Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2639.

Odpověď

ministra vnitra

na dotaz člena Národního shromáždění Dr. Mazance a soudruhů tisk č. 2198.

o nezákonném zrušení školních kaplí na Smíchově smíchovským starostou.

Městské zastupitelstvo na Smíchově usneslo se dne 11. prosince 1919 na tom, aby školní kaple ve školách čp. 980 a 760 byly věnovány a odevzdány k účelům osvětovým. Při tom se zároveň městské zastupitelstvo usneslo, aby 1 až 2 kaple školní se vyhradily pro školní mládež k náboženským účelům. Obě zmíněné školní budovy jsou vlastnictvím obce Smíchova.

Proti tomuto usnesení podal farní úřad na Smíchově tyto stížnosti: 1. k okresní správní komisi, 2. k okresní správě politické, 3. k okresní školní radě.

Dne 9. ledna 1920 došlo k ministerstvu vnitra oznámení farního úřadu na Smíchově, že obecní starosta, nevyčkav rozhodnutí o těchto stížnostech, počal s výkonem tohoto usnesení, vyslav dělníky do kaple a uloživ jim, aby školní kapli ve Smetanově ulici adaptovali pro přednášky.

Ministerstvo vnitra uvažujíc, že podání odvolání k okresní správní komisi podle § 99. ob. zř. má za následek, že v odpor vzaté usnesení obecního zastupitelstva nelze provésti, pokud cestou samosprávných instancí o této stížnosti nebude rozhodnuto, sdělilo výnosem ze dne 23. ledna 1920 č. 1362 tento svůj právní názor okresní správě politické na Smíchově, požádavši ji, by podle tohoto právního názoru opatřila, aby s výkonem usnesení obecního zastupitelstva ze dne 11. prosince 1919 bylo sečkáno až do konečného rozhodnutí o stížnosti farního úřadu, resp. faráře Jana Paulyho, nadřízenou instancí samosprávnou.

Ze spisů, jež nyní sem byly předloženy, bylo seznáno, ze rozhodnutím okresní správní komise na Smíchově ze dne 9. února 1920 č. 89 byla stížnost farního úřadu na Smíchově zamítnuta. V rozhodnutí tomto však výslovně jest upozornění, že s výkonem v odpor vzatého usnesení má býti sečkáno až do pravoplatného rozhodnutí věci postupem instancí samosprávných. Byla-li proti tomuto rozhodnutí okresní správní komise podána další stížnost k zemskému správnímu výboru, není ministerstvu vnitra známo.

Z vylíčeného jest patrno, že ministerstvo vnitra neopomenulo dáti pokyn v tomto směru, aby předčasné provedení usnesení obecního zastupitelstva, jež dosud právní moci nenabylo, bylo zamezeno, a aby byl zachován stav dosavadní až do rozhodnutí oněch samosprávných instancí, jimž podle platných zákonů náleží přezkoumání usnesení obecního výboru.

Možno-li usnesení obecního výboru v této věci učiněné považovati za zákonné po stránce meritorní, o tom ministerstvo vnitra nemohlo samo rozhodnouti, nechtějíc předbíhati instančnímu rozhodnuti samosprávných úřadů. Vzhledem k tomu nebylo pro ministerstvo vnitra příčiny, dáti nějaký pokyn okresní správě politické v tom směru, jak má naložiti s dohlédací stížností podanou k okresní správě politické, a to tím méně, jelikož stížnost taková není žádným opravným prostředkem, nýbrž toliko oznámením, resp. podnětem, k výkonu státního práva dohlédacího.

Z vylíčeného jest patrno, že nebylo mlčky přihlíženo k jednání starostovu, nýbrž se strany úřadů správy politické bylo podniknuto potřebné opatření, aby nebylo provedeno usnesení, do něhož byla podána stížnost řádnou cestou instanční. O tom, zda usnesení obecního zastupitelstva jest nezákonné, musí býti zůstaveno rozhodnutí povolaným samosprávným instancím.

V Praze 5. března 1920.

Ministr vnitra:
Švehla, v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP