Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2395.

Odpověď

ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz členů Národního shromáždění Dra Zikmunda Witta, Jana Prokeše, M. O. Štěpánka, Petra Cingra a soudruhů tisk č. 2228

stran potírání epidemie neštovic na Těšínsku.

K dotazu sděluje se toto:

1. Prvá onemocnění neštovicemi objevila se v našem záboru těšínském již v únoru minulého roku a to v obci Strnavě (okresu fryštátského), byvše tam pravděpodobně zavlečena vojíny vracejícími se z východu domů.

Vrchní okresní lékař ve Fryštátě Dr. Novotný odvlečen byl 23. února Poláky do Dabic a vrátil se v takovém stavu, že musil nastoupiti dovolenou k zotavení. Po svém návratu ujal se epidemické služby v části okresu Fryštátského našeho záboru.

V ten čas shledal již velikou epidemii neštovic ve Strnavě. Skoro všecky případy neštovic v této obci byly zatajeny a bez lékařského ošetřování.

Úřední lékař postaral se nejprve o nové místnosti při isolační nemocnici v Orlové, vyjednal, že obec karvínská svolila přijímati do své nemocnice i cizí nemocné, načež za vojenské asistence obešel všecky domy ve Strnavě a všecky nemocné, jež nalezl, dal ihned dopraviti do karvínské a orlovské nemocnice. Ke všem zamořeným domům postavil vojenskou stráž a obyvatele jejich konumacoval. Současně dal provádětí kolonou, již si z Moravské Ostravy vyžádal, parní desinfekci. Tímto způsobem podařilo se epidemii ve Strnavě, kdež onemocnělo od února do června 1919 mezi 3952 obyvateli celkem 90 osob, úplně potlačiti.

Zatím se však neštovice rozšířily v březnu do Albrechtic a v dubnu do Petřvalda a pěti dalších obcí, v květnu pak epidemie dosáhla kulminačního bodu 97 případy ve 14 obcích se 63.313 obyvateli.

Odtud počalo onemocnění ubývati, tak že v září bylo zamořeno již jen 7 obcí, a odečteme-li 4 obce, v nichž bylo jen po 1 případu neštovic, vlastně toliko 3 obce (Karvín 16.808 obyvatel 7 případů, Orlová 8.334 obyvatel 11 případů a Petřvald 7352 obyvatel 7 případů).

V říjnu však epidemie znovu vzplanula a to především v obci Loukách. Obec tato leží při samé demarkační čáře, tak že část její zahrnuta jest do neutrálního území (mezi drahou vedoucí z Bohumína do Těšína a mezi řekou Olšou). I v Loukách podařilo se sice úřednímu lékaři v části obce až po demarkační čáru zabrániti většímu rozšíření se epidemie. Nákaza byla však zavlečena na části obce patřící do neutrálního pásma a dále i do obce Darkova, ležící v témže neutrálním pásmu mezi oběma demarkačníma čarama. Tam se neštovice rozšířily epidemicky.

Za demarkaci náš lékař úřední nemohl a když jednou ve srozumění s Drem Pustowkou z Těšína, který na polské straně obstarával službu zdravotní, vstoupil do Louk za demarkaci, obdržel od dohodové komise z Těšína dopis, že do neutrálního pásma smějí pouze polští lékaři.

Polský úřední lékař neměl patrně sám dosti času do polské části fryštátského okresu dojížděti a intensivně se věnovati exekutivní službě epidemické. Mimo to na polské straně okresu fryštátského není isolační nemocnice. Zařízení isolační nemocnice, která byla ve Fryštátě za války zřízena, bylo Poláky zavlečeno a místností používá se dnes jako kasáren.

Poněvadž ponecháním nemocných v jejich příbytcích nákaza zdravými členy rodin, kteří chodili na naši stranu do práce, stále se roznášela, úřední lékař dovolil, aby nemocní i z neutrálního pásma z polské strany byli dopravováni do našich isolačních nemocnic v Orlové a v Karvíně, když jsme je živili a ošetřovali.

Z neutrálního pásma stalo se přes to ohnisko epidemie, odkud se nákaza rozvláčela na všechny strany. Proto jakmile byl v Národním shromáždění přijat zákon o nuceném očkování a nabyl platnosti, úřední lékař pečoval o to, aby se obyvatelstvo nuceně přeočkovalo. Za tím účelem navrhl dohodové komisi v Těšíně, aby se zamořené pásmo na dobu epidemie rozdělilo mezi nás a Poláky a aby se v celé obci Loukách provedlo povinné očkování.

Komise na tento návrh přistoupila a dne 20. listopadu 1919 sešla se v Loukách českopolská komise, jež sjednala dohodu stran provedení nuceného očkování.

Nucené očkování v Loukách vykonal úřední lékař sám za účasti četnictva, v Darkově ustanoven byl jako epidemijní lékař z polské strany Dr. Beck, jemuž se podařilo i tam epidemii zdolati.

Za to však neštovice, jež byly zatím rozvlečeny do četných osad jak polského tak i našeho záboru, počaly se v obou územích znovu šířiti.

V listopadu objevily se také v obcích těšínského okresu, v prosinci pak epidemie dosáhla ještě větší intensity než v květnu, totiž 123 případy v 15 obcích na Fryštátsku a vedle toho 38 případů v 8 obcích okresu těšínského. Do 25. ledna t. r. zjištěno dalších 80 případů na Fryštátsku a 55 případů v okresu těšínském. Celkem zaznamenán ve zmíněných okresích od počátku epidemie, t. j. od února 1919 do 25. ledna 1920 860 onemocnění neštovicemi ve 30 obcích se 103.171 obyvateli. Toto rozšíření epidemie podmíněno jest různými příčinami.

V prvé řadě uvésti jest demarkační čáru, jež znemožňuje přesnou znalost epidemiologických poměrů za ní a zamezuje vykonávání účelné služby zdravotní, aniž na druhé straně překáží ustavičnému zavlékání nákazy na naše území.

Je známo, že demarkační čarou rozdělen byl jak okres fryštátský, tak těšínský na dvě části a to na zábor polský a český:

Podle smlouvy pařížské z 3. února 1919 musily obě části těch okresů býti pod jednou politickou správou a ta byla pod polským vlivem, takže podle této pařížské úmluvy měli se vlastně polští okresní lékaři ve Fryštátě a Těšíně starati také o potlačení nákazy v záboru českém. To se ovšem nedělo a proto zemská vláda slezská pověřila výše zmíněného vrchního okresního lékaře, jenž nyní sídlí v Karvíně, úkolem potírati neštoviční epidemii v našem záboru jak okresu fryštátského tak i těšínského. Polské úřady proti tomu z počátku protestovaly a nechtěly Dru Novotnému vydávat oznámení o infekčních nemocech, jež byla jim z jednotlivých obcí našeho záboru hlášena, tak že zmíněný lékař měl první čas ohromnou práci, nežli si, obcházeje od obce k obci, zjednal správný přehled o celé epidemii.

Druhou závažnou příčinou, že epidemie neštoviční nabyla takového rozsahu, jest netečnost, ba odpor zaostalé části obyvatelstva uhelného revíru proti jakýmkoli zdravotním opatřením, jež jednotlivci ukládají nějaké oběti nebo omezení. Nehledě k silně rozšířené sektě spiritistů, kteří se očkování zásadně vzpírají, staví se též ostatní vrstvy obyvatelstva, obzvláště dělnictvo zaměstnané v průmyslových závodech a horníci v uhelných dolech, k očkování po léta lhostejně, ba nepřátelsky, takže stav očkování z dřívějška byl zcela neuspokojivý.

Též jiná zdravotnická opatření, zvláště kontumace osob, podezřelých z nákazy, a odevzdávání nemocných do nemocnic, naráží ještě dnes na zatvrzelý odpor účastníků, který lze nezřídka zlomiti jen prostředky donucovacími, jež ovšem zase vedou k zatajování nemoci se známými důsledky. Zdravotní úřady, jako úřady vůbec, utrpěly následkem války u obyvatelstva velmi na autoritě, a zákonitá ustanovení dodržují se namnoze jenom na oko nebo s odporem. Jest přirozeno, ze se při tak značném rozšíření epidemie ukázaly nepostačitelnými také pohotové prostředky k jejímu potírání, jimiž za obvyklých poměrů nakažlivým nemocem obstojně bylo možno čeliti. Jest po této stránce zvláště litovati, že se přes víceleté snahy zemské vlády slezské nepodařilo posud pro nedostatečné porozumění interesentův uskutečniti myšlenku, by v Orlové zřízena byla ústřední nemocnice pro nakažlivé nemoci, na níž by všechny uhelné závody participovaly podle počtu svých zaměstnanců. Za takového stavu věci ukázalo se nezbytným, aby státní správa zdravotní hrozivému nebezpečí čelila mimořádnými prostředky. Za tím účelem postaráno bylo především o možnost, nemocné isolovati v nemocnicích.

Od zamýšleného rozšíření infekční nemocnice v Karvíně bylo nutno pro nedostatek vhodných ubikací na ten čas upustiti. Za to rozšířena infekční nemocnice v Orlové o 60 lůžek ve dvou školách a v nejkratší době upravena bude na nemocnici (nejméně o 100 lůžkách) budova sirotčince v téže obci stojící, ve které doposud bylo ubytováno vojsko. Dále učiněno opatření, aby moderní infekční nemocnice v Zábřehu n. O. (o 78 lůžkách) věnována byla po dobu epidemie výhradně pro nemocné neštovicemi a aby byla ještě přiměřeně rozšířena (barák a dětská zahrádka).

Tímto způsobem získá se pro nemocné neštovicemi přes 400 lůžek, jimiž se pravděpodobně vystačí.

Upotřebení nemocnice v Zábřehu bylo ovšem závislo na zabezpečení vhodných dopravních prostředků, neboť vzdálenost Zábřeha od vlastního ohniska neštovic, zvláště od obcí okresu těšínského, jest poměrně značná. Ochotou správy vojenské, jež dala k disposici několik moderních, vytápěcích automobilů pro dopravu nemocných, podařilo se otázku tuto rozřešiti.

Vedle toho získán od vojenské správy větší počet parních pojezdných aparátův i mužstva, aby po obcích provádělo desinfekci příbytků podle pokynů vrchního okresního lékaře.

Nezbytný dozor na kontumační opatření.vykonává toho času jedna strážní setnina. Poněvadž nemohla stačiti požadavkům, jež na ni bylo klásti, požádáno bylo ministerstvo národní obrany, aby ke strážní službě propůjčilo celý prapor vojska, a doufám, že požadavku tomu bude vyhověno.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví obrátilo se k ministerstvu zahraničních věcí republiky československé, aby vymohlo u příslušných činitelů, by mužstvo při epidemijní službě zaměstnané smělo setrvati na místě, i když ostatní naše vojsko území plebiscitní opustí.

Mimochodem podotýkám, že ministerstvo veřejného zdravotnictví svého času doporučilo, aby při plebiscitní komisi zřízena byla zvláštní sekce zdravotní, která by pečovala o veškery zdravotní věci v území plebiscitním.

Zatím omezilo se na to, že hledělo při nynější epidemii zabezpečiti žádoucí součinnost příslušných úředních i ostatních lékařův interesovaných na věci.

Nejdůležitějším, poněvadž nejúčinnějším, prostředkem k potírání neštovic jest očkování. Státní zdravotní správa zařídila přirozeně v celém ohrozeném území očkování z nutnosti v největším měřítku, mnoho tisíc osob bylo již očkováno, další tisíce budou ještě očkovány. Místním lékařům přiznány za tento úkon přiměřené honoráře.

Aby očkování mohlo býti ještě více uspíšeno, poukázalo ministerstvo národní obrany, které účinně a obětavě veškeré naše akce na potření epidemických nemocí podporuje, zemská vojenská velitelství v Praze a v Brně, aby dala dru Novotnému k ruce 10 vojenských lékařů.

Povinnost nakažlivé nemoce hlásiti, byla obyvatelstvu důrazně připomenuta, obecní úřady vyzvány, by oznámení zasílaly přímo úřednímu lékaři, pověřenému vedením celé akce proti neštovicím.

Nařízeno dále přísně prováděti, resp. zachovávati isolační, kontumační a desinfekční opatření pod tresty, uvedenými v zákoně epidemijním, obecním starostům vyhroženo dokonce zbavením úřadu, zanedbají-li svých povinností. Aby nemocní nebo podezřelí z nákazy mohli býti snadněji pro isolaci v nemocnici a kontumaci bytů, byla jim ze státních peněz slíbena jako náhrada při kontumaci diference mezi plnou mzdou a 60 procentním odškodněním za ušlý výdělek, které jim podle zákona náleží.

Při ošetřování v nemocnicích slíbena náhrada rozdílem mezi nemocenským a plnou mzdou.

Aby soukromé nemocnice (bez práva veřejnosti) získány byly pro přijímání nemocných neštovicemi bez výjimky, byla jim přislíbena plná náhrada ošetřovacích výloh za nemocné na neštovice, pokud by tyto výlohy nemohly býti jinak nahrazeny.

Těmito závazky vzniknou ovšem náklady velmi značné, k jejichž úhradě se ministerstvo veřejného zdravotnictví domáhati bude mimořádného úvěru ku potírání nakažlivých nemocí, ač-li náklady tyto nebudou převzaty na jiný etát.

Zemské vládě slezské byly zatím na vrub příslušné položky řádného rozpočtu přikázány přiměřené kredity, by hradila z nich běžné výlohy, spojené s potíráním epidmie neštovic.

3. Ministerstvo veřejného zdravotnictví vítá přirozeně spolučinnost všech lékařů, kteří se chtějí jakýmkoli vhodným způsobem akce protineštoviční zúčastniti, nepokládá však vzhledem k tomu, co shora řečeno, za nutné a žádoucí, by tuto akci svěřovalo zvláštní missi lékařské.

Podotýkám, že neštovice neobmezují se na Slezsko samotné. Také v Čechách i na Moravě doznaly v uplynulém roce nebývalého rozšíření. Připomínám pouze značné epidemie neštovic v okresu Duchcovském (590 případů) a Jabloneckém (1224 případů) v Čechách, které se nicméně povolaným činitelům podařilo zdolati, a to s vynaložením poměrně menších prostředků obranných, než jaké se na Těšínsku uvádějí v akci.

4. O eventuálním zestátnění ostravských nemocnic bude lze jednati, jakmile osnova zákona o úpravě právních poměrův ústavů léčebných a humanitních, kterou vláda Národnímu shromáždění v nejbližších dnech podá, dojde ústavního schválení.

V Praze dne 5. února 1920.

Za ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

ministr pro zásobování lidu:

Houdek v. r.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP