozu uhlí z ciziny;

8. podávati návrhy o zásobení jednotlivých spotřebitelův uhlí nebo jejich kategorií;

9. navrhovati ceny uhlí loko závod a přirážky k nim;

10. podávati posudky podle vyzvání ministerstva veřejných prací;

11. vyřizovati i jiné věci, jež jí budou ministerstvem veřejných prací přikázány.

§ 12.

Uhelná rada může býti zrušena nařízením.

Uhelné komory.

§ 13.

Ministr veřejných prací může v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností po slyšení zájemníků zříditi při uhelných inspektorátech odborné výbory, jimž předsedá uhelný inspektor neb jeho zástupce.

Výbor tento čítá 1 zástupce drah, 4 zástupce uhelných podnikatelů, 2 zástupce hornických dělníků, 1 zástupce hornických zřízenců, 2 zástupce průmyslu a 2 zástupce obchodníků uhlím a zove se uhelnou komorou.

§ 14.

Členy uhelné komory jmenuje ministr veřejných prací v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností, vyžádav si návrhy revírní rady dotčeného okresu, po případě organisací majitelů dolů, průmyslníkův a obchodníků uhlím.

Zástupce drah jmenuje ministr železnic.

§ 15.

Uhelná komora

a) navrhuje zásady, podle nichž mají býti spotřebitelé uhlím zásobeni a stará se zvláště o to, aby byla včas učiněna opatření, by každý spotřebitel, jenž odebéře najednou ročně aspoň jeden vagon uhlí o 10 t., toto palivo skutečně obdržel;

b) navrhuje všeobecné dodávací podmínky pro uhlí;

c) navrhuje odbytiště pro uhlí dotčeného revíru;

d) podává dobrá zdání stran stanovení uhelných cen na dolech, stran stanovení maximálního zisku pro obchodníky a stran vyloučení hospodářsky zbytečného meziobchodu;

e) podává dobrá zdání o opatřeních pro zvýšení těžby, jakož i opatřeních při zmenšení těžby;

f) dohlíží na provádění rozkazů ministra veřejných prací stran vývozu uhlí.

§ 16.

Úřad člena uhelné komory je čestný a trvá 3 roky.

Členové mají právo na hotové výlohy a odměnu stanovenou uhelnou radou.

Za každého člena jmenuje se způsobem naznačeným § 14 náhradník, jenž člena zastupuje, zašlo-li jej něco.

Uhelné komory konají porady pravidelně, nejméně jednou čtvrtletně.

§ 17.

Kancelářské práce uhelné komory obstarává personál uhelného inspektora, jenž opatřuje též archiv a dá k disposici potřebné místnosti.

§ 18.

Další organisace uhelných komor upraví se nařízením.

§ 19.

Výlohy uhelných komor hradí ministerstvo veřejných prací způsobem, stanoveným v § 8, od. 3.

§ 20.

Ministr veřejných prací může v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností, vyslechnuv zájemníky, zrušiti uhelné komory.

§ 21.

Ministr veřejných prací může v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností pověřiti tímto obhospodařováním uhlí společnosti rázu obchodního.

Právní poměry a působnost společností těchto upraví se všeobecně nařízením a v jednotlivých případech rozhodnutím ministerstva veřejných prací v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností.

Stanovení cen uhelných.

§ 22.

Ministr veřejných prací stanoví v dohodě s ministrem financí, průmyslu, obchodu a živností, vyslechnuv uhelnou radu, prodejné ceny uhlí loko závod, které se veřejně vyhlásí uveřejněním v úředních novinách, vyhláškami při uhelných komorách a na závodech.

Uhelná dávka.

§ 23.

Z vytěženého uhlí jest majitel dolu povinen odvésti finanční pokladně 30% (procent) ceny stanovené v § 22 způsobem určeným v prováděcím nařízení. Povinnost k zapravení této dávky vzniká vypravením uhlí z dolu neb užitím jeho uvnitř důlního podniku k účelům jiným, než uvedeným v § 25.

§ 24.

Bylo-li uhlí odevzdáno na dole provozované koksovně, briketovně, buletárně nebo jiné provozovně pro další zpracování (zhodnocení), zapravuje se uhelná dávka z pravidla z vyrobeného paliva, při čemž povinnost k zaplacení vzniká vypravením paliva ze závodu.

Byla-li by však dávka z uhlí, užitého k dalšímu zpracování, vyšší než dávka vypadající z vyrobeného paliva, může ministerstvo financí naříditi, že se dávka odvádí z uhlí před jeho zpracováním a že podnikatel je povinen učinit opatření potřebná ke zjišťování množství tohoto uhlí.

Bylo-li uhlí převezeno ke zpracování podle od. 1. na jiný závod, jest zaplatit uhelnou dávku podle § 23, odst. 2.

§ 25.

Uhelná dávka se neodvádí za podmínek stanovených prováděcím nařízením:

1. z uhlí, které se spotřebuje uvnitř důlního podniku k dobývání, třídění a nakládání uhlí;

2. z uhlí, které správa dolu z vlastní těžby a zdarma nebo nejvýše za režijní ceny poskytuje zřízencům a osazenstvu dolů pro jejich vlastní domácí potřebu k otopu.

§ 26.

Z uhlí dovezeného z ciziny vybírá se náhradní dávka v částce, kterou stanoví čas od času ministr financí v dohodě s ministrem veřejných prací, průmyslu, obchodu a živností se zřetelem k dávce z těžby uhlí domácího.

Způsob, kterým se tato dávka zapravuje, stanoví se prováděcím nařízením.

§ 27.

Vybírání náhradní dávky uhelné může odpadnouti pro uhlí dovezené ze státu, který vybírá veřejnou uhelnou dávku a s nímž byla sjednána úmluva o vzájemné kompensaci veřejných dávek.

Ostatně může vláda sjednat úmluvy mezistátní o dávkovém nakládání s uhlím, které je v zemi, pro niž jest určeno, podrobeno stejné nebo podobné veřejné dávce, aby zamezen bylo dvojité zatížení jeho.

§ 28.

Náhradní dávku z uhlí cizozemského jest povinen platiti, kdo uhlí přijal, a není-li uhlí poukázáno určitému příjemci, nebo nebylo-li jím přijato, ten, kdo je do tuzemska dopravil.

§ 29.

Daň z uhlí, platná v území přivtěleném z říše německé ke státu Československému, pozbývá platnosti dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti.

§ 30.

Nezapravené částky uhelné dávky buďte dobyty způsobem, který jest ustanoven pro vymáhání zadržených přímých daní.

O promlčení platí ustanovení zákona ze dne 18. března 1878, č. 31 r. z.

Důchodkový dozor.

§ 31.

Kdo v tuzemsku uhlí těží, jest povinen tento podnik ohlásiti do 7 dnů po vyhlášení tohoto zákona revírnímu báňskému úřadu svého okresu.

Kdo uhlí na samostatných závodech zpracuje (zhodnocuje), jest povinen ohlásiti započetí provozu nejdéle 7 dní předem finančním úřadu i revírnímu báňskému úřadu svého okresu. Závody takové již provozované jest ohlásiti oběma jmenovaným úřadům podle odst. 1. tohoto §.

Kdo uhlí spotřebuje v živnostenském podniku v množství, které přesahuje určitou výměru, stanovenou v prováděcím nařízení, nebo kdo obchoduje uhlím ve velkém, t. j. na vagony a povozy, jest povinen tento podnik, jakož i každou pozdější změnu ohlásiti finančnímu úřadu podle prováděcího nařízení.

§ 32.

Podniky, na něž se vztahuje povinnost ohlašovací, stanovená v § 31, podléhají důchodkovému dozoru.

Zřízenci státní, pověření tímto dozorem, jsou oprávněni vstupovati do podniku ve dne kdykoliv a v jinou dobu, když jest podnik v činnosti, prodlévati tam po dobu jednání úředního, kontrolovati úkony podléhající dávce, požadovat od podnikatele nebo jeho zástupce vysvětlivky o veškerých okolnostech, které se týkají dodávky, neb ohlašovací povinnosti (§§ 23 - 30, 31 a 34 - 36), nahlížeti do nařízených zápisů a jejich dokladů, činiti si z nich výpisy a žádati, aby jim byly na stvrzenku vydány. Důchodkový dozor obmezuje se na ony části podniků, které mají význam pro uhelnou dávku.

§ 33.

K důlnímu podniku nebo dolu počítají se podle tohoto zákona veškeré budovy, zařízení a prostory, určené k dobývání, třídění, zhodnocení a nakládání uhlí.

§ 34.

Důlní podnikatelé jsou povinni, zaznamenávati denně těžbu, odbyt uhlí, vlastní spotřebu, rozdělenou podle spotřeby technické a deputátu.

Kdo v živnostenských podnicích uhlí spotřebuje - zhodnocuje - je povinen zaznamenávati příjem uhlí; kdo uhlím ve velkém obchoduje, je povinen zaznamenávati příjem a odbyt uhlí.

Záznamy tyto musí býti chovány po dobu 3 let pro potřebu finančních úřadů.

§ 35.

Veřejné dopravní podniky jsou povinny dodávati podle ustanovení prováděcího nařízení finančnímu úřadu výkazy o dopravě uhlí včetně briket a koksu.

§ 36.

Podnikatelé dolů jsou povinni vydati odběratelům o uhlí, které jim odevzdávají jinak, nežli prostřednictvím veřejných dopravních podniků, zvláštní stvrzenku o zaplacené ceně uhlí.

§ 37.

Byl-li podnikatel dolu pro zkrácení dávky z uhlí pokutován, může finanční úřad podle ustanovení prováděcího nařízení zostřit ustanovení §§ 32, 34 a 36 a zavésti na útraty podnikatelovy stálý důchodkový dozor.

Ustanovení trestní stran uhelné dávky.

§ 38.

Přestupky §§ 23, 26 a 28 se stíhají podle důchodkového trestního zákona s tou změnou, že částka, kterou lze uložiti za pokutu nebo za upuštění od právního řízení, činí nejméně 100 Kč, při důchodkovém zkrácení 1000 Kč a nejvýše 200.000 Kč.

§ 39.

Trestnost důchodkových přestupků promlčuje se ve 3 letech.

§ 40.

Stejným trestům podléhají zřízenci dopravních podniků, kteří v mezích své působnosti opomenuli učinit ohlášení, uložené těmto podnikům podle § 35, nebo kteří tak učinili v podstatných směrech neúplně nebo nesprávně, nebo kteří porušením svých povinností ohlášení toto zcela nebo z části znemožnili.

Státní dozor.

§ 41.

Státní dozor v uhelné radě obstarávají komisaři, stanovení ministrem veřejných prací, kteří zúčastní se veškerých schůzí plného sboru předsednictva i výborů. Jsou oprávněni v těchto schůzích kdykoliv promluviti a činiti návrhy, o nichž se učiní usnesení. Jsou dále oprávněni odložiti provedení usnesení uhelné rady až do doby, kdy ministerstvo veřejných prací rozhodne. Vládní komisaři mají právo nahlížeti do všech knih, záznamův a spisů uhelné rady a požadovati vysvětlení, jež uznají za nutná.

Zástupci ministerstva financí, obchodu a průmyslu jsou oprávněni ve schůzích plného sboru účastniti se jednání jako poradci a zastávati stanovisko svých odborových ministerstev.

§ 42.

Ministr veřejných prací může prodejní ceny uhelné snížiti, dohodnuv se s ministrem financí, obchodu, průmyslu a živnosti a vyslechnuv předem uhelnou radu.

§ 43.

Ministr veřejných prací může požadovati dobrá zdání o poměrech palivových od uhelné rady, znaleckých výborů, komor uhelných, majitelů dolův i jiných výroben, obchodníkův uhlím, spotřebitelův uhlí, jakož i sdružení spotřebitelských.

§ 44.

Ministr veřejných prací může v dohodě s ministry vnitra, financí, průmyslu, obchodu a živností nařídit obcím, aby stanovily ceny uhlí v malém, vyslechnuvše obchodníky uhlím, při čemž musí se říditi cenami, stanovenými podle § 22.

Ustanovení trestní.

§ 45.

Kdo se úmyslně proviní proti ustanovením tohoto zákona, vyjímajíc ustanovení o státní dávce, nebo proti správním nařízením ministerstva veřejných prací, jež byla k němu vydána a veřejně vyhlášena neb účastníkům zvláště dodána, potrestán bude pokutou 5000 až 50.000 korun čsl.

Trestní stíhání děje se k návrhu rady uhelné, uhelných inspektorů nebo ministra veřejných prací řádnými soudy.

§ 46.

Podnikatel dolů ručí za pokuty, uložené jejich správcům a jiným zaměstnancům i jejich příslušníkům podle § 45, a za náklady trestního řízení při nedobytnosti. Stal-li se však přečin dokazatelně bez vědomí majitele dolů, neručí tento za zřízence. Ručení však nastává, lze-li majiteli dokázati nedbalost při výběru zmíněných osob, dozoru na ně, nebo vzešel-li z těchto přečinů majiteli prospěch.

§ 47.

Proti majitelům dolů, kteří se vzpečují prováděti nařízení o úpravě a zlepšení provozu, nastoupí se donucovacími prostředky podle ob. hor. zák. po případě odnětím práva dolovacího.

§ 48.

Peněžité pokuty podle § 45, připadají státní pokladně.

Nedobytné pokuty promění se v trest vězení.

§ 49.

Trestnost při přečinech podle § 45, promlčuje se v jednom roce ode dne, kdy přečin byl dokonán.

§ 50.

Proti tomu, kdo se vzpečuje podati výkazy, k nimž je povinen podle § 43, může okresní politická správa, na Slovensku a Přikarpatské Rusi vrchnost administrativní, vyřknouti pořádkové tresty až do 10.000 Kč. Těmito tresty neruší se řízení trestní podle § 45 až 47.

§ 51.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1920, pokud se týče uhelné dávky, v ostatních částech dnem, jejž určí ministr veřejných prací zvláštním nařízením.

§ 52.

Ministrům veřejných prací, financí, průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby tento zákon provedli v dohodě se zúčastněnými ministry.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP