Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2673.

Návrh

člena Národního shromáždění JUDra. Aloise Rašína a druhů,

aby změněna byla dosavadní zákonná ustanovení o kolku směnečném.

Zákon

ze dne ...................................... 1920,

kterým se mění dosavadní zákonná ustanovení o kolku směnečném.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení oddílu II. zák. ze dne 8. března 1876, čís. 26 ř. z., o kolku směnečném mění se, jak následuje:

§ 1.

Za "tuzemsko" po rozumu uvedeného zákona platí obvod republiky Československé.

Výhoda, poskytnutá v § 2, odstavec 2, téhož zákona, směnkám v zemích koruny uherské vydaným, se zrušuje.

§ 2.

Směnky, označené v § 4, allinea a) a v § 8, allinea a) téhož zákona, podrobené dosud poplatku podle stupnice 1, podrobují se, podle částky, na jakou směnka zní, poplatku podle této zvláštní stupnice:

nad Kč
až včetně do Kč
poplatku Kč
50.--.10
50.-100.--.20
100.-200.--.40
200.-300.--.60
300.-400.--.80
400.-500.-1.-  
500.-600.-1.20
600.-700.-1.40
700.-800.-1.60
800.-900.-1.80
900.-1.000.-2.-  

Při směnečných částkách nad Kč 1.000.- budiž z každých dalších Kč 1.000.- zaplacen další poplatek Kč 2.-, při čemž zbytek menší než Kč 1.000.- počítán budiž za plných Kč. 1.000.-.

§ 3.

V §§ 5, odst. 3 a 11, odst. 1, 2 a 4, allinea a), zákona v úvodě označeného, nastupuje, na místě uváděné tam stupnice I., stupnice v § 2 tohoto zákona ustanovená.

Článek II.

Tento zákon nabude účinnosti desátého dne po svém vyhlášeni; pokud neustavuje nic jiného, zůstávají v platnosti ustanovení oddílu II. zákona ze dne 8. března 1876, čís. 26 ř. z., o kolku směnečním a všech dodatků k tomuto zákonu.

Odůvodnění.

Zákonem ze dne 7. ledna 1920, č. 31 sb. z. a nař. byly s účinkem ode dne 1. února 1920 nově upraveny válečné přirážky ku poplatkům a změněna některá ustanovení o poplatcích. K poplatkové stupnici I., které podle zákona ze dne 8. března 1876, č. 26 ř. z., podrobeny jsou tuzemské směnky, splatné nejpozději do šesti měsíců po vydání (§ 4 a) a cizozemské směnky, nejpozději do dvanácti měsíců po vydání splatné (§ 8 a), zavedena byla válečná přirážka 200% a ustanovením článku I. vládního prováděcího nařízení ze dne 24. ledna 1920, čís. 53 sb. z. a nař., byla stupnice I. upravena tak, že poplatek směneční činí nyní 0.8% z horní hranice každého stupně. Přepočte-li se směneční kolek podle doby oběhu na dobu celého roku, činí tedy při tuzemské směnce šestiměsíční nejméně 1.6%, při tuzemské směnce čtyřměsíční nejméně 2.4%, při tuzemské směnce tříměsíční nejméně 3.2% a při tuzemské směnce dvouměsíční nejméně 4.8% částky směneční.

Proti tak citelnému zvýšení směnečného kolku ohradily se s důrazem a nikoliv bez příčiny, všechny zúčastněné kruhy odborné, poukazujíce k tomu, že nepřiměřeně vysoký kolek směneční, který znamená nadmíru citelné zdražení směnečního úvěru, bude směnku vytlačovati z úvěrního a peněžního obchodu. A skutečně nyní již možno pozorovati, že obchod úvěrní a peněžní straní se směnky, dávaje přednost levnějším formám úvěrním, zejména úvěru kontokorrentnímu. Z těchže důvodů peněžní ústavy, hlavně záložny a spořitelny, rozpakují se požadovati od svých dlužníků pravidelné obnovování směnek tak, kterak to vyhovuje zásadám řádného hospodaření a kterak jest toho třeba, aby směnečná zásoba byla stále co nejčerstvější, a nechávají směnky neobnoveny tak dlouho, jak vůbec jest to možno, beze ztráty nároku směnečně právního.

To jsou zjevy sice pochopitelné, nikoli však zdravé a vítané. Směnka jest nejdokonalejší a nejúčelnější a z pravidla také nejzdravější formou úvěru, a zmizení nebo podstatné potlačení směnky samo o sobě působilo by neblaze na ruch peněžní a úvěrní a mohlo by míti v zápětí dokonce i vážnou krisi úvěrní. Zvláště nepříznivý vliv musily by tyto okolnosti míti na funkci a obchody ústavu cedulového, protože směnka jest nejzpůsobilejším a nejzdravějším komerčním podkladem obíhajících papírových platidel (bankovek). A zejména v dnešní době padá tento moment těžce na váhu. Co nejdříve vydán bude zákon o dávce ze jmění a z přírůstku jmění, jehož jest základním účelem, aby z oběhu zmizely státovky, neuhrazené ničím jiným, než úvěrem státu. Zákonem tímto poskytnuty budou velmi cenné výhody těm, kdož předčasně zaplatí dávku ze jmění a z přírůstku jmění, a není pražádné pochybnosti, že zejména v prvé době budou platy na dávku ze jmění a z přírůstku jmění hojné a vydatné. Tím budou domácímu hospodářství a obchodu náhle odňaty značné částky platidel a vůbec peněžních prostředků, což bude pokračovati dalším vybíráním dávky ze jmění a z přírůstku jmění. Státovky dosud obíhající budou takto rychle mizeti z oběhu, a bude nezbytně zapotřebí, aby byly dostatečnou měrou a včas nahrazovány platidly, dávanými v oběh na soukromoprávním, komerčním podkladě, na podkladě úvěru. Bude-li tato služba váznouti, dlužno se připraviti na nejvážnější poruchy a otřesy trhu peněžního a úvěrního. A tato služba bude a musí váznouti, nebude-li dostatek směnek, jichž eskomptem mohl by cedulový ústav zásobiti trh potřebným úvěrem a potřebnými platidly. Jest proto nadmíru důležitým zájmem obecným a také státním, aby co nejvíce podporováno bylo rozšíření směnky, a protože té doby platný, přímo nehorázně vysoký směneční kolek jest s to, směnku z obchodu vytlačovati, nezbývá, než přiměřeně ho snížiti, a jest ostatně pravděpodobno, že i při nižším kolku směnečném bude, následkem hojnějšího používání směnky, fiskální úspěch vydatnější, než by byl při dnešním vysokém kolku, který brání žádoucímu rozšíření směnky. Že běží o záležitost krajně naléhavou, vyplývá z toho, co bylo řečeno o vlivech dávky ze jmění a z přírůstku jmění na peněžní trh.

Ve čl. I., § 2, návrhu zákona navrhuje se snížení směnečného kolku na polovici výměry té doby platné, což stále ještě jest výměra o něco vyšší, než byla před vydáním zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31. sb. z. a nař.; upozorniti dlužno, že má to býti samostatná, specielně pro směnky platná stupnice kolková, takže směnky nemají budoucně již býti závisly na stupnici I. a případných dalších zvyšováních této stupnice. - Ustanovení čl. I., § 3, návrhu jest pouhým důsledkem ustanovení § 2, a ustanovení § 1, s výměrou směnečního poplatku nesouvislé, pojato bylo do zákona, aby učiněno bylo zadost směnečným poměrům státoprávním. - Desetidenní spatium ve čl. II. má za účel, aby nová výměra kolku směnečného stala se zúčastněné veřejnosti známa včas, než zákon nabude účinnosti.

Návrh budiž přikázán výboru rozpočtovému.

V Praze dne 23. března 1920.

JUDr. Alois Rašín,

Sís, Dr. B. Němec, Dr. Vaněk, Petrovický, Hatlák, El. Purkyňová, Dr. Lukavský, Dr. Budínský, Ing. Ladislav Novák, Rebš, Dr. Engliš, Dr. Herben, Viková-Kunětická, Dr. Adolf Stránský, Bohumil Fischer, K. St. Sokol, Dyk, Dr. Syllaba, Heinrich, Nohel, Dr. Mareš, Dr. Hajn.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP