Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2399.

Návrh

členů Národního shromáždění Dra Fr. Krejčího, J. Slavíčka, Landové-Štychové a spol.

na sestátnění a sestřednění českého zemského pomologického ústavu v Troji.

Svaz organisací československého zahradnictva, jenž soustřeďuje v sobě 47 korporací, domáhá se po zralé úvaze ve svém školském odboru a ústředním výboru (při sjezdu delegátů a spol. absolventů Trojských) sestátnění a sestřednění pomologického ústavu Trojského.

Požadavek tento zůstával za starého režimu mnoho let pouze nedostižným ideálem, až nyní, kdy všechny stavy hlásí se o své právo za dosažení nejvyššího možného vzdělání, reklamuje Svaz organisací čs. zahradnictva tím více tento požadavek, neboť stav zahradnický se svými obory, zejména ovocnictví, zelinářství, semenářství, květinářství, školkářství atd. má pro naší mladou republiku nesporně vysoký význam národohospodářský, a proto plného práva žádati střední zahradnickou školu. Požadavek náš za sestřednění pomologického ústavu trojského opíráme následujícími důvody:

Dorostu zahradnickému musí býti umožněno osvojiti si nejvyšší možnou míru vzdělání, aby se zahradnictví československé mohlo na světovém trhu uplatniti a s cizinou konkurovati, k tomu může značně při spěti středoškolské vzdělání na vlastní půdě a to bez oddalování a odkazování na novou střední školu, jež by se v nejlepším případě nemohla před pěti lety uskutečniti, neboť kdo zná nezbytné učebné pomůcky zahradnických škol; jako: školky, zahrady a pod., musí přiznati, že na př. hospod. akademii, vysokou zvěrolékařskou školu neb i universitu lze snadno během roku zaříditi a otevříti, nikoliv však školu zahradnickou, pro kterou jest třeba víceletých příprav. Ústav trojský v celé republice československé jest jediným vhodným nižším ústavem k okamžité přeměně na střední školu zahradnickou pro přechodní dobu 5 let, než by se jinde nová a moderní střední škola mohla zříditi, poněvadž má dostatek potřebných místností učebných a jest vyzbrojen potřebnými pomůckami učebnými, rovněž vykazuje potřebný počet kvalifikovaných učitelských sil. (Odborných učitelů 6, a l asistent vesměs se středoškolským vzděláním, 3 výpomocní učitelé ze středních škol pražských, dále 4 demonstrátoři, celkem 18 sil.)

Dále má ústav trojský tu nespornou výhodu, že nalézá se pro tuto dobu v blízkosti Prahy, následkem toho lze snadno získati případně potřebné pomocné síly učitelské z vysokých škol pražských a posluchačům jest možno získati odborné vědomosti návštěvou velkolepých sadů, botanické zahrady, museí a přednášek, případně na vysokých školách.

Ústav trojský nelze dlouho ponechati na dosavadním stanovisku: budovy jsou staré, dále půda sama jest stálými kulturami, jež nemohly býti střídány, úplně vyžilá atd., proto v kuratoriu trojského ústavu dne 13. listopadu 1919 byl přijat návrh na přemístění tohoto ústavu, jež naši zástupci v samotném kuratoriu podporovali, přes to jest sestátnění a sestřednění této zahradnické školy nyní výhodně, neboť mohlo by se v době provisoria v Troji pracovati na řádném doplnění stávajících pomůcek pro novou representační školu střední a přenášeti tytéž postupně na nové stanovisko.

Hlavní výhoda spočívala by v tom, že ústav trojský dal by se s nejmenším nákladem a nejrychleji přeměniti na střední školu zahradnickou. Není tudíž s finančního stanoviska velkých obtíží. Závažným momentem pro zřízení provisorní střední školy v Troji jest i okolnost, že ústavem trojským pravděpodobně bude v nejbližší době zabráno 10 korců panské půdy od velkostatku trojského a to v největší blízkosti ústavu, čímž by se mnohým dosavadním nedostatkům značně odpomohlo, takže by ústav ten pro dobu přechodnou plně vyhověti mohl požadavkům naň kladeným.

Podepsaný Svaz sdílí názor, že příští místo, na něž by se ústav trojský přemístiti měl, bude asi tam, kde zřízeno bude hlavní ovocnické arboretum, takže by posluchačům bylo umožněno zejména v ovocnictví a pomologii nabýti řádných odborných vědomostí. Podle dosavadních disposic bude toto ovocnické arboretum zřízeno v blízkosti Prahy (Zvoleněves, Hostivice, Jenč), čímž by bylo vyhověno požadavkům shora uvedeným.

Podotýkáme, že zemský správní výbor zamýšlel trojský ústav sestředniti, povolil k účelu tomu v r. 1919 600.000 K a pro rok 1920 chtěl rovněž 600.000 K do rozpočtu zařaditi, ale tato proposice t. j. trvalé zřízení representační české střední školy zahradnické, nebyla v kuratoriu trojském dne 13. listopadu 1919 schválena a doporučeno zemskému správnímu výboru, aby tento obnos nebyl investován do novostaveb při sestárlém ústavu trojském, nýbrž vložen do základů nového ústavu.

Z uvedených důvodů žádáme, aby II. roč. stávajícího vyššího oddělení českého zem. pomolog. ústavu v Troji, jenž byl sestaven z 30 posluchačů s předběžným vzděláním postačujícím pro každou střední školu, doplněn byl od příštího školního roku t. j. od 1. září 1920 dalším III. ročníkem, jehož učebná osnova doplněna by byla tak, aby absolvování tohoto třetího ročníku rovnalo se absolutoriu střední školy hospodářské a aby současně byl otevřen 1. ročník tří, případně čtyřleté střední zahradnické školy v Troji.

Podle posledních zpráv podán byl návrh posl. p. Babánkem v kulturním výboru Národního shromáždění na sestátnění a počeštění německé soukromé liechtensteinské, zahradnické školy v Lednici na Moravě.

Svaz organisací českosl. zahradnictva nemůže se stanoviska národního, kulturního, paedagogického i finančního souhlasiti, neboť němečtí obyvatelé naší republiky budou žádat pro sebe též školu střední, jestliže by se jim vzala nynější exentricky a na samých hranicích ležící střední škola v Lednici, tu by si pak Němci vynutili 5 milionů nebo i více na zřízení nové moderní střední zahradnické školy německé a národ československý naproti tomu získal by v této rovněž už velmi staré, nemoderní škole lednické za drahé odstupné na Liechtensteinovi objekt, který by vyžádal velkých investic a přes to by novodobým požadavkům na školu kladeným nevyhovoval tak, že by za krátký čas muselo se přikročiti ke zřízení nové střední české školy zahradnické jinde. Výsledkem akce posl. Babánka k počeštění německé školy v Lednici může být jedině velká národní ostuda, neboť Němci plným právem vysmáli by se nám, že jsme i v tomto směru nuceni přejímati kulturu od nich a pak to fiasko, až by se za rok ukázalo, že Lednice pro zahradnickou školu se vůbec nehodí.

Návrh budiž přikázán výboru kulturnímu, zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 12. února 1920.

Dr. Krejčí Fratišek, J. Slavíček, Landová-Štychová,

Stříbrný, Tučný, J. Hrizbyl, Dr. UhIíř, Srnec, Freiman, Prof. Fišer B. Buříval, Holejšovský, Kvidera, Dr. Boh. Vrbenský, Kopeček, A. Konečný, Zeminová, Pelikán, Vladimír Drobný, St. K. Neumann, Karel Moudrý, Laube Rudolf.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP