Tisk 2390.

Zpráva

kulturního výboru

o návrhu člena Národního shromáždění Dra Engliše a soudruhů tisk č. 1708.

na zřízení státních stipendií pro vysoké školy v Brně.

V Brně zřízena byla universita. Masarykova o čtyrech fakultách, státní Vysoká škola zvěrolékařská a samostatná Vysoká škola zemědělská s odborem hospodářským a lesnickým. Školy tyto zřízeny byly v prostředí, které sice skytá všechny podmínky jejich zdárného vývoje, nicméně však postrádá pro počátek jakýchkoli zdrojů podpor a pomoci pro studující nemajetné.

Všechna podpůrná akce vysokoškolského studentstva v Brně datuje se od nedávného založení české vysoké školy technické a byla až doposud velmi skrovně obstarávána Kaunicovými studentskými kolejemi, stipendiemi zemskými, několika nadacemi soukromými, podpůrnými spolky a obětavostí jednotlivců. Jest přirozeno, že posavadní podpůrná akce posluchačů vysokých škol v Brně bude za nových poměrů naprosto nedostatečná a nevyhovující.

Než nová doba upraví sociální poměry vysokoškolského studentstva, to jest, než bude možno, aby vláda provedla reorganisaci stipendijnictví na jednotném základě rovnoměrně pro všechny vysoké školy, jak jí bylo resolucí Národního shromáždění ze dne 9. října 1919 uloženo, a než bude možno, aby školská správa, přihlížejíc k těžkým poměrům a překážkám doby, uvedla v život všechny podpůrné podniky jako akademické útulky, internáty, mensy a j., na které v běžném rozpočtu jest již pamatováno, je svrchovaně nutno, by bezodkladným zřízením potřebného počtu státních stipendií bylo hned na počátku postaráno pro přechodnou dobu o nemajetné posluchačstvo na nově zřízených vysokých školách a odpomoženo jeho nejkrutějšímu ne dostatku a strádání.

Studenstvo nových vysokých škol bylo by u srovnání se studenstvem vysokých škol posavadních ve velké nevýhodě, jelikož by postrádalo všech výhod, podpor a nadací, kterými trvající vysoké školy byly v minulosti již nadány. Zřízení státních stipendií pro nově zřízené vysoké školy - třeba jen na krátkou dobu přechodnou, než všeobecná úprava stipendijnictví pro všechny vysoké školy bude provedena - je tím naléhavější, jelikož pražská universita jest posluchačstvu z Moravy, Slezska a Slovenska pro přeplnění na nedohlednou dobu zrovna tak uzavřena, jako všechny vysoké školy pražské.

Výsledky zápisů, které té doby, kdy zpráva tato pracována ještě nebyly ukončeny, vykazují na universitě Masarykově ve dvou ročnících právnické fakulty 246 řádných a 14 mimořádných, ve dvou ročnících lékařské fakulty 256 řádných a 6 mimořádných, ve dvou ročnících hospodářského oddělení Vysoké školy zemědělské 182 řádných a 9 mimořádných, a na vysoké škole zvěrolékařské 382 řádných a 6 mimořádných, dohromady 1100 posluchačů. Připočteme-li k tomu ještě 1149 posluchačů české Vysoké školy technické, bude celkový počet vysokoškolských posluchačů v Brně činiti 2249 a po ukončeném zápisu více.

Překotný vývoj města Brna po převratu neposkytuje té doby nemajetným posluchačům vysokých škol dostatečné možnosti vedlejšího příjmu, hmotné a sociální poměry vrstev, z nichž větší část našich studentů přichází na vysoké školy, nejsou takové, aby nehledíc ani k nynějším mimořádným drahotním poměrům mohly jim zabezpečiti klidné studium. Je proto nutno by stát ve svém vlastním zájmu pomohl co nejvydatněji.

Doporučuje se tedy, by pro studijní rok 191 920 pro každou aktivovanou fakultu university zřízeno bylo nejméně patnáct, pro hospodářské oddělení Vysoké školy zemědělské taktéž nejméně patnáct a pro Vysokou školu zvěrolékařskou rovněž nejméně patnáct státních stipendií s ročním požitkem 800. K.

Poněvadž při československé universitě v Bratislavě jsou obdobné poměry, navrhuje se, aby pro lékařskou fakultu této university zřízeno bylo taktéž nejméně patnácte stipendií se stejným ročním požitkem.

Pro případ, že by během studijního roku 1919 - 20 nebyla provedena úprava stipendijnictví na jednotném základě rovnoměrně pro všechny vysoké školy, ukládá se vládě, aby navržená stipendia prodloužila na studijní rok 1920 - 21, případně na další léta a pro každou další fakultu university Masarykovy v Brně a Československé university v Bratislavě zřídila nejméně patnáct a pro lesnické oddělení Vysoké školy zemědělské v Brně nejméně deset státních stipendií s ročním požitkem 800 K a příslušnou potřebu zařadila do rozpočtu státního.

Na stipendia tato mají nárok nemajetní posluchači těchto vysokých škol, kteří jsou státními občany Československé republiky a studují s prospěchem. Stipendia zadává ministerstvo školství a národní osvěty po návrhu akademického senátu nebo příslušných sborů profesorských.

Kulturní výbor vycházeje z těchto úvah jednomyslně schválil návrh subkomitétu, v němž zasedali čl. N. S. prof. Dr. B. Němec, prof. Dr. Srdínko a Dr. Budínský a čím návrh:

Slavné Národní shromáždění račiž schváliti připojenou resoluci.

V Praze dne 11. února 1920.

Předseda:
Zpravodaj:
Dr. Srdínko v. r.
Dr. Budínský v. r.

Resoluce.

I. Vládě se ukládá, aby pro studijní rok 1919 - 20 bezohledně zřídila pro Masarykovu universitu v Brně nejméně třicet, pro Vysokou školu Zemědělskou v Brně nejméně patnáct, pro Vysokou školu zvěrolékařskou nejméně patnáct a pro Československou universitu Komenského v Bratislavě rovněž nejméně patnáct státních stipendií s ročním požitkem 800 K.

lI. Vládě se ukládá, aby v případě, že by během studijního roku 1919 - 1920 nebyla provedena reorganisace stipendijnictví po rozumu resoluce přijaté Národním shromážděním dne 9. října 1919, c. t. 1643 odst. 3. učinila pro příští rok táž opatření a případně, pro příští léta, a pro každou další fakultu university Masarykovy v Brně a československé university Komenského v Bratislavě zřídila nejméně patnáct a pro lesnické oddělení Vysoké školy zemědělské v Brně nejméně deset státních stipendií s ročním požitkem 800 K a příslušný peníz v čas zařadila do státního rozpočtu.

III. Vládě se ukládá, aby také na ostatní vysoké školy české pamatovala přiměřeným počtem státních stipendií.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP