Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2351.

Návrh

členů Národního shromáždění Landové-Štychové, Freimana, Zeminové, Konečného a společníků na uzákonění stavu učitelek na mateřských školách.

Matky pracujících vrstev nejlépe mohou dosvědčiti, jak stala se mateřská škola za dnešních poměrů nepostradatelnou. Nejde tu jen o klidné vědomí matky, kterou poměry nutí jíti za výdělkem, aby rodina nestrádala - jde tu též o zájem celého národa, aby se mateřské školy nejen udržely, ale i rozmnožily.

Zatím však učitelky mateřských škol po 80 letech nepopíratelného úspěchu jsou jedinými, na něž nikdo nevzpomněl, aby po zásluze a podle drahotních poměrů bylo pro ně zákonem stanoveno existenční minimum. Není divu, že v téže době, kdy se volá po zvýšené péči o mládež, utíkají nám kvalifikované síly z výchovných ústavů, nemohouce se dočkati úpravy. Neboť jen některé obce v přechodné době zařadily učitelky mateřských škol mezi učitelstvo nebo mezi úřednictvo. Jiné obce pracují teprve o přechodné úpravě, ale právě proto, že upravovatelé začasté nevědí kam vlastně zařaditi učitelky mateřských škol, dopouštějí se omylů, kladouce je na stupeň, na jakém pěstounky byly před 70 lety, kdy neměly kursů na učitelských ústavech, majíce je za prosté ženy k dětem bez odborného vzdělání.

Podle vyplněných dotazníků zjištěna nadprůměrná kvalifikace učitelek mateřských škol a uvádíme zde celkový výsledek zjišťovací akce.

Většina sil má vedle obecné a měšťanské školy též kursy na dívčích průmyslových školách (1-3leté), vzdělávajíce se pro své povolání až do 17 let, kdy buď vstoupily do kursu na učitelském ústavu nebo se podrobily zkoušce způsobilosti pro školu mateřskou. Mají tedy přípravu 10-12letou, než vstoupí do odborného kursu.

Mnoho jest těch, které mají dvojí kvalifikaci, získanou těmito zkouškami: Pro mateřské školy, pro ženské ruční práce pro školy obecné i měšťanské, z hudby i zpěvu i pro střední školy, z cizích řečí a literatur, z hospodyňských, kuchařských, krejčovských a obchodních škol, vyučují na odborných a průmyslových školách, mnohé mají aspoň nižší střední školy nebo způsobilost pro učitelství na škole obecné.

Jelikož není dosud uzákoněno rovnocenné vzdělání učitelek mateřských škol všemu učitelstvu ostatnímu, jsou pořádány již od roku 1872 jednoroční a od roku 1914 dvouroční kursy, obsahově velmi bohaté. Jednoroční kurs obsahuje: vychovatelství a teorii mateřské školy, praktické cvičení ve škole mateřské, vyučování jazykové a věcné, kreslení od ruky, výtvarné práce, zpěv a tělocvik. V dvouročním kursu přibyly tyto předměty: přírodopis, občanská nauka, modelování, ženské ruční práce, cizí jazyk, housle nebo klavír.

Tato kvalifikace staví učitelky mateřských škol nesporně vysoko nad zastaralé předsudky, jimiž jejich tichá, ale nejvýš namáhavá práce bývá podceněna. Není tak snadným, ovládati 40 až 80, někde i více dětí rozumově nevyspělých, pohyblivých a zvědavých. Jaká to rozčilující práce vyhověti tomuto čilému nárůdku, jaká trpělivost, jaká tíha zodpovědnosti, aby nedošlo k úrazu, aby vyhověno bylo požadavkům paedagogiky a hygieny a často za nejnepříznivějších okolností.

V novější době přistupuje k těmto povinnostem úkol, připravovati matky a dívky k úkolu vychovatelskému. Začátky této činnosti již tu jsou v kursech a přednáškách pro matky, v přípravě dívek k externím zkouškám na ústavě učitelském a v hospitování dívek z měšťanských škol a jiných ústavů na mateřských školách.

Je jasno, že učitelky mateřských škol patří mezi učitelstvo, neboť vzdělávají se v kursech při učitelských ústavech, působí při výchově dětí v ústavech, jež podléhají školním úřadům a v ministerstvu školství zařazeny jsou do odboru obecných a měšťanských škol. Ony bojují o vyšší zákonné vzdělání a příslušný návrh bude ministerstvu školství podán co nejdříve. Teď je především nejvyšší čas, aby poměry učitelek mateřských škol byly postaveny na pevný zákonný základ, neboť je nemožno, aby za dnešních drahotních poměrů mohly učitelky mateřských škol žíti s 50 korunami, nejvýše 100 korunami měsíčně, beze všech drahotních přídavků.

Podáváme zde

návrh zákona,

jímž se upravují příjmy a výslužné učitelkám škol mateřských.

Zákon ze dne 23. května 1919 sb. zák. a nař. č. 274. platí obdobně též pro učitelky škol mateřských, pokud neodporuje ustanovením tohoto zákona.

Posavadní titul pěstounek se zrušuje a zavádí se jednotný titul učitelek škol mateřských pro kvalifikované síly, jež působí na mateřských školách a opatrovnách.

Učitelky mateřských škol, se vzděláním zákonem předepsaným, musí býti zařaděny a zrovnoceněny se skupinou C státních úředníků se všemi požitky a výhodami, jež této kategorii jsou nebo budou zákonem vyměřeny, zároveň s učitelstvem škol národních, jež jest zařaděno do téže skupiny úředníků státních, se zpětnou platností tak, jak provedeno bylo u učitelstva obecno-školského.

Náklad osobní, ať jde o učitelky, působící na ústavech obecních, veřejných, soukromých nebo spolkových, přísluší obci, v níž ústav je. Pokud se týče mateřských škol zřízených a vydržovaných továrnami, stanou se tyto rovněž ústavy veřejnými, při čemž nese tovární podnik vydržovací náklady nebo je subvencuje. Při prokázané chudobě obce přispívá stát k žádosti obce. Učitelky jsou však orgánem veřejným a platí pro ně zákony, jimiž se upravují jejich poměry.

Mateřské školy, opatrovny a jím podobné ústavy, pokud byly v činnosti 18. září 1919 nebo později, nesmí býti zrušeny nebo uzavřeny bez svolení ministerstva sociální péče a ministerstva školství a národní osvěty.

Zároveň připojujeme rozpočet na osobní náklad učitelek škol mateřských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku:

Počet ústavů a oddělení: 492, 710.

Počet dětí: 35.823.

Počet učitelek: 860.

Dosavadní náklad: 3,099.547 K.

Navržená úprava:

základní služné 2,994.857 K,
místní přídavek 1,452.716 K,
drahotní přídavek 1,255.006 K,
nákupní přídavek 774.340 K,
celkem6.476.919 K.

Kvalifikační přehled učitelek škol mateřských:

Z 336 kvalifikovaných výkazů, do nichž bylo možno dosud nahlédnouti, vidíme

295 učitelek mimo školu obecnou a měšťanskou prodělalo 1-3 roky školy průmyslové, pokračovací, vyšší dívčí nebo jiné řádné školy,

250 ještě po svém ustanovení účastnilo se doplňovacích kursů, jež pořádaly odborné spolky a jiné korporace,

234 vzdělávalo se hudebně,

202 učilo se cizím jazykům,

100 má dvojí kvalifikaci: též pro ženské ruční práce na školách obecných a měšťanských, pro vyučování cizím řečím nebo hudbě, pro vedení her školní mládeže, pro vyučování na obecných, obchodních a odborných školách.

Mnohé působí ve veřejném životě: přednášejí matkám a v lidových kursech, jsou činny literárně, byly nebo jsou zaměstnány v chlebových komisích, v továrních a obecních kancelářích, působily výpomocně na školách obecných, ve válce vedly i jejich správu, jsou činny politicky a v různých organisacích, někde jsou členy obecního zastupitelstva.

Po stránce formální žádáme, aby návrh byl přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 30. ledna 1920.

Landová-Štychová, Freiman, Zeminová, Konečný,

Dr. Klouda, Srnec, Tučný, Kopeček, Jan Hrizbyl, Dr. Uhlíř, Karel Moudrý, Dr. Rambousek, Skorkovský, Kvidera, Fišer Boh., Emil Špatný, Pelikán, Dr. Heidler, J. Svozil, Stříbrný.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP