Zasedání národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2305.

Zpráva

výboru sociálně politického o vládní osnově zákona (tisk 2135), kterým se mění některá ustanovení o pensijním pojištění (zákona z 16. 12. 1906 č. 1. ř. z. z roku 1907 a cís. nař. z 25. 6. 1914 č. 138 ř. z.).

I. Úvod.

Sociálně-politický výbor projednal vládní osnovu v subkomisi i v plenu výboru. Jeho práce byla na jedné straně velmi usnadněna propracovaností vládní osnovy a její motivace, na druhé straně byla volnost rozhodování velmi obmezena tím, že nebylo možno hýbati pojistně a tematickým základem osnovy a na ní vybudované základní soustavě pojištění. Upuštěno bylo též od reforem, které by byly nutně vyžadovaly dlouhého jednání mezi politickými stranami, které by bylo znemožnilo uskutečnění naléhavé reformy ještě v tomto zasedání Národního shromáždění, což platí a zvláště o pronikavé reformě organisace V. P. Ú., paritního zastoupení atd.

Sociálně-politický výbor přijal v zásadě vládní osnovu a není tudíž třeba opakovati zde všech důvodů, jež k osnově vedly a jež jsou soustavně a podrobně v motivaci vládní osnovy obsaženy. V této příčině odkazuje se zde na vládní osnovu. Připomenouti by bylo, že původní návrhy V. P. Ú. podrobeny byly písemné anketě ministerstva, po které byl rozmnožen ještě dále počet tříd pojištěnců z 13. na 16. a upuštěno bylo od zvýšení mezního stáří pro vychovávací příspěvky. Pro tyto změny nebyla sice původní pojistněmatematická zpráva, jak ji vládní osnova přináší, zařízena, avšak změny tyto jsou toho druhu, že nepřinášejí žádného podstatného zatížení pro nositele pojištění. Do pojistněmatematické zprávy vloudily se mimo to některé tiskové omyly. Poněvadž tam obsažené výpočty budou podkladem výpočtů náhradních ústavů, třeba na to upozorniti s tím, že Všeobecný pensijní ústav vydá brzo stanovy, ve kterých řečené tiskové chyby budou v pojistněmatematické části opraveny. Na tomto místě buďtež alespoň opraveny nesprávně vytištěné vzorce v matematické zprávě důvodové.

Na str. 44. má zníti poznámka






II. Změny provedené v sociálně politickém výboru.

Uvedeme zde veškeré změny provedené ve výboru sociálněpolitickém kromě změn interpunkčních, tiskových omylů, změn slovosledů a pouze gramatikálních oprav.

V § 2. doplněn další bod 7. tohoto znění: "osoby požívající invalidního důchodu podle tohoto zákona, i když jsou zaměstnány v povolání o sobě podrobeném pojistné povinnosti; vzdají-li se však důchodu, stávají se opět pojištěním povinnými".

Odůvodnění: Rentovník nemůže býti pojištěncem (§ 24.). Invalidita se stanoví pro určité povolání (§ 7.). Stává se a to bude po válce často, že se někdo stal invalidou pro dřívější povolání, bere invalidní rentu, avšak nyní nalezl nové povolání, které objektivně podléhá pens. pojištění. Poněvadž jest však rentovníkem, tedy subjektivně pojištění nepodléhá. Tím se mu však béře možnost, střádati na vyšší rentu pro invaliditu úplnou a zejména získávati i od zaměstnavatele k tomu cíli příspěvky. Proto byl pojat zmíněný bod 7. do § 2., jenž dává invalidovi volbu, poněvadž jest ustanovení to míněno jen ve prospěch jeho.

V § 2., bodu 4. nahrazena byla slova: "podřízení subexterní lékaři léčebných ústavů" slovy: "lékaři v přechodném ne samostatném zaměstnání".

Odůvodnění: Osvobozeni mají býti lékaři, kteří nehledají v nesamostatném služebním poměru své trvalé povolání, nýbrž jsou v něm přechodně za účelem prakse, substituce a p. To je lépe vyjádřeno změněnou stylisací.

V § 2. se vloží nový odst. 2.:"Za zaměstnance vyňaté z pojistné povinnosti podle bodu 1. a 7., odst. 1. tohoto paragrafu jest zaměstnavatel povinen odváděti příslušnému nositeli pojištění ve prospěch fondu pro podporu potřebných nezaměstnaných (§ 42., bod 7.) tu část premií, kterou by - kdyby z pojistné povinnosti nebyli vyňati - podle § 33., odst. 2. nesl ze svého. O hlášení těchto zaměstnanců a odvádění zmíněných příspěvků platí obdobně všechna pravidla platná pro osoby pojistné povinnosti podrobené".

Odůvodnění: Důvodem vložky je čeliti konkurenci sil, za které by zaměstnavatel nemusil platiti pojistných příspěvků.

V § 9., odst. 2., na konec se doplní tato věta: "Za dobu však, po kterou bylo placeno nemocenské, má důchodce nárok na příspěvek ve výši, o kterou přiznaný jemu důchod invalidní, této době odpovídající, převyšuje vyplacené nemocenské."

Odůvodnění: Uvádí se jako důvod, že pojištěnec si platil zvlášť na každé pojištění samostatně a nemůže býti konkurencí obou zkrácen.

V § 17., odst. 1., za slovy "18. rokem věku", vložena slova "dřívějším zaopatřením".

Odůvodnění: Byla-li snížena věková hranice pro pojištění na 16 let, nelze bez podmínečně platiti vychovávací příspěvky do konce 18. roku, poněvadž by někdo mohl býti pojištěncem a požívati současně vychovávací příspěvek. Dřívější zaopatření má tudíž před dokončením 18. roku zastaviti vychovávací příspěvky.

V § 17a na konci nahražena byla slova: "dokonaným 18. rokem věku, provdáním nebo úmrtím dítěte" slovy: "v případech uvedených v § 17., odst. 1."

Odůvodnění: Příplatky vychovávací, placené na děti žijícím důchodcům, jsou co do existence i zániku vázány na stejné podmínky jako vychovávací příspěvky sirotkům. Proto při podmínkách zániku se poukazuje prostě na § 17., odst. 1.

V § 18., odst. 2., nahrazena byla slova "mají pozůstalí..........nároku otcova" tímto zněním: "má pozůstalá, potřebná matka a, není-li jí, pozůstalý potřebný otec, nárok na odbytné, přispíval-li pojištěnec k jich výživě".

Odůvodnění: Ve vládní osnově mluví se o nároku rodičů, při čemž nárok matky předchází nároku otcovu. Nebylo jasno, že nárok žijící matky vylučuje nárok otce. To bylo nyní k uvarování nedorozumění jasně vysloveno.

V § 18., odst. 3., byla slova: "potřebným rodičům" nahrazena slovy: "matce nebo otci".

Odůvodnění: Změna tato jest pouze důsledkem změny provedené v odst. 2., § 18.

V § 19., odst. 1., slova "která dokonala" nahražena slovy "po pojištěnci, který dokonal" a v posledním řádku slovo "jí" bylo vypuštěno.

Odůvodnění: Změna jest jen stylistická, aby lépe vynikla protiva mezi důchodcem ve větě první a pojištěncem ve větě druhé.

V § 25., odst. 7., nahrazena byla slova: "do dřívějšího opětného vstupu" slovy: "před dřívějším opětným vstupem".

Odůvodnění: Změna jest stylistická a nemění původního smyslu.

V § 27 a, odst. 1., vypuštěna byla slova: "splatného ve dvou půlročních splátkách předem" a nahrazena slovy "do předu".

Odůvodnění: Považovalo se za zbytečné, aby roční uznávací poplatek 4 K byl placen v půlročních lhůtách. Pro pojištěnce nejsou 4 K, zaplacené najednou, žádným zvláštním zatížením a pro evidenci V. P. Ú. stačí roční hlášení.

V § 30., odst. 1., bodu 3. vložena byla v druhém řádku za slovy: "podle § 28., 3. odst." slova: "nebo za účelem léčení".

Odůvodnění: Považuje-li se za trvalý pobyt v cizině tříletý pobyt mimo službu v cizozemském pobočním závodě domácího podniku, třeba vyjmouti případ léčení v cizině, jež může trvati déle tří let.

V § 45., odst. 1., vypuštěna byla slova: "býti znalý práv".

Odůvodnění: Sociálně politický výbor uznal po návrhu posl. Slavíka většinou hlasů, že president nemusí býti znalý práv, aby plně splnil svůj úkol.

V § 49., odst. 1., změněna byla textace odst. 1. takto: "Výkonným orgánem správy ústavu je ředitelství, které sestává aspoň ze dvou členů, z nichž jeden musí býti pojistným matematikem, jenž jest zodpovědným matematikem ústavu, a jeden znalý práva. Členové ředitelství mohou býti jmenováni nebo propouštěni jen se souhlasem ministerstva sociální péče."

Odůvodnění: Změna záleží v tom, že nemusí všichni členové ředitelství mimo pojistného matematika býti znalí práva. Má býti i jiným úředníkům, věci znalým, umožněno býti členem ředitelství.

V § 50. zvýšen byl počet členů pro volbu delegáta vzhledem k velikému nákladu schůzí.

V § 58., odst. 2., vynechána byla k návrhu posl. Slavíka slova: "znalý práv" z důvodů uvedených při § 45., odst. 1.

V § 64., odst. 1., doplněna byla tato slova: "pokud to neodporučuje ustanovení § 4., zák. ze dne 20. prosince 1918, č. 92, sb. z. a nař."

Odůvodnění: Tím se má čeliti tomu, aby nemohly k náhradnímu pojištění přistupovati nové podniky.

V §.64., odst. 2., zaměněno bylo slovo "závodu" slovem "podniku".

Odůvodnění: Účelem dotyčného ustanovení jest, aby celé hospodářské objekty se všemi svými zřízenci byly pojištěny jednotně. Takovým hospodářským objektem (jednotkou) jest podnik, nikoli závod, jenž jest jednotkou technickou. Nebylo zajisté úmyslem dopustiti, aby různé závody téhož podniku mohly býti pojištěny různě.

V § 64., odst. 4., od páté řádky za slovy "pojištění všech" změněna byla stylisace a slovo "závodu" nahraženo bylo zase slovem "podniku", takže konec tento zní: "...povinně pojištěných zaměstnanců onoho podniku, který byl k náhradnímu ústavu přihlášen, a že přejímá vůči těmto zaměstnancům ručení, vyplývající z povinného pojištění."

Odůvodnění: Důvodem změny byla potřeba jednodušší a jasnější stylisace a, pokud běží o záměnu výrazu "závod" výrazem "podnik", důvod při předchozí změně uvedený.

V § 65., 3. řádce vloženo bylo za slovy: "jichž stanovy", "(řády a p.)".

Odůvodnění: Účelem změny bylo zameziti nedorozumění, že náhradní smlouvy nemusí míti stanovy jako korporace a naznačiti, že jde též o instituce stanovám podobné.

V § 65., v předposlední řádce vložena byla za slovem "vlastnosti" tato věta: "a přizpůsobí-li své stanovy podmínkám § 66. Nestane-li se tak, pozbývá náhradní smlouva dnem 31. prosince 1920 povahy náhradního zařízení."

Odůvodnění: Stalo se pouze opomenutím, že nebylo fondům atd. při přeměně z náhradních smluv na náhradní ústavy uloženo, podobně jako náhradním ústavům už existujícím, přizpůsobiti své stanovy podmínkám § 66.

V § 65., řádek 11. a v § 66., 2. odst., změněna byla lhůta z 1. prosince na 31. prosinec.

Odůvodnění: Lhůta končící prvním dnem v měsíci jest neobvyklá. Prodloužení lhůty do konce roku souvisí s tím, že původně měl působiti zákon od 1. ledna, kdežto po návrhu výboru má platiti od 1. dubna 1920.

V § 65. vypuštěna poslední věta a dává se jako zvláštní odstavec třetí, poněvadž se vkládá odstavec druhý tohoto znění:

(2) Náhradní smlouvy, uzavřené u tuzemských pojišťoven podle § 65., lit. a) zákona ze dne 16. prosince 1906, č. 1., ř. z. ex 1907 nebo podle cís. nař. ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z., musí nejdéle do 31. prosince 1920 vyhověti podmínkám § 66., odst. 1., bod 1. až 5. a nejdéle do 31. prosince 1922 zažádati o přeměnu v ústav náhradní podle odst. 1. tohoto paragrafu.

(3) Jinak se zřizování nových náhradních ústavů nepřipouští.

V § 66. (dle osnovy 65 a), odst. 1., bod 1., nahraženo bylo slovo "přislibuje" slovem "poskytuje" a slova "nároků v §§ 5. až 19. a 23. až 25. uvedených" nahražena byla slovy: "nároků podle tohoto zákona".

Odůvodnění: V nárocích podle § 23. až 25. nemohou náhradní ústavy poskytovati o pětinu více, poněvadž zde běží o vrácení premií a p. Stylisací nynější má býti řečeno, že všechny nároky pojištěnce a podmínky, za nichž se mu jich dostává, úhrnem redukovány podle pojistně matematických pravidel na hodnotnou jednotku, musí býti o pětinu vyšší. Slovo "poskytuje" na místě "přislibuje" má přesněji vyjádřiti že hodnota pojištěných nároků od počátku působnosti pensijního zákona (1. 1. 1909) musí býti o jednu pětinu vyšší, a ne tedy snad jen nároky pro futuro.

§ 66. vládní osnovy byl vypuštěn, poněvadž jeho ustanovení jsou obsažena v paragrafech dřívějších. Z té příčiny označen byl § 65 a) jako § 66.

V § 67., odst. 1., za slovy "sociální péče" vložena byla slova "jenž o ní rozhodne, vyslechna Všeobecný pensijní ústav".

Odůvodnění: Všeobecný pensijní ústav jest zajisté při posouzení podmínek dalšího uznání náhradních ústavů povolán k podání svého veta.

V § 68., odst. 2., řádek 6. od konce, vynechána byla slova: "odpovídající jeho získaným normálním nárokům, aspoň však částku odpovídající premiové reservě".

Odůvodnění: Podle vládní osnovy obdržel by stát jako jiný veřejný svazek, přijímaje soukromého zřízence do svých služeb, premiovou reservu od V. P. Ú. nebo náhradního ústavu, nashromážděnou během jeho dosavadního soukromého zaměstnání, ale navzájem by musil vydati reservu odpovídající daleko vyšším nárokům, nežli skýtá pensijní zákon, aniž by V. P. Ú. měl proto povinnost, zřízenci přestoupivšímu do služeb soukromých zajistiti stejné nároky za minulou dobu, jaké měl u veřejného svazku. Proto se postavil sociálněpolitický výbor na princip parity. Stát vydá při přechodu zřízence jen takovou premiovou reservu, jaká by byla nastřádána u V. P. Ú., kdyby byl býval zřízenec zaměstnán soukromně. Poněvadž V. P. Ú. působí teprve od roku 1909, tedy se při vypočtení převáděné premiové reservy státem může přihlížeti jen k době po zahájení působnosti V. P. Ú. Následkem tohoto předpisu vzniknou ve státním rozpočtu dvě protipoložky příjmů a vydání premiových reserv, jež podle proudu zřízenců od státu k soukromé službě a naopak budou vykazovati aktivní neb pasivní saldo a v průběhu další doby se vyrovnají.

V § 73., odst. 7., v 7. řádku vynechána byla slova: "nestala-li se ohláška v čas nebo nebyla-li vůbec vykonána".

Odůvodnění: Týž pojmový obsah jest v předchozím slově "jinak", takže bylo lze řečená slova vypustiti jako zbytečná.

V § 73., odst. 7. konec byl přestylisován bez změny smyslu.

Odůvodnění: Bylo jasně vysloviti zásadu, že po vzniku pojistné události nelze provésti opožděné ohlášky k pojištění. Jestli tedy na př. pojištěnec nastoupí 1. dne v měsíci a 10. utrpí úraz, tu lze ještě do 14. podati přihlášku a pojištění platí, poněvadž se přihláška stala včas, ale nastal-li by úraz po vypršení lhůty k přihlášce, pak už pojištění neplatí.

V § 73 a), odst. 1. Ke konci byla připojena věta: "Totéž platí o orgánech Svazu pensijních ústavů (čl. II., bod 4.)."

Odůvodnění: Náhradní pojištění bylo bez inspekce. Uvažováno bylo v různých formách, jak ho inspekci podrobiti. Nyní byl úkol ten dán Svazu pensijních ústavů. Pak jest ale nutno, inspekční orgány Svazu nadati stejnými právy jako inspekční orgány V. P. Ú. Toho se má jim dostati doplňkem připojeným v sociálně politickém výboru.

V § 73 b), odst. 1. slova. "Všeobecného pensijního ústavu" nahrazena byla slovy "vytčeným v § 73 a),odst. 1".

Odůvodnění: Důsledkem právě zmíněné změny v § 73 a), odst. 1., ve prospěch inspekčních orgánů Svazu bylo nutno i pomoc nemocenských pokladen na ně rozšířiti.

V § 75., odst. 4. slova: "zemského úřadu" nahražena byla slovy: "úřadu II. stolice".

Odůvodnění: Už na jiných místech v zákoně se nyní užívá pojmu politický úřad II. stolice na místě zemského politického úřadu proto, aby nový pojem se hodil i na dobu po chystané reformě správní.

V § 78., odst. 4. byla vypuštěna slova: "po případě podle předpisů, které v budoucnosti na jejich místo nastoupí".

Odůvodnění: Dle pravidel právní interpretace jest toto ustanovení samozřejmé a bylo proto jako zbytečné vypuštěno.

V § 87., odst. 1. Tento odstavec, jenž nebyl ve vládní osnově měněn, má v úvodu zníti: "Od daně výdělkové a důchodové (včetně důchodové daně podle zákona ze dne 27. V. 1919, č. 292, sb. z. a nař., čl. I., odst. 3.) jsou osvobozeny".

Odůvodnění: Změnou mělo býti čeleno praxi finančních úřadů, které osvobození od daně důchodové dosud v zákoně obsažené nevztahovaly na důchodovou daň podle cit. zákona z roku 1919. Bylo úmyslem dáti autentickou interpretaci, že se osvobození vztahuje i na tuto formu důchodové daně.

V § 87. v posledním odstavci byla slova "předešlém odstavci" nahrazena slovy: "obou předcházejících odstavcích".

Odůvodnění: Ustanovení bylo převzato z platného zákona a nebylo úmyslu ho měniti. Stalo se jen nedopatřením, že bylo ve vládní osnově poukazováno pouze k předposlednímu na místě k dvěma předposledním odstavcům.

V § 88., odst. 2. byla slova: "15% v obligacích zemských půjček nebo v zástavních. listech, dlužních úpisech zemí, zemských bank nebo zemských hypotekárních ústavů" nahrazena slovy: "10% v jiných papírech, které určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí". Dále úvodem na místě "Z hotovostí" vloženo "Z nových hotovostí".

Odůvodnění: Poněvadž stojíme před reformou správy a přestavbou zemských financí a zemských peněžních ústavů, učiněn byl ukládací obnos pružnějším tím, že úprava ukládání peněz, mimo ve státních papírech, byla svěřena nařízení. Vzhledem k nynější vázanosti jmění V. P. Ú. obmezeno bylo toto ustanovení na nové hotovosti.

V § 88. odst. 3. byl vypuštěn.

Odůvodnění viz u čl. V.

V § 95. přidán byl doplněk: "vyslechna Všeobecný pensijní ústav:

Odůvodnění: Účelem bylo vyjádřiti skutečnou genesi stanov a jednacích řádů Zemských úřadoven, jež mají vzniknouti dohodou mezi Všeobecným pensijním ústavem a ministerstvem sociální péče. V této formě to zákon sice nevyjadřuje, poněvadž nemluví o dohodě, nýbrž o vyslechnutí, avšak nelze pochybovati, že by ministerstvo sociální péče přes hlavu V. P. Ú. a proti vůli jeho, stanov nevydalo.

Při té příležitosti jednáno bylo zejména o pronikavé změně, jež se má v těchto jednacích řádech státi s volebním řádem. Zákon stanoví jen princip voleb přímých, tajných a poměrných, a přenechává ostatek nařízení ministerstvu sociální péče. Zmínka ve vládní osnově, že budou nemocenské pokladny orgánem volebním, vyvolala jisté znepokojení, ježto nelze dobře voleb prováděti cizími organisacemi. Třeba zde podati proto aspoň stručné vysvětlení. Nemůže se pomýšleti na to, že by nemocenské pokladny volby řídily. Nemocenské pokladny, které nyní ve svém katastru členském mají a budou míti u každého člena poznamenáno, kde je pensijně pojištěn, mají přirozený volební katastr. Přímé volby se musí dále prováděti decentralisovaně. Úmyslem jest tedy zříditi okresní komise z členstva pensijně pojištěných zřízenců se zastoupením vlády. Tyto volební komise budou úřadovati při volbě u nemocenské pokladny za tím účelem, aby prováděly kontrolu volebního práva, používajíce zmíněného katastru nemocenských pokladen. Nemíní se jen okresní nemocenské pokladny, nýbrž i jiné (též úřednické), u nichž jsou úředníci pro nemoc pojištění.

V čl. II., odst. 2., bodu 4. nahrazeno bylo slovo "pensijních" slovem "náhradních" (ostatní změny v tomto bodě jsou stylistické).

Odůvodnění: I Všeobecný pensijní ústav může a pravděpodobně bude členem Svazu. Není však účelem, aby podléhal revisi Svazu, ježto podléhá přímo revisi státu. Ostatně jest to v rozporu s jeho dobrovolným členstvím ve Svazu. Vystoupením ze Svazu by se mohl revisi vyhnouti. Proto restringována byla revise přičleněných pensijních ústavů na revisi přičleněných náhradních ústavů.

V čl. II., bodě 7. byla nahrazena slova: "toho potřeba" slovy: "že nelze jinak odpomoci podstatným vadám ve správě".

Odůvodnění: Rozpuštění správy Svazu má býti ultima ratio dozoru. To jest vyjádřeno případněji změněnou stylisací.

V čl. IV., odst. 4. slova: "podléhá..." až do konce nahrazena byla slovy: "neplatí ustanovení odst. 1., § 87."

Odůvodnění: Obchod spojený s pojišťováním nad pojistnou povinnost nemá býti u V. P. Ú. osvobozen od daňové povinnosti, jak to formulováno v odst. 1., § 87., který byl nyní též pozměněn. Na místě citace obsažené ve vládní osnově, od kterých daní není tento obchod osvobozen, poukazuje se nyní na § 87., odst. 1.

V čl. V. citován jest ve vládní osnově jako zrušený omylem § 66. na místě 66 a), což se opravuje, a dále se nyní oproti vládní osnově cituje jako zrušený odst. 3. § 88.

Odůvodnění: Lhůta, již měl dle tohoto zrušeného odstavce ministr sociální péče povoliti, aby V. P. Ú. vyhověl své povinnosti ukládací ve státních i jiných papírech, stala se zbytečnou, poněvadž ve státních papírech není V. P. Ú. uloženo více, nežli se mu v § 88., odst. 2. ukládá, a ohledně jiných papírů není ještě normy.

V čl. V. byla dále vypuštěna slova: "a § 4. zákona ze dne 20. prosince 1918, č. 92., sb. z. a n.

Odůvodnění: viz u § 64., odst. 1.

Čl. VI. byl nově vložen v tomto znění: "Nemocenské pokladny zřízené podle zákona o nemocenském pojištění, zapsané pomocné pokladny a bratrské pokladny jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona. Výlohy tím vzniklé hradí nositel pojištění."

Odůvodnění: Čl. VI. scházel ve vládní osnově. Byl vypuštěn bez přečíslování dalších článků, poněvadž v něm bylo postradatelné interpretační pravidlo pro Slovensko, obsažené už v zákoně ze dne 20. prosince 1918, č. 92., sb. z. a n. a v platnosti i touto novellou zachované.

Této mezery použil sociálně-politický výbor, aby doplnil potřebnou normu, jíž se ukládá nemocenským pokladnám povinnost spolupůsobiti při provádění tohoto zákona. Této normy bylo zejména třeba ke spolupůsobení pokladen při volbách do V. P. Ú. Úhrada výloh nositelem pojištění je samo zřejmá. Za článek VI. vložen nový článek VII. tohoto znění: Skupiny zaměstnanců podle tohoto zákona nově podrobené pojistné povinnosti pensijní nemohou býti členy zapsaných pomocných pokladen, jichž působnost jest podle čl. XXI., odst. 3., zákona ze dne 15. května 1919, č. 268., sb. zák. a nař., obmezena na pojištěnce podrobené pojistné povinnosti podle zákona ze dne 16. prosince 1906, č. 1. ř. z. ex 1907 nebo cís. nařízení ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z."

Odůvodnění: Rozšířením pojistné povinnosti na nové kategorie, zejména na obchodní příručí, mohly by se oslabiti okresní nemocenské pokladny, poněvadž pensijní pojištěnci mohou podle čl. XXI. zákona o nemocenských pokladnách z r. 1919 vystupovati z pokladen všeobecných k úřednickým. Předpisem článku VII. má se tomu čeliti.

V čl. VII., odst. 1. posunuta byla působnost z 1. ledna na 1. dubna.

Odůvodnění: Působnost od 1. ledna byla původně V. P. Ú. navrhována v očekávání, že bude zákon projednán v prosinci. Počátek působnosti od 1. ledna byl by arci usnadnil práci V. P. Ú. Jelikož se však dostala osnova do Národního shromáždění až v lednu, nedoporučuje se působnost zpětná a není-li už možna působnost od 1. ledna, doporučuje se jistá karence pro přípravné práce.

V čl. VII., odst. 2. byl vypuštěn.

Odůvodnění: Odstavec ten obsahoval samozřejmé interpretační právní pravidlo (lex posterior derogat priori). Mimo to měl by zákon 2 zrušovací klausule, a to v čl. V. a v čl. VII.

III. Některé změny žádané, avšak neuskutečněné.

1. Organisace úřednické žádaly: "aby těžké poškození pojištěnců, jichž pojistná povinnost nastoupením válečné služby byla přerušena, bylo odstraněno a sice tím, že jim léta ve vojenské válečné službě ztrávená budou nezkráceně podle vzestupného příjmu ve smyslu nařízení vlády republiky ze dne 9. ledna 1919, č. 14 § 6. započítána.

Potřebná úhrada budiž získána na zaměstnavatelích zaplacením pojistných premií za ony pojištěnce, kteří před nastoupením vojenské služby válečné byli u nich nejméně šest měsíců (v nejkrajnějším případu jeden rok) nepřetržitě zaměstnáni.

Pouze v těch případech, kde by prokázán a byla pojišťovacími ústavy nedobytnost těchto premií (úmrtí zaměstnavatelovo, zrušení podniku, atd.) žádáme, by potřebnou úhradu ústavům pojišťovacím poskytl stát.

Zdůrazňujeme, že část kruhů zaměstnavatelských za své zřízence do války povolané premie za dobu vojenské služby pojišťovacím ústavům odváděla, většina zaměstnavatelů však tak nečinila, naopak, bez ohledu na to, že jednalo se o zřízence, kteří i velmi dlouhá léta v jejich službě ztrávili a k rozkvětu jich podniků platně přispěli, bez zřetele k tomu, že doba válečná jim velmi značné a nikdy nečekané zisky přinesla, ihned při nastoupení vojenské služby je z pojištění pensijního odhlásila, čímž pojištěnci i jejich rodiny nedozírných škod utrpěli a trpí.

Poněvadž pojištěnci v dobách předválečných byli většinou v nižších třídách přihlášeni a v případu, že by válečnou službu nebyli nastoupili, jejich služební příjmy by přirozeně zvýšeny byly - jak ostatně zákonodárce sám v zákoně ze dne 9. ledna 1919 č. 14 předpokládal a podle § 6. nařídil - a tím zařazeni by byli do vyšších tříd pojistných a získali vyšších nároků z pojištění plynoucích - žádáme, aby zpětné pojištění za léta válečná se zřetelem na zákon z 9. ledna 1919, č. 14 provedeno bylo, jinak by pojištěnci, jimž čekací doba 10 letá dnem 31. prosince 1918, případně i v dřívějších letech vypršela, ve smyslu § 8. pensijního zákona poškozeni byli, poněvadž by zařazeni byli se základním obnosem rentovým podle platů předválečných.

Připomínáme zdvořile, že stát, země a obce svým zaměstnancům léta válečná nejen nezkráceně, ale téměř dvojnásobně započítaly, není tudíž požadavek náš po započtení jednoduchém z důvodů národohospodářských neproveditelným, nebo dokonce přemrštěným."

Sociálně-politický výbor uznal plně křivdy a újmy, jež utrpěli soukromí zřízenci válečnou službou oproti veřejným úředníkům přerušením jich pensijního pojištění (nikoli oproti osobám samostatně výdělečně činným), nemohl však v krátké době, která byla vyměřena pro vyřízení této dlouhé novelly, rozřešiti zmíněný požadavek organisací úřednických, a to tím méně, že není vůbec žádného přehledu doposud o tom, jakého počtu osob se přerušení pojištění týká a jakého peněžního nákladu by sanace vyžadovala. Vzhledem k tomu usnesl se na resoluci, kterou se žádá vláda, aby o těchto otázkách zjednala předem dostatečný informační materiál.

2. Organisace žádaly dále: "vzhledem k tomu, že náhradní pojištění ani nynější vládní návrh zákona neodstraňuje, aby dozorčí služba nad prováděním pensijního pojištění zveřejněna byla, případně, by Všeobecný pensijní ústav v Praze pověřen byl, by svými inspekčními orgány kontrolu nad pojištěním u všech zaměstnavatelů, u náhradních ústavů přihlášených neb náhradními smlouvami pojištění provádějících, proti částečné úhradě vykonával za současného prohlášení, že náhradně pojišťovací ústavy jsou povinny zjištěné nesprávnosti v řádný stav uvésti a o tom průkaz Všeobecnému pensijnímu ústavu předložiti, případně trpěti, by o řádném provedení pojištění kontrola u nich vykonávána byla.

Poukazuje se k tomu, že ještě dnes jest značné množství příslušníků stavu u náhradních institucí buď vůbec nepřihlášených nebo nesprávně hlášených, a to jak dobou počátku pojistné povinnosti tak i podle skutečných příjmů a dávek, čímž zařazeni jsou do tříd nižších, při nastavším pak nároku pojistném jsou tito pojištěnci, případně jejich rodiny, velmi citelně poškozováni.

V případě zveřejnění dozorčí služby možno tuto rozšířiti i na provádění ostatního sociálně-pojišťovacího zákonodárství (nemocenské a úrazové pojišťování)."

Potřebu podrobiti náhradní pojištění stejně intensivní inspekci, jaké podléhají podniky pojištěné u V. P. Ú., uznal speciálně politický výbor plně. Vzhledem k tomu vybavil též, jak už podotčeno, inspekční orgány Svazu pensijních ústavů stejnou pravomocí jako orgány V. P. Ú. Avšak není možno snad inspekční službu postátniti, poněvadž jí nelze odloučiti od nositele pojištění, který má potřebný informační materiál. Bylo by sice možno, zmocniti inspekční orgány V. P. Ú§. ku provádění revise i u náhradně pojištěných podniků, avšak rozvrhové řízení k úhradě příslušného nákladu by bylo obtížné a těžkopádné. Ostatně lze očekávati, že Svaz pověřený inspekcí, vejde sám ve spojení se V. P. Ú., aby na jeho účet inspekci za něj prováděl.

3. Žádáno bylo dále, aby při provádění léčebného řízení podle § 23. pensijního zákona pensijními ústavy zamýšleného, vyslovena byla povinnost nemocenským pokladnám, ohlašovati pensijním ústavům takové případy onemocnění, při nichž podle dobrozdání lékařského bylo by předpokládati dočasnou nebo trvalou invaliditu. Kdyby se tak nestalo, nemělo by ustanovení § 23. pensijního zákona pro pojištěnce a úmysl zákonodárcův z důvodů národohospodářských včasnými opatřeními brániti neschopnosti k vykonávání povolání, skutečné ceny, poněvadž by pensijní ústavy léčebnou péči vykonávati mohly teprve po vyčerpání nároků pojištěnce u nemocenských pokladen, tudíž nyní nejméně po uplynutí 39. týdnů, tedy po době, kdy již velmi těžko bylo by možno k vrácení zdraví s úspěchem zakročiti. Nutno vzíti zřetel k tomu, že nemocenské pokladny jsou na plnou ochranu pojištěnců nedostatečně po stránce finanční vypraveny, kdežto společně s pensijními ústavy budou moci ve prospěch pojištěnce při společné úhradě vykonávati opatření nepoměrně výslednější.

Sociálně politický výbor neuznal za potřebné, ukládati této povinnosti pokladnám přímo zákonem. Zákonný podklad pro uložení takové povinnosti byl však zjednán nově vloženým čl. VI., takže může ministr sociální péče povinnost vysloviti. Ostatně zájem nemocenských pokladen a pensijního ústavu se zde sbíhá a nemocenské pokladny dobrovolně budou takové ohlášky dělati.

4. Organisace úřednické žádaly zkrácení čekacích lhůt při sňatku, čemuž nemohl sociálně politický výbor vyhověti pro veliké nebezpečí obcházení zákona.

5. V sociálně politickém výboru samotném činěny byly různé návrhy na zlepšení a zvýšení pojištěných důchodů, které nebylo možno akceptovati jen proto, že bez zvýšení příspěvků nebylo podle pojistně matematických zásad pro takové zvýšení toho času úhrady.

6. Navrhováno bylo, aby Svazu, jehož součinnosti může ministerstvo sociální péče použíti při provádění revise, byl zákonem přiznán za to nárok na odškodnění od státu. Vzhledem k tomu, že se zamýšlí Svaz subvencovati, spokojil se sociálně politický výbor resolucí (II.), aby v rozpočtu bylo na tuto subvenci pamatováno.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP