Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2342.

Zpráva

kulturního výboru

o návrhu členů Národního shromáždění Fr. Zeminové, Zatloukalové Coufalové, Ecksteinové, Dra Srdínka, Dr. F. Krejčího, Fr. Housera, prof. Maxy a spol., tisk č. 1377,

aby byly zestátněny, reorganisovány a rozmnoženy odborné ženské školy průmyslové a hospodyňské, aby byla svolána anketa odborníků, kteří by řešili naléhavé tyto problémy, a aby byly rychle upraveny právní i hmotné poměry učitelstva těchto škol podle analogie, platné na odborných školách mužských v republice československé.

Národní revoluce říjnová znamenala nejen politické, ale i kulturní osvobození našeho národa. Skutečnost tato jest nesmírně důležitá zvláště pro ženy. Výchova a vzdělání žen za starého režimu bylo přímo znemožňováno, tak že do r. 1918 neměli jsme v zemích našich ani jediné ženské střední či odborné školy státem zřízené nebo vydržované. Občanské svobody, ženám v republice ochotně přiznané, vyžadují však náležité průpravy výchovné a vzdělanostní. Reorganisace, dobudování, specialisování a zestátnění ženského školství všech typů stává se za těchto okolností naléhavou národní i státní nezbytností.

Ženská a samosprávná svépomoc vykonaly také v otázce odborného ženského školství úctyhodný kus práce. R. 1884 založila R. Tyršová za patronátu města Prahy první dívčí průmyslovou školu. Od dob těch vzrostlo školství toto takto:

V Čechách máme ženských českých průmyslových škol dvacet, hospodyňských osm, pro vyšší hospodářská povolání jednu vedle pěti německých škol průmyslových a šesti hospodyňských.

Na Moravě jest českých průmyslových škol ženských dvanáct, hospodyňských šest, německých: prům. tři a hospod. pět.

Ve Slezsku česká průmyslová jedna, hospodyňské dvě, německá jedna průmyslová.

Na Slovensku není dosud zřízena ani jediná odborná ženská škola.

V celku máme tedy 50 českých odborných škol ženských v území našem, s velikým napětím vydržovaných jednotlivci, spolky a samosprávou.

Mužské školy průmyslové a řemeslnické jsou typem naprosto samostatným ve státní režii, mají své vlastní budovy, bohatý inventář pomůckový, sbírky, moderní stroje a nářadí, prakticky zařízené a vedené dílny, knihovny atd. Mají dále své vlastní sbory učitelské, právně i hmotně zabezpečené.

Ženské školy odborné naproti tomu jsou odkázány na veřejnou dobročinnost, zakládány náhodně, nepřizpůsobeny duchu a požadavkům nové doby, bez vlastních budov téměř, s pomůckami nedostatečnými, většinou bez moderních dílen. Učitelstvo mají vlastní jen z nepatrné části, právně i hmotně velmi málo zabezpečené. (Jako doklad uvádíme: Plzeň metropole průmyslu a obchodu, nemá dosud ženské průmyslové školy, v Novém Bydžově se ženská průmyslová škola zavírá pro nedostatek místností, v Praze našly prům. školy útulek v místnostech obecných škol. Tamtéž v pracovně jest pro 19 žákyň šití šatů a prádla jeden šicí stroj). Osnovy jsou většinou zastaralé neodpovídající moderní technice v průmyslu či zemědělství, ani životu praktickému. Z dnešních průmyslových ženských škol odchází ženský dorost většinou do pisáren a obchodů a jen nepatrné procento do živností a průmyslu. Mnohé se provdávají, aniž na školách těch získaly pro domácnost a mateřství potřebné průpravy. Podle dosavadních osnov vyučuje se převážně směrem, kterým se absolventky v praksi neubírají. Jest tu tedy značná ztráta času pro žactvo a pocit marné mnohdy práce v učitelstvu. Platy učitelstva, od kterého se vyžaduje předběžného pětiletého vzdělání a prakse, u mnohých i středoškolského vzdělání, jsou ubohé. Na 9 průmyslových ženských školách má učitelstvo plat pod 5 kor. denně, a to pouze učitelé definitivní a odborní. Učitelky zatímní a asistentky mají také platy K 3.44, K 2.15, ano i K 1.66 denně bez zaopatření. Na některých školách svěřují se asistentkám samostatné třídy, ale s platem asistentským. Z 36 ženských průmyslových škol. jen 10 ústavů zaměstnává také učitelky definitivní. Ředitelka jedné z těchto škol má zařízení denní i večerní odborné školy a 21 hodin literního vyučování se všemi přídavky K 6.69 denně. Mimo to vyučuje 26 hodin týdně úplně zadarmo, protože školní příjmy na placení nestačí. Neutěšené a neudržitelné poměry odborného školství ženského volají po nápravě a proto kulturní výbor, pojednav o ženském odborném školství na základě nahoře uvedeného návrhu, přijal směrnice v něm naznačené za vlastní. Ženské odborné školy třeba děliti na dva samostatné typy:

1. Na čistě odborné, živnostensko-průmyslové školy, jako pro šití šatů, prádla, modistství, vyšívání, umělecký drobný průmysl atd.

2. Na školy pro hospodyňská povolání (zkráceně "rodinné školy"), které vedle manuálního výcviku poskytly by žačkám všeobecného vzdělání a správné přípravy pro práce v domácnostech, výchovu a péči o děti, atd.

V odborné živnostensko-průmyslové škole musí býti vychován řádný, uvědomělý, pilný ženský dorost, který by nabyl ve škole nejen řemeslné zdatnosti a zručnosti, ale byl schopen i samostatné tvořivosti a podnikavosti.

Pro odborné školy ženské byla by účelna zatím tato oddělení:

a) pro šití šatů,

b) pro šití prádla,

c) pro modistsví,

d) školu vyšívačskou,

e) školu pro drobný umělecký průmysl.

Škola pro šití šatů, vyšívačská a pro uměl. průmysl budiž tříletá, pro modistství a šití prádla dvouletá.

Na praksi tovaryšskou mohou absolventky vstoupiti do školní pracovny, upravené jako řádná moderní dílna, kde rychle, zručně a úsporně musí se naučiti pracovati pro zákaznictvo.

Mimo to třeba v Praze zříditi krajkářskou školu vysokého stylu. České krajky a vyšívky svojí krásou a originalitou mohou při dobré školské výchově a při rozumné obchodní politice směle konkurovati v celém kulturním světě.

Při odborných ženských školách ve všech větších městech mohou býti zřizovány jednoroční kursy pro kadeřnictví, knihařství, košikářství a jiné obory, v nichž značné procento žen našlo své povolání.

Školy pro hospodyňská povolání buďtež dvouleté nebo tříleté. Značné procento žen z těchto škol by se provdalo. Vzdělání jim poskytnuté nesmí býti pokládáno za bezúčelné a náklad na ně vynaložený za ztracený. Vždyť jest to zahanbující zjev, že pro vzdělání a výchovu dívek, budoucích hospodyň a matek doposud národ náš nic nepodnikl. A přece jest to stav nejpočetnější a jistě nejdůležitější v celé lidské společnosti. Které absolventky nevěnují se vedení vlastní domácnosti, mohou dosíci vzhledem k svému vzdělání slušných míst jako vychovatelky, representantky domácností, opatrovnice v dětských útulcích, sociální sestry v chystaných domovinách a j.

Při rodinných školách musí se všude zřizovati večerní kursy pro služky, chůvy, kuchařky, tovární dělnice, ženský personál obchodní a písárenský atd., kde by se frekventantky naučily základům řádné životosprávy, zdravovědy, hospodaření a péče, nutné v domácnostech a rodinách. Z návrhu osnov rodinných škol vyjímáme ukázkou: Nauka o vedení domácnosti, vaření, potravinářské chemie, nauka o látkách, šití a správky šatů a prádla mužského, ženského i dětského, modistství, tělo- a zdravověda, hygiena kojence a dítěte, vychovatelství, občanská nauka, kulturní dějiny, počty a j. Hlavním úkolem škol těchto jest, správnou výchovou ženy jako hospodyně a matky působiti na zvýšení zdraví, mravnosti a hospodárnosti národa.

Otázka odborného ženského vzdělání jest životní otázkou ženského dorostu a nesmí býti nadále ponechána náhodě či nezaručené dobročinnosti a navrhuje proto kulturní výbor:

Slavné Národní shromáždění račiž schváliti tyto resoluce:

1. Ženské školství odborné budiž reorganisováno, vybaveno novými moderními osnovami a specialisováno podle odvětví výrobních. Siť škol budiž revidována a doplněna v městech a krajích dosud zanedbaných a rozšířena též na Slovensko.

2. Hmotné poměry škol vyžadují, aby státní správa větší měrou přispívala k úhradě nákladů těchto škol. Budiž proto náklad na učitelské síly postupně převzat státem, při čemž platy sil učitelských buďtež stejně upraveny jako platy mužských sil na školách odborných při rovnocenné kvalifikaci.

3. Vzděláni učitelstva těchto škol budiž prohloubeno a duchu doby přizpůsobeno.

V Praze dne 27. srpna 1919.

Místopředseda:
Zpravodaj:
Dr. F. Krejčí v. r.
Dr. O. Srdínko v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP