Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2336.

Zpráva

kulturního výboru

o návrhu člena Národního shromáždění Dra Budínského a soudruhů (tisk č. 676),

aby byla zřízena mistrovská škola elektrotechnická v Brně.

Soustavná elektrisace českých zemí a rozvoj průmyslu, který lze očekávati, způsobí v nejbližší době potřebu absolventův elektrotechnických škol mistrovských. Jediná česká průmyslová škola elektrotechnická na Smíchově nestačí již dnes potřebám průmyslu v uvedeném směru, což je zřejmo již z toho, že veliký počet míst elektrotechnických jest obsazen absolventy škol strojnických.

Absolventi mistrovských škol jsou v elektrotechnické praksi činni ponejvíce při elektr. centrálách a sítích jako správci, dozorci, montéři a samostatní instalatéři, potom v elektrotechnických továrnách jako techničtí úředníci pro dílnu a konstrukci nebo jako mistři a vrchní montéři, v jiném průmyslu pak jako správci závodních elektráren a elektrikáři a konečně ve státní službě jako dozorci a montéři při stavbě telegrafův a telefonů. Počet těchto českých elektrotechniků možno odhadovati nejméně. na tři sta i více.

Rokem 1919 má se započíti se soustavnou elektrisací všech českých zemí a podle různých odhadův a projektů má býti tato elektrisace provedena během 15 až 20 let. To vyžaduje, aby se ročně zelektrisovalo 500 až 600 obcí v českých a slovenských krajinách. Tyto ročně zelektrisované obce zaměstnají trvale aspoň 40 absolventů mistrovské školy jako správce sítí, dozorce, montéry a samostatné instalatéry.

České elektrotechnické továrny v Praze a v Brně, které zaměstnávají dnes aspoň 50 absolventů mistrovských škol, budou nuceny v krátké době svůj personál při nejmenším ztrojnásobit, aby byly s to, by elektrisaci prováděly (před válkou elektrisovaly ročně nejvýš 100 obcí).

Rovněž jiné podniky průmyslové, jako železárny, doly, strojnické a chemické továrny, zaměstnají při svých elektrických za řízeních velký počet absolventů. Také při velkých stavbách telegrafův a telefonů, k nimž ministerstvo pošt koná přípravy, nalezne mnoho absolventů výhodné zaměstnání. Konečně je třeba nahražovati přirozený úbytek celkového stavu elektrotechniků z mistrovských škol.

Celkovou roční potřebu pro nejbližší dobu je tedy možno podle předcházejících výkladův odhadnout aspoň na 80 až 100 absolventův elektrotechnických škol mistrovských. Je tedy nanejvýš nutno hned zříditi druhou českou elektrotechnickou školu mistrovskou.

V Brně jsou pro tuto školu nejpříznivější podmínky: Morava, Slezsko i Slovensko nemají dosud žádné takové školy, a je tedy přirozeno, by založena byla v největším městě těchto území. V Brně je veliký počet strojnických továren a dvě továrny elektrotechnické, je zde tedy dorost, který mistrovskou školu elektrotechnickou hledá, a část absolventů najde tam vždy zaměstnání.

V Brně je možno mistrovskou školu elektrotechnickou výhodně připojiti k průmyslové škole strojnické (s oddělením mistrovským a vyšším) a k vyšší škole elektrotechnické, jejíž III. ročník bude na podzim t. r. otevřen. Na průmyslové škole v Brně jsou dílny strojnické a sbírky, jakož i knihovna, a zřizují se právě dílny elektrotechnické a laboratoře; na škole působí již jako odborní profesoři 3 elektrotechničtí inženýři. Nevyžadovalo by tedy zřízení mistrovské školy elektrotechnické jiného nákladu, než asi 4 nových profesorů, za to však by se lépe využitkovala všecka zařízení tohoto ústavu i jeho personálu. Po zamýšleném přeložení oddělení stavitelského z budovy průmyslové školy v Brně do Králova Pole bylo by v budově dosti místa pro novou školu elektrotechnickou a celá škola by pak byla úplně homogenní, obsahujíc strojnickou školu vyšší a mistrovskou školu a elektrotechnickou vyšší a mistrovskou, což by bylo ústavu jen ku prospěchu. Nebo bylo by lze školu tuto umístiti vhodně i jinde (zemská vychovatelna).

Do mistrovské školy strojnické v Brně hlásí se každoročně 100 i více žáků; tento počet se ještě zvýší, ježto strojnické továrny, které za války měly mnoho práce, ale nedostatek dělníků, přijímaly mnoho učňů. Ze žadatelů za přijetí do mistrovské školy je vždy veliké procento elektrotechniků, kteří touží po vzdělání odborném, a do školy strojnické hlásí se jen proto, že zde není školy elektrotechnické. Ve školním roce 1918 - 19 jest při I. ročníku strojnické školy mistrovské zřízena paralelka, ale skutečné potřebě by mnohem lépe vyhovovalo, kdyby se místo ní otevřel I. ročník mistrovské školy elektrotechnické.

Konečně na Moravě bylo již před válkou úspěšně započato s elektrifikací země a zdar i rychlý postup této práce jest zajisté podmíněn tím, aby ku provádění a k udržování podniků bylo postaráno o dostatek kvalifikovaných sil.

Pro učebnou osnovu nové školy by mohla za vzor sloužit osnova průmyslové školy mistrovské na Smíchově.

Kulturní výbor dospěl proto k jedno myslnému přesvědčení, že této školy jest skutečná naléhavá potřeba a proto činí návrh:

Slavné Národní shromáždění račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, by při státní průmyslové škole v Brně s veškerým urychlením zřídila mistrovskou školu elektrotechnickou.

V Praze dne 2. července 1919.

Předseda:
Zpravodaj:
Dr. Srdínko, v. r.
Dr. Budínský, v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP