Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2697.

Zpráva

státně-zřízeneckého výboru

o výborovém návrhu na propočítání služebních let státních zaměstnanců (podle §§ 14. a 17. jedn. řádu).

Do státně-zřízeneckého výboru dostavila se deputace zástupců všech organisací státních zaměstnanců bez rozdílu kategorie a přednesla naléhavou žádost, aby se služební léta státních zaměstnanců propočítala a tím se odstranily nesrovnalosti, povstalé různými úpravami platů. K nim připojily se i organisace státních úředníků německé národnosti a samosprávných úředníků. Státně-zřízenecký výbor přijal jednomyslně návrh za svůj a usnesl se na předloženém návrhu zákona z těchto důvodů:

Zákonem ze dne 7. října 1919 měla býti státním zaměstnancům zjednána vydatná hmotná pomoc, což se však stalo pouze částečně, poněvadž nebylo přihlíženo k celkové služební době. Již pragmatikou domáhali se státní zaměstnanci propočtení celkové služební doby, chtějíce tak odstraniti různé křivdy a nesrovnalosti, způsobené dřívějším nepravidelným a pouze nahodilým postupem; požadavku toho dosáhli však pouze částečně, neboť přesloužená doba byla jim propočtena přechodným ustanovením § 57. pouze do nejvyšší výměry 4 let. Toto, byť i jen částečně provedené vyrovnání požitků státních úředníků, bylo však zákonem ze dne 18. prosince 1919, sb. zák. a nař. čís. 25-1920 (novela k zákonu ze dne 7. října 1919, sb. zák. a nař. č. 541) opětně zjevně porušeno, neboť přihlíží se tu pouze k oněm úředníkům, kteří v den účinnosti nového zákona byli již v požitcích nejvyšší třídy hodnostní, dosažitelné časovým postupem podle starého neb nového zákona. Při úřednících s požitky ostatních (nižších) tříd hodnostních se k event. přeslužbě nepřihlíží, čímž dochází k tomu, že úředníci služebně mladší dohánějí platem úředníky starší. Tím vznikají nesrovnalosti, jež úřednictvo těžce nese, neboť k nespravedlivému propočtení služební doby, provedenému služební pragmatikou, druží se nespravedlnost další. Avšak rovnováha (byť i jen částečná) zjednaná povšechně přechodnými ustanoveními § 57. služ. pragm. byla i jinak různými zákony Národního shromáždění porušena. Tak hlavně zákony, jimiž se upravily poměry jednotlivých kategorií státních zaměstnanců, při čemž se nedbalo jednotné zásady.

U jedné části vzata podkladem úpravy služební doba (u finanční stráže, okresních a státních lesních, cestmistrů, cejchmistrů atd.), v ostatních pak platová stupnice (zvláště u poštovních a železničních zaměstnanců). Tím vzniklé nesrovnalosti byly však dovršeny platovou úpravou učitelů a vojenských gážistů, takže v řadách státních zaměstnanců vznikl chaos, jehož důsledkem jest naprostá nespokojenost a pocit křivdy.

Výbor uznal jediným východiskem propočítání celkové služební, ovšem jen započítatelné doby. Námitka vlády, že tímto způsobem stanou se dosavadní jmenování ilusorními, nemohla býti uznána dostatečnou, jelikož jde jednak jen o požitky, jednak mladší úředníci výhod automatického postupu podle platové úpravy ze dne 7. října 1919 plně využitkují, hlavně však, že za Rakouska byli to výlučně čeští úředníci, kteří byli na postupu zkráceni, a mají tudíž nárok, aby se na nich spáchaná křivda odčinila.

Další žádosti zástupců organisací, aby se v osnově zákona řešila současně též otázka náhrady za provisorní služební dobu, za vojenskou službu (zvláště u t. zv. certifikatistů) a privátní praxi, pokud jest pro státní službu podmíněnou nebo z ní stát těží, nebylo možno vyhověti, ježto by se tím vyřízení zákona pro komplikovanost těchto po většině zásadních otázek protáhlo. Výbor navrhuje tudíž, aby se tyto otázky řešily vládním nařízením, které by bylo vydáno včas, aby bylo možno přihlížeti k nim při provádění zákona. K tomu nutno podotknouti, že "službou vojenskou" se míní také zvláštní započtení za válečná léta podle platných ustanovení. Zvláště bylo uvedeno, že na př. u lékařů má býti započtena i doba, jíž jest potřebí ke složení fysikátní zkoušky.

Platnost zákona byla odsunuta až do doby, kdy se počne se snižováním původních drahotních přídavků. Neznamená tudíž navržený zákon žádné okamžité finanční zatížení státu, nýbrž jen zásadní úpravu dosavadních postupových nesrovnalostí, po případě zajištění tohoto nároku těm, kteří od 31. srpna 1919 odešli na odpočinek.

Při projednávání § 6., týkajícího se účinnosti zákona, shledán byl naprosto nesprávným a jednomyslně odmítnut názor jednotlivých zástupců vlády, že výhod propočítání let, případně dřívější úpravy platové nemohou býti účastni zaměstnanci, kteří dovršili 60. rok věku nebo 35. rok služby, jelikož jsou pragmatikálně z automatického postupu vyloučeni. Podle jednomyslného názoru členů výboru a většiny vládních zástupců není platová regulace totožnou s automatickým postupem, a musí na ní míti podíl každý aktivní zaměstnanec bez ohledu na služební nebo fysický věk.

Výbor navrhuje přijetí připojené osnovy zákona a resoluce.

V Praze dne 23. března 1920.

Místopředseda:
Zpravodaj:
Smrtka, v. r.
G. Navrátil, v. r.


Zákon

ze dne .................................... 1920

o propočítání služební doby státních zaměstnanců.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státním úředníkům, soudcům a učitelským osobám, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, sb. z. a nař. č. 541., a kteří byli před účinností jeho v úřad svůj dosazeni, propočítává se jejich celková služební doba, započítatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru podle čekatelské doby a podle lhůt časového postupu, stanovených zákonem ze dne 7. října 1919, sb. z. a nař. č. 541, pro kategorii, jíž se to týče a podle takto dosaženého výsledku nastane zařadění do požitků příslušné hodnostní třídy a příslušného stupně služného.

§ 2.

Ostatním státním zaměstnancům, kteří nejsou zařaděni do hodnostních tříd, propočítá se jejich celková služební doba, započítatelná (započítaná) pro zařadění a postup v dosavadním služebním poměru, podle postupu, stanoveného v článku I. § 4. zákona ze dne 7. října 1919, sb. z. a nař. č. 541, a podle takto dosaženého výsledku nastane zařadění do příslušné platové stupnice.

§ 3.

Pro zaměstnance státních podnikův a fondů státem spravovaných provede se propočítání služebních let podle jmenovacích norem, jež budou k účelu tomu vydány nařízením v duchu tohoto zákona.

§ 4.

Pokud se započítají léta ztrávená v jiné službě než státní (pragmatikální) nebo ve službě vojenské, stanoví se nařízením.

§ 5.

Tím se mění článek 4. zákona ze dne 7. října 1919, sb. z. a nař. č. 541, a zákon ze dne 18. prosince 1919, sb. z. a nař. č. 25. ex 1920.

§ 6.

Zákon tento nabude účinnosti dnem, kterým se sníží výměna drahotních přídavků, stanovená čl. 9. zákona ze dne 7. října 1919 sb. z. a nař. č. 541.

Výhod propočítání budou účastni se stejným počátkem platnosti též oni státní zaměstnanci (zaměstnanci st. podniků a fondů státem spravovaných), kteří od 31. srpna 1919 byli dáni do výslužby.

§ 7.

Provedením tohoto zákona pověřují se všechna ministerstva.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění návrhy na novou úpravu pensijních požitků státních zaměstnancův a jejich pozůstalých, vstoupivších na odpočinek před 1. zářím 1919, v duchu zákona o propočítání služebních let aktivních zaměstnanců.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP